Onemocnění

Čeští vědci se pokoušejí zjistit víc o parazitech, kteří se v Česku vyskytují ve vodě a mohou tak proniknout i na koupaliště. Protože lidem způsobují zdravotní potíže, hledají experti cesty, jak předejít jejich přemnožení.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) eviduje významný nárůst počtu případů lymské boreliózy. Za první pololetí roku 2026 SZÚ zaznamenal 5320 případů, o čtyři tisíce víc než loni za stejnou dobu. Za nárůstem stojí nový způsob sběru dat a prodlužující se klíšťová sezona. České televizi to sdělila Kateřina Kybicová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymskou boreliózu. Přidala také varování kvůli podceňované prevenci ve městech, kde jsou klíšťata mnohem více infikovaná než v lesích.

Virus klíšťové encefalitidy mívá na povrchu slabá místa, kde virovou membránu nekryje proteinový obal. Není tedy uspořádaný tak dokonale, jak vědci dosud předpokládali, ukázal výzkum institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Objev může přispět k vývoji léčiv nebo vakcín.

S Crohnovou chorobou nebo jiným střevním zánětem bez jasné příčiny se teď v Česku léčí každý stý člověk. A pacientů bude přibývat, odhadují lékaři s dovětkem, že k biologické léčbě se jich stále dostává jen zlomek. Čím dříve ji lékaři nasadí, tím větší má pacient šanci, že nebude mít závažné komplikace, jako jsou praskliny na trávicí trubici, rozsáhlé záněty nebo invalidita.

Případů svrabu je letos už více než 7100, o čtyřicet procent víc než loni za první pololetí. Z krajů zachytili hygienici nejvíc nemocných v Moravskoslezském (16 procenta případů), ve Středočeském (11,5 procenta) a v Jihomoravském kraji (10,8 procenta), informovala na síti X Hygienická služba, což je profil spravovaný ministerstvem zdravotnictví. Svrab je kožní onemocnění, projevující se intenzivním svěděním celého těla, které se zhoršuje v teple a v noci, a červenými pupínky.

Rehabilitace a další služby dokážou zkvalitnit a prodloužit život lidem s nemocí ALS. Právě 21. červen je věnovaný pacientům s touto neurologickou a nevyléčitelnou chorobou. Ročně si diagnózu vyslechne až 250 lidí. Slábnou jim svaly, ztrácí pohyb i dech. Vývoj je u každého různý. V závěru života ale pacienti většinou komunikují jen očima, někteří napojení na plicní ventilaci i umělou výživu. Mozek ale stále funguje. Například čtyřiapadesátiletý Luboš Procházka si vyslechl diagnózu před dvěma a půl lety. Má problém se najíst i obléct si ponožky, snaží se být ale aktivní a podporovat osvětu.

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.

Před pětadvaceti lety kontrolní testy potvrdily první výskyt nemoci šílených krav v tuzemsku. V zemědělském družstvu v Dušejově na Jihlavsku muselo být utraceno skoro 140 kusů dobytka. Lidé přestávali kupovat hovězí maso a jeho export z Česka se prakticky zastavil. V Česku pak začalo povinné testování, další případ nemoci se objevil v srpnu. Z více než dvou milionů testů byly od té doby pozitivní výsledky jen 30 kusů dobytka. Poslední případ nákazy BSE, která u lidí může vyvolat smrtelnou Creutzfeldt-Jacobovu nemoc, odhalili čeští veterináři před 17 lety.

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.

Počet podezřelých případů eboly v Demokratické republice Kongo výrazně klesl z více než tisíc na 116. Důvodem je vyřazení stovek lidí po negativních testech, oznámila podle agentury Reuters Světová zdravotnická organizace (WHO). Konžské úřady vpodvečer podle agentury uvedly, že počet potvrzených případů eboly vzrostl zhruba o dvacet na 344, z nichž šedesát tvoří úmrtí.

Pět pacientů se zotavilo ze vzácného typu eboly, uvedl v neděli dle agentury AP generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus při otevření nového centra pro léčbu eboly v Bunii. Bunia je hlavní město provincie Ituri v Demokratické republice Kongo, která je ohniskem nákazy.

Lidé s onemocněním štítné žlázy obvykle nepotřebují speciální dietu ani doplňky stravy. Odborníci jim doporučují pravidelně navštěvovat lékaře a dodržovat léčbu. Pacienti si podle nich často zbytečně kupují doplňky stravy, které mají údajně přispět ke zdravému fungování štítné žlázy. Různé přírodní produkty jim dokonce mohou uškodit, upozorňují endokrinologové v rámci Týdne štítné žlázy. Neléčená porucha tohoto důležitého orgánu může nepříznivě ovlivnit krevní oběh, srdeční frekvenci nebo výkonnost.

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.

Jedna z osob s vysokým rizikem nákazy ebolou je na cestě do Česka, oznámil podle agentury Reuters zástupce amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Informaci potvrdilo i české ministerstvo zdravotnictví, které uvedlo, že se připravuje na přijetí občana USA s podezřením na ebolu. Podle resortu bude převezen ve speciálním izolačním boxu do nemocnice na Bulovce. Podle úřadu pro veřejnost v Česku případ nepředstavuje riziko, dle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je bez symptomů.

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.

Na Tenerife v pondělí večer skončila evakuace cestujících a části posádky z lodě MV Hondius, kterou zasáhl hantavirus. Od neděle plavidlo opustilo přes 120 lidí z 23 zemí, uvedla španělská ministryně zdravotnictví Mónica Garcíaová. Poslední z evakuovaných vystoupili kolem 19:30 SELČ a zhruba o hodinu a půl později odletěli do Nizozemska. Přístav na Tenerife již opustila i samotná loď, která směřuje do Rotterdamu. Na její palubě zůstali lidé nezbytní pro její obsluhu. U některých evakuovaných se po odchodu z lodi projevily příznaky nemoci.

Významné budovy ve velkých českých městech pomáhaly šířit osvětu o plicní hypertenzi. Jedním z příznaků nemoci je modrání rtů a konečků prstů, proto organizátoři zvolili modré nasvícení staveb. Správná diagnóza plicní hypertenze trvá i dva roky. Tato vážná nemoc, která může vést až k selhání srdce, postupuje plíživě. Před charakteristickým modráním se projevuje jako řada běžnějších chorob.

Polovina lidí s nejtěžším postižením celkově nedostává dostatečnou péči – tyto osoby mnohdy nemohou uspokojovat ani základní potřeby a okolo čtyřiceti až padesáti procent z nich se omezuje v jídle, pití či užívání toalety, vyplývá ze studie a průzkumu agentury PAQ Research a organizace Asistence. Podle nich zároveň třetina dospělých s vážným handicapem nepovažuje svůj život a podmínky za důstojné. Z výzkumu podle autorů vyplývá potřeba vyšší podpory lidí s nejtěžším postižením a jejich rodin.

V České republice klesá počet hlášených nemocí z povolání, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet případů podle něj klesl meziročně asi o devatenáct set – hlavní roli v tom hraje doznívání covidové pandemie.

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.

Spontánní krvácení nebo také nadměrná a častější tvorba modřin může znamenat, že člověk má hemofilii. Jde o vrozené dědičné onemocnění, při kterém se pacientovi nesráží krev. V Česku žije s hemofilií zhruba tisíc lidí. Díky moderním lékům ale mají možnost žít téměř bez omezení. Odborníci také u příležitosti Světového dne hemofilie upozorňují, že pacienti mohou intenzivněji krvácet, a to například při úrazech a nehodách nebo při přerušení terapie.

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.