Giorgia Meloniová

Europoslanci odsouhlasili ve středu večer všechny členy Evropské komise, jak potvrdily zdroje ČTK. Nová unijní exekutiva tak může být jako celek schválena příští týden ve středu na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Italská vláda hledá způsob, jak pokračovat v plánech na omezení imigrace. Soud v Římě totiž v pátek rozhodl, že se první běženci, které úřady vyvezly do zadržovacích zařízení v Albánii, mají vrátit do Itálie. Vláda premiérky Giorgie Meloniové označila soud za politicky zaujatý a hodlá jeho rozhodnutí obejít dekretem. Ten italská vláda schválila v pondělí.

Soud v Římě v pátek nařídil přesunout do Itálie skupinu prvních dvanácti migrantů, které úřady před pár dny poslaly do nových migračních center v Albánii. Dospěl totiž k závěru, že migranti nepocházejí z bezpečných zemí a nesplňují tak podmínky pro přesun do Albánie. Na verdikt reagovaly ostrou kritikou italské vládní strany. Ministr vnitra Matteo Piantedosi avizoval, že zástupci kabinetu se odvolají. Podle zdrojů agentury ANSA migranty vyzvedne italská vojenská loď v sobotu.

Frankfurtský knižní veletrh, který až do neděle představuje tvorbu z téměř stovky zemí, si za čestného hosta letošního ročníku vybral Itálii. Jako host se stát z Apeninského poloostrova uvedl z domova nedořešenou hádkou. Italští autoři, kteří nebyli vybráni do oficiální delegace, přijeli po vlastní ose a obvinili vládnoucí politiky své země z cenzury.

Mírová mise UNIFIL v Libanonu hlásí další konflikty s izraelskou armádou. Tanky židovského státu podle OSN vnikly na jedno ze stanovišť mise a zničily bránu. Izraelská armáda uvedla, že na stanoviště vjel pouze jeden tank, a to neúmyslně, protože se dostal pod palbu při snaze o evakuaci zraněných izraelských vojáků. Premiér Benjamin Netanjahu vyzval organizaci k okamžité evakuaci mírotvorců z oblastí bojů. Stali se prý rukojmími libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Jeruzalém o víkendu zintenzivnil útoky na jihu Libanonu a nařídil evakuaci dalších jednadvaceti místních vesnic, píše Reuters.

Itálie po dlouholetém sporu s Evropskou unií (EU) vypíše nové veřejné soutěže na pronájem pláží. Podle agentury DPA o tom ve středu rozhodla vláda v Římě. Nová legislativa by měla vstoupit v platnost až za tři roky. Proti reformě začátkem srpna stávkovali provozovatelé byznysu s lehátky a slunečníky.

Založením nové frakce v Evropském parlamentu nazvané Patrioti pro Evropu se chtějí její členové zaměřit hlavně na své domácí voliče a méně na vlastní evropskou politiku, uvedli politologové v Devadesátce ČT24. Vznik nového seskupení oznámili v neděli maďarský premiér Viktor Orbán, český expremiér Andrej Babiš (ANO) a šéf Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl. Členství v nové frakci zvažují také italské, portugalské, francouzské či polské strany.

Ve Francii získalo 75 poslanců mandát v Národním shromáždění už v prvním kole nedělních voleb, což je výrazně více, než bylo obvyklé v předešlých volbách. Velký podíl na tom má vysoká účast, která činila 66,71 procenta. Národní sdružení Marine Le Penové získalo 37 mandátů, levicová koalice 32 křesel, vyplývá z údajů francouzského ministerstva vnitra. Prezident Emanuel Macron už v neděli vyzval Francouze, aby ve druhém kole hlasovali proti krajní pravici. Vládní centristé spojují síly s levicovou Novou lidovou frontou, nejméně 179 kandidátů se již předběžně vzdalo účasti v podpoře kandidáta, který má největší šanci porazit politiky Národního sdružení.

Vláda italské premiérky Giorgie Meloniové s účastí krajně pravicových stran během dvou dnů prosadila dvě zásadní reformy politického systému. Senátem nejprve v prvním čtení prošla přímá volba předsedy vlády. Poslanecká sněmovna zase rozšířila autonomii regionů. Opozice hodlá zákony zastavit u ústavního soudu a s pomocí referenda.

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Vyzvali rovněž k fungování UNRWA a dalších agentur OSN v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a chtějí společně bojovat proti nelegální migraci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7 v Itálii podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Má prý sloužit i jako takzvaný most pro případné členství této země v NATO. Lídři zemí G7 na summitu také nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by podle nich měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by podle Reuters mohly přijít už letos. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou. Zelenskyj za novou finanční podporu poděkoval.

Pozici první strany v zemi uhájili v eurovolbách v Itálii favorizovaní Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové s téměř 29 procenty hlasů. Těžkou porážku ale zaznamenal její koaliční partner Matteo Salvini. Jeho Liga získala před pěti lety 34 procent, letos nedosáhla ani na deset procent. Raduje se naopak opoziční Demokratická strana, která posbírala skoro čtvrtinu hlasů.

Evropská unie má za sebou volby do europarlamentu. Průběžné výsledky už stihly otřást některými zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vypsat nové volby, v Belgii rezignuje premiér Alexandr de Croo. Posílila pravice, Ursula von der Leyenová má šanci na znovuzvolení do čela Evropské komise a výrazný výsledek si připsal vyzyvatel maďarského premiéra Viktora Orbána.

Jen několik dní před eurovolbami navštívila italská premiérka Giorgia Meloniová budoucí imigrační centra v Albánii. Řím je tam staví, aby ilegální migranty zachycené na moři převezl mimo své území, dokud neproběhne azylové řízení. Podle kritiků je plán k běžencům nespravedlivý, protože legalizaci jejich pobytu v EU neúměrně prodlouží. Italská vláda oponuje, že celá procedura bude naopak rychlejší a přehlednější.

V Itálii vrcholí kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Závěrečný mítink v sobotu uspořádala premiérka Giorgia Meloniová, která v průzkumech jasně vede. Dříve se vůči Bruselu ostře vymezovala. V posledních dvou letech se ale snaží vystupovat umírněně a víc proevropsky.

Evropa se s blížícím se létem obává nárůstu nelegální migrace. Náporu běženců na nejfrekventovanější trase centrálního Středomoří je vystavena zejména Itálie. Úřadům se daří zvyšovat podíl repatriovaných – některé běžence ale před deportací drží v detenčních centrech, kde panují problematické podmínky.

Po úmrtí íránského prezidenta Ebráhíma Raísího směřují do Teheránu kondolence od světových státníků. Soustrast s pozůstalými i íránským lidem vyjádřili zástupci Evropské unie (EU), Číny i další aktéři – například Ruska, Pákistánu, Iráku. Kondolence přišla i od teroristů z Hamásu či jemenských povstalců. Kondoloval také polský prezident Andrzej Duda, který připomněl v této souvislosti tragédii ze Smolensku, při níž zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a další představitelé. Srovnání vyvolalo v jeho zemi kritiku.

Členské státy Evropské unie v úterý na jednání v Bruselu definitivně potvrdily už dříve odsouhlasený migrační balíček. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi. Stejnou pozici drží česká vláda už od února, kdy po analýze všech dokumentů dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro Českou republiku horší než ta, na níž se Česko podílelo v době svého předsednictví v druhé polovině roku 2022. Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořily ani Slovensko či Rakousko.

Italská premiérka Giorgia Meloniová v pondělí přijala v Římě předsedu české vlády Petra Fialu (ODS). Jednali spolu o migraci, bilaterálních vztazích či budoucnosti Evropské unie. Fiala v této souvislosti uvedl, že s italskou předsedkyní vlády mají na další směřování sedmadvacítky velmi podobný pohled. Během jednodenní návštěvy italské metropole se premiér Fiala v odpoledních hodinách setkal i s italským prezidentem Sergiem Mattarellou.

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Světoví státníci odsuzují páteční teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Ten si podle ruských vyšetřovatelů, na něž odkazuje ruský nezávislý deník Kommersant, vyžádal 133 lidských životů. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 145 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Evropská unie v neděli v Káhiře uzavírá dohodu o tříleté finanční spolupráci s Egyptem. Na podporu jeho ekonomiky poskytne až 7,4 miliardy eur (186 miliard korun). EU chce stabilizací egyptské ekonomiky mimo jiné docílit snížení počtu imigrantů z regionu. S předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou do Egypta dorazili italská premiérka Giorgia Meloniová, předseda řecké vlády Kyriakos Mitsotakis a belgický premiér Alexander de Croo, jehož země právě předsedá Radě EU.

Válka musí skončit naším vítězstvím, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti druhého výročí od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Z letiště Hostomel vzkázal, že právě zde si Rusové mysleli, že dobudou Ukrajinu za dva dny, proto dva roky poté právě zde vítá přátele a partnery. Do Kyjeva totiž v sobotu dorazili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, italská premiérka Giorgia Meloniová a ministerští předsedové Belgie a Kanady Alexander De Croo a Justin Trudeau, aby vyjádřili solidaritu napadené zemi. Trudeau a Meloniová se Zelenským později podepsali bilaterální dohody o bezpečnostní spolupráci.

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá své veto z prosincové vrcholné schůzky. Podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) je shoda dobrou zprávou také pro Česko, ukazuje schopnost EU dohodnout se i na velmi složitých otázkách. Summit také vyzval k urychlení dodávek munice pro Ruskem napadenou Ukrajinu.