Nová litevská vláda chce zpřísnit pravidla migrace. Kritici varují před dopady na ekonomiku

Nová litevská vláda dává najevo, že chce zaujmout přísnější postoj k migraci. Prezident Gitanas Nauséda navrhuje zpřísnit pravidla pro zahraniční pracovníky, zatímco další litevští představitelé upozorňují, že migrační toky mohou představovat ekonomické i bezpečnostní riziko.

Podle prezidentova návrhu by zahraniční pracovníci mohli v Litvě pracovat na dočasné povolení dva roky. Poté by museli zemi nejméně na půl roku opustit, než by se mohli vrátit. Zároveň by neměli nárok na sloučení rodiny, takže by si během pracovního pobytu nemohli přivést své rodinné příslušníky.

Návrh kritizují právní experti i zástupci podnikatelského sektoru. Varují, že další omezení zahraniční pracovní síly by mohla prohloubit nedostatek zaměstnanců a poškodit ekonomiku.

Bezpečnostní představitelé státu zároveň upozorňují, že migrační trasy vedoucí přes region se staly součástí širších bezpečnostních hrozeb spojených s Ruskem a Běloruskem.

Litva čelila výrazné migrační krizi už v roce 2021, kdy se tisíce lidí dostaly nebo se pokusily dostat přes hranici z Běloruska. Evropská unie tehdy situaci označovala za státem organizovanou nátlakovou operaci.

„Litva byla první zemí, proti které tento útok směřoval. Jako první jsme také museli přijímat rozhodnutí v této nestandardní situaci,“ uvedla konzervativní poslankyně Agne Bilotaiteová, která byla v letech 2020 až 2024 ministryní vnitra.

Za jejího působení Litva umístila několik tisíc příchozích do detenčních zařízení, umožnila pohraničníkům vracet migranty pokoušející se přejít hranici z Běloruska a podél ní vybudovala plot s žiletkovým drátem.

Lotyšsko čelí podobnému tlaku

Podobnému problému nyní čelí také sousední Lotyšsko. Podle litevských představitelů se letos z Běloruska pokusilo do Lotyšska dostat téměř osm tisíc migrantů, tedy zhruba devětkrát více než do Litvy.

Zástupce velitele litevské Státní pohraniční stráže Antanas Montvydas sdělil, že k rostoucímu tlaku přispívá nedokončená lotyšská pohraniční infrastruktura a mezery v systému ostrahy hranic.

Migranti, kteří se dostanou do Lotyšska, se často snaží pokračovat přes Litvu dále do západní Evropy. Litevské úřady za posledních šest měsíců zastavily přibližně 1200 lidí přicházejících z Lotyšska.

Nově jmenovaný litevský ministr vnitra Martynas Katelynas připustil, že pokud by se migrační tlak stal nezvládnutelným, mohla by Litva dočasně obnovit kontroly na hranicích s Lotyšskem.

Takový krok by podle něj byl až krajním řešením. „Byla by to samozřejmě ‚nejzazší možnost‘. Pokud bychom ale neměli jinou možnost, jak migrační toky zvládnout a zastavit migranty už na hranici, a ne až uvnitř země, myslím, že bychom k tomu museli přistoupit,“ uvedl začátkem měsíce.

Litevský ministr vnitra Martynas Katelynas
Zdroj: V. Raupelis / LRT

Litevský prezident Nauséda i premiér Mindaugas Sinkevičius však obnovení kontrol na hranicích s Lotyšskem odmítají. Podle nich by takový krok narušil princip volného pohybu v schengenském prostoru.

„Devadesát procent problému s Lotyšskem nesouvisí. Vzájemné vztahy jsou bez zásadních problémů, takže obnovovat uvnitř Schengenu hraniční kontroly by podle mě znamenalo porážku a svým způsobem kapitulaci před tímto problémem,“ uvedl Nauséda.

