Giorgia Meloniová

Pohřeb papeže Františka se uskuteční v sobotu v 10:00 v bazilice svatého Petra ve Vatikánu. O datu pohřbu v úterý ráno rozhodli kardinálové, informují tiskové agentury. Tělo papeže, který zemřel v pondělí, bude ve středu ráno převezeno do baziliky svatého Petra, kde se mu budou moci lidé poklonit.

Na zprávu o úmrtí papeže Františka, který zemřel v neděli ráno, reagují evropští i čeští politici.

Spojené státy se snadno dohodnou na vyřešení celních sporů s Evropskou unií i s Čínou, řekl americký prezident Donald Trump při setkání s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Vyjednávání se zeměmi, na něž uvalil dovozní cla, jdou podle prezidenta dobře, na dohody ale nijak nespěchá, informovaly tiskové agentury.

Italská premiérka Giorgia Meloniová se prezentuje jako blízký spojenec amerického prezidenta Donalda Trumpa a prostředník mezi Washingtonem a Bruselem. Jenže krize vyvolané americkými cly nebo vyjednáváním o příměří v rusko-ukrajinském konfliktu oba celky oddálily a pozici Meloniové ztížily. Ve čtvrtek zamíří italská pravicová politička do Bílého domu, kde se setká s Trumpem jako první unijní lídr od zavedení amerických cel.

Evropská komise navrhla vytvořit první unijní seznam bezpečných zemí původu. Je na něm sedm zemí: Kosovo, Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Maroko a Tunisko. Členské státy by tak dostaly možnost zpracovat žádosti o azyl občanů těchto států ve zrychleném řízení na základě toho, že žádosti pravděpodobně nebudou úspěšné, uvedla Komise. O návrhu musí nyní rozhodnout Evropský parlament a Rada EU.

Ruská imperiální politika ohrožuje bezpečnost celé Evropy a je třeba udělat maximum, aby neuspěla, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na ruský útok na ukrajinské Sumy. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona útok ukazuje na nutnost přimět Rusko k příměří. Zděšení vyjádřili britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová nebo polský premiér Donald Tusk. Ministr zahraničí USA Marco Rubio označil útok za děsivý.

Spojené státy začínají vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Vyšší tarify, které americká administrativa určila jako polovinu toho, jaká cla na USA údajně uplatňují konkrétní země, vstoupí v platnost 9. dubna.

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.

Americký prezident Donald Trump oznámil další tarify na dovoz. Zboží z Evropské unie bude podléhat clu 20 procent, z Číny pak 34 procent. Základní tarif na veškerý dovoz do Spojených států bude 10 procent, pro dalších přibližně šedesát zemí s největší obchodní nerovnováhou prezident uvalí vyšší clo. Trump dodal, že příslušný exekutivní příkaz podepíše ještě ve středu.

Británie se distancovala od návrhu omezeného měsíčního příměří na Ukrajině, napsal list Financial Times, který ho označil za návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Deník Le Figaro po nedělním summitu v Londýně o Ukrajině a evropské bezpečnosti napsal, že příměří omezené na moře, vzdušný prostor a energetickou infrastrukturu předložil Macron společně s britským premiérem Keirem Starmerem. Jeho mluvčí podle Reuters řekl, že se debatuje o řadě možností a že k nim nebude dávat komentáře.

Několik zemí naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa naléhavě potřebuje zbrojit. Generální tajemník NATO Mark Rutte rozhovory označil za „velmi pozitivní“. Přítomni byli zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).

Za Česko se středeční videokonference s lídry dalších států o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě zúčastní premiér Petr Fiala (ODS), sdělila mluvčí vlády Lucie Ješátková. Paříž v tomto týdnu pořádá již druhé jednání. Pondělní schůzku, kterou Fiala kritizoval, omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž pozvala i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).

Italská policie provedla jeden z největších zátahů proti sicilské Cosa Nostře za poslední roky. Zadržela na sto padesát podezřelých. Z organizování zločinů přímo z vězeňských cel také nově obvinila třiatřicet mafiánů. Operace je výsledkem ročních odposlechů špiček organizovaného zločinu. Vedle kriminálních činů odhalila také akutní personální nouzi italské mafie.

Americký prezident Donald Trump získal svou ‚transakční politikou‘ sliby Mexika i Kanady ke zpřísnění ochrany hranic a dále hrozí uvalením cel na dovoz z Evropské unie. Ta chce nabídnout snížení cel na americké automobily. „Nikomu to nemůže přinést nic dobrého,“ řekl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o Trumpově počínání v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!) upozornil, že se Evropa nesmí Trumpovi ekonomicky podřizovat.

