Onemocnění

Přesně před pěti lety americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí oznámilo první případy dosud neznámého onemocnění dýchacích cest v čínském Wu-chanu. O tři měsíce později byl v Česku vyhlášen nouzový stav. Redakce vědy ČT24 připravila dokument s názvem Lekce covid. Ve vysílání 90' ČT24 se pak Daniel Stach ptal politiků a vědců, jak je Česko pět let od prvních případů koronaviru připraveno na případnou příští pandemii.

„Bude tady s námi velmi dlouho, pokud ne už navždy,“ řekl v pátek ve vysílání ČT24 o onemocnění covid-19 epidemiolog Roman Prymula. Věří ale, že nezmutuje do podoby „mnohem dramatičtějšího klinického průběhu“. V Česku podle něj dochází v posledních týdnech ke značnému poklesu nových případů. „Počet úmrtí denně je kolem jednoho, maximálně dvou, což znamená, že data jsou výrazně nižší, než byla před nějakými pěti nebo šesti týdny,“ konstatoval Prymula. V neděli uběhne přesně pět let od nahlášení prvního případu nákazy člověka novou formou koronaviru.

Lékaři o víkendu debatovali na konferenci kardiologické společnosti v Brně, kde probírali umělou inteligenci a její pomoc při rozpoznání infarktu. Řešili i přibývající počet pacientů se srdečním selháním – v Česku jsou jich statisíce a vzniká pro ně síť specializovaných ambulancí.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli oznámila, že udělila Egyptu certifikát země bez malárie. Vymýcení nemoci, která se v této severoafrické zemi vyskytovala od nepaměti, označila za historické.

S chladným počasím vzrostl zájem lidí o očkování proti covidu-19. Některá centra v nemocnicích hlásí plné čekárny, uvítala by proto větší zapojení praktiků. Očkování je totiž možné jak v centrech zdravotnických zařízení, tak u praktických lékařů. Kvůli náročné administrativě to ale může být někde problém.

Každý rok se přibližně tři tisíce lidí v Česku od lékařů dozví, že trpí revmatoidní artritidou. Ta způsobuje nejen bolesti kloubů, ale také vyšší riziko zlomených kostí, plicní embolie nebo infekcí. Podle lékaře Pavla Horáka z České revmatologické společnosti se nemoc může objevit v jakémkoliv věku, dokonce i u dětí. Při jejím vzniku hraje roli řada faktorů. Horák zmiňuje genetické predispozice, virová onemocnění či kouření, které má negativní vliv i v pasivní formě.

S nástupem podzimu v Česku začíná i období respiračních nemocí. Lidé s horečkou, kašlem, rýmou a bolestí v krku plní ordinace. Laboratoře zachytily minulý týden o pětinu víc nákaz, velký podíl má mezi nimi covid-19. Mezi testovanými vzorky se potvrdil i první případ chřipky typu A. Její hlavní nástup zdravotníci čekají před Vánocemi.

V Karlovarském kraji potvrdili veterináři třetí případ katarální horečky ovcí, a to na farmě v Bublavě na Sokolovsku. První záchyt je i na Chomutovsku v Ústeckém kraji. První případ tohoto onemocnění se právě na Sokolovsku objevil minulý týden. V České republice je aktuálně pět ohnisek nákazy.

Letní vedra vybízejí k tomu, aby se člověk zchladil v rybníce nebo přehradě, bohužel ale také znamenají zvýšené riziko výskytu různých choroboplodných zárodků ve vodě, které mohou prázdniny ošklivě zkomplikovat. Nejčastěji hrozí střevní potíže nebo zánětlivá onemocnění uší a očí. Nezpůsobují je ale jen dobře známé sinice. Na první pohled člověk některé patogenní organismy pozná jen těžko, proto se vyplatí vždy sledovat aktuální informace hygieniků.

Problémy s viděním na dálku má čím dál více lidí. Významně se zvyšuje hlavně počet dětí s krátkozrakostí. V mladším věku přitom lze této vadě předcházet nebo alespoň zpomalit její rozvoj. Za ten podle odborníků mohou mimo jiné moderní technologie. Sledování telefonů nebo obrazovek počítačů totiž v mladším věku způsobuje nezdravý růst oka a právě ten pak zhoršuje zrak.

Josef Burget patřil k elitním vojákům české armády, po náročné operaci mozku je ale odkázaný na pomoc druhých. Kolegové ze Speciálních sil Armády ČR ho chtějí dostat zpět do běžného života. Pořádají nejen sbírku na nákladnou rehabilitaci, ale snaží se ho také rozptýlit – například výstupem na vrchol Pradědu. Tři desítky vojáků, rodina a přátelé zvládli společně s Josefem Burgetem desetikilometrový výstup na nejvyšší horu Moravy za zhruba dvě a půl hodiny.

Počet lidí s roztroušenou sklerózou přesáhl dvacet jedna tisíc – za rok tak v registru přibyla zhruba tisícovka pacientů. Neurologové i ministerstvo zdravotnictví chtějí sjednotit postupy, aby kvalita péče byla ve všech centrech stejně vysoká.

