Velká Británie

Soud v Británii odmítl většinu hlavních obvinění vznesených vůči pěti předním světovým automobilkám v souvislosti se skandálem kolem manipulací s emisemi naftových aut, informují tiskové agentury. Proces, který je další kapitolou ve skandálu označovaném jako dieselgate, začal loni v říjnu.

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.

Šéf britské protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage v úterý oznámil, že rezignuje na poslanecký post, ale bude usilovat o znovuzvolení v následných doplňovacích volbách. Farage oznámení učinil v projevu, kde se vyjadřoval k podezření, že neoznámil některé příjmy a tím porušil parlamentní pravidla. Politik jakékoliv provinění popřel. Představitelé dalších britských politických stran jeho vystoupení označili za zoufalý výstup nebo trik s cílem odvést pozornost od obvinění.

Studia v Oxfordu formovala spisovatele, jako je autor Pána prstenů J. R. R. Tolkien nebo C. S. Lewis, jenž sepsal Letopisy Narnie. K příznivcům těchto literátů přibyli v univerzitním městě od letošního července fanoušci novějšího subžánru. Otevřelo tu totiž první kamenné knihkupectví v Británii zaměřené výhradně na romantasy.

Britské úřady čelí tlaku, aby z programu předčasného propouštění vězňů vyloučily pachatele sexuálních trestných činů. Někteří z nich se nyní mohou dostat na svobodu po odpykání poloviny trestu. Labouristická vláda namítá, že britské věznice nemají dostatečnou kapacitu a bez propouštění pachatelů méně závažných činů by v nich chybělo místo pro nebezpečnější trestance.

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.

Britský premiér Keir Starmer oznámil, že odstupuje z funkce předsedy labouristické strany. V čele kabinetu zůstane, dokud strana v příštích týdnech nevybere jeho nástupce. Starmer v poslední době čelil výzvám k rezignaci, a to i z vlastní strany, která v posledních měsících utrpěla výrazné ztráty v komunálních i regionálních volbách napříč Spojeným královstvím. Zájem o post lídra labouristů a premiéra už oznámil bývalý starosta Manchesteru a nynější britský poslanec Andy Burnham.

Evropa i v neděli čelí rozsáhlé a přetrvávající vlně veder, při níž teploty na mnoha místech stoupají k hranici čtyřiceti stupňů Celsia. Řada zemí kvůli počasí vydala celostátní varování před horkem, vedra ale narušují také dopravu a mají dopady na přírodu, turistická centra a sportovní akce. Meteorologové varují, že současná situace může přejít do dlouhodobějšího období extrémních teplot, napsala agentura Reuters.

Britský premiér Keir Starmer by mohl již v pondělí oznámit časový plán svého odchodu z čela vlády, uvedl server zpravodajské televize BBC. Zatímco Starmer dosud opakovaně tvrdil, že nehodlá rezignovat ani ustoupit případné vnitrostranické výzvě, nálada se podle vládních zdrojů v posledních dvou dnech výrazně změnila. Odchod Starmera z funkce premiéra by zároveň otevřel cestu k volbě nového předsedy Labouristické strany, který by jej měl následně nahradit i v čele kabinetu.

Dva vlaky se v pátek večer srazily na jihu Velké Británie u města Bedford. Zemřel jeden ze strojvedoucích a celkem 99 lidí se zranilo, sdělili aktualizovanou bilanci vyšetřovatelé. Dříve hovořili o 89 zraněných. Devět lidí je v kritickém stavu, 35 má vážná a ostatní lehká zranění. České ministerstvo zahraničí zatím nemá informaci, že by mezi nimi byli Češi. Trať vedoucí z oblasti střední Anglie do Londýna na nádraží St Pancras je kompletně uzavřená, příčiny kolize se vyšetřují.

Hlavní vnitrostranický soupeř britského premiéra Andy Burnham byl v doplňovacích parlamentních volbách zvolen poslancem, oznámily tiskové agentury. Burnhamovi návrat do parlamentu otvírá cestu k pokusu o sesazení Keira Starmera z čela Labouristické strany a britské vlády. Ve vítězném projevu zopakoval, že je pro svou stranu poslední možnou šancí na změnu. Starmer, který se odmítá funkce vzdát, Burnhamovi blahopřál k vítězství, jež podle něho pramenilo z pozitivní kampaně labouristů.

Obyvatelé britského Makerfieldu vybírají v doplňovacích volbách svého zástupce ve sněmovně. Jedním z favoritů je labouristický starosta Manchesteru Andy Burnham, možný vyzyvatel premiéra Keira Starmera. Právě kvůli Burnhamovi a jeho pravděpodobné kandidatuře na předsedu labouristů se jeho stranický kolega Josh Simons vzdal mandátu v Makerfieldu. Hlavním Burnhamovým soupeřem o uvolněný poslanecký post je kandidát Reform UK Robert Kenyon, instalatér a místní zastupitel.

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.

Námořníci na ruské fregatě plující v Lamanšském průlivu asi třicet kilometrů jižně od britských břehů vypálili varovné výstřely na civilní jachtu, která se k válečnému plavidlu přiblížila zhruba na půl kilometru, sdělily agenturám Reuters a AFP informované zdroje. Moskva tvrdí, že jachta se k fregatě „nebezpečně blížila“ a nereagovala na pokusy o kontakt. Britské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že výstřely byly varovné a nemířily na jachtu. Oběti ani škody na civilním plavidle registrovaném v Británii nejsou hlášeny.

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.

Britské síly se v neděli ráno v Lamanšském průlivu zmocnily tankeru z takzvané stínové flotily, která se podílí na vývozu sankcionované ruské ropy. S odvoláním na britské ministerstvo obrany o tom informovala agentura Reuters.