Rostliny

Některé procesy, kterými se rostliny vyrovnávají se stresem způsobeným například chladem a které dosud vědci prokázali u experimentální rostliny huseníčku, fungují také u běžných rostlin, jako je třeba hospodářsky důležitá řepka olejka. Zjistil to tým z institutu CEITEC Masarykovy univerzity pod vedením Jana Hejátka. Výsledky by mohly pomoci při hledání způsobů, jak zvýšit odolnost rostlin v nepříznivých podmínkách.

Jak by mohl vypadat ideální městský trávník, se snaží zjistit brněnští vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe. Takový, který by v parném létě co nejvíc ochlazoval okolí, měl vhodnou výšku, stačilo ho posekat třeba jen dvakrát ročně a nebyl by nákladný na údržbu.

Podle výzkumu agentury YouGov je modrá barva tou nejoblíbenější ze všech ve většině zkoumaných zemí světa. Vědci si to vysvětlují především tím, jak drahá a tedy i výjimečná byla historicky v umění. Vzácná je i v přírodě – mnohem výrazněji, než by se na první pohled mohlo zdát.

Invazní rostliny u Nových Mlýnů na Břeclavsku začala spásat trojice vodních buvolů. Pomohou tím revitalizovat lokalitu, která je nežádoucími rostlinami postižená. Vodní buvoli jsou podle řešitelky projektu Marie Kotasové Adámkové pro revitalizaci dotyčné lokality velice vhodným druhem, protože mají rádi monokulturu rákosu a na rozdíl od jiných druhů hospodářského dobytka mohou pobývat i na hodně podmáčených plochách.

Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí. Jde o dosud nejrozsáhlejší soubor dat, který umožňuje hodnotit změny flóry, vegetace a biotopů napříč kontinentem.

Řada druhů rostlin přežila dobu ledovou, i když neměly mít reálně šanci. Vědci, kteří tento fenomén studují, nyní přišli s možným vysvětlením. Organismům mohly pomoci hydrotermální prameny – například tak mohl fungovat „moravský Yellowstone“.

Malá, zdánlivě nenápadná kapradina. Od těch rostoucích u nás se na pohled příliš neliší, snad má jen výraznější barvu a je menší, měří jen asi deset centimetrů. Rostlina, která roste jen na odlehlém tichomořském ostrově, je ale výjimečná: má zatím největší poznaný genom ze všech organismů na Zemi.

Masožravé rostliny už dávno nejsou jen chloubou sbírek zkušených pěstitelů, ale stále častěji zdobí i tuzemské domácnosti. Poptávka po masožravkách výrazně roste hlavně mezi mladými. Masožravé rostliny odvděčí amatérské pěstitele nejen svým nevšedním vzhledem, ale pomůžou jim doma i v boji s obtížnými octomilkami, moly, mouchami či vosami. Novinářům to řekla pěstitelka masožravých rostlin Markéta Aubrechtