Ukrajina a Evropa jsou připraveny předložit USA verzi mírového plánu, řekl Zelenskyj

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům „upřesněné dokumenty“ týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně upozornil, že vše závisí na tom, zda Moskva bude ochotna válku proti sousední zemi ukončit. Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, má podle svého prezidenta zájem o „skutečný mír“.

„Velmi aktivně pracujeme na všech komponentech možných kroků k ukončení války. Ukrajinská a evropská složka jsou již více propracovány a jsme připraveni to prezentovat našim partnerům v Americe,“ napsal Zelenskyj bez podrobností na sociální síti. „Brzy budeme připraveni předat upřesněné dokumenty Spojeným státům,“ dodal.

Prezident dle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že se připravují tři dokumenty, které by měly představovat základy mírového urovnání: první je „rámcový dokument skládající se z dvaceti bodů“, druhý se týká bezpečnostních záruk a třetí poválečné obnovy Ukrajiny.

Zelenskyj se v úterý v Římě setkal s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a papežem Lvem XIV. Dříve v Bruselu jednal se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, předsedou Evropské rady Antóniem Costou a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

„Měli jsme skvělý rozhovor, velmi smysluplný o všech aspektech diplomatické situace. Vážíme si toho, že Itálie je aktivní v procesu hledání účinných nápadů a určování kroků, které přiblíží mír,“ uvedl Zelenskyj na X po setkání s Meloniovou. Ocenil také italskou pomoc pro ukrajinskou energetiku poškozovanou ruskými útoky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a italská premiérka Giorgia Meloniová
Zdroj: Reuters/Francesco Fotia

V pondělí se lídr Ruskem napadené země v Londýně setkal s britským premiérem Keirem Starmerem, prezidentem Francie Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Následně dle Reuters uvedl, že Ukrajina a Evropa by chtěly svůj návrh podoby mírového plánu dokončit do úterý, aby ho mohly předat Spojeným státům. Zopakoval také, že Ukrajina se nemůže vzdát svého území ve prospěch Ruska, ale že USA hledají kompromis.

„Rusko nepochybně trvá na tom, abychom se vzdali území, ale podle zákona na to právo nemáme a upřímně řečeno, nemáme ani morální právo,“ zdůraznil Zelenskyj. Klíčová otázka, o které se jedná, zní, zda by se Kyjev měl vzdát Ruskem okupovaného území výměnou za bezpečnostní záruky. Ale rozhovory komplikuje nejistota ohledně závazku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa k evropské bezpečnosti, dodala AP.

Kyjev je pod tlakem Bílého domu, aby rychle přistoupil na mír, ale odmítá plán navržený USA minulý měsíc, který je všeobecně vnímán jako výhodný pro Moskvu. Ukrajinští představitelé také usilují o silné bezpečnostní záruky od partnerů, aby zabránili dalšímu útoku Moskvy v budoucnu, poznamenala agentura Reuters. Připomněla, že ruský vůdce Vladimir Putin jako podmínku pro ukončení bojů požaduje, aby se Ukrajina zřekla celého Donbasu na východě země – včetně částí, které Rusko neokupuje. To Zelenskyj důsledně odmítá.

Papež: K trvalému míru je potřeba dialog

Papež po schůzce se Zelenským zdůraznil, že „je třeba pokračovat v dialogu, a vyjádřil naléhavé přání, aby současné diplomatické iniciativy vedly ke spravedlivému a trvalému míru,“ uvedla v prohlášení ke schůzce papežova kancelář. Podle Vatikánu se také diskutovalo o otázkách válečných zajatců a o nutnosti zajistit návrat ukrajinských dětí k jejich rodinám. Vatikán v otázce dětí zprostředkovává jednání mezi Kyjevem a Moskvou.

Papež zároveň kritizoval snahy obejít Evropu při jednáních o ukončení ruské války proti Ukrajině. „Usilovat o mírovou dohodu bez zapojení Evropy do rozhovorů není realistické. Válka je v Evropě a myslím, že Evropa musí být součástí bezpečnostních záruk, které se hledají dnes i v budoucnosti,“ sdělila hlava katolické církve.

Zelenskyj následně na síti X napsal, že jeho země si „hluboce váží“ veškeré podpory a humanitární pomoci ze strany Vatikánu. „Papeže jsem informoval o diplomatickém úsilí se Spojenými státy o dosažení míru. Projednali jsme další kroky a zprostředkování Vatikánu zaměřené na navrácení našich dětí unesených Ruskem,“ uvedl.

V souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu v roce 2023 zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu.

Zelenskyj se s papežem setkal v jeho letním sídle Castel Gandolfo, které leží asi 25 kilometrů jihovýchodně od Vatikánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Francii během demonstrací dochází ke střetům

Ve Francii začaly demonstrace, u kterých se očekává, že se během dne rozrostou v celonárodní protest kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Během soboty se jich očekávají desítky až stovky, podle posledních údajů by se jich mohlo zúčastnit na 200 tisíc lidí. Ve velkých francouzských městech se již odehrály první střety, policie se snaží rozehnat nepovolené protesty.
10:50Aktualizovánopřed 12 mminutami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 34 mminutami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 54 mminutami

V Perském zálivu čelil útoku nejméně jeden tanker

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.
před 3 hhodinami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
před 3 hhodinami

Ruský útok na Cherson zabil řidiče záchranky a zranil 19 lidí včetně dítěte

V Chersonu ruský útok zabil čtyřiašedesátiletého řidiče záchranné služby, uvedl ráno náčelník městské vojenské správy Jaroslav Šaňko. Dále informoval o zranění rodiny s malým dítětem. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel, protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ruské ministerstvo obrany píše o sestřelení 610 ukrajinských dronů.
08:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Trumpova nová mluvčí Zachariaová po týdnu končí

Americký prezident Donald Trump naznačil, že jeho nová mluvčí Katie Zachariaová po týdnu ve funkci brzy skončí. Konečné rozhodnutí šéf Bílého domu oznámí později, píše AP. Šéf tiskového odboru Bílého domu Steven Cheung později potvrdil, že Zachariaová se přesune do nové funkce, která bude rovněž oznámena později, napsal deník The New York Times.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.