Nová litevská vláda chce zpřísnit pravidla migrace. Kritici varují před dopady na ekonomiku

Nová litevská vláda dává najevo, že chce zaujmout přísnější postoj k migraci. Prezident Gitanas Nauséda navrhuje zpřísnit pravidla pro zahraniční pracovníky, zatímco další litevští představitelé upozorňují, že migrační toky mohou představovat ekonomické i bezpečnostní riziko.

Podle prezidentova návrhu by zahraniční pracovníci mohli v Litvě pracovat na dočasné povolení dva roky. Poté by museli zemi nejméně na půl roku opustit, než by se mohli vrátit. Zároveň by neměli nárok na sloučení rodiny, takže by si během pracovního pobytu nemohli přivést své rodinné příslušníky.

Návrh kritizují právní experti i zástupci podnikatelského sektoru. Varují, že další omezení zahraniční pracovní síly by mohla prohloubit nedostatek zaměstnanců a poškodit ekonomiku.

Bezpečnostní představitelé státu zároveň upozorňují, že migrační trasy vedoucí přes region se staly součástí širších bezpečnostních hrozeb spojených s Ruskem a Běloruskem.

Litva čelila výrazné migrační krizi už v roce 2021, kdy se tisíce lidí dostaly nebo se pokusily dostat přes hranici z Běloruska. Evropská unie tehdy situaci označovala za státem organizovanou nátlakovou operaci.

„Litva byla první zemí, proti které tento útok směřoval. Jako první jsme také museli přijímat rozhodnutí v této nestandardní situaci,“ uvedla konzervativní poslankyně Agne Bilotaiteová, která byla v letech 2020 až 2024 ministryní vnitra.

Za jejího působení Litva umístila několik tisíc příchozích do detenčních zařízení, umožnila pohraničníkům vracet migranty pokoušející se přejít hranici z Běloruska a podél ní vybudovala plot s žiletkovým drátem.

Lotyšsko čelí podobnému tlaku

Podobnému problému nyní čelí také sousední Lotyšsko. Podle litevských představitelů se letos z Běloruska pokusilo do Lotyšska dostat téměř osm tisíc migrantů, tedy zhruba devětkrát více než do Litvy.

Zástupce velitele litevské Státní pohraniční stráže Antanas Montvydas sdělil, že k rostoucímu tlaku přispívá nedokončená lotyšská pohraniční infrastruktura a mezery v systému ostrahy hranic.

Migranti, kteří se dostanou do Lotyšska, se často snaží pokračovat přes Litvu dále do západní Evropy. Litevské úřady za posledních šest měsíců zastavily přibližně 1200 lidí přicházejících z Lotyšska.

Nově jmenovaný litevský ministr vnitra Martynas Katelynas připustil, že pokud by se migrační tlak stal nezvládnutelným, mohla by Litva dočasně obnovit kontroly na hranicích s Lotyšskem.

Takový krok by podle něj byl až krajním řešením. „Byla by to samozřejmě ‚nejzazší možnost‘. Pokud bychom ale neměli jinou možnost, jak migrační toky zvládnout a zastavit migranty už na hranici, a ne až uvnitř země, myslím, že bychom k tomu museli přistoupit,“ uvedl začátkem měsíce.

Litevský ministr vnitra Martynas Katelynas
Zdroj: V. Raupelis / LRT

Litevský prezident Nauséda i premiér Mindaugas Sinkevičius však obnovení kontrol na hranicích s Lotyšskem odmítají. Podle nich by takový krok narušil princip volného pohybu v schengenském prostoru.

„Devadesát procent problému s Lotyšskem nesouvisí. Vzájemné vztahy jsou bez zásadních problémů, takže obnovovat uvnitř Schengenu hraniční kontroly by podle mě znamenalo porážku a svým způsobem kapitulaci před tímto problémem,“ uvedl Nauséda.

Riga místo obnovení hraničních kontrol požádala Vilnius o další pomoc. Litva už do Lotyšska vyslala druhou skupinu deseti pohraničníků, lotyšské úřady ale uvádějí, že by potřebovaly zhruba stovku dalších.

Lotyšský ministr vnitra Janis Dombrava za největší problémy označil sílící migrační tlak na hranici a nedostatek pohraničníků.

Litevští a lotyšští pohraničníci
Zdroj: VSAT

Ekonomické obavy

Debata o migraci v Litvě zároveň odráží rostoucí napětí mezi bezpečnostními obavami a potřebami tamního pracovního trhu.

Hlavní poradce litevského prezidenta pro národní bezpečnost Deividas Matulionis uvedl, že v Litvě žije přibližně 220 tisíc cizinců a tvoří 7,7 procenta populace. Podle něj jejich počet zatěžuje integrační systém a přispívá ke společenskému napětí.

S tímto pohledem ale nesouhlasí právní expert Skirmantas Bikelis, argumenty pro navrhovaná omezení jsou podle něho zavádějící.

Počet zahraničních obyvatel podle něj zůstává relativně stabilní. Zároveň varoval před tím, aby se jednotlivé incidenty spojené s cizinci používaly jako argument pro plošné zpřísňování pravidel.

Zástupci podnikatelů upozorňují, že zahraniční pracovníci jsou pro ekonomiku nepostradatelní, protože řada odvětví dlouhodobě trpí nedostatkem zaměstnanců.

