Ukrajina a Evropa jsou připraveny předložit USA verzi mírového plánu, řekl Zelenskyj

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům „upřesněné dokumenty“ týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně upozornil, že vše závisí na tom, zda Moskva bude ochotna válku proti sousední zemi ukončit. Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, má podle svého prezidenta zájem o „skutečný mír“.

„Velmi aktivně pracujeme na všech komponentech možných kroků k ukončení války. Ukrajinská a evropská složka jsou již více propracovány a jsme připraveni to prezentovat našim partnerům v Americe,“ napsal Zelenskyj bez podrobností na sociální síti. „Brzy budeme připraveni předat upřesněné dokumenty Spojeným státům,“ dodal.

Prezident dle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že se připravují tři dokumenty, které by měly představovat základy mírového urovnání: první je „rámcový dokument skládající se z dvaceti bodů“, druhý se týká bezpečnostních záruk a třetí poválečné obnovy Ukrajiny.

Zelenskyj se v úterý v Římě setkal s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a papežem Lvem XIV. Dříve v Bruselu jednal se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, předsedou Evropské rady Antóniem Costou a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

„Měli jsme skvělý rozhovor, velmi smysluplný o všech aspektech diplomatické situace. Vážíme si toho, že Itálie je aktivní v procesu hledání účinných nápadů a určování kroků, které přiblíží mír,“ uvedl Zelenskyj na X po setkání s Meloniovou. Ocenil také italskou pomoc pro ukrajinskou energetiku poškozovanou ruskými útoky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a italská premiérka Giorgia Meloniová
Zdroj: Reuters/Francesco Fotia

V pondělí se lídr Ruskem napadené země v Londýně setkal s britským premiérem Keirem Starmerem, prezidentem Francie Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Následně dle Reuters uvedl, že Ukrajina a Evropa by chtěly svůj návrh podoby mírového plánu dokončit do úterý, aby ho mohly předat Spojeným státům. Zopakoval také, že Ukrajina se nemůže vzdát svého území ve prospěch Ruska, ale že USA hledají kompromis.

„Rusko nepochybně trvá na tom, abychom se vzdali území, ale podle zákona na to právo nemáme a upřímně řečeno, nemáme ani morální právo,“ zdůraznil Zelenskyj. Klíčová otázka, o které se jedná, zní, zda by se Kyjev měl vzdát Ruskem okupovaného území výměnou za bezpečnostní záruky. Ale rozhovory komplikuje nejistota ohledně závazku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa k evropské bezpečnosti, dodala AP.

Kyjev je pod tlakem Bílého domu, aby rychle přistoupil na mír, ale odmítá plán navržený USA minulý měsíc, který je všeobecně vnímán jako výhodný pro Moskvu. Ukrajinští představitelé také usilují o silné bezpečnostní záruky od partnerů, aby zabránili dalšímu útoku Moskvy v budoucnu, poznamenala agentura Reuters. Připomněla, že ruský vůdce Vladimir Putin jako podmínku pro ukončení bojů požaduje, aby se Ukrajina zřekla celého Donbasu na východě země – včetně částí, které Rusko neokupuje. To Zelenskyj důsledně odmítá.

Papež: K trvalému míru je potřeba dialog

Papež po schůzce se Zelenským zdůraznil, že „je třeba pokračovat v dialogu, a vyjádřil naléhavé přání, aby současné diplomatické iniciativy vedly ke spravedlivému a trvalému míru,“ uvedla v prohlášení ke schůzce papežova kancelář. Podle Vatikánu se také diskutovalo o otázkách válečných zajatců a o nutnosti zajistit návrat ukrajinských dětí k jejich rodinám. Vatikán v otázce dětí zprostředkovává jednání mezi Kyjevem a Moskvou.

Papež zároveň kritizoval snahy obejít Evropu při jednáních o ukončení ruské války proti Ukrajině. „Usilovat o mírovou dohodu bez zapojení Evropy do rozhovorů není realistické. Válka je v Evropě a myslím, že Evropa musí být součástí bezpečnostních záruk, které se hledají dnes i v budoucnosti,“ sdělila hlava katolické církve.

Zelenskyj následně na síti X napsal, že jeho země si „hluboce váží“ veškeré podpory a humanitární pomoci ze strany Vatikánu. „Papeže jsem informoval o diplomatickém úsilí se Spojenými státy o dosažení míru. Projednali jsme další kroky a zprostředkování Vatikánu zaměřené na navrácení našich dětí unesených Ruskem,“ uvedl.

V souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu v roce 2023 zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu.

Zelenskyj se s papežem setkal v jeho letním sídle Castel Gandolfo, které leží asi 25 kilometrů jihovýchodně od Vatikánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu zadrželi Rumuna, který chtěl rozpoutat ve vlasti „válku teroru“

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.
před 7 mminutami

Ukrajina udeřila na Moskevskou oblast, sérii útoků podniklo i Rusko

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské a Tverské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli nejméně tři lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině, podíl Ukrajiny na útocích posléze potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných.
07:46Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ford znovu najal inženýry. Byli lepší než AI

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 35 mminutami

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii pátrá po strůjci útoku, který je na útěku.
11:15Aktualizovánopřed 35 mminutami

Jihoafričané protestují proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konají protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdí autobusy. Situaci vyhrotila neoficiální výzva, která vyzývala cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
před 39 mminutami

V Německu přibývá extremistů, uvádí tajná služba. Varuje před Ruskem

V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.
před 51 mminutami

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled