Ukrajina a Evropa jsou připraveny předložit USA verzi mírového plánu, řekl Zelenskyj

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům „upřesněné dokumenty“ týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně upozornil, že vše závisí na tom, zda Moskva bude ochotna válku proti sousední zemi ukončit. Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, má podle svého prezidenta zájem o „skutečný mír“.

„Velmi aktivně pracujeme na všech komponentech možných kroků k ukončení války. Ukrajinská a evropská složka jsou již více propracovány a jsme připraveni to prezentovat našim partnerům v Americe,“ napsal Zelenskyj bez podrobností na sociální síti. „Brzy budeme připraveni předat upřesněné dokumenty Spojeným státům,“ dodal.

Prezident dle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že se připravují tři dokumenty, které by měly představovat základy mírového urovnání: první je „rámcový dokument skládající se z dvaceti bodů“, druhý se týká bezpečnostních záruk a třetí poválečné obnovy Ukrajiny.

Zelenskyj se v úterý v Římě setkal s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a papežem Lvem XIV. Dříve v Bruselu jednal se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, předsedou Evropské rady Antóniem Costou a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

„Měli jsme skvělý rozhovor, velmi smysluplný o všech aspektech diplomatické situace. Vážíme si toho, že Itálie je aktivní v procesu hledání účinných nápadů a určování kroků, které přiblíží mír,“ uvedl Zelenskyj na X po setkání s Meloniovou. Ocenil také italskou pomoc pro ukrajinskou energetiku poškozovanou ruskými útoky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a italská premiérka Giorgia Meloniová
Zdroj: Reuters/Francesco Fotia

V pondělí se lídr Ruskem napadené země v Londýně setkal s britským premiérem Keirem Starmerem, prezidentem Francie Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Následně dle Reuters uvedl, že Ukrajina a Evropa by chtěly svůj návrh podoby mírového plánu dokončit do úterý, aby ho mohly předat Spojeným státům. Zopakoval také, že Ukrajina se nemůže vzdát svého území ve prospěch Ruska, ale že USA hledají kompromis.

„Rusko nepochybně trvá na tom, abychom se vzdali území, ale podle zákona na to právo nemáme a upřímně řečeno, nemáme ani morální právo,“ zdůraznil Zelenskyj. Klíčová otázka, o které se jedná, zní, zda by se Kyjev měl vzdát Ruskem okupovaného území výměnou za bezpečnostní záruky. Ale rozhovory komplikuje nejistota ohledně závazku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa k evropské bezpečnosti, dodala AP.

Kyjev je pod tlakem Bílého domu, aby rychle přistoupil na mír, ale odmítá plán navržený USA minulý měsíc, který je všeobecně vnímán jako výhodný pro Moskvu. Ukrajinští představitelé také usilují o silné bezpečnostní záruky od partnerů, aby zabránili dalšímu útoku Moskvy v budoucnu, poznamenala agentura Reuters. Připomněla, že ruský vůdce Vladimir Putin jako podmínku pro ukončení bojů požaduje, aby se Ukrajina zřekla celého Donbasu na východě země – včetně částí, které Rusko neokupuje. To Zelenskyj důsledně odmítá.

Papež: K trvalému míru je potřeba dialog

Papež po schůzce se Zelenským zdůraznil, že „je třeba pokračovat v dialogu, a vyjádřil naléhavé přání, aby současné diplomatické iniciativy vedly ke spravedlivému a trvalému míru,“ uvedla v prohlášení ke schůzce papežova kancelář. Podle Vatikánu se také diskutovalo o otázkách válečných zajatců a o nutnosti zajistit návrat ukrajinských dětí k jejich rodinám. Vatikán v otázce dětí zprostředkovává jednání mezi Kyjevem a Moskvou.

Papež zároveň kritizoval snahy obejít Evropu při jednáních o ukončení ruské války proti Ukrajině. „Usilovat o mírovou dohodu bez zapojení Evropy do rozhovorů není realistické. Válka je v Evropě a myslím, že Evropa musí být součástí bezpečnostních záruk, které se hledají dnes i v budoucnosti,“ sdělila hlava katolické církve.

Zelenskyj následně na síti X napsal, že jeho země si „hluboce váží“ veškeré podpory a humanitární pomoci ze strany Vatikánu. „Papeže jsem informoval o diplomatickém úsilí se Spojenými státy o dosažení míru. Projednali jsme další kroky a zprostředkování Vatikánu zaměřené na navrácení našich dětí unesených Ruskem,“ uvedl.

V souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu v roce 2023 zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu.

Zelenskyj se s papežem setkal v jeho letním sídle Castel Gandolfo, které leží asi 25 kilometrů jihovýchodně od Vatikánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zahájil novou vlnu útoků na Írán, v Teheránu hlásí exploze

Izraelská armáda oznámila zahájení další vlny útoku na Írán. V Teheránu se ozývají exploze, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli.
02:27Aktualizovánopřed 6 mminutami

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump a íránská státní média

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Smrt nejvyššího vůdce Íránu v neděli potvrdila také íránská státní média.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Oběti po íránském útoku hlásí Tel Aviv a Abú Dhabí. Zranění jsou i v Dubaji

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Incident hlásí mezinárodní letiště v Abú Dhabí. Podle místních úřadů je na místě jeden mrtvý a sedm zraněných. Zasažené země jsou také Jordánsko, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie nebo Sýrie.
00:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...