Vyšetřování incidentů na německém letišti Lipsko/Halle převzalo spolkové státní zastupitelství, které se zabývá nejzávažnější kriminalitou týkající se například ohrožení bezpečnosti. Úřad se sídlem v Karlsruhe má podle agentury DPA podezření na úmyslný pokus o způsobení exploze. Některá německá média uvedla, že ukrajinské letadlo Antonov, u něhož byl nalezen dron s výbušninou, bylo naložené vojenskou municí. Podle jiných médií to ale ministerstvo vnitra interně, i když zatím neoficiálně, popřelo. Později zprávy o munici v letadle dementoval i provozovatel letiště.
Spolkové státní zastupitelství převzalo případ kvůli jeho zvláštnímu významu. Existuje podezření na pokus o detonaci výbušnin a na nebezpečné narušení letového provozu, zdůvodnil to úřad. „Toto představuje vážný útok na dopravní a logistickou infrastrukturu v Německu,“ uvedl spolkový prokurátor v prohlášení a dodal, že dron znamenal hrozbu pro vnější i vnitřní bezpečnost Německa.
Krátce před úterní půlnocí objevil zaměstnanec východoněmeckého letiště Lipsko/Halle nedaleko ukrajinského letadla Antonov dron, který podle pozdějšího zjištění nesl výbušninu. DPA s odvoláním na bezpečnostní zdroje napsala, že dotyčný zaměstnanec dron s výbušninou skopl ze vzduchu na zem. Policejní specialisté pak výbušné zařízení zneškodnili. Podle dosavadních poznatků byla roznětka vadná.
Spolková prokuratura ve čtvrtek uvedla, že dron objevený v areálu letiště byl vybaven profesionálními výbušninami a rozbuškou a dodala, že zahajuje vyšetřování případu, který označila za „závažný útok“.
Letiště kvůli incidentu přerušilo provoz. Jiné nákladní letadlo, které se právě chystalo přistát, muselo přistávací manévr přerušit a srazilo se s dalším „neznámým letícím objektem“. Po objektu policisté stále pátrají. Spolková prokuratura ve čtvrtek potvrdila, že šlo pravděpodobně také o dron.
Podle informací agentury DPA od bezpečnostních zdrojů bylo potvrzeno, že výbušné zařízení v nalezeném dronu obsahovalo trhaviny Semtex a PETN. Plastická trhavina Semtex vyvinutá v Československu se používá při komerčních odstřelech a za studené války se několikrát dostala do rukou teroristů.
Agentura DPA napsala, že zatímco incident se odehrál na jižní ranveji a ta severní byla už ve středu opět v provozu, nyní je uzavřená severní ranvej. V provozu je naopak ranvej jižní. Letiště vysvětlení těchto opatření neposkytlo.
Rozporné zprávy o munici v dronem ohroženém letadle
Německé stanice NDR, WDR a list Süddeutsche Zeitung ve čtvrtek informovaly s odvoláním na své zdroje o tom, že v jednom z ukrajinských letadel Antonov, poblíž kterých byl dron nalezen, se nacházela vojenská munice, která krátce předtím dorazila z Francie a kterou zřejmě čekal další transport.
Agentura DPA však později napsala, že ministerstvo vnitra interně popřelo zprávy, že jeden z ukrajinských antonovů byl naložen municí. Na zasedání parlamentních výborů pro vnitřní záležitosti a obranu zaznělo, že v letadle žádná munice nebyla. Stejnou informaci má také magazín Focus. Ministerstvo se zatím oficiálně nevyjádřilo.
Také provozovatel lipského letiště, společnost Mitteldeutsche Flughafen AG, zprávy o munici dementoval. „Dotyčná letadla Antonov byla v době incidentu prázdná, a tedy bez nákladu,“ řekla deníku Leipziger Volkszeitung mluvčí společnosti Maret Montavonová. „Toto hodnocení odpovídá informacím, které máme od společnosti Antonov Logistics SALIS,“ dodala.
