Hybridní útok

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) si stojí za tím, že ustanovení trestního zákoníku o činnosti pro cizí mocnost, o kterém má v týdnu rozhodovat Ústavní soud (ÚS), je „legislativní paskvil“. Podle jeho předchůdce Víta Rakušana (STAN) je paragraf potřebný, protože dosavadní zákony tento typ činnosti nepostihovaly. Senátor Robert Šlachta (Přísaha) varoval před možným zneužitím kvůli vágnímu znění, senátor Martin Červíček (ODS) naopak zdůraznil, že je potřeba řešit systémové podmínky práce bezpečnostních složek. Hosté Otázek Václava Moravce řešili také spor předsedy Motoristů Petra Macinky s Hradem, střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) i návrh na vytvoření sněmovní vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr.

Kolumbijec, který před rokem zapálil autobusy pražského dopravního podniku, byl součástí organizované skupiny a chystal se zaútočit i na další cíle, třeba nákupní centra. Tento teroristický útok však skončil v zárodku. Muž vinu přiznal a soud mu minulý týden potvrdil osmileté vězení a vyhoštění z Česka. Jak však zjistili Reportéři ČT, zajímá se o něj i polská policie. Pátrání po něm vyhlásila v souvislosti s trestnými činy, které se týkají sabotáže a aktivit cizí tajné služby. V reportáži novináři zmapovali, jak jsou případy z Polska, Litvy a Česka propojené. Tajné služby mluví o tom, že za tím může být ruská hybridní válka, při které Kreml využívá takzvané „agenty na jedno použití“.

Polsko čelí bezprecedentnímu pokusu Ruska ovlivnit prezidentské volby v zemi, upozornil v úterý podle agentury Reuters polský ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Předvolební kampaň už je přitom v závěrečné fázi a první kolo hlasování je plánováno na 18. května.

Členské státy Evropské unie (EU) schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Balík obsahuje mimo jiné omezení mířící na 54 osob a třicet právnických subjektů, které se podílejí na ruské vojenské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.

Ruská loď v Baltském moři vystřelila na vrtulník německé armády signální střelu, uvedla s odkazem na své zdroje v Bruselu agentura DPA. Vrtulník byl podle ní nad Baltem na monitorovací misi. O incidentu se údajně krátce zmínila ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle níž se v oblasti stále častěji pohybují lodě, které obcházejí protiruské sankce. Německé ministerstvo obrany incident nepotvrdilo.

Ruské tajné služby podnikají v Evropě řadu útoků, s jejichž pomocí chtějí vyvolat strach ve společnosti, případně odradit západní země od další podpory Ukrajiny. Ruskou stopu vidí tajné služby třeba u různých žhářských útoků či výhrůžných zpráv. Problém, kterému se věnoval pořad Reportéři ČT, se týká i Česka. Tuzemská policie například vyšetřuje žhářský útok na pražské autobusy, který podle vládních představitelů mohl být organizován právě z Moskvy. Počet podobných incidentů navíc v Evropě roste.

Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací, prohlásil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v Česku dochází k informačním operacím s cílem usnadnit šíření ruských narativů. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský zase upozornil na roli, kterou v šíření těchto narativů hrají média nebo sněmovní opozice.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k důslednému omezování ruské diplomacie v Evropě. Podle něj totiž plní i jiné než diplomatické úkoly. Ne všechny unijní země však zastávají podobný postoj. Například jen ve Vídni působí kolem pěti set ruských diplomatů. Naopak Estonsko patří k těm zemím, které ruskou hrozbu berou velmi vážně.