Italští politici ze všech stran odsoudili víkendové násilnosti v Římě a Boloni. Skupiny výtržníků zneužily demonstrací za řádné vyšetření smrti mladíka egyptského původu. Byl spolujezdcem na motorce, kterou v listopadu srazili policisté při honičce v ulicích Milána. Novou vlnu protestů vyvolaly ve středu zveřejněné záběry celého zásahu. Z nich vyplývá, že se strážníci snažili jeho průběh překroutit.

Itálie zatím podle ministra spravedlnosti nedostala od Spojených států oficiální žádost o vydání Íránce podezřelého z terorismu. V Miláně zadržený inženýr zatím zůstává za mřížemi. Jeho propuštění chtěl Teherán dosáhnout i tím, že uvěznil italskou novinářku Cecilii Salovou. Ta je od středy zpět ve vlasti.

Společnost SpaceX vlivného amerického podnikatele Elona Muska se přiblížila převzetí zajišťování bezpečné telekomunikace pro italskou vládu. Dohoda, o které se jedná od roku 2023, je údajně opět na dobré cestě a blíží se ke schválení poté, co se premiérka Giorgia Meloniová setkala o víkendu s nově zvoleným prezidentem USA Donaldem Trumpem. Podle italské opozice si zakázkou kupuje přátelství s Muskem.

Evropa dá příští rok dalších třicet miliard eur na podporu Ukrajiny, oznámil předseda Evropské rady António Costa. Ukrajina požaduje jasné vymezení podmínek stabilního a dlouhodobého míru s Ruskem a bezpečnostní záruky, než bude možné jednat o ukončení téměř tři roky trvající otevřené války vyvolané ruskou agresí, řekl po jednání s lídry zemí Evropské unie ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Premiér Petr Fiala míří na setkání zemí Evropské unie do Bruselu. Před odletem předestřel, že setkání bude chtít využít k jednáním o podpoře automobilového průmyslu a o migraci. Je podle něj potřeba změnit návratovou politiku. Představitelé EU budou hovořit také se zástupci zemí západního Balkánu. Předmětem debaty má být posílení spolupráce a budoucí integrace Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska do EU.

Europoslanci odsouhlasili ve středu večer všechny členy Evropské komise, jak potvrdily zdroje ČTK. Nová unijní exekutiva tak může být jako celek schválena příští týden ve středu na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Italská vláda hledá způsob, jak pokračovat v plánech na omezení imigrace. Soud v Římě totiž v pátek rozhodl, že se první běženci, které úřady vyvezly do zadržovacích zařízení v Albánii, mají vrátit do Itálie. Vláda premiérky Giorgie Meloniové označila soud za politicky zaujatý a hodlá jeho rozhodnutí obejít dekretem. Ten italská vláda schválila v pondělí.

Soud v Římě v pátek nařídil přesunout do Itálie skupinu prvních dvanácti migrantů, které úřady před pár dny poslaly do nových migračních center v Albánii. Dospěl totiž k závěru, že migranti nepocházejí z bezpečných zemí a nesplňují tak podmínky pro přesun do Albánie. Na verdikt reagovaly ostrou kritikou italské vládní strany. Ministr vnitra Matteo Piantedosi avizoval, že zástupci kabinetu se odvolají. Podle zdrojů agentury ANSA migranty vyzvedne italská vojenská loď v sobotu.

Frankfurtský knižní veletrh, který až do neděle představuje tvorbu z téměř stovky zemí, si za čestného hosta letošního ročníku vybral Itálii. Jako host se stát z Apeninského poloostrova uvedl z domova nedořešenou hádkou. Italští autoři, kteří nebyli vybráni do oficiální delegace, přijeli po vlastní ose a obvinili vládnoucí politiky své země z cenzury.

Mírová mise UNIFIL v Libanonu hlásí další konflikty s izraelskou armádou. Tanky židovského státu podle OSN vnikly na jedno ze stanovišť mise a zničily bránu. Izraelská armáda uvedla, že na stanoviště vjel pouze jeden tank, a to neúmyslně, protože se dostal pod palbu při snaze o evakuaci zraněných izraelských vojáků. Premiér Benjamin Netanjahu vyzval organizaci k okamžité evakuaci mírotvorců z oblastí bojů. Stali se prý rukojmími libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Jeruzalém o víkendu zintenzivnil útoky na jihu Libanonu a nařídil evakuaci dalších jednadvaceti místních vesnic, píše Reuters.