Nová litevská vláda chce zpřísnit pravidla migrace. Kritici varují před dopady na ekonomiku

Nová litevská vláda dává najevo, že chce zaujmout přísnější postoj k migraci. Prezident Gitanas Nauséda navrhuje zpřísnit pravidla pro zahraniční pracovníky, zatímco další litevští představitelé upozorňují, že migrační toky mohou představovat ekonomické i bezpečnostní riziko.

Podle prezidentova návrhu by zahraniční pracovníci mohli v Litvě pracovat na dočasné povolení dva roky. Poté by museli zemi nejméně na půl roku opustit, než by se mohli vrátit. Zároveň by neměli nárok na sloučení rodiny, takže by si během pracovního pobytu nemohli přivést své rodinné příslušníky.

Návrh kritizují právní experti i zástupci podnikatelského sektoru. Varují, že další omezení zahraniční pracovní síly by mohla prohloubit nedostatek zaměstnanců a poškodit ekonomiku.

Bezpečnostní představitelé státu zároveň upozorňují, že migrační trasy vedoucí přes region se staly součástí širších bezpečnostních hrozeb spojených s Ruskem a Běloruskem.

Litva čelila výrazné migrační krizi už v roce 2021, kdy se tisíce lidí dostaly nebo se pokusily dostat přes hranici z Běloruska. Evropská unie tehdy situaci označovala za státem organizovanou nátlakovou operaci.

„Litva byla první zemí, proti které tento útok směřoval. Jako první jsme také museli přijímat rozhodnutí v této nestandardní situaci,“ uvedla konzervativní poslankyně Agne Bilotaiteová, která byla v letech 2020 až 2024 ministryní vnitra.

Za jejího působení Litva umístila několik tisíc příchozích do detenčních zařízení, umožnila pohraničníkům vracet migranty pokoušející se přejít hranici z Běloruska a podél ní vybudovala plot s žiletkovým drátem.

Lotyšsko čelí podobnému tlaku

Podobnému problému nyní čelí také sousední Lotyšsko. Podle litevských představitelů se letos z Běloruska pokusilo do Lotyšska dostat téměř osm tisíc migrantů, tedy zhruba devětkrát více než do Litvy.

Zástupce velitele litevské Státní pohraniční stráže Antanas Montvydas sdělil, že k rostoucímu tlaku přispívá nedokončená lotyšská pohraniční infrastruktura a mezery v systému ostrahy hranic.

Migranti, kteří se dostanou do Lotyšska, se často snaží pokračovat přes Litvu dále do západní Evropy. Litevské úřady za posledních šest měsíců zastavily přibližně 1200 lidí přicházejících z Lotyšska.

Nově jmenovaný litevský ministr vnitra Martynas Katelynas připustil, že pokud by se migrační tlak stal nezvládnutelným, mohla by Litva dočasně obnovit kontroly na hranicích s Lotyšskem.

Takový krok by podle něj byl až krajním řešením. „Byla by to samozřejmě ‚nejzazší možnost‘. Pokud bychom ale neměli jinou možnost, jak migrační toky zvládnout a zastavit migranty už na hranici, a ne až uvnitř země, myslím, že bychom k tomu museli přistoupit,“ uvedl začátkem měsíce.

Litevský ministr vnitra Martynas Katelynas
Zdroj: V. Raupelis / LRT

Litevský prezident Nauséda i premiér Mindaugas Sinkevičius však obnovení kontrol na hranicích s Lotyšskem odmítají. Podle nich by takový krok narušil princip volného pohybu v schengenském prostoru.

„Devadesát procent problému s Lotyšskem nesouvisí. Vzájemné vztahy jsou bez zásadních problémů, takže obnovovat uvnitř Schengenu hraniční kontroly by podle mě znamenalo porážku a svým způsobem kapitulaci před tímto problémem,“ uvedl Nauséda.

Riga místo obnovení hraničních kontrol požádala Vilnius o další pomoc. Litva už do Lotyšska vyslala druhou skupinu deseti pohraničníků, lotyšské úřady ale uvádějí, že by potřebovaly zhruba stovku dalších.

Lotyšský ministr vnitra Janis Dombrava za největší problémy označil sílící migrační tlak na hranici a nedostatek pohraničníků.

Litevští a lotyšští pohraničníci
Zdroj: VSAT

Ekonomické obavy

Debata o migraci v Litvě zároveň odráží rostoucí napětí mezi bezpečnostními obavami a potřebami tamního pracovního trhu.

Hlavní poradce litevského prezidenta pro národní bezpečnost Deividas Matulionis uvedl, že v Litvě žije přibližně 220 tisíc cizinců a tvoří 7,7 procenta populace. Podle něj jejich počet zatěžuje integrační systém a přispívá ke společenskému napětí.

S tímto pohledem ale nesouhlasí právní expert Skirmantas Bikelis, argumenty pro navrhovaná omezení jsou podle něho zavádějící.

Počet zahraničních obyvatel podle něj zůstává relativně stabilní. Zároveň varoval před tím, aby se jednotlivé incidenty spojené s cizinci používaly jako argument pro plošné zpřísňování pravidel.

Zástupci podnikatelů upozorňují, že zahraniční pracovníci jsou pro ekonomiku nepostradatelní, protože řada odvětví dlouhodobě trpí nedostatkem zaměstnanců.

Bikelis připomněl, že litevští zaměstnavatelé jsou na zahraniční pracovníky odkázáni už zhruba deset let. „Existují pracovní místa, na která Litevce nepřilákáte ani vysokými mzdami. Migranti jsou řešením,“ uvedl.

