Hybridní útok

Kolumbijec, který před rokem zapálil autobusy pražského dopravního podniku, byl součástí organizované skupiny a chystal se zaútočit i na další cíle, třeba nákupní centra. Tento teroristický útok však skončil v zárodku. Muž vinu přiznal a soud mu minulý týden potvrdil osmileté vězení a vyhoštění z Česka. Jak však zjistili Reportéři ČT, zajímá se o něj i polská policie. Pátrání po něm vyhlásila v souvislosti s trestnými činy, které se týkají sabotáže a aktivit cizí tajné služby. V reportáži novináři zmapovali, jak jsou případy z Polska, Litvy a Česka propojené. Tajné služby mluví o tom, že za tím může být ruská hybridní válka, při které Kreml využívá takzvané „agenty na jedno použití“.

Polsko čelí bezprecedentnímu pokusu Ruska ovlivnit prezidentské volby v zemi, upozornil v úterý podle agentury Reuters polský ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Předvolební kampaň už je přitom v závěrečné fázi a první kolo hlasování je plánováno na 18. května.

Členské státy Evropské unie (EU) schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Balík obsahuje mimo jiné omezení mířící na 54 osob a třicet právnických subjektů, které se podílejí na ruské vojenské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.

Ruská loď v Baltském moři vystřelila na vrtulník německé armády signální střelu, uvedla s odkazem na své zdroje v Bruselu agentura DPA. Vrtulník byl podle ní nad Baltem na monitorovací misi. O incidentu se údajně krátce zmínila ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle níž se v oblasti stále častěji pohybují lodě, které obcházejí protiruské sankce. Německé ministerstvo obrany incident nepotvrdilo.

Ruské tajné služby podnikají v Evropě řadu útoků, s jejichž pomocí chtějí vyvolat strach ve společnosti, případně odradit západní země od další podpory Ukrajiny. Ruskou stopu vidí tajné služby třeba u různých žhářských útoků či výhrůžných zpráv. Problém, kterému se věnoval pořad Reportéři ČT, se týká i Česka. Tuzemská policie například vyšetřuje žhářský útok na pražské autobusy, který podle vládních představitelů mohl být organizován právě z Moskvy. Počet podobných incidentů navíc v Evropě roste.

Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací, prohlásil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v Česku dochází k informačním operacím s cílem usnadnit šíření ruských narativů. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský zase upozornil na roli, kterou v šíření těchto narativů hrají média nebo sněmovní opozice.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k důslednému omezování ruské diplomacie v Evropě. Podle něj totiž plní i jiné než diplomatické úkoly. Ne všechny unijní země však zastávají podobný postoj. Například jen ve Vídni působí kolem pěti set ruských diplomatů. Naopak Estonsko patří k těm zemím, které ruskou hrozbu berou velmi vážně.