Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán zahájil v neděli dvoudenní oficiální návštěvu Francie. Osm let po vraždě novináře Džamála Chášukdžího a následném mezinárodním zavržení je „MBS“ ve Francii opět přijímán s poctami.
Kontroverzní podání ruky z roku 2022 je už dávnou minulostí. Muhammad bin Salmán zahájil v Paříži dvoudenní oficiální návštěvu, během níž se setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Poprvé bylo rovněž naplánováno zasedání francouzsko-saúdské Rady pro strategické partnerství.
Deklarovaným cílem je dále posílit vztahy mezi oběma zeměmi. Elysejský palác dříve uvedl, že představitelé budou jednat o „zásadních ekonomických a strategických otázkách, na nichž stojí francouzsko-saúdské partnerství“, zejména v oblasti energetiky, letectví a kosmonautiky a obrany, a diskutovat mají také o „klíčových regionálních otázkách“. Paříž vyzývá k „úzké koordinaci“ se státy Perského zálivu s cílem podpořit stabilitu na Blízkém a Středním východě.
Návštěvu zahájil závěrečný ceremoniál mistrovství světa v esportu, který podle francouzského prezidentství symbolizuje „společnou ambici Francie a Saúdské Arábie využít sport a kulturu jako prostředky ke sbližování obou zemí“.
Už samotný program návštěvy ukazuje, jak výraznou proměnou vztahy obou zemí prošly. Osm let poté, co saúdští agenti zavraždili novináře Džamála Chášukdžího na konzulátu jeho země v Istanbulu, se Francie už od muže známého jako „MBS“ nedistancuje. Naopak ho považuje za důležitého partnera.
Za fasádou reformátora se skrývá autoritářský vládce
K pochopení rozsahu tohoto obratu je třeba se vrátit o několik let zpět. Když si Muhammad bin Salmán od roku 2015 postupně upevňoval postavení v čele království, výrazně zaujal zejména ve Spojených státech a Evropě, kde se jeho reformní rétorika a ambice proměnit saúdskoarabskou ekonomiku setkaly s příznivým přijetím. Bylo mu sotva třicet let a sliboval modernizovat ultrakonzervativní monarchii a připravit ji na období po skončení závislosti na ropě.
Jeho plán Vize 2030, zahájený v roce 2016, má snížit závislost království na uhlovodíkových surovinách rozvojem nových hospodářských odvětví a přilákáním zahraničních investic. Tuto strategii Paříž podporuje dodnes.
Změny jsou patrné také ve společnosti – znovu se otevírají kina, která byla po desetiletí zakázána, a v červnu 2018 získaly saúdskoarabské ženy právo řídit automobily. Stále častěji se pořádají koncerty a velké sportovní akce. „MBS“ si tak buduje obraz mladého reformátora schopného uvést království do nové éry. Proměnu země však doprovází koncentrace moci.
„MBS“ se původně neměl stát korunním princem. Tuto pozici před ním zastával jeho bratranec Muhammad bin Nájif, který byl v roce 2017 odstaven. Muhammad bin Salmán poté musel „velmi rychle ukázat, že je mužem pevné ruky“, uvedla pro server franceinfo místopředsedkyně Institutu pro výzkum a studium Středomoří a Blízkého východu Agnès Levalloisová.
V listopadu 2017, jen několik měsíců po jeho jmenování korunním princem, bylo v rámci rozsáhlé operace, kterou úřady prezentovaly jako boj proti „korupci“, zatčeno několik princů, vysokých představitelů a podnikatelů. Řada z nich byla zadržována v hotelu Ritz-Carlton v Rijádu. Podle Levalloisové si tím „MBS“ upevnil moc a „odstranil možné rivaly“.
Korunní princ prosazuje svou moc také na regionální scéně – od války v Jemenu až po kauzu kolem rezignace libanonského premiéra Saada Harírího, kterou oznámil z Rijádu. Za fasádou modernizátora se skrývá autoritářský vládce, který chce ukázat, že regionální moc nyní spočívá v rukou Saúdské Arábie.
Kauza Džamála Chášukdžího
Počáteční vzestup skončil náhle 2. října 2018. Saúdskoarabský novinář a spolupracovník listu The Washington Post Džamál Chášukdží, který kritizoval saúdský režim, tehdy vstoupil na konzulát své země v Istanbulu, aby si vyzvedl dokumenty. Už z něj nevyšel. Jeho vražda vyvolala otřes po celém světě. Americké zpravodajské služby v roce 2021 zveřejnily své hodnocení, podle něhož Muhammad bin Salmán schválil operaci s cílem novináře zajmout nebo zabít.
Korunní princ vždy popíral, že by vraždu nařídil. Jeho obraz reformátora se však zhroutil. „Kauza Chášukdží ho přišla draho,“ poznamenala Levalloisová. Objevovat se po boku korunního prince na mezinárodních setkáních se stalo nepříjemným. Někteří představitelé se mu raději vyhýbali a „MBS“ si uvědomil, že se musí alespoň dočasně držet v ústraní.
Podle výzkumnice se v řadě mezinárodních otázek „držel v ústraní“. Do americké politické debaty dokonce pronikl výraz „vyvrhel“ – Joe Biden během prezidentské kampaně slíbil, že bude se Saúdskou Arábií po vraždě novináře podle toho zacházet.