Riga místo obnovení hraničních kontrol požádala Vilnius o další pomoc. Litva už do Lotyšska vyslala druhou skupinu deseti pohraničníků, lotyšské úřady ale uvádějí, že by potřebovaly zhruba stovku dalších.

Lotyšský ministr vnitra Janis Dombrava za největší problémy označil sílící migrační tlak na hranici a nedostatek pohraničníků.

Litevští a lotyšští pohraničníci
Zdroj: VSAT

Ekonomické obavy

Debata o migraci v Litvě zároveň odráží rostoucí napětí mezi bezpečnostními obavami a potřebami tamního pracovního trhu.

Hlavní poradce litevského prezidenta pro národní bezpečnost Deividas Matulionis uvedl, že v Litvě žije přibližně 220 tisíc cizinců a tvoří 7,7 procenta populace. Podle něj jejich počet zatěžuje integrační systém a přispívá ke společenskému napětí.

S tímto pohledem ale nesouhlasí právní expert Skirmantas Bikelis, argumenty pro navrhovaná omezení jsou podle něho zavádějící.

Počet zahraničních obyvatel podle něj zůstává relativně stabilní. Zároveň varoval před tím, aby se jednotlivé incidenty spojené s cizinci používaly jako argument pro plošné zpřísňování pravidel.

Zástupci podnikatelů upozorňují, že zahraniční pracovníci jsou pro ekonomiku nepostradatelní, protože řada odvětví dlouhodobě trpí nedostatkem zaměstnanců.

Bikelis připomněl, že litevští zaměstnavatelé jsou na zahraniční pracovníky odkázáni už zhruba deset let. „Existují pracovní místa, na která Litevce nepřilákáte ani vysokými mzdami. Migranti jsou řešením,“ uvedl.

Podle něj by proto omezení zahraniční pracovní síly mohlo litevskou ekonomiku poškodit. Upozornil také, že kvóty pro pracovní migranty bývají vyčerpány ještě před koncem roku.

Bezpečnostní rizika a hybridní hrozby

Zastánci přísnější kontroly migrace argumentují především bezpečnostními riziky.

Bezpečnostní expert a bývalý předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a obranu Giedrimas Jeglinskas upozornil, že u každého příchozího cizince existuje riziko, že se ho pokusí získat ke spolupráci nepřátelské zpravodajské služby. Za zvlášť rizikové považuje lidi přicházející z ruskojazyčného prostředí a ze zemí bývalého Sovětského svazu.

Bezpečnostní obavy posilují i zkušenosti z běloruské hranice. Litevští pohraničníci opakovaně zaznamenali případy, kdy běloruské bezpečnostní složky doprovázely migranty směrem k hranici. Vilnius proto migraci vedenou přes Bělorusko dlouhodobě označuje za součást „hybridního útoku“.

Před možnými novými ruskými provokacemi namířenými proti zemím podporujícím Ukrajinu varují také představitelé dalších pobaltských států.

Litevský prezident upozornil, že terčem podobných útoků by se mohla stát především kritická energetická a dopravní infrastruktura, jejíž narušení by mohlo mít rozsáhlé dopady.

Podle litevských představitelů mohou tyto operace zahrnovat sabotáže, kybernetické útoky či informační kampaně zaměřené na oslabování důvěry veřejnosti v instituce a podpory Ukrajiny.

„Cílem Ruska je ovlivňovat společnost, podkopávat důvěru v instituce a snižovat podporu Ukrajiny,“ shrnul Jeglinskas.

