Chtěl problémů míň, ale má jich víc. Římský veletrh narazil s antifašismem

Více knih, více svobody. Tak se dá přeložit název veletrhu Più libri più liberi, který prezentuje v Římě malé a střední nakladatele. Letošní ročník ještě nezačal, a už ho provází diskuse ohledně odlišných pohledů na tuto „svobodu“. Pořadatelé totiž podmínili účast vystavovatelů na akci „antifašistickým“ prohlášením. Italská premiérka Giorgia Meloniová i ministr kultury Alessandro Giuli mluvili o cenzuře.

Veletrh, pořádaný Italskou asociací nakladatelů, se koná první prosincový víkend. Asociace původně od zájemců o stánek na letošním ročníku požadovala, aby podepsali prohlášení o dodržování ústavních principů a hodnot antifašismu.

Žádostí o účast se sešlo na tři sta. Sedm z nich bez splnění zmíněné podmínky. Jak vysvětloval jeden z těch, kteří podpis odmítli – vnuk významného italského nakladatele Giulia Einaudiho: Jakkoliv sdílí myšlenky antifašismu, nelíbí se mu, že „antifašistický certifikát“ zamezuje konfrontaci s odlišnými názory.

Podmínka římského veletrhu dále zahrnovala odmítnutí jakékoliv formy totalitarismu a závazek nevystavovat ani neprodávat materiály, které by propagovaly fašismus nebo podněcovaly k nenávisti a diskriminaci.

Prevence loňského skandálu

Più libri più liberi se k tomuto opatření uchýlil po skandálu z minulého ročníku, kdy malé nezávislé nakladatelství Passaggio al Bosco z Florencie nabízelo texty od autorů extrémní pravice. A to včetně fašistického diktátora Benita Mussoliniho. Následoval nesouhlas formulovaný zástupci literární a umělecké obce, a dokonce bojkot akce, například od komiksového kreslíře Zerocalcara, popsal magazín o knižním trhu Il Libraio.

Organizátoři tehdy podotkli, že veletrh se profiluje jako „domov všech italských vydavatelů, bez ohledu na jejich politickou, vydavatelskou a kulturní orientaci“, a proto odmítá jakoukoliv formu cenzury, tím spíš, že cenzurních omezení podle jejich dojmu ve světě přibývá.

Nicméně výzva kritiků prý umožňuje asociaci „objasnit kritéria“ pro žadatele. S tím, že smlouva pro vystavovatele už obsahuje závazek dodržovat hodnoty italské ústavy a mezinárodních deklarací lidských práv. O vhodnosti knih vystavených na stánku Passaggio al Bosco mají dle pořadatelů rozhodnout čtenáři, případně soudy, odpovědnost každopádně nese ono vydavatelství.

Vazba na Bratry Itálie

Levicově orientované noviny Il manifesto tehdy připomněly, že Passaggio al Bosco má blízko k mládežnickým organizacím pravicové strany Bratři Itálie, kterou vede premiérka Meloniová a která bývá označována jako „postfašistická“.

Bratři Itálie mají historické vazby na poválečné Italské sociální hnutí. To sdružovalo nostalgiky po fašismu a řadu bývalých funkcionářů kolaborantské Italské sociální republiky. Tento loutkový stát pod Mussoliniho vedením fungoval od září 1943 v regionech okupovaných nacistickými vojsky a podílel se na nacistických represí italského obyvatelstva. Meloniová v mládí označila Mussoliniho za velkého státníka, v uplynulých letech fašismus v některých vystoupení kritizovala. Své uskupení před volbami přirovnávala k britským či americkým konzervativcům.

Deník Il Foglio, který tíhne k liberálním postojům, poznamenává, že loňský rozruch vyvolal debatu, zda je správné přijímat všechny návrhy ve jménu svobody projevu. A v souvislosti s letošní diskusí dodává, že ač se celá záležitost může jevit jako malicherná a provinciální, týkající se navíc odvětví s minimálním ekonomickým dopadem, je důležitá, protože myšlenky publikované v knihách stále promlouvají ke společnosti.

Klid není na pravici ani na levici

Snaha vyhnout se další veřejné polemice vyústila letos ve vznik „antifašistického“ dodatku. Ale i ten vedl k rozdílnému přijetí a probíral se až v premiérské kanceláři. „Chtěli jsme vytvořit klidnou atmosféru, ale zdá se, že se to nepodařilo,“ podotkli organizátoři veletrhu.

Premiérka Meloniová podmínku pořadatelů označila za „cenzuru neslučitelnou s jakoukoliv demokratickou společností“. A opřela se do levice. „Takhle si představuje svobodu myšlení. Jsi svobodný, ale jen pokud říkáš to, co ti oni dovolí říkat, pokud myslíš to, co oni, a pokud čteš to, co oni považují za vhodné,“ cituje předsedkyni vlády stanice TG La7.

Vyjádření přidal i europoslanec a generál ve výslužbě Roberto Vannacci, který letos po odchodu z vládní strany Liga založil novou krajně pravicovou stranu Futuro Nazionale (Národní budoucnost). Staví se do opozice proti Meloniové, v náhledu na požadavky veletrhu se ale shodli. I on odmítl omezování svobody projevu kladením podmínek. Zato dřívější italský premiér Giuseppe Conte vládě doporučil, aby se zabývala naléhavějšími tématy než „surreální nedělní polemikou“, shrnuje deník Il Foglio.

Stačí „obecné zásady“

Asociace se nakonec spokojí s tím, že „obecné zásady jsou již uvedeny v pravidlech akce“, tedy je netřeba stvrzovat zvláštním papírem. A slíbila, že při posuzování žádostí vezme do úvahy i oněch sedm bez kýženého podpisu.

Ministr kultury a někdejší pravicový novinář Giuli označil zrušení „antifašistického osvědčení“ za správné, protože kultura musí zůstat prostorem pro svobodu a pluralismus.

Každopádně se do něj nezapojí loňská příčina sváru, protože Passaggio al Bosco se letošního pětadvacátého ročníku rozhodlo neúčastnit, tvrdí Il Libraio. Loni si ostatně pozornosti užilo dost a nakonec to bylo právě tohle nakladatelství, které podle některých z celé situace nejvíce vytěžilo. Protichůdné názory zafungovaly jako reklama, což ke stánku na veletrhu přitáhlo mnohem více zvědavců než bez veřejných diskusí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko si připomnělo 90 let od narození Václava Havla

Česko si v pondělí 5. října připomnělo 90 let od narození Václava Havla – dramatika, disidenta, politika a jedné z nejvýraznějších osobností novodobé historie země. Vzpomínkové akce, debaty či happeningy po celé republice se konaly už o víkendu a pokračovat budou v dalších dnech.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vláda schválila návrh nové státní kulturní politiky

Vláda schválila návrh Státní kulturní politiky České republiky na období 2026–2029, sdělil po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Realizace návrhu bude zajišťována prostřednictvím akčního plánu, ten má vláda dostat do 30. listopadu. Schválený dokument vyvolává kritiku opozice i části kulturní obce. K novele o asistentech pedagoga na základních školách se pak kabinet podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vrátí za týden po jednání koalice. Některé věci je třeba vydiskutovat, řekl předseda vlády.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
3. 10. 2026‌‌

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.