AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.

Jedním z účastníků byl Athanasios Trikas, docent kardiologie na Národní a Kapodistriánské univerzitě v Athénách, koordinující ředitel kardiologické kliniky nemocnice Evangelismos a generální tajemník Řecké kardiologické společnosti. Na konferenci vedl sekce zaměřené na umělou inteligenci a srdeční selhání a při této příležitosti poskytl rozhovor agentuře Fm News Agency.

Podle něj dnes umělá inteligence dokáže propojit údaje ze zobrazovacích vyšetření, elektrokardiogramů i dalších dostupných zdrojů a na jejich základě určit, u koho hrozí zvýšené riziko rozvoje kardiovaskulárního onemocnění. U srdečního selhání je podle něj hlavní výzvou zachytit nemoc ještě předtím, než se objeví první příznaky. „I zde může být umělá inteligence mimořádně silným nástrojem v rukou lékaře, aniž by ho však nahrazovala.“

Tři nová doporučení

Vedle využití umělé inteligence se kongres zaměřil také na nové postupy v léčbě srdečního selhání. Podle docenta představuje toto onemocnění významnou zátěž nejen pro pacienty, ale také pro zdravotnické systémy a veřejné rozpočty. Nová odborná doporučení, která jsou aktualizována každé čtyři roky, proto podle něj přinášejí důležité změny pro každodenní praxi.

„Na letošní konferenci byla představena tři nová doporučení: pro srdeční selhání, srdeční rehabilitaci a péči o pacienty se souběžným chronickým onemocněním ledvin. Pokud jde o srdeční selhání, mění se jeho klasifikace. Dosavadní tři kategorie nyní nahrazují dvě nové, pacienti s poruchou systolické funkce srdce a pacienti s poruchou diastolické funkce,“ vysvětlil Trikas.

Nové rozdělení má podle něj lékařům umožnit větší flexibilitu, zejména při péči o pacienty se srdečním selháním se zachovanou takzvanou ejekční frakcí. „Můžeme se tak více zaměřit na léčbu dalších zdravotních problémů, jako je vysoký krevní tlak, poruchy srdečního rytmu, onemocnění ledvin nebo fibrilace síní,“ dodal.

Prevence a nové možnosti léčby

Podle Trikase se nová doporučení výrazně zaměřují také na prevenci srdečního selhání, tedy na včasné ovlivnění faktorů, které k jeho rozvoji přispívají. „Pokud se pacient dostane do fáze, kdy se už projeví příznaky, může bohužel během následujícího desetiletí onemocnění bez zásadního zásahu postoupit až do konečného stadia srdečního selhání s obtížně řešitelnými komplikacemi. Proto je mimořádně důležité zaměřit se na rizikové faktory, jako jsou kouření, vysoký krevní tlak, diabetes 2. typu, dyslipidemie nebo tělesná hmotnost,“ uvedl.

Významné jsou podle něj také nové možnosti léčby. Na konferenci byly představeny výsledky týkající se nové farmakologické terapie srdečního selhání, které byly hodnoceny jako velmi povzbudivé a mohly by do budoucna rozšířit dostupné léčebné postupy. „Stejně důležité jako nové léky a technologie jsou strukturované cvičení, edukace pacientů a jejich aktivní zapojení do vlastní léčby,“ zdůraznil Trikas.

Nová doporučení také poprvé takto jednoznačně zdůrazňují úzké propojení mezi funkcí srdce a ledvin. „I když má pacient srdeční onemocnění a ledviny fungují normálně, nebo naopak onemocnění ledvin při normální srdeční funkci, je potřeba dlouhodobě sledovat oba orgány současně. Spolupráce mezi kardiology a nefrology se proto dále prohlubuje a vyšetření se přizpůsobují tak, aby komplexně hodnotila stav srdce i ledvin,“ vysvětlil.

Podle kardiologa je hlavní poselství mnichovského kongresu jasné: „Kardiologie vstupuje do období, kdy prevence, personalizovaná léčba, umělá inteligence a užší spolupráce mezi jednotlivými specializacemi mohou zásadně změnit průběh života pacientů.“

Článek od ERTNews, poprvé byl publikován 13. září 2026 10:00 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 5 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 6 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
11:56Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 12 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 12 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
včeraAktualizovánovčera v 14:08‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
včera v 14:00‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
včeraAktualizovánovčera v 13:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.