Článek napsala Aiste Valiauskaiteová, LRT TV, LRT.lt (LRT_EN), poprvé byl publikován 27. července 2026 08:19 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
před 16 mminutami

Evakuační cesty můžou vést do Ruska, bojí se část obyvatel okupovaných Olešek

V ukrajinských Oleškách platí od úterý dosud neporušené příměří. Město, v němž zůstalo pouze osm procent z původního počtu obyvatel, musí ještě před plánovanou evakuací projít odminováním. Již nyní však panují obavy z toho, že Moskva evakuační trasy povede přes ní okupovaná území či přímo do Ruska, kde budou muset odcházející lidé zůstat. Příměří v Oleškách sice podle expertů neznamená průlom v jednání o konci ruské agrese, nicméně může posloužit jako modelový příklad pro další menší města.
před 46 mminutami

„Významný milník ve vztazích.“ Vlády Česka a Maďarska poprvé zasedaly společně

V pražské Kramářově vile ve čtvrtek poprvé společně jednaly tuzemská a maďarská vláda. Mezivládní konzultace využili k bilaterální schůzce premiéři Andrej Babiš (ANO) a Péter Magyar, separátní jednání se svými protějšky měli na programu i další ministři. Podle Babiše čtvrteční setkání představuje „významný milník ve vzájemných vztazích“. Jednání označil za přínosné a konkrétní. Oznámil také, že Praha a Budapešť budou usilovat o finance z evropského rozpočtu na příštích sedm let na budování vysokorychlostních tratí.
11:15Aktualizovánopřed 52 mminutami

Von der Leyenová chce prohloubit spolupráci s Kanadou v AI či energetice

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová uvedla, že EU chce vztahy s Kanadou posunout na nejvyšší možnou úroveň, a to prostřednictvím partnerství, které se bude blížit členství. Šéfka EK vyzdvihla záměr prohloubit vzájemnou spolupráci v oblastech umělé inteligence (AI), klimatu, energetiky a bezpečnosti. Von der Leyenová to řekla ve svém projevu v Montrealu, kde se účastní dvoudenního summitu lídrů EU a Kanady.
před 1 hhodinou

Dnipro hlásí řadu mrtvých. Rusko tvrdí, že čelilo masivnímu úderu

Ruský dronový útok na železniční stanici v Dnipru zabil čtrnáct lidí a dalších čtrnáct zranil, oznámil náčelník správy ukrajinské Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Ukrajina v noci zasáhla dronovými útoky chemické závody v Baškortostánu a Tulské oblasti, včetně továren spojených s ruským vojenským průmyslem, píše server Kyiv Post. Rusko tvrdí, že jeho protivzdušná obrana zničila přes noc rekordních 1214 ukrajinských dronů, na řadě letišť v zemi včetně Moskvy byl přechodně omezen provoz. Kyjev situaci zatím nekomentoval a tvrzení ruských úřadů nelze nezávisle ověřit.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelská policie odmítla tvrzení o krádeži voleb arabskými stranami, píše ToI

Izraelská policie rozporuje tvrzení strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, že strany izraelských Arabů ukradly volby, píše server The Times of Israel (ToI). Krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir ve čtvrtek přesto na síti X vyzval k zatčení vůdců arabských stran, které nařkl z přijetí peněz z Kataru. V úterý se v Izraeli konaly parlamentní volby do 120členného Knesetu, v nichž žádný blok nezískal většinu.
11:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku vzrostl na 69

Počet obětí středeční srážky vlaků v centrální části Španělska v provincii Toledo vzrostl na 69, oznámil ve čtvrtek Emiliano García-Page, předseda vlády regionu Kastilie-La Mancha, kde se neštěstí stalo. Dodal, že na místě neštěstí byly nalezeny další lidské pozůstatky.
před 4 hhodinami

Ropná skvrna uzavřela pláže a ohrožuje vodní zdroje v Emirátech

Ropa unikající z poškozeného tankeru v Hormuzském průlivu dosáhla pobřeží Spojených arabských emirátů (SAE). Pláže jsou do odvolání uzavřené v Šardžá, oblíbeném letovisku Rás al-Chajma i v emirátu Umm al-Kuvajn, informoval web Time Out Dubai. V zemi se od začátku října šířily zprávy o silném benzinovém zápachu linoucím se z moře, a to i v severních čtvrtích Dubaje. Únik ropy vyvolal obavy o životní prostředí.
12:07Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.