Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.

Spojené státy v úterý zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová.

„Francie co nejdůrazněji odsuzuje vízová omezení, která Spojené státy uvalily na bývalého ministra a komisaře Thierryho Bretona a čtyři další významné evropské osobnosti,“ uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot na sociální síti X. „Lidé v Evropě jsou svobodní a suverénní a ostatní jim nemohou vnucovat pravidla upravující jejich digitální prostor,“ zdůraznil.

Podle prezidenta Macrona regulace přijaly Evropský parlament a Rada (EU) v rámci demokratického a suverénního procesu, přičemž mají zajistit, že „to, co je nezákonné off-line, je nezákonné také on-line“, a zároveň nejsou namířeny proti žádné zemi. „Pravidla upravující digitální prostor Evropské unie nemají být stanovována mimo Evropu,“ poznamenal Macron na síti X.

Virkkunenová, která je zároveň eurokomisařkou pro technologie, na síti X uvedla, že Evropská komise bude i nadále evropská pravidla spravedlivě a objektivně vymáhat na všech společnostech působících v Evropské unii. „Protože dodržování pravidel není volbou, ale povinností,“ napsala.

Španělsko označilo sankce za nepřijatelná opatření mezi partnery a spojenci. „Bezpečný digitální prostor, bez nezákonného obsahu a dezinformací, je základní hodnotou demokracie v Evropě a odpovědností všech,“ uvedlo španělské ministerstvo zahraničí, z jehož prohlášení cituje AFP.

Breton připomněl mccarthismus

Podle Evropské komise je svoboda projevu společnou hodnotou sdílenou Evropou, Spojenými státy a celým demokratickým světem a evropská pravidla jsou uplatňována spravedlivě a nediskriminačně. „Pokud bude třeba, rychle a rozhodně odpovíme, abychom bránili naší regulační autonomii před neopodstatněnými opatřeními,“ uvádí se v tiskové zprávě komise.

Thierry Breton, který býval francouzským ministrem hospodářství, financí a průmyslu v letech 2005 až 2007 a eurokomisařem pro vnitřní trh v letech 2019 až 2024, v reakci na sankce kritizoval „závan mccarthismu“.

„Vane opět vítr mccarthismu?“ napsal na sociální síti X v narážce na protikomunistický hon na čarodějnice, který v padesátých letech minulého století vedl americký senátor Joseph McCarthy. „Pro připomenutí: devadesát procent demokraticky zvoleného Evropského parlamentu a všech sedmadvacet členských států jednomyslně hlasovalo pro (nařízení EU o digitálních službách) DSA,“ zdůraznil. Americkým přátelům vzkázal, že „cenzura není tam, kde si myslíte“.

Podle Rubia jde o „potlačování amerických názorů“

„Ministerstvo zahraničí podniká rozhodné kroky proti pěti jednotlivcům, kteří stáli v čele organizovaných snah donucovat americké platformy k cenzuře, demonetizaci a potlačování amerických názorů, s nimiž nesouhlasí,“ uvedl dříve v prohlášení americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Pětici, kterou nejmenuje, označuje za „radikální aktivisty“ a tvrdí, že jejich vstup, pobyt nebo činnost na území Spojených států mohou mít potenciálně závažné nepříznivé důsledky pro zahraniční politiku země. Americké ministerstvo zahraničí je podle Rubia připraveno seznam rozšířit, pokud další zahraniční činitelé nezmění kurz.

Sankce se podle AFP kromě Bretona týkají také čtyř zástupců neziskových organizací bojujících proti dezinformacím a nenávistným projevům na internetu. Konkrétně jde o Josephine Ballonovou a Annu-Lenu von Hodenbergovou z neziskové organizace HateAid, která bojuje proti nenávisti na webu, a dále o Imrana Ahmeda a Clare Melfordovou z podobně zaměřených organizací.

Americká administrativa, jejíž představitelé letos kvůli obsahu vyhrožovali odebráním licence některým televizím v USA, údajnou cenzuru v Evropě opakovaně kritizuje. V posledních týdnech se tak stalo i v souvislosti s pokutou 120 milionů eur (2,9 miliardy korun) ze strany Evropské komise pro platformu X kvůli nedostatečné transparentnosti. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to Evropské unii pohrozila odvetnými opatřeními v případě, že bude dál omezovat americké poskytovatele služeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 19 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 21 hhodinami
Načítání...