Podle bezpečnostního analytika Otakara Foltýna nelze říci, k jakým škodám by došlo v případě, že by byl útok úspěšný, bez toho, aby bylo přesně známo, co v letadle bylo. „Pokud je tam munice a je to třeba dělostřelecká munice, tak ta se, možná pro laiky překvapivě, iniciuje velmi těžko jakkoliv jinak než tím, že ji vystřelíte z děla. Takže pokud by to byla dělostřelecká munice, tak zničit ji a nechat to celé vybouchnout není až tak snadné. Pokud by to byly například trhaviny, tak tam je to naopak velmi snadné a stačí relativně malé množství výbušniny,“ popsal.
Ministr poukázal na „novou kvalitu ohrožení“
Německý ministr vnitra Dobrindt kvůli incidentu ve středu přerušil dovolenou a přiletěl do Lipska. V souvislosti s případem pak hovořil o „scénáři hybridního útoku“. Odmítl však spekulace ohledně výbušniny, konstrukce, dronu i původce. „Musíme předpokládat, že jde o velmi vážný bezpečnostní incident,“ zdůraznil a poukázal na „novou kvalitu ohrožení“ vzhledem k tomu, že na rozdíl od předchozích incidentů s drony šlo o první případ, kdy byl bezpilotní stroj v oblasti letiště opatřen výbušninou.
Foltýn nepochybuje o tom, že za útokem stojí Rusko. „Nevím, proč používat slovo hybridní, protože to je prostě útok. U toho, co se v tomto případě stalo, není důvod bavit se o hybridní hrozbě, to je čistý útok směřující proti území cizího státu, který není stranou konfliktu a který má podle mezinárodního práva i Charty OSN právo pomáhat Ukrajině,“ sdělil bezpečnostní analytik, který v této souvislosti připomněl útok ve Vrběticích.
„Tento scénář z Lipska je jak vystřižený z ruského manuálu hybridních hrozeb, které se v Evropě v posledních několika měsících pravidelně stupňují. Je pravda, že pokud to vyšetřování potvrdí, tak jsme v Evropě ještě neměli srážku civilního letadla s dronem,“ doplnil Michal Beneš z Asociace pro mezinárodní otázky. Dodal, že se jedná o ukázkový příklad toho, jak Rusko zkouší, kam až může v Evropě zajít, a zároveň testuje reakční dobu a konkrétní plány evropských bezpečnostních složek.
Předsedkyně parlamentní frakce Zelených vyzvala ke svolání bezpečnostní rady
Předsedkyně parlamentní frakce strany Zelených Katharina Drögeová ve čtvrtek vyzvala, aby kancléř Friedrich Merz svolal Národní bezpečnostní radu. Incident na letišti Lipsko/Halle označila za „závažný a těžký hybridní útok“. Mnohé podle ní nasvědčuje tomu, že za ním je „státní hráč“. „Pak by se jednalo o státní terorismus, na který je třeba jasně a důsledně reagovat,“ dodala Drögeová.
Letiště Lipsko/Halle bylo jedním z dopravních uzlů, na kterých předloni v červenci vzplály balíčky, které předtím přepravila letadla. Podle západních tajných služeb, na které se odvolávala německá média, výbušniny do balíčků umístili ruští agenti. Jen náhodou přitom podle vyšetřování vzplály zásilky na zemi, a nikoli za letu. Rusko však jakoukoli roli v incidentech popírá.
Foltýn připomněl, že letiště Lipsko/Halle je jedním z těch, které je dlouhodobě používáno k transportu vojenské pomoci Ukrajině. Nemyslí si však, že by došlo k úniku utajovaných informací. „I průměrně vycvičený pozorovatel dokáže odlišit, kdy je to ukrajinské nákladní letadlo a kdy je to běžná doprava. Pokud to pozorujete dlouho, tak se samozřejmě dá odhadnout, kdy se letadlo vrací, kdy přilétá, kdy je naložené a kdy je prázdné,“ vysvětlil.
