Velká Británie

Konzervativní strana vedla Velkou Británii čtrnáct let. Během nich Londýn nasměrovala k brexitu, musela se vypořádat s pandemií koronaviru a aférami s ní spojenými. V současnosti zemi sužují problémy zdravotního systému a krize životních nákladů. Podle předvolebních průzkumů čelí toryové v blížících se parlamentních volbách výrazné porážce.

Po čtrnácti letech v opozici směřuje na výsluní britská Labouristická strana, která by podle některých průzkumů mohla získat rekordní počet křesel v Dolní sněmovně. Podle expertů stojí za vzestupem labouristů zejména skandály a chaotický způsob vládnutí konzervativců. V posledních letech se podařilo stranu stabilizovat, očistit od antisemitismu a přivést zpět k levému středu. Zásluhy na tom má nový lídr Keir Starmer, který slibuje změnu ve vedení země, vyřešení bytové krize a podporu státního zdravotnictví. Ve straně ale čelí kritice kvůli upuštění od některých slibů a příliš proizraelským postojům.

Favoritem britských voleb jsou podle dosavadních průzkumů labouristé, kteří posilují na úkor slábnoucích konzervativců premiéra Rishiho Sunaka. Do výsledků ale chtějí promluvit i menší strany. Hlasy konzervativců by mohlo ubrat uskupení Reform UK, s nímž už poosmé kandiduje do Dolní sněmovny Nigel Farage. Naopak podporu labouristů chce umazat Skotská národní strana, která dlouhodobě usiluje o vyhlášení nezávislosti. Překvapením voleb pak mohou být i Liberální demokraté.

Vysoké životní náklady, krizi dostupného bydlení, inflaci, přehlcení zdravotního systému a neustávající proud migrantů řeší Britové před parlamentními volbami. Nálada ve Spojeném království přitom není optimistická, řada průzkumů ukazuje nespokojenost velké části obyvatel s vývojem v posledních letech. Velká Británie tak čelí mnoha výzvám, na jejichž řešení nabízejí politické strany různé recepty. Předvolební kampaní hýbají ale i skandály politiků.

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange ve středu před americkým soudem na souostroví Severní Mariany přiznal vinu v případu vyzrazení tajných informací. Soud následně schválil jeho dohodu s prokuraturou a pustil ho na svobodu. Krátce po skončení soudního jednání se Assange vydal soukromým letadlem do rodné Austrálie, informovala agentura AFP.

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange se dohodl s americkou justicí a hodlá se přiznat k porušení zákona o ochraně tajných informací. Dohoda učiní tečku za mnohaletým sporem o svobodu slova a Assange se díky ní bude moci vrátit do domovské Austrálie. Informovaly o tom tiskové agentury na základě soudních dokumentů vyplněných v pondělí americkým ministerstvem spravedlnosti.

Internetový aktivista a novinář Julian Assange, který byl pět let zadržován v britském vězení a dlouho hledán Spojenými státy, se v očích svých příznivců stal symbolem svobody informací. Po masivním úniku dokumentů, který před lety inicioval, ho chtěly USA soudit za špionáž. Hrozil mu trest až 175 let vězení.

Pokud někdo využil interní informace k sázení na datum britských parlamentních voleb, měl by se zodpovídat před zákonem a zároveň bude vyloučen z Konzervativní strany. V debatě na stanici BBC to prohlásil premiér Rishi Sunak. Dalšími tématy byly důsledky brexitu nebo britský zdravotní systém, o kterém se Sunakem diskutovali předseda Labouristické strany Keir Starmer, předseda Skotské národní strany John Swinney a předseda Liberálních demokratů Ed Davey.

Klimatičtí aktivisté ze skupiny Just Stop Oil postříkali Stonehenge oranžovou práškovou barvou – den předtím, než se u pět tisíc let starého monumentu mají shromáždit davy lidí u příležitosti letního slunovratu. Skupina uvedla, že akci podnikla, „aby nastupující vláda podepsala právně závaznou smlouvu o postupném ukončení využívání fosilních paliv do roku 2030“. Britský premiér Rishi Sunak akci odsoudil a pachatele označil za ostudné.

Čína za poslední rok výrazně zvětšila svůj jaderný arzenál, počet jaderných hlavic za rok zvýšila ze 410 na 500, uvádí se v pravidelné zprávě Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) o počtu jaderných zbraní ve světě. Peking jich má ale stále několikanásobně méně než Spojené státy či Rusko. A zatímco u většiny jaderných velmocí se počet jaderných hlavic nezvýšil, Severní Korea jde opačným směrem a aktuálně jich má podle SIPRI asi padesát.