Francie patří mezi první země, které obnovily kontakty
Návrat „MBS“ na mezinárodní scénu se tehdy stále zdál být v nedohlednu. Došlo k němu však rychleji, než se očekávalo. Paříž patřila mezi metropole, které s korunním princem obnovily vztahy poměrně brzy. Emmanuel Macron v prosinci 2021 odcestoval do Džiddy a setkal se s Muhammadem bin Salmánem. Stal se tak jedním z prvních významných západních lídrů, kteří s ním od kauzy Chášukdží jednali osobně. V červenci 2022 pak přijel „MBS“ do Paříže.
Jeho přijetí v Elysejském paláci vyvolalo ostrou kritiku levice, jak tehdy informoval deník Le Parisien. „Co bylo na jídelníčku večeře Emmanuela Macrona s ‚MBS‘? Rozčtvrcené tělo novináře (Džamála) Chášukdžího? (…) Ne! Ropa a zbraně!“ kritizoval tehdy zelený politik Yannick Jadot. Julien Bayou, tehdejší celostátní tajemník strany Evropa Ekologie – Zelení, zase prohlásil, že „Francie není rohožkou pro diktátory, kteří se snaží napravit svůj obraz na mezinárodní scéně“.
Elysejský palác si však za tímto sbližováním stojí. Důvod je prostý: Saúdská Arábie je pro Francii hospodářsky i regionálně příliš významná na to, aby si Paříž mohla dovolit dlouhodobé ochlazení vzájemných vztahů. „Francie si zřejmě uvědomila, že jde o příležitost znovu si v Saúdské Arábii vybudovat pevnější pozici,“ popsala Levalloisová. Tím, že Paříž učinila první krok, si mohla slibovat, že si „získá přízeň korunního prince“ a bude z toho těžit „hospodářsky i diplomaticky“. Poté, 24. února 2022, začala plnohodnotná ruská agrese na Ukrajině, která důrazně připomněla vliv, jejž Rijád nikdy neztratil.
Ropa se rychle vrací do centra pozornosti
Ruská invaze narušila energetické trhy a Evropané se snaží omezit svou závislost na Moskvě. Saúdská Arábie však zůstává jedním z klíčových hráčů na světovém trhu s ropou. „Západ si uvědomuje, že potřebuje státy Perského zálivu, zejména Saúdskou Arábii,“ vysvětlila Levalloisová.
Vzhledem ke „geopolitickým omezením“ spojeným se „závažnou energetickou krizí“ se nakonec prosazuje „mnohem pragmatičtější“ přístup. Kritika porušování lidských práv nezmizela, musí však nyní ustoupit i dalším prioritám.
Ropa není jediným trumfem Rijádu. Muhammad bin Salmán v rámci projektu Vize 2030 investuje stovky miliard dolarů do diverzifikace ekonomiky své země. Energetika, infrastruktura, letectví a kosmonautika, obrana, cestovní ruch, nové technologie či sport – to vše jsou trhy, na nichž se chtějí prosadit západní společnosti. S rostoucími saúdskoarabskými investicemi se zároveň zvyšují ekonomické náklady, které by pokračující izolace země znamenala pro státy po celém světě.
Klíčový diplomatický hráč
„MBS“ se však nestal znovu přijatelným partnerem pouze proto, že jeho země disponuje ropou a nabízí významné investiční příležitosti. Rijád se mezitím stal nepostradatelným také v diplomacii.
Saúdská Arábie se pod vedením Muhammada bin Salmána snaží získat větší autonomii. Historické spojenectví s Washingtonem trvá, Rijád však zároveň rozvíjí vztahy s Pekingem a Moskvou a usiluje o pozici aktéra schopného jednat s několika tábory. Západním zemím tím také připomíná, že už nejsou jeho jedinými možnými partnery.
Podle Levalloisové se tak „MBS“ podařilo „změnit poměr sil“. Saúdská Arábie „hájí své zájmy“ a diverzifikuje svá spojenectví. Paříž se zase již několik let snaží obnovit svou schopnost přebírat iniciativu na Blízkém východě. Francie a Saúdská Arábie přitom mají společné zájmy.
Palestinská otázka se stává jednou z oblastí, v nichž Macron a Muhammad bin Salmán nacházejí společnou řeč. Další je Libanon, zejména pokud jde o podporu libanonských institucí a armády. „Aktérem, s nímž jsme se ve skutečnosti museli dohodnout, byla Saúdská Arábie,“ shrnula francouzský přístup Levalloisová. První zasedání francouzsko-saúdské Rady pro strategické partnerství má formálně stvrdit vztah, který je nyní již institucionalizovaný.
Kontrast s prvními roky po kauze Chášukdží je výrazný. V letech 2021 a 2022 byl Emmanuel Macron ochoten se s „MBS“ znovu setkat navzdory politické ceně, kterou takto blízké vztahy přinášely. V roce 2026 se však logika téměř obrátila. Paříž korunního prince přijímá, „protože se pro ni Rijád stal užitečným, a to jak hospodářsky, tak diplomaticky“, uvedla Levalloisová. „Francouzská diplomacie stejně jako ostatní západní diplomacie už dávno rezignovala na izolaci korunního prince, protože s ním sdílí příliš mnoho zájmů. Francie si už nemůže dovolit Saúdskou Arábii přehlížet,“ konstatovala expertka.
Článek napsal Lamis Djemil (franceinfo), poprvé byl publikován 23. srpna 2026 07:10 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
