Velká Británie strana 4 z 5

Prezident USA Donald Trump navrhuje zapojení amerických soukromých vojenských společností do bezpečnostních záruk Ukrajině, která se brání plnohodnotné ruské invazi, píše britský list The Telegraph. Vojenské firmy by se mohly podílet na posilování opevnění či ochraně amerických obchodních zájmů na Ukrajině. Trump již dříve odmítl, že by na Ukrajině byly rozmístěny jednotky americké armády.

Dánská pošta na konci roku ukončí doručování dopisů, o jejich distribuci se má v budoucnu postarat soukromá firma. O práci kvůli tomu přijdou stovky zaměstnanců. Státní společnost reaguje na dramatický pokles odeslaných dopisů, za poslední dva roky klesl o devadesát procent. Podobný trend registrují státy napříč Evropou.

Šéf opoziční britské strany Reform UK Nigel Farage prohlásil, že pokud se jeho platforma v budoucnu dostane k moci, deportuje ze země až 600 tisíc migrantů. Šéf britských populistů také řekl, že zakáže žádat o azyl každému, kdo se do Spojeného království dostane na člunu. Migrace právě tímto způsobem trhá v Británii rekordy a je nejdůležitějším politickým tématem. Reagují na něj i vládní labouristé, kteří chtějí zrychlit azylové řízení a s ním i případné deportace. Farageovy plány označují mimo jiné za neústavní a neekonomické.

Karneval Notting Hill se tak jako každý rok opět koná ve stejnojmenné londýnské čtvrti. Je považován za největší pouliční festival v Evropě a druhý největší na světě, hned po karnevalu v Riu. První karneval se konal v 60. letech 20. století. Vznikl jako odpověď na rasové nepokoje a měl za cíl sjednotit různé komunity či oslavovat jejich kulturu. Očekává se, že akci navštíví až okolo dvou milionů návštěvníků, tedy podobně jako v minulých letech.

Organizace spojených národů vůbec poprvé na Blízkém východě vyhlásila hladomor. Podle odborníků v Pásmu Gazy trpí katastrofickým hladem půl milionu lidí, píše AFP. Izrael to bezprostředně odmítl. Dříve v pátek izraelský ministr obrany Jisra'el Kac pohrozil zničením města Gaza, pokud teroristické hnutí Hamás nesloží zbraně, nepropustí všechna rukojmí a nepřistoupí na izraelské podmínky ukončení konfliktu trvajícího od října 2023, píše AFP.

Výroba pohonných hmot v Česku je nyní omezená. Rafinerie v Litvínově, jedna ze dvou, jež v zemi produkují benzin a naftu, funguje na menší než poloviční výkon. Na vině je závada hlavního kompresoru na etylenové jednotce. Orlen Unipetrol proto požádal o zápůjčku ze státních hmotných rezerv. Stát mu poskytne padesát milionů litrů motorové nafty. Druhá rafinerie firmy, v Kralupech nad Vltavou, pak řeší potíže s kontaminovanou ropou. Za první pololetí vykázala společnost ztrátu pět miliard korun.

Ukrajina začala s partnery připravovat vojenskou složku příštích bezpečnostních záruk, které mají vyloučit opakování ruské agrese, sdělil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Prohlášení přichází po prvním koordinačním jednání s poradci pro národní bezpečnost reprezentujícími Německo, Itálii, Francii, Velkou Británii, Finsko, EU a NATO. Podle viceprezidenta USA JD Vance bude muset Evropa převzít „lví podíl břemene“ ukrajinské bezpečnosti.

Izraelská vláda definitivně odsouhlasila plán výstavby židovské osady E1. Ta přetne okupovaný Západní břeh napůl a zabrání vzniku palestinského státu. Jeruzalém kvůli návrhu už roky čelí mezinárodní kritice, realizace se proto opozdila, píše izraelský list Ha'arec.

V Bílém domě se v pondělí uskutečnilo multilaterální jednání o rusko-ukrajinské válce mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a zástupci několika evropských zemí a mezinárodních institucí. Zúčastnil se jej také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že na závěr jednání telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem a začal s přípravami schůzky šéfa Kremlu a Zelenského, která bude následována trojstranným jednáním za jeho účasti.

Bílý dům hostil další jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Na setkání a rokování dorazila také řada evropských lídrů. Vztahy Trumpa se Zelenským měly turbulentní vývoj, šéf Bílého domu s nástupem do úřadu nejprve sliboval rychlé ukončení války a příměří s Ruskem. Po nezdaru následovala vyhrocená schůzka s ukrajinským lídrem v Bílém domě, která se zvrhla až do veřejné vzájemné hádky.

Zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany USA a Evropy, shodla se koalice ochotných podle českého premiéra Petra Fialy (ODS). Cílem nedělní videokonference členů koalice byla koordinace postojů před pondělní schůzkou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších evropských státníků s prezidentem USA Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je situace vážná pro Ukrajinu i Evropu.

O korespondenční volbu je výrazně menší zájem, než ministerstvo zahraničí očekávalo. K podzimnímu hlasování poštou se zatím přihlásilo zhruba devatenáct tisíc krajanů. Resort jich předpokládal až padesát tisíc. Češi žijící v cizině mají poslední týden na to, aby se zapsali na speciální seznam voličů. Lhůta končí příští neděli.

Silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu jsou „nezbytné“ v jakékoli mírové dohodě, která má ukončit ruskou válku na Ukrajině, sdělila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem řada evropských lídrů v sobotu vyjádřila pokračující podporu Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že je třeba spustit standardizaci vztahů Evropské unie a Ruska.

Americký prezident Donald Trump na palubě Air Force One cestou na Aljašku prohlásil, že z jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem „něco vzejde“. Do Anchorage už přicestovala ruská delegace, která se rovněž jednání zúčastní. Vpředvečer se v Anchorage sešlo několik set lidí vyjadřujících podporu Ukrajině, informoval ruskojazyčný server BBC. Ukrajina, která se tři a půl roku brání ruské plnohodnotné invazi, pozvánku na schůzku nedostala.

Japonsko si připomnělo osmdesát let od kapitulace, čímž skončila druhá světová válka v Tichomoří. Předcházelo tomu svržení dvou jaderných bomb na Hirošimu a Nagasaki. Spojenci se tak vyhnuli pozemní invazi, která byla pod krycím jménem Olympic plánovaná na listopad. Podle historiků by stála desetkrát víc životů spojeneckých vojáků než vylodění v Normandii.

Ukrajině se dosud podařilo zajistit 1,5 miliardy dolarů (31,4 miliardy korun), za které evropští spojenci v rámci nové iniciativy nakoupí americké zbraně, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Celková hodnota pomoci, kterou chce Severoatlantická aliance tímto způsobem pro Kyjev zabezpečit, je asi deset miliard eur (245 miliard korun). O další podpoře jednal Zelenskyj ve čtvrtek v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem.

Izrael neumožní vznik Státu Palestina, řekl podle izraelských médií americkým novinářům ministr zahraničí Gideon Saar. Podle něj je vznik palestinského státu krokem ke zničení Izraele. V uplynulých týdnech řada zemí oznámila svůj záměr uznat samostatný palestinský stát, čímž chtějí podpořit takzvané dvoustátní řešení konfliktu mezi Palestinci a Izraelem – tedy existenci palestinského státu vedle toho židovského.

V tajícím ledovci u polské stanice na Ostrově krále Jiřího v Antarktidě našli polští výzkumníci kosti, hodinky, vysílačku, nůž a také dýmku britského polárníka Dennise Bella, který tam zahynul při pádu do trhliny v ledovci v roce 1959, kdy mu bylo 25 let. Ostatky byly nyní identifikovány, uvedy britská stanice BBC a polský list Gazeta Wyborcza.

Cestu k míru na Ukrajině nelze určit bez Ukrajiny, uvedli ve společném prohlášení lídři Británie, Finska, Francie, Itálie, Německa a Polska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nutným předpokladem pro jednání je podle nich příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev si prohlášení evropských lídrů cení a plně ho podporuje.

Policie v Londýně zadržela nejméně 466 lidí na demonstraci na podporu propalestinské organizace Palestine Action, kterou britská vláda zakázala na základě protiteroristických zákonů. Policie už dříve varovala, že bude při nahlášené demonstraci hromadně zatýkat.

Izrael důrazně odmítá mezinárodní kritiku svého rozhodnutí obsadit město Gaza. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac podle serveru BBC uvedl, že země, které plán odsoudily a pohrozily sankcemi, neoslabí odhodlání Izraele.

Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že Německo až do odvolání neschválí žádný další vývoz vojenského vybavení do Izraele, které by mohlo být použito při ofenzivě v Pásmu Gazy. Reaguje tím na rozhodnutí bezpečnostního kabinetu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě, píše agentura Reuters.

Rozhodnutí bezpečnostního kabinetu premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě ostře kritizuje izraelská opozice. Politici mluví o katastrofě, která povede ke smrti rukojmí a vojáků a ovlivní celé generace, píše list Times of Israel. Podle Hamásu se Izrael chystá spáchat „další válečný zločin“.

Spojené státy a Rwanda se dohodly na tom, že africká země přijme až 250 migrantů deportovaných z USA. Podle agentury Reuters to uvedli mluvčí rwandské vlády a jeden nejmenovaný činitel. Americké úřady se k tomu zatím nevyjádřily.