Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.

Spojené státy v úterý zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová.

„Francie co nejdůrazněji odsuzuje vízová omezení, která Spojené státy uvalily na bývalého ministra a komisaře Thierryho Bretona a čtyři další významné evropské osobnosti,“ uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot na sociální síti X. „Lidé v Evropě jsou svobodní a suverénní a ostatní jim nemohou vnucovat pravidla upravující jejich digitální prostor,“ zdůraznil.

Podle prezidenta Macrona regulace přijaly Evropský parlament a Rada (EU) v rámci demokratického a suverénního procesu, přičemž mají zajistit, že „to, co je nezákonné off-line, je nezákonné také on-line“, a zároveň nejsou namířeny proti žádné zemi. „Pravidla upravující digitální prostor Evropské unie nemají být stanovována mimo Evropu,“ poznamenal Macron na síti X.

Virkkunenová, která je zároveň eurokomisařkou pro technologie, na síti X uvedla, že Evropská komise bude i nadále evropská pravidla spravedlivě a objektivně vymáhat na všech společnostech působících v Evropské unii. „Protože dodržování pravidel není volbou, ale povinností,“ napsala.

Španělsko označilo sankce za nepřijatelná opatření mezi partnery a spojenci. „Bezpečný digitální prostor, bez nezákonného obsahu a dezinformací, je základní hodnotou demokracie v Evropě a odpovědností všech,“ uvedlo španělské ministerstvo zahraničí, z jehož prohlášení cituje AFP.

Proti americkým sankcím se vymezila i britská vláda. „Ačkoliv má každá země právo na vlastní vízová pravidla, my podporujeme takové zákony a instituce, které se snaží zbavit internet toho nejškodlivějšího obsahu,“ uvedl mluvčí britské vlády, kterého cituje agentura Reuters. Sociální sítě by podle mluvčího neměly sloužit například k zobrazování sexuálního zneužívání dětí ani k šíření nenávisti a násilí.

Podle šéfky EK Ursuly von der Leyenové je svoboda projevu „základem naší silné a dynamické evropské demokracie“. „Jsme na ni hrdí. Budeme ji chránit,“ dodala na síti X.

Breton připomněl mccarthismus

Podle Evropské komise je svoboda projevu společnou hodnotou sdílenou Evropou, Spojenými státy a celým demokratickým světem a evropská pravidla jsou uplatňována spravedlivě a nediskriminačně. „Pokud bude třeba, rychle a rozhodně odpovíme, abychom bránili naší regulační autonomii před neopodstatněnými opatřeními,“ uvádí se v tiskové zprávě komise.

Thierry Breton, který býval francouzským ministrem hospodářství, financí a průmyslu v letech 2005 až 2007 a eurokomisařem pro vnitřní trh v letech 2019 až 2024, v reakci na sankce kritizoval „závan mccarthismu“.

„Vane opět vítr mccarthismu?“ napsal na sociální síti X v narážce na protikomunistický hon na čarodějnice, který v padesátých letech minulého století vedl americký senátor Joseph McCarthy. „Pro připomenutí: devadesát procent demokraticky zvoleného Evropského parlamentu a všech sedmadvacet členských států jednomyslně hlasovalo pro (nařízení EU o digitálních službách) DSA,“ zdůraznil. Americkým přátelům vzkázal, že „cenzura není tam, kde si myslíte“.

Podle Rubia jde o „potlačování amerických názorů“

„Ministerstvo zahraničí podniká rozhodné kroky proti pěti jednotlivcům, kteří stáli v čele organizovaných snah donucovat americké platformy k cenzuře, demonetizaci a potlačování amerických názorů, s nimiž nesouhlasí,“ uvedl dříve v prohlášení americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Pětici, kterou nejmenuje, označuje za „radikální aktivisty“ a tvrdí, že jejich vstup, pobyt nebo činnost na území Spojených států mohou mít potenciálně závažné nepříznivé důsledky pro zahraniční politiku země. Americké ministerstvo zahraničí je podle Rubia připraveno seznam rozšířit, pokud další zahraniční činitelé nezmění kurz.

Sankce se podle AFP kromě Bretona týkají také čtyř zástupců neziskových organizací bojujících proti dezinformacím a nenávistným projevům na internetu. Konkrétně jde o Josephine Ballonovou a Annu-Lenu von Hodenbergovou z neziskové organizace HateAid, která bojuje proti nenávisti na webu, a dále o Imrana Ahmeda a Clare Melfordovou z podobně zaměřených organizací.

Americká administrativa, jejíž představitelé letos kvůli obsahu vyhrožovali odebráním licence některým televizím v USA, údajnou cenzuru v Evropě opakovaně kritizuje. V posledních týdnech se tak stalo i v souvislosti s pokutou 120 milionů eur (2,9 miliardy korun) ze strany Evropské komise pro platformu X kvůli nedostatečné transparentnosti. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to Evropské unii pohrozila odvetnými opatřeními v případě, že bude dál omezovat americké poskytovatele služeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 2 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 6 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 11 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.