Německé úřady identifikovaly dva podezřelé ze srpnového hybridního útoku na letišti Lipsko/Halle, uvedly ve středu s odvoláním na své zdroje stanice NDR, WDR a list Süddeutsche Zeitung. Podle nich se jedná o Rusa s lotyšským pasem a Bělorusa s ruským občanstvím. Podle médií ovšem není pravděpodobné, že se muže podaří zadržet. Německo v úterý obvinilo ze zodpovědnosti za pokus o bombový atentát na východoněmeckém letišti Rusko. Moskva to odmítla.
Zaměstnanec východoněmeckého letiště objevil 4. srpna pozdě večer dron poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov. Později se ukázalo, že bezpilotní stroj nesl výbušninu, rozbuška byla ale podle všeho vadná. Letiště po nálezu dronu přerušilo provoz.
Jiné nákladní letadlo, které se právě chystalo přistát, muselo přistávací manévr přerušit a srazilo se s „neznámým letícím objektem“. Zatím není jasné, zda šlo rovněž o dron. Na konci srpna německá média uvedla, že policie našla v polovině srpna nedaleko letiště další, tedy možná třetí dron.
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt v úterý prohlásil, že zodpovědnost za incident nese Rusko. Ruské státní orgány podle něj pověřily provedením útoku takzvané low level agenty. To je označení pro osobu, která není zpravodajsky školená, je ale naverbovaná tajnými službami. NDR, WDR a Süddeutsche Zeitung ve středu napsaly, že se jednalo o dva muže s vazbami na Rusko. Jeden je rodilý Rus s lotyšským občanstvím, druhý pochází z Běloruska a má ruský pas.
První z nich má podle médií kontakty na ruskou tajnou službu a do Německa přiletěl údajně na konci července přes berlínské letiště. Následně se v pronajatém voze vydal do Lipska. Dva dny před nezdařeným bombovým útokem Německo opět opustil. Na místě činu pak podle médií vyšetřovatelé objevili DNA, která je přivedla na stopu dalšího podezřelého. Ten podle všeho dron s výbušninou řídil. Osobu, které genetická informace patří, objevili vyšetřovatelé v databázích v Litvě a ve Finsku.
Druhý z podezřelých podle NDR, WDR a Süddeutsche Zeitung přicestoval do Německa s italským turistickým vízem vydaným v dubnu v Minsku. Také on zřejmě Německo už opustil. Vyšetřovatelé jsou podle médií skeptičtí ohledně možnosti, že by bylo možné jednoho či druhého podezřelého zadržet a postavit před soud.
Německo přijme řadu opatření
Německo v úterý v reakci na hybridní útok oznámilo, že přijme řadu opatření. Uzavře mimo jiné ruský generální konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu v Berlíně, zpřísní kontroly ruských občanů při vstupu do Německa, navrhne zapsání dalších osob na sankční seznam Evropské unie a zvýší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí.
Ruské velvyslanectví označilo nález dronu za protiruskou provokaci. V úterý mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová prohlásila, že Rusko na německé rozhodnutí uzavřít ruský konzulát v Bonnu a Ruský dům v Berlíně odpoví. Incident v Lipsku označila za záminku Berlína k vyhrocení bilaterálních vztahů. Ruské ministerstvo zahraničí si také ve středu předvolalo německého diplomata.
„Ruská strana kategoricky odmítá zcela vykonstruovaná obvinění vznesená Berlínem ohledně zapojení Ruska do údajného incidentu na letišti v Lipsku,“ uvedla ruská diplomacie v prohlášení vydaném poté, co úřadující chargé d’affaires v Moskvě Bernd Finke podle státní tiskové agentury TASS po asi hodinovém jednání opustil budovu ruského ministerstva.
Solidaritu Německu vyjádřila řada evropských zemí. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu avizoval, že je Česko připraveno spolupracovat s Německem a dalšími evropskými a transatlantickými partnery a podporovat veškerá nezbytná opatření k posílení společné bezpečnosti.
