Hustopeče na Břeclavsku jsou jediným místem v Česku, kde se pěstují mandloně. Stromy ale v posledních letech ohrožují nejrůznější houbové choroby. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně proto zkoumají, jak stromy co nejlépe ochránit.
Po stopách historie a vůně mandlí se turisté do Hustopečí vydávají prakticky nepřetržitě. V místních mandloňových sadech roste v současnosti kolem dvou tisíc stromů, které představují evropský unikát.
„Mandloň je exotický strom. Ještě v dobách Československa, kdy se soudruzi rozhodli, že budeme soběstační, tu bylo vysazeno téměř padesát tisíc stromů,“ popsala zastupitelka města a jednatelka Hustopečské mandlárny Kateřina Kopová (nestr.).
Patogenů je přes sto, každá houba se chová jinak
U rostlin obecně platí, že čím půvabnější jsou, tím bývají choulostivější. U mandloní představují největší hrozbu zejména patogenní houby. „Na základě zkušeností z výzkumu révy vinné víme, že patogenů, které mohou způsobovat onemocnění, je více než 140. Každá z těchto hub se přitom vyvíjí jinak rychle. Může trvat rok i dva, než kolonizuje velkou část dřevních pletiv,“ vysvětlil vedoucí výzkumné laboratoře Mendelovy univerzity Aleš Eichmeier.
Mandloně lze před houbovými patogeny chránit zejména dodržováním správných agrotechnických postupů. „Důležité je provádět řez v suchém počasí, protože vlhkost napomáhá šíření spor patogenních hub. Větší rány je vhodné ošetřit speciálními přípravky. Podstatné je také načasování řezu, pěstitelský tvar nebo odrůda mandloně. Čím víc světla se do koruny dostane, tím je to pro strom přínosnější,“ vyjmenoval Eichmeier.
Pokud je strom už patogenními houbami napadený, mohou se řezné rány ošetřit roztokem obsahujícím spory houby rodu Trichoderma. „Pokud tato houba kolonizuje dřevo mandloně, vykazuje známky takzvaného mykoparazitismu. To znamená, že redukuje či eliminuje mycelium ostatních hub,“ doplnil vědec.
Mandloňové sady v Hustopečích jsou na území České republiky raritou. Vznikly jako výsledek snahy o naprostou soběstačnost socialistického Československa. První výsadba mandloní byla provedena na jaře 1949. V době největšího rozmachu kolem roku 1960 rostlo v Hustopečích více než padesát tisíc mandloní na 185 hektarech. Pěstování mandloní se však stávalo neekonomickým, a tak došlo k postupnému zmenšování sadů. Po listopadu 1989 přestal být o úrodu zájem úplně. K záchraně mandloňových sadů přispěly v roce 2010 finance z evropských dotačních titulů.
zdroj: MENDELU
Výzkumem patogenů způsobujících onemocnění dřevin se zabývá mezinárodní společenství odborníků ze všech kontinentů. „V posledních letech se většina jeho členů zaměřuje nejen na révu vinnou, ale také na patogeny kolonizující další dřeviny, jako jsou peckoviny, jádroviny, skořápkoviny či drobné ovoce,“ poznamenal Eichmeier.
Čím detailnější je poznání dřevních onemocnění, tím účinnější může být ochrana stromů. Výzkumníci se proto nyní soustředí na sběr vzorků a laboratorní analýzy. „Celou větev odstraníme a pro výzkumné účely ji přeneseme do sterilních laboratorních podmínek,“ popsal Eichmeier.
Nová odolná odrůda Husle
Možnosti, jak napadenou mandloň zcela uzdravit, jsou však velmi omezené. Výzkum se tak zaměřuje především na prevenci. „Na mandloních jde skutečně o unikátní výzkum v rámci Česka i střední Evropy. Naším cílem je především identifikovat patogeny, které se zde vyskytují, a na základě toho vytvořit doporučení pro pěstitele,“ uvedl vědec. Do terénu se výzkum vrátí na jaře, kdy bude pokračovat další fáze odběrů vzorků.
Ve spolupráci s Ústavem genetiky Zahradnické fakulty v Lednici vznikla také nová odrůda mandloní nazvaná Husle, typická právě pro hustopečskou oblast. „Odrůdu Husle jsme vysadili v mandloňovém sadu v Hustopečích i v Lednici. Její specifikum spočívá v genetické odlišnosti, kterou jsme ověřili srovnáním s ostatními již registrovanými odrůdami,“ doplnil Eichmeier.