Bikelis připomněl, že litevští zaměstnavatelé jsou na zahraniční pracovníky odkázáni už zhruba deset let. „Existují pracovní místa, na která Litevce nepřilákáte ani vysokými mzdami. Migranti jsou řešením,“ uvedl.

Podle něj by proto omezení zahraniční pracovní síly mohlo litevskou ekonomiku poškodit. Upozornil také, že kvóty pro pracovní migranty bývají vyčerpány ještě před koncem roku.

Bezpečnostní rizika a hybridní hrozby

Zastánci přísnější kontroly migrace argumentují především bezpečnostními riziky.

Bezpečnostní expert a bývalý předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a obranu Giedrimas Jeglinskas upozornil, že u každého příchozího cizince existuje riziko, že se ho pokusí získat ke spolupráci nepřátelské zpravodajské služby. Za zvlášť rizikové považuje lidi přicházející z ruskojazyčného prostředí a ze zemí bývalého Sovětského svazu.

Bezpečnostní obavy posilují i zkušenosti z běloruské hranice. Litevští pohraničníci opakovaně zaznamenali případy, kdy běloruské bezpečnostní složky doprovázely migranty směrem k hranici. Vilnius proto migraci vedenou přes Bělorusko dlouhodobě označuje za součást „hybridního útoku“.

Před možnými novými ruskými provokacemi namířenými proti zemím podporujícím Ukrajinu varují také představitelé dalších pobaltských států.

Litevský prezident upozornil, že terčem podobných útoků by se mohla stát především kritická energetická a dopravní infrastruktura, jejíž narušení by mohlo mít rozsáhlé dopady.

Podle litevských představitelů mohou tyto operace zahrnovat sabotáže, kybernetické útoky či informační kampaně zaměřené na oslabování důvěry veřejnosti v instituce a podpory Ukrajiny.

„Cílem Ruska je ovlivňovat společnost, podkopávat důvěru v instituce a snižovat podporu Ukrajiny,“ shrnul Jeglinskas.

Článek napsala Aiste Valiauskaiteová, LRT TV, LRT.lt (LRT_EN), poprvé byl publikován 27. července 2026 08:19 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla rafinerii v hloubi Ruska. Moskva hranici s Moldavskem

Ukrajinské drony v noci na pátek zasáhly ropnou rafinerii Lukoilu poblíž ruského města Perm. Podle serveru Ukrajinska Pravda město aktivovalo protivzdušnou obranu, na místě zněly sirény. Ruské drony zasáhly jeden z hraničních přechodů mezi Ukrajinou a Moldavskem, informovala ukrajinská pohraniční stráž. Provoz na něm byl zastaven. Dvě ženy zemřely a dvě utrpěly zranění při nočním ruském útoku na vesnici v ukrajinské Charkovské oblasti. Cílem náletu ruských dronů byly také severoukrajinské Sumy.
10:01Aktualizovánopřed 23 mminutami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 26 mminutami

Panamský průplav kvůli suchu omezí provoz

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí provoz. Počet lodí, které touto strategickou vodní cestou spojující Atlantský a Tichý oceán budou moci proplout, se od 3. září sníží z 36 na 34 denně, od 15. září pak na 32. Další případné snížení závisí na počasí v příštích týdnech. Sucho způsobuje klimatický jev El Niňo.
před 56 mminutami

Polská policie zatkla muže, který prý plánoval atentát na čelné politiky

Polská policie zatkla třiadvacetiletého muže, kterého podezírá z toho, že plánoval atentát na čelné polské politiky a také k tomuto činu vyzýval. Informovala o tom v pátek polská média. Pokud mu policie trestné činy prokáže, bude mu hrozit až dvacet let vězení, uvedla stanice RMF24. Ze sdělení polských úřadů není jasné, na které politiky chtěl zadržený údajně útočit, ani jeho stanovisko.
před 1 hhodinou

USA ruší futuristický dronový prapor a vrací se k „základům“, píše WSJ

Americká armáda zřídila letos v lednu v Evropě nový moderní prapor specializující se na takzvanou válku budoucnosti – tedy boj s útočnými drony a pozemními roboty. Cílem bylo poučit se z rusko-ukrajinské války a vyvinout špičkové vojenské systémy a taktiky k boji proti ruské hrozbě, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Po změně ve vedení armády USA se ale klíčová jednotka ruší, aby se zaměřila na více „tradiční úkoly“.
před 2 hhodinami

Belgie má nového prince. Z prodejce aut ho udělal test DNA

Bývalý belgický prodejce automobilů Clément Vandenkerckhove se stal novým princem. Princ Laurent, mladší bratr krále Philippa, jej uznal za svého syna, ačkoli ho neznal do jeho dvaceti let věku. Nový člen královské rodiny může užívat titul, nebude však mít všechna práva náležící monarchické dynastii – nestane se například následníkem trůnu, napsal web stanice BBC.
před 2 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
04:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

FBI zatkla Američanku za plánování útoku na newyorský parlament

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zatkl ženu, která podle policistů plánovala bombový útok na budovu zákonodárného sboru státu New York. Pětatřicetiletá Jessica Bowieová podle vyšetřovatelů jednala ve jménu teroristické organizace Islámský stát, píší americká média.
03:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.