Podle něj by proto omezení zahraniční pracovní síly mohlo litevskou ekonomiku poškodit. Upozornil také, že kvóty pro pracovní migranty bývají vyčerpány ještě před koncem roku.

Bezpečnostní rizika a hybridní hrozby

Zastánci přísnější kontroly migrace argumentují především bezpečnostními riziky.

Bezpečnostní expert a bývalý předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a obranu Giedrimas Jeglinskas upozornil, že u každého příchozího cizince existuje riziko, že se ho pokusí získat ke spolupráci nepřátelské zpravodajské služby. Za zvlášť rizikové považuje lidi přicházející z ruskojazyčného prostředí a ze zemí bývalého Sovětského svazu.

Bezpečnostní obavy posilují i zkušenosti z běloruské hranice. Litevští pohraničníci opakovaně zaznamenali případy, kdy běloruské bezpečnostní složky doprovázely migranty směrem k hranici. Vilnius proto migraci vedenou přes Bělorusko dlouhodobě označuje za součást „hybridního útoku“.

Před možnými novými ruskými provokacemi namířenými proti zemím podporujícím Ukrajinu varují také představitelé dalších pobaltských států.

Litevský prezident upozornil, že terčem podobných útoků by se mohla stát především kritická energetická a dopravní infrastruktura, jejíž narušení by mohlo mít rozsáhlé dopady.

Podle litevských představitelů mohou tyto operace zahrnovat sabotáže, kybernetické útoky či informační kampaně zaměřené na oslabování důvěry veřejnosti v instituce a podpory Ukrajiny.

„Cílem Ruska je ovlivňovat společnost, podkopávat důvěru v instituce a snižovat podporu Ukrajiny,“ shrnul Jeglinskas.

Článek napsala Aiste Valiauskaiteová, LRT TV, LRT.lt (LRT_EN), poprvé byl publikován 27. července 2026 08:19 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 18 mminutami

Počet obětí zemětřesení v Japonsku stoupl na nejméně 34

Nejméně 34 lidí zahynulo kvůli úternímu zemětřesení na jihozápadě Japonska, informovaly podle agentury AFP místní úřady. Dalších pět lidí je ve vážném stavu. Záchranáři pokračují v pátrání po přeživších v troskách poškozených budov, zejména v nákupním centru Aeon Mall, kde po otřesech následoval silný výbuch.
12:28Aktualizovánopřed 20 mminutami

Řecko hlásí kvůli požárům tři mrtvé, na západě Francie se mohli lidé vrátit domů

Požáry v Řecku si vyžádaly už tři oběti, při zásahu na Krétě zemřeli místní hasiči. Z jednoho z letovisek na ostrově se muselo evakuovat na osm tisíc lidí. Situace se ale dopoledne výrazně zlepšila a evakuovaní se začali do letoviska vracet. Lesy hoří i na řeckém Peloponésu či ostrově Lesbos. Další evakuace čekala také Španělsko. Francouzské úřady naopak povolily 84 tisícům osob evakuovaným kvůli požárům v departementu Gironde, aby se vrátily do svých domovů.
11:43Aktualizovánopřed 28 mminutami

Při amerických útocích zemřeli v Íránu tři členové rodiny, uvedla íránská média

Při amerických útocích zemřeli v noci na čtvrtek v Íránu tři členové jedné rodiny včetně dvouletého dítěte, píše Fars. Další dvě děti utrpěly zranění. Odpoledne íránské revoluční gardy informovaly o smrti tří svých členů při útoku USA na severozápadě země. Armáda USA podnikla další vzdušné údery na Írán v reakci na to, že se Teherán o den dříve pokusil zaútočit na vojenské základny USA na Blízkém východě, uvedlo oblastní velitelství amerických sil CENTCOM. Jordánsko ve čtvrtek už zneškodnilo pět střel z Íránu.
03:07Aktualizovánopřed 54 mminutami

Raketa, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl Tusk

Raketa, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl tamní premiér Donald Tusk. Chce ale mít větší jistotu o jejím typu a o tom, kdo ji vyslal. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha již dříve uvedl, že se jednalo o ruskou raketu Ch-101. Proti střele zasahoval vojenský letoun F-16. Kráter po jejím dopadu našly polské úřady v poli asi 45 kilometrů jižně od východopolského Lublina. Tusk později dodal, že není důvod si myslet, že cílem rakety bylo Polsko.
07:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při rozsáhlém ruském útoku zemřelo v různých částech Ukrajiny nejméně osm lidí

Osm mrtvých si vyžádaly útoky, které v noci na čtvrtek ruská armáda provedla v různých částech Ukrajiny. Na předměstí Kryvého Rihu podle velitele městské vojenské správy Oleksandra Vilkula raketa Iskander-M přímo zasáhla rodinný dům a zabila šest lidí, z toho tři děti. V Kyjevě zemřel jeden člověk, jeden mrtvý je také v Poltavské oblasti. Ve Lvově kvůli ruským útokům utrpělo zranění přes třicet lidí. Ukrajina znovu zasáhla sklady ruského prodejce Wildberries a čtyři ruské tankery.
02:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 2 hhodinami

Americký soud shledal muže, jenž pobodal Rushdieho, vinným z terorismu

Americký soud ve středu shledal muže, který v roce 2022 ve státu New Yorku pobodal spisovatele Salmana Rushdieho, vinným ze zapojení do terorismu a z podpory libanonského šíitského militantního hnutí Hizballáh. Informovala o tom agentura AFP. Jiný soud už loni Hadiho Matara, který má americké a libanonské občanství, poslal za útok na Rushdieho na 25 let do vězení.
01:51Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.