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Vyzvali rovněž k fungování UNRWA a dalších agentur OSN v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a chtějí společně bojovat proti nelegální migraci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7 v Itálii podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Má prý sloužit i jako takzvaný most pro případné členství této země v NATO. Lídři zemí G7 na summitu také nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by podle nich měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by podle Reuters mohly přijít už letos. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou. Zelenskyj za novou finanční podporu poděkoval.

V Evropě došlo za poslední měsíc ke čtyřem fyzickým útokům na politické představitele. Naposledy se to stalo britskému propagátorovi brexitu Nigelu Farageovi. V některých zemích zvažují posílení ochrany volených zastupitelů, jinde politici omezují veřejná vystoupení.

Londýnské nemocnice musely tento týden rušit plánované operace i krevní transfuze. Důvodem byl útok hackerů, kteří se nabourali do počítačových systémů důležité společnosti, jež nemocnicím poskytuje laboratorní služby. Podle expertů za útokem stojí ruská organizovaná zločinecká skupina, která chtěla zdravotnický systém vydírat.

Francouzský prezident Emmanuel Macron udělil v rámci osmdesátého výročí Dne D Řád čestné legie jedenácti americkým a jednomu britskému veteránovi z druhé světové války. Přímých účastníků spojeneckého vylodění každým rokem ubývá. Do Normandie jich letos dorazily desítky, mnohým je už ale přes sto let a akce se nejspíš účastní naposledy. Jeden z veteránů zemřel ve svých 102 letech přímo cestou na ceremonii oslavy ve Francii.

Vylodění v Normandii znamenalo obrat v zatím největším konfliktu, jaký lidstvo poznalo – druhé světové válce. Pro maximalizaci úspěšnosti vylodění se Spojenci rozhodli pro uspořádání vojenského cvičení. Zvolena byla přímořská oblast jižní Anglie kolem městečka Slapton. Jenže přípravy nedopadly podle plánů. Kvůli sérii chyb a omylů cvičení skončilo smrtí stovek amerických vojáků.

Vláda chce rozšířit okruh osob, které jsou oprávněné podávat žádost o osvědčení příslušníka odboje proti komunismu. Tímto krokem by kabinet Petra Fialy (ODS) měl zajistit více peněz pro disidenty. Na programu středečního jednání byla také novela zákona o zaměstnanosti, která se soustřeďuje především na pravidla zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Ministři dále řešili úpravu usnadňující přístup na český trh práce pro občany některých neunijních zemí. Podmínky uvolnili pro pracovníky z devíti států.

Měsíc před britskými volbami vstoupil do děje nečekaně nový hráč – Nigel Farage, hlasitý kritik vlád, euroskeptik, tahoun brexitu a silný hlas proti přistěhovalectví. Před pěti lety se z britské politiky stáhl a věnoval se kariéře v médiích. V pondělí ohlásil návrat do čela své strany Reform UK, za kterou chce kandidovat do parlamentu.

V pondělí uplyne sto let od úmrtí Franze Kafky. Výročí si připomíná i univerzita v Oxfordu výstavou rukopisů slavného spisovatele, které má v depozitáři. Poprvé v historii jsou k vidění na jednom místě téměř všechny originály prací rodáka z Prahy.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

Dolní sněmovna britského parlamentu se rozpustila, podle pravidel se tak děje pětadvacet pracovních dní před volbami, které se uskuteční 4. července. Král Karel III. k tomu vydal ceremoniální rozhodnutí, které mu předložila vláda. Mezi poslanci měla ve sněmovně převahu Konzervativní strana, po jejích 14 letech u moci se však očekává vítězství labouristů.

Společnost International Distributions Services (IDS), která je vlastníkem britské pošty Royal Mail, přijala nabídku na převzetí od českého miliardáře Daniela Křetínského. Oznámila to v dokumentu pro akciovou burzu v Londýně. Křetínského nabídka firmu ohodnocuje na 3,57 miliardy liber (103,5 miliardy korun). Návrh ještě musejí schválit akcionáři IDS, hlasovat by měli na valné hromadě v září. Souhlas musí dát i britská vláda.

Na kopci Cooper’s Hill v anglické vesnici Brockworth se závodníci hnali za bochníkem sýru. Ze slavného kopce, který je dlouhý 180 metrů, se může kutálet i více než stokilometrovou rychlostí. Sýr začíná s drobným náskokem před závodníky a vyhrává ten, kdo jako první proběhne cílovou čárou. Neobvyklé soutěže se pravidelně zúčastňují lidé z celého světa. Každoroční událost se neobejde bez zranění.

V noci na sobotu pokračovaly izraelské údery na Rafah na jihu Pásma Gazy. V pátek přitom Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu nařídil Izraeli zastavit vojenskou ofenzivu v oblasti Rafahu, což Jeruzalém odmítl. Údery a boje izraelské armády s palestinským teroristickým hnutím Hamás podle agentury AFP neutichly ani na dalších místech, například v utečeneckém táboře Dajr Balah ve středu Pásma Gazy.