AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.

Jedním z účastníků byl Athanasios Trikas, docent kardiologie na Národní a Kapodistriánské univerzitě v Athénách, koordinující ředitel kardiologické kliniky nemocnice Evangelismos a generální tajemník Řecké kardiologické společnosti. Na konferenci vedl sekce zaměřené na umělou inteligenci a srdeční selhání a při této příležitosti poskytl rozhovor agentuře Fm News Agency.

Podle něj dnes umělá inteligence dokáže propojit údaje ze zobrazovacích vyšetření, elektrokardiogramů i dalších dostupných zdrojů a na jejich základě určit, u koho hrozí zvýšené riziko rozvoje kardiovaskulárního onemocnění. U srdečního selhání je podle něj hlavní výzvou zachytit nemoc ještě předtím, než se objeví první příznaky. „I zde může být umělá inteligence mimořádně silným nástrojem v rukou lékaře, aniž by ho však nahrazovala.“

Tři nová doporučení

Vedle využití umělé inteligence se kongres zaměřil také na nové postupy v léčbě srdečního selhání. Podle docenta představuje toto onemocnění významnou zátěž nejen pro pacienty, ale také pro zdravotnické systémy a veřejné rozpočty. Nová odborná doporučení, která jsou aktualizována každé čtyři roky, proto podle něj přinášejí důležité změny pro každodenní praxi.

„Na letošní konferenci byla představena tři nová doporučení: pro srdeční selhání, srdeční rehabilitaci a péči o pacienty se souběžným chronickým onemocněním ledvin. Pokud jde o srdeční selhání, mění se jeho klasifikace. Dosavadní tři kategorie nyní nahrazují dvě nové, pacienti s poruchou systolické funkce srdce a pacienti s poruchou diastolické funkce,“ vysvětlil Trikas.

Nové rozdělení má podle něj lékařům umožnit větší flexibilitu, zejména při péči o pacienty se srdečním selháním se zachovanou takzvanou ejekční frakcí. „Můžeme se tak více zaměřit na léčbu dalších zdravotních problémů, jako je vysoký krevní tlak, poruchy srdečního rytmu, onemocnění ledvin nebo fibrilace síní,“ dodal.

Prevence a nové možnosti léčby

Podle Trikase se nová doporučení výrazně zaměřují také na prevenci srdečního selhání, tedy na včasné ovlivnění faktorů, které k jeho rozvoji přispívají. „Pokud se pacient dostane do fáze, kdy se už projeví příznaky, může bohužel během následujícího desetiletí onemocnění bez zásadního zásahu postoupit až do konečného stadia srdečního selhání s obtížně řešitelnými komplikacemi. Proto je mimořádně důležité zaměřit se na rizikové faktory, jako jsou kouření, vysoký krevní tlak, diabetes 2. typu, dyslipidemie nebo tělesná hmotnost,“ uvedl.

Významné jsou podle něj také nové možnosti léčby. Na konferenci byly představeny výsledky týkající se nové farmakologické terapie srdečního selhání, které byly hodnoceny jako velmi povzbudivé a mohly by do budoucna rozšířit dostupné léčebné postupy. „Stejně důležité jako nové léky a technologie jsou strukturované cvičení, edukace pacientů a jejich aktivní zapojení do vlastní léčby,“ zdůraznil Trikas.

Nová doporučení také poprvé takto jednoznačně zdůrazňují úzké propojení mezi funkcí srdce a ledvin. „I když má pacient srdeční onemocnění a ledviny fungují normálně, nebo naopak onemocnění ledvin při normální srdeční funkci, je potřeba dlouhodobě sledovat oba orgány současně. Spolupráce mezi kardiology a nefrology se proto dále prohlubuje a vyšetření se přizpůsobují tak, aby komplexně hodnotila stav srdce i ledvin,“ vysvětlil.

Podle kardiologa je hlavní poselství mnichovského kongresu jasné: „Kardiologie vstupuje do období, kdy prevence, personalizovaná léčba, umělá inteligence a užší spolupráce mezi jednotlivými specializacemi mohou zásadně změnit průběh života pacientů.“

Článek od ERTNews, poprvé byl publikován 13. září 2026 10:00 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Černobylští psi mají geny adaptované na „konec světa“, popsala studie

Přestože krajina u černobylské jaderné elektrárny může působit jako po apokalypse, dokázaly ji osídlit psí smečky. Vědci teď popsali, jak to zvířata zvládla a jak se to projevuje v jejich genech.
před 57 mminutami

Ropná skvrna uzavřela pláže a ohrožuje vodní zdroje v Emirátech

Ropa unikající z poškozeného tankeru v Hormuzském průlivu dosáhla pobřeží Spojených arabských emirátů (SAE). Pláže jsou do odvolání uzavřené v Šardžá, oblíbeném letovisku Rás al-Chajma i v emirátu Umm al-Kuvajn, informoval web Time Out Dubai. V zemi se od začátku října šířily zprávy o silném benzinovém zápachu linoucím se z moře, a to i v severních čtvrtích Dubaje. Únik ropy vyvolal obavy o životní prostředí.
12:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
včera v 09:00‌‌

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
27. 10. 2026‌‌

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
27. 10. 2026‌‌

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
27. 10. 2026‌‌

Koncentrace skleníkových plynů jsou rekordní, říká WMO. Varuje i před těmi méně známými

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2025 hladiny oxidu uhličitého (CO₂) a dalších hlavních skleníkových plynů v atmosféře bezprecedentních maxim. Znamená to další dlouhodobý nárůst teploty na Zemi.
27. 10. 2026‌‌

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
26. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.