Alexander Dobrindt

Německá policie zadržela dalšího člena palestinské teroristické organizace Hamás. Podle generálního státního zastupitelství v Karlsruhe je podezřelý, že se zapojil do obstarávání zbraní pro útoky na izraelské či židovské objekty v Německu nebo jinde v Evropě. Muže policisté zadrželi ve vlaku po příjezdu z Dánska. Už v úterý zadrželi po příjezdu z Česka jiného podezřelého člena Hamásu. Celkem je už v případu šest zatčených.

Německá policie zadržela po příjezdu z Česka člena palestinské teroristické organizace Hamás. Čelí podezření, že obstaral zbraně, které měly posloužit k útokům na izraelské či židovské objekty v Německu a jinde v Evropě. V tiskové zprávě o tom informovalo Generální spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe. Už na počátku října informovalo o zadržení tří členů Hamásu v Berlíně. Případy souvisejí.

Německo zakázalo radikální islámské uskupení Muslim Interaktiv a zabaví jeho majetek. Policie také prohledala prostory dvou dalších islámských sdružení, informovalo ve středu německé ministerstvo vnitra, které citovala agentura Reuters.

Dvacet evropských zemí včetně Česka žádá Evropskou komisi o pomoc s navracením afghánských uprchlíků do vlasti. Apel podepsal také Berlín, který jedná i přímo s hnutím Taliban, které v Afghánistánu vládne. Podle kritiků to ohrožuje citlivé údaje lidí nejen v Německu.

Devatenáct členských států Evropské unie v čele s Belgií spolu s nečlenským Norskem usiluje o dobrovolný či vynucený návrat afghánských přistěhovalců, kteří nesplňují podmínky pro pobyt, případně čelí trestnímu stíhání. Vyplývá to z dopisu evropskému komisaři Magnusi Brunnerovi, na který upozornil server Euractiv. Mezi podepsanými zástupci dvaceti vlád je také český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Dánsko ohlásilo další nelegální přelet jednoho nebo více neidentifikovaných dronů nad místním letištěm, tentokrát nad leteckou základnou Karup, která je podle agentury AFP největší vojenskou základnou v zemi. Severoatlantická aliance v reakci oznámila, že zvýší svou bdělost v Baltském moři. Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta větší přítomnost bezpilotních letounů nad svým územím pozoruje také Německo.

Německé ministerstvo vnitra by mohlo v budoucnu využívat americký sledovací systém Gotham vyvinutý společností Palantir a financovaný CIA. Propojit má policejní databáze a díky tomu účinněji postihovat zločin, včetně terorismu. Lidskoprávním aktivistům se ale nelíbí vazby americko-německého šéfa Palantiru Petera Thiela na administrativu Donalda Trumpa.

Skupina šesti zemí, včetně Česka, chce spolupracovat na zpřísnění migračního systému Evropské unie, oznámil po schůzce na nejvyšší německé hoře Zugspitze německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Jednal s ministry z Polska, Francie, Dánska, Rakouska a Česka, které zastupoval Vít Rakušan (STAN). Podle Dobrindta všichni chtějí omezit ilegální migraci do EU, rozhodněji bojovat s převaděči a zlepšit ochranu vnější hranice. Rakušan řekl, že je třeba migraci řešit i v zájmu ochrany demokracie.

Čerstvé německé statistiky ukazují prudký pokles žádostí o azyl v Německu. Koaliční vláda to přičítá přísnějším migračním pravidlům. Požaduje jejich zavedení i napříč Evropskou unií. V Bavorsku se kvůli tomu příští týden sejdou ministři vnitra podobně smýšlejících evropských států včetně České republiky.

Polsko dočasně obnoví kontroly na hranicích s Německem a Litvou, oznámil premiér Donald Tusk. Opatření začne platit od pondělí 7. července. Německo podle kancléře Friedricha Merze spolupracuje v migrační politice se sousedy. Spolupráce s Varšavou je velmi dobrá a přátelská, řekl Merz předtím, než Tusk oznámil znovuzavedení kontrol.

Německá Sociální demokracie (SPD) se o víkendu na svém sjezdu usnesla, že bude usilovat o zahájení procesu zákazu strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou civilní kontrarozvědka v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Politici konzervativní unie CDU/CSU včetně ministra vnitra Alexandera Dobrindta jsou k zákazu strany ale dále skeptičtí.

V Německu výrazně vzrostl počet pravicových extremistů. Loni jich v zemi bylo více než padesát tisíc, skoro o čtvrtinu více než v roce předchozím, informoval německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Citoval z nové zprávy Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), jenž má v zemi pravomoci civilní kontrarozvědky. Podle Dobrindta přibylo také příznivců krajní levice a islamistů. Ministr zároveň varoval před ruskou špionáží a sabotáží.

Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek jednal se svým německým protějškem Alexanderem Dobrindtem o kontrolách na hranicích, které Berlín zpřísnil na začátku května po nástupu nové vlády. Rakušan po schůzce prohlásil, že mezinárodní bezpečnostní situace není jednoduchá, a tak německé kroky chápe. V zájmu Česka však podle něj je, aby byl zachován schengenský prostor. Obě země podle něj budou postupy na hranicích ladit. Po 7. červnu se setkají a opatření na další týdny či měsíce vyhodnotí.

Stav všech osmnácti zraněných při pátečním útoku nožem na hlavním nádraží v Hamburku je stabilizovaný. Devětatřicetiletou Němku, která podle policie útok spáchala, soud v sobotu nařídil umístit na psychiatrickou kliniku. Podle deníku Bild policie ženu zná z dřívějších incidentů.

V Německu loni výrazně vzrostl počet politicky motivovaných trestných činů, meziročně o čtyřicet procent. Policie jich zaznamenala přes 84 tisíc, tedy nejvíce od roku 2001, odkdy vede tuto statistiku. Oznámili to ministr vnitra Alexander Dobrindt a šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch. Vliv mělo podle nich hlavně několik loňských voleb a válka v Pásmu Gazy. Terčem urážek a útoků byly s velkým odstupem před ostatními hlavně dvě politické strany: Zelení a Alternativa pro Německo.

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.

Mluvčí nové německé vlády ve čtvrtek pozdě odpoledne dementoval, že by kancléř Friedrich Merz vyhlásil národní nouzový stav v migračních a azylových otázkách. Takovou informaci předtím přinesl deník Die Welt s odvoláním na své zdroje. Cílem opatření podle listu mělo být pozastavení platnosti takzvané dublinské dohody, která mimo jiné stanoví, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědná ta země Evropské unie, v níž podal cizinec žádost o azyl jako v první. To by se dotklo také Česka, které s Německem sdílí hranici dlouhou 817 kilometrů.

Cestující z Česka pocítí při cestě do Bavorska zpřísnění kontrol na německých pozemních hranicích, o kterém ve středu rozhodl nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Agentuře DPA to řekl mluvčí spolkového policejního ředitelství v Mnichově. Kontroly zpřísnilo už i Sasko, s nímž Česko rovněž sousedí. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu ujistil, že případné komplikace vyplývající ze zpřísnění kontrol bude česká vláda řešit.

Na německých pozemních hranicích mohou být napříště odmítáni i migranti, kteří v zemi chtějí žádat o azyl, rozhodl ve středu nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Zároveň oznámil, že navýší počet spolkových policistů na hranicích, informovala agentura DPA. Kancléř Friedrich Merz, který nastoupil do funkce v úterý, dlouhodobě sliboval, že jeho vláda okamžitě po nástupu zpřísní migrační politiku včetně kontrol na německých pozemních hranicích.

Členové německé sociální demokracie (SPD) schválili koaliční smlouvu, kterou strana vyjednala s konzervativní unií CDU/CSU. S odkazem na své zdroje o tom ve středu informovaly agentury DPA a Reuters. Krok následně potvrdil i generální tajemník SPD Matthias Miersch. CDU a CSU už dohodu schválily dříve a vzniku nové německé vlády v čele s kancléřem Friedrichem Merzem (CDU) tak nic nestojí v cestě.

Německý parlament bude mít méně poslanců.  Rozhodli o tom zákonodárci vládních stran. Konzervativní opozice změny považuje za protiústavní a už předem ohlásila, že reformu předloží k posouzení ústavnímu soudu. Ve Spolkovém sněmu, kterému se kvůli neustálému bobtnání aktuálně přezdívá XXL, zasedá 736 zákonodárců, reforma ale jejich počet trvale omezí na 630.

Německo chce po katastrofálních povodních z minulého týdne požádat o peníze z Fondu solidarity Evropské unie (EUSF), který členské země využívají v případech živelních pohrom. Uvedla to agentura Reuters, která má k dispozici předběžný plán vládní pomoci. Okamžitá pomoc zasaženým oblastem ze spolkových i zemských zdrojů by měla dosáhnout výše 400 milionů eur (10,3 miliardy korun).

Německo má před sebou supervolební rok. Zemi letos čekají několikery zemské volby a na podzim i volby do Spolkového sněmu, kromě toho bude řada politických stran vybírat své nové předsedy a kandidáty na kancléře. „Prvním kolem“ je v pátek a v sobotu kvůli pandemii mnohokrát odkládaný a neobyčejně důležitý sjezd Křesťansko-demokratické unie (CDU). Nejsilnější německá strana si na něm zvolí nové vedení, a to v roce, kdy politiku definitivně opustí její dlouholetá šéfka a kancléřka Angela Merkelová.