Podobné scénáře hrozí i jinde
Počet pozorování dronů na německých letištích v první polovině roku vzrostl. Podle údajů německé letecké navigační služby (DFS) bylo v prvních šesti měsících na patnácti mezinárodních letištích hlášeno celkem 166 dronů, většina z nich v bezprostřední blízkosti letiště. To je výrazně více než v první polovině roku 2025, kdy bylo zaznamenáno 101 případů, napsala DPA.
Ladislav Semetkovský, zakladatel společnosti Primoco UAV, která vyrábí drony, se domnívá, že jde o novou úroveň hrozby. „Bezpilotní letectví dává příležitosti organizovanému zločinu využívat nové schopnosti, které jsou dnes běžné na Ukrajině,“ sdělil. Připomněl, že v minulosti byly zaznamenány případy střetu dronu s civilním letounem, nikdy však neskončily fatální nehodou. „Obávám se, že dříve nebo později k takové nehodě dojde,“ dodal.
V Česku i dalších evropských zemích sice existují podle Beneše krizové plány pro případy narušení letištního prostoru dronem a ochrana proti bezpilotním prostředkům většinou spadá pod policii a částečně i správu letiště, možnosti zásahu jsou ale omezené. Upozornil, že na rozdíl od válečných podmínek nelze drony na civilních letištích likvidovat například raketami, protože by to ohrozilo velké množství lidí.
„Největší slabinou naší ochrany proti dronům tedy je, že jsme více limitovaní v tom, jak drony můžeme likvidovat, a poté i v naší reakční době,“ uvedl Beneš. Dodal, že dnes není problém přinést dron v batohu k letišti nebo ho ponechat v zaparkovaném autě poblíž a ovládat ho až z desetikilometrové vzdálenosti. Než se podaří na takový incident zareagovat, je podle něj zpravidla nutné upravit letové plány, aby letadla nebyla ohrožena. „To samo o sobě může plnit titulky novin a poskytnout kýžený psychologický efekt,“ poznamenal.
Letiště nejsou podle Semetkovského na hrozby bezpilotního letectví připravena. „Neexistuje žádné řešení takové ochrany, existují dílčí řešení, nikoliv komplexní. A vybudovat takovou ochranu bude velmi náročné,“ míní.
Pražské letiště prověřuje bezpečnostní opatření
K incidentu v Lipsku se ve čtvrtek odpoledne vyjádřilo i pražské letiště, které se problematice ochrany před neoprávněným provozem dronů věnuje ve spolupráci s bezpečnostními složkami dlouhodobě. „Aktuální incident na letišti v Lipsku společně podrobně analyzujeme a průběžně vyhodnocujeme všechny relevantní informace. Zároveň posuzujeme případná doporučení, která z jeho šetření vyplynou. Letiště Praha nadále postupuje podle zavedených bezpečnostních postupů, které zajišťují vysokou úroveň ochrany cestujících, zaměstnanců i bezpečného provozu letiště,“ ujistilo letiště.
Premiér Andrej Babiš (ANO) Deníku N řekl, že Česko v reakci na událost posílí ochranu svých letišť. Policejní prezidium uvedlo, že Česko již nyní funguje ve zvýšeném stupni ohrožení terorismem.
Zlepšit protidronovou ochranu celé kritické infrastruktury má chystaný vládní zákon. Ministerstva vnitra a dopravy v červenci předložila do meziresortního připomínkového řízení návrh, který by zaměstnancům správců kritické infrastruktury umožnil vyrušit nebo zničit drony. Firmy by měly rozhodnout, zda bezpilotní zóny nad svými objekty chtějí.
„Incident na letišti v Lipsku znovu potvrzuje, že hrozby spojené s bezpilotními prostředky už nejsou teorií, ale realitou. Právě na obdobná rizika v podobě neoprávněného provozu dronů reaguje námi předložený návrh zákona o protidronové ochraně kritické infrastruktury,“ uvedl na síti X ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO).