V roce 2030 bude podle onkologů rakovina nejčastější příčinou úmrtí v Česku. V současné době jsou to nemoci srdce, nádory představují nyní s necelými 28 tisíci zemřelých ročně čtvrtinu všech úmrtí. Vzniku téměř poloviny zhoubných onemocnění se dá podle odborníků předejít zdravějším životním stylem, přičemž riziko úmrtí výrazně snižuje zachycení nádoru v časném stadiu, například při screeningovém vyšetření lidí bez příznaků. Informace zazněly na středeční tiskové konferenci České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Ve středu také mohli lidé v ulicích potkat dobrovolníky, kteří na podporu Českého dne proti rakovině prodávají symbolické žluté kytičky.

Černým kašlem se od začátku letošního roku nakazilo v Česku 13 449 lidí. Za poslední týden přibylo 1210 nových případů, což je zhruba stejně jako v minulém týdnu. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Údaje za předchozí dva týdny mohly ovlivnit středeční státní svátky, v týdnu jim předcházejícím bylo nových případů přes 1600. Do statistik lékaři nahlásili také dvě další úmrtí související s nákazou seniorů, celkem jich je letos pět včetně jednoho dítěte.

Chronickým únavovým syndromem trpí v Česku podle odhadů padesát tisíc lidí. Podle studie nadačního fondu Neúnavní se ale jen třetina pacientů setká s lékařem, který má s onemocněním zkušenost. Únavový syndrom se ale nemusí projevovat pouze únavou. Typickým příznakem je nevolnost po námaze. Může jít o zátěž fyzickou i psychickou, která nemusí být náročná. Často jde o běžné denní činnosti, jako je chůze po schodech. Proč vzniká, zatím není jasné. Léčba spočívá pouze v tlumení příznaků.

V týdnu na přelomu dubna a května se potvrdilo 1266 nových případů černého kašle, nejvíce jich bylo nahlášeno v Moravskoslezském kraji. V celém Česku bylo nově nakažených o několik stovek méně než v předchozích třech týdnech. Od začátku roku se černým kašlem nakazilo 12 239 lidí, což je pětadvacetkrát více než za celý rok 2023.

Extrémní únava, bolesti kloubů a svalů, oslabení imunity i neurologické potíže mohou být příznaky takzvaného postcovidového syndromu. Podle nové studie českých lékařů se rozvinul nejméně u osmi procent lidí, kteří kvůli těžkému covidu museli do nemocnice. Dlouhodobé komplikace se ale nevyhýbají ani pacientům s mírnějším průběhem nemoci.

Za uplynulý týden přibylo podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) 1604 nakažených černým kašlem, za týden zatím nejvíc. Od začátku roku se nakazilo téměř jedenáct tisíc lidí. Nejvyšší nemocnost je mezi mladými ve věku patnáct až devatenáct let, tvoří zhruba třetinu infikovaných. Nakazilo se také 148 dětí do jednoho roku. Ty může nemoc ohrozit, protože nemají ukončené očkování.

Sedmiletý Daniel trpí deficitem genomu v oblasti patnáctého chromozomu, je to ojedinělá diagnóza, kterou lékaři zatím odhalili u osmi lidí na celém světě. Půl roku po narození se přestal vyvíjet, dnes je díky rehabilitaci v léčebném ústavu karvinských lázní Darkov na úrovni ročního dítěte. Léčba zatím neexistuje.

Černý kašel se letos šíří nejvíc od doby, kdy se u nás proti této nemoci začalo očkovat. Je proto velmi pravděpodobné, že se s ním v nějaké podobě setká téměř každý obyvatel Česka. Na následujících řádcích nabízíme informace mimo jiné o tom, jak se tato choroba šíří či jak nebezpečná vlastně může být.

Podle úterních údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo od začátku letošního roku do konce března evidováno 5297 případů černého kašle. Epidemiolog Roman Prymula v Interview ČT24 mimo jiné prohlásil, že už v tuto chvíli je zřejmé, že počet nakažených přesáhne deset tisíc. Bývalý ministr zdravotnictví zároveň poukázal na fakt, že se v tuzemsku proti černému kašli víceméně neočkují těhotné ženy. Jejich vyšší proočkovanost by podle něj snížila riziko nakažení kojenců.

V Česku letos zemřel druhý člověk nakažený černým kašlem. Pacientce bylo 84 let a měla i další zdravotní potíže, černý kašel proto nelze určit jako jasnou příčinu úmrtí, uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle něj v Česku lékaři letos zaznamenali už 4253 případů černého kašle, za týden přibylo 1151 nových. Nemocnost je tak nejvyšší od šedesátých let minulého století.

Rodiny nemocných a specialisté se snaží dostat do Česka lék proti Friedreichově ataxii, který nově schválila Evropská léková agentura. Vzácná choroba poškozuje nervový systém pacienta. V tuzemsku jí potvrzeně trpí asi padesát osob, celkem jich ale může být kolem dvou set. Léků na vzácné nemoci přibývá.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová trvá na tom, že žádné dítě neočkované proti černému kašli nebude vyřazeno z výuky ve škole. Podle epidemiologa Romana Chlíbka se tím ale příslušná vyhláška ohýbá, vyřazení neočkovaného dítěte je podle něj naopak základní opatření. Svrčinová a Chlíbek byli hosty pořadu 90' ČT24.