Západní břeh

Izraelská armáda čtvrtým dnem pokračuje v rozsáhlé operaci na Západním břehu Jordánu. Podle svých slov už zabila šestadvacet palestinských ozbrojenců a dalších třicet zadržela. Od teroristického útoku Hamásu loni 7. října zažívá Západní břeh eskalaci násilí jak ze strany palestinských radikálů, tak židovských osadníků.

Izraelská armáda v Tulkarmu na okupovaném Západním břehu Jordánu zabila pět palestinských ozbrojenců, kteří se ukrývali v mešitě. Ve společném prohlášení to oznámila armáda, pohraniční policie a vnitřní bezpečnostní služba Šin Bet. Mezi zabitými je podle prohlášení místní „teroristický lídr“ z uprchlického tábora Nur Šams, kde armáda provádí rozsáhlou „protiteroristickou operaci“.

Izraelské síly spustily masivní „protiteroristickou operaci“ na severu okupovaného Západního břehu. Zásah se týká měst Džanín, Tulkarm, Nábulus a Túbás, píše server BBC News s tím, že jde zřejmě o největší operaci od druhé intifády, jež probíhala v letech 2000 až 2005. Podle palestinských zdravotníků zemřelo nejméně deset lidí, Izrael hovoří o mrtvých teroristech. Podle armády je cílem eliminovat útočníky, kteří zorganizovali pokus o atentát v Tel Avivu z minulého týdne. Operace by mohla trvat několik dnů.

Izraelská armáda a zpravodajská služba Šin Bet ve společném prohlášení uvedly, že dva zabití při sobotním izraelském úderu na okupovaném Západním břehu Jordánu byli vysoce postavení bojovníci teroristického hnutí Hamás. Informovaly o tom agentura Reuters a server The Times of Israel. Dvojice se podle nich dříve podílela na zabití Izraelce. O smrti dvou Palestinců při izraelském náletu na Západním břehu původně informovalo palestinské ministerstvo zdravotnictví.

Teroristická skupina Hamás přijala americký návrh dál jednat o příměří s Izraelem, sdělil agentuře Reuters člen palestinského hnutí. Jedním z důvodů obratu může být i odpor mezi obyvateli Pásma Gazy, který uprostřed izraelských útoků, válečného chaosu a mocenského vakua značně narůstá. Palestince v enklávě trápí také vysoké ceny potravin.

Konflikt v Pásmu Gazy trvá už přes osm měsíců a minimálně stejně dlouho trvá také snaha o pomoc tamnímu civilnímu obyvatelstvu. Situaci provází nedostatek vody, jídla, léků i zdravotní pomoci. O tom, jak těžké je dostat pomoc tam, kde je nejvíce potřeba, hovořila v Interview ČT24 regionální manažerka Charity ČR pro Blízký východ Kateřina Velíšková. V rozhovoru mimo jiné zmínila, že se vzhledem k aktivním bojům nedaří kompletně zajistit bezpečnost humanitárním pracovníkům.

Mezinárodní uznání je pro stát klíčové, aby mohl navazovat diplomatické vztahy s dalšími zeměmi nebo uzavírat smlouvy, celkově také posiluje jeho postavení ve světě. Webu ČT24 to řekla právnička a výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Praha Veronika Bílková. Norsko ve středu oznámilo, že oficiálně uzná palestinský stát, stejný krok připravují Španělsko a Irsko. Podle Bílkové nicméně entity jako Palestina, Kosovo, Tchaj-wan či Somaliland ve skutečnosti uznání jako takové nepotřebují, jelikož i bez něj splňují příslušné parametry.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

Evropská unie vůbec poprvé odsouhlasila sankce na radikální izraelské osadníky. Důvodem jsou opakované útoky na palestinské obyvatelstvo na Západním břehu. Podle lidskoprávních aktivistů museli Palestinci opustit v posledních měsících nejméně sedm obcí. Palestinci považují Západní břeh za součást jejich budoucího státu, Izrael ho ale v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Část Izraelců navíc požaduje urychlení výstavby na tomto území.

Obyvatelé některých izraelských měst poblíž hranice s okupovaným Západním břehem hlásí v noci podezřelé vibrace a zvuky z podzemí. Lidé mají obavy, že islamisté budují nové tunely pro náhlý vpád do židovského státu. Izraelská armáda zprávy prověřuje.

Izraelská armáda zesiluje operace proti teroristickému hnutí Hamás a jeho spojencům v centrální části Pásma Gazy. V menším měřítku se ale násilí dotýká také Západního břehu. Během ozbrojených střetů v hraničním městě Tulkarm zabil izraelský bezpilotní letoun šest lidí. V čtyřicetitisícovém Džanínu, který je označován jako hnízdo islamistického teroru, zatím někteří Palestinci hledají útěchu alespoň v umění. Na Západním břehu natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Izrael povolí dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy, aniž by nadále omezoval jejich množství, uvedla podle BBC News izraelská armáda. Podle BBC Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) sdělil, že dostal palivo na provoz základních služeb a humanitárních aktivit v Pásmu Gazy. Agentura AFP s odkazem na jednoho ze svých novinářů informovala, že izraelští vojáci nařídili urychlenou kompletní evakuaci nemocnice Šífa v Gaze. Toto tvrzení ale Izrael odmítl. V Jeruzalémě desetitisíce lidí demonstrovaly za propuštění osob, které uneslo teroristické hnutí Hamás. Kancelář izraelského premiéra oznámila, že se válečný kabinet setká se zástupci příbuzných unesených.

Jedním z důvodů, proč Izrael vstoupil do nemocnice Šífa v Pásmu Gazy, bylo podle premiéra Benjamina Netanjahua to, že měl silné indicie, že by tam mohla být alespoň část rukojmí. Netanjahu to sdělil v rozhovoru s televizí CBS. Žádná rukojmí se přímo tam ale nenašla. Další americké televizi ABC zase americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že USA daly Izraeli najevo, že nemůže znovu okupovat Pásmo Gazy. Izraelský válečný kabinet v pátek oznámil, že umožní dodávky pohonných hmot do Pásma Gazy. Provozovatelé telekomunikačních sítí Paltel a Jawwal posléze informovali, že začala částečně fungovat telekomunikační síť.

Obyvatelé Pásma Gazy už nebudou smět pracovat v Izraeli, uvedl v noci na pátek na síti X izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tisíce přeshraničních pracovníků z Pásma Gazy byly poslány zpět do palestinské enklávy. Část jich z Izraele odešla přes přechod Kerem Šalom na jihu Pásma, informovala agentura Reuters. Palestinské hnutí Hamás z Gazy 7. října zaútočilo na Izrael, který reagoval odvetným bombardováním Pásma Gazy a v posledních dnech i pozemní operací v oblasti.

Izrael obyvatele Pásma Gazy formou letáků varoval, že pokud zůstanou v jeho severní části, mohou být považováni za komplice palestinského teroristického hnutí Hamás. Informoval o tom server BBC News, který připomíná, že Izrael podle všeho chystá v Gaze pozemní ofenzivu. Agentura Reuters vedle toho s odkazem na společné prohlášení ministerstva obrany a armády v neděli ráno uvedla, že Izrael má v plánu evakuovat dalších čtrnáct pohraničních obcí.

Před rokem nastoupila v Izraeli nová vláda v čele s Naftalim Bennettem. Kabinetu, ve kterém spolu vládne osm různých politických uskupení, však nyní hrozí rozpad. Ve 120členném Knesetu má 59 křesel a v minulém týdnu nebyl schopen prosadit zákon o osadnících, který se pravidelně schvaluje každých pět let. Vyloučeny tak nejsou ani předčasné volby.