Giorgia Meloniová

Po více než 24 hodinách od oznámení o propuštění velkého počtu domácích a zahraničních vězňů ve Venezuele se na svobodu dostalo jen jedno procento neoprávněně vězněných, tvrdí organizace Justicia, Encuentro y Perdón (Spravedlnost, setkání a odpuštění) a Foro Penal, které propuštění monitorují. Ve vězení ve Venezuele je i Čech Jan Darmovzal. České ministerstvo zahraničí zatím o něm nemá nové zprávy.

Nastal čas, aby Evropa začala o válce na Ukrajině jednat také s Ruskem, prohlásila v pátek podle agentury AFP italská premiérka Giorgia Meloniová. Zároveň se vyslovila pro vytvoření funkce evropského zvláštního vyslance, který by Evropě umožnil hovořit jedním hlasem.

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že zisk největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.

Evropská unie stojí za venezuelským lidem a podporuje mírový a demokratický přerod v zemi, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová volá po zdrženlivosti a respektování mezinárodního práva. Generální tajemník OSN António Guterres je zásahem USA ve Venezuele znepokojen. Kolumbie vysílá vojáky a policisty na hranici s Venezuelou. Brazílie mluví o nebezpečném precedentu, Argentina o „postupující svobodě“.

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským o podmínkách možného zastavení ruské války proti Ukrajině nastal pokrok, uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Trump, Zelenskyj i francouzský prezident Emmanuel Macron zmínili posun v otázce bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou Ukrajinu. Rusko obdrželo telefonát z Bílého domu a stále mluví o dosažení svých cílů, které se rovnají zničení nezávislé Ukrajiny.

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.

„Je nutné pomoci Ukrajině, aby (ruský vládce Vladimir) Putin nepostupoval dále do vnitrozemí a neblížil se tím i hranici Evropské unie a NATO,“ varoval poslanec a 1. místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Miroslava Ševčíka (za SPD) Ukrajina potřebuje peníze „mimo jiné na své korupční skandály“. Připomněl i nutnost co nejrychlejšího konce války. O summitu lídrů EU i možném využití ruských aktiv hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.

V pondělí jmenovaná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) ve Strakově akademii absolvovala první, převážně koordinační jednání. Kabinet na něm jmenoval vedoucí úřadu vlády Tünde Barthu. Tiskovou mluvčí určil Karlu Mráčkovou. Zasedat bude vláda vždy v pondělí, oznámil Babiš.

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům „upřesněné dokumenty“ týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně upozornil, že vše závisí na tom, zda Moskva bude ochotna válku proti sousední zemi ukončit. Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, má podle svého prezidenta zájem o „skutečný mír“.

Italský filmový průmysl se obává vládních škrtů. Varuje, že nižší podpora ze strany státu se může negativně promítnout do počtu pracovních míst i image země spojené se jmény Federica Felliniho nebo Paola Sorrentina. Podle ministerstva kultury jsou škrty reakcí na podvody s filmovými pobídkami, aktuálně se řeší dokonce skandál spojený s dvojnásobnou vraždou.

Auta významného italského investigativního novináře Sigfrida Ranucciho a jeho dcery explodovala v noci na pátek před jeho domem v Římě, píše agentura ANSA. Exploze byla tak silná, že otřásla celou čtvrtí a poškozena byla i sousední budova. Nikdo nebyl zraněn. Italské úřady zahájily vyšetřování, do kterého se zapojily i orgány zabývající se bojem proti mafii.

Přes dvacet premiérů a prezidentů včetně šéfa Bílého domu Donalda Trumpa se v pondělí účastnilo mírového summitu v egyptském Šarm aš-Šajchu. Trump tam s egyptskými, katarskými a tureckými zprostředkovateli podepsal dokument o dohodě o příměří v Pásmu Gazy. Garanti amerického mírového plánu pro Pásmo Gazy, jimiž jsou vedle Spojených států ještě Egypt, Katar a Turecko, měli na schůzce odsouhlasit obecné principy plánu.

Teroristické hnutí Hamás předalo Červenému kříži na jihu Pásma Gazy zbývajících třináct živých izraelských rukojmí, potvrdila izraelská armáda. Její konvoj už předtím převezl sedm dříve propuštěných na vojenskou základnu Reim. Všech dvacet rukojmí, která byla zadržována v Gaze 738 dní, je již na území židovského státu. Hamás také Červenému kříži předal těla čtyř rukojmí, která v zajetí zemřela. Do Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu a do Gazy přijely první autobusy s palestinskými vězni.

Teroristický útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023 si v úterý lidé v Izraeli připomněli smutečními shromážděními, demonstracemi i cyklistickým závodem. Vzpomínkový den vyvrcholil koncertem v Tel Avivu. Oficiální ceremonie úřady kvůli svátku sukot a židovskému kalendáři přesunuly na 16. října. Akce ale provázel i hněv těch, kteří vládě vyčítají, že lidi nedokázala před útokem ochránit a že tehdejší události i to, co k nim vedlo, stále dostatečně nevyšetřila, napsal server The Times of Israel (ToI).

Předseda ANO Andrej Babiš si dovede představit, že šéfem Poslanecké sněmovny bude lídr SPD Tomio Okamura. Babiš ale odmítl komentovat složení vlády. Během pondělí se s ním v centrále ANO na pražském Chodově postupně sešli místopředseda SPD Radim Fiala, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl či šéf hasičů Vladimír Vlček.

Izraelská armáda ve středu v Pásmu Gazy zabila dalších nejméně 64 Palestinců, uvedly místní úřady kontrolované Hamásem podle katarské televize al-Džazíra. Izraelský deník Ha'arec s odvoláním na zdravotníky informuje o 73 zabitých Palestincích v regionu od půlnoci. Nejméně dvacet lidí, včetně dětí, zahynulo podle listu při středečním izraelském útoku na budovu v centru města Gaza.

Přes 100 tisíc lidí v pondělí v sedmi desítkách měst v Itálii demonstrovalo za příměří v Pásmu Gazy, informovala veřejnoprávní televize Rai. Blokádami několika silnic i dálnic a přístavů a celodenní stávkou zaměstnanců, zejména v dopravě, vyjadřovali Italové podporu palestinským civilistům trpícím izraelským bombardováním. Na většině míst byly demonstrace klidné, někde se ale skupinky střetly s policií.

Dvacet šest zemí přislíbilo svou účast v zajištění budoucího míru na Ukrajině, sdělil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že spojenci poskytnou ukrajinské armádě prostředky na to, aby mohla odrazit případný útok. Základem bezpečnostních garancí tak budou místní ozbrojené síly, uvedl po videokonferenci s koalicí ochotných v Paříži šéf NATO Mark Rutte. Zástupci států se poté spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonicky spojili s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Ten Evropany vyzval, aby přestali kupovat ruskou ropu.

„S nekonečným zármutkem oznamuje skupina Armani úmrtí svého tvůrce, zakladatele a neúnavné hnací síly: Giorgia Armaniho,“ uvedl podle agentury Reuters stejnojmenný módní dům. Armani, jemuž bylo 91 let, byl synonymem moderního italského stylu a elegance; spojoval v sobě talent návrháře s bystrostí podnikatele a vedl společnost s ročním obratem přibližně 2,3 miliardy eur (zhruba 56,3 miliardy korun), píše Reuters.

Italská policie ve čtvrtek obsadila sociální centrum Leoncavallo v Miláně, které aktivisté okupovali přes třicet let. Jednalo se zřejmě o jedno z nejstarších center tohoto druhu v Itálii. Obsazení centra uvítali italská premiérka Giorgia Meloniová a další vládní politici, kteří poukázali na to, že středisko v areálu působilo bez svolení vlastníků. Milánská radnice však uvedla, že o postupu policie nebyla informována.

Jedním z klíčových témat jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších zástupců Evropy s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě byly bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Trump řekl, že Spojené státy pomohou zaručit poválečnou bezpečnost Ukrajiny. Záruky mohou být podle finského prezidenta Alexandera Stubba podobné článku 5 smlouvy NATO o kolektivní obraně. Jejich přesné parametry ani přesná role Spojených států ale zatím známé nejsou.

V Bílém domě se v pondělí uskutečnilo multilaterální jednání o rusko-ukrajinské válce mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a zástupci několika evropských zemí a mezinárodních institucí. Zúčastnil se jej také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že na závěr jednání telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem a začal s přípravami schůzky šéfa Kremlu a Zelenského, která bude následována trojstranným jednáním za jeho účasti.

Bílý dům hostil další jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Na setkání a rokování dorazila také řada evropských lídrů. Vztahy Trumpa se Zelenským měly turbulentní vývoj, šéf Bílého domu s nástupem do úřadu nejprve sliboval rychlé ukončení války a příměří s Ruskem. Po nezdaru následovala vyhrocená schůzka s ukrajinským lídrem v Bílém domě, která se zvrhla až do veřejné vzájemné hádky.

Ze strany americké administrativy dochází k určitému posunu v tom smyslu, že mnohem více vtahuje do hry ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropské lídry, vyjádřil se ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou k současným snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout pokroku v řešení ruské války na Ukrajině. Trump podle jeho názoru zřejmě pochopil, že situaci bez evropských lídrů nemůže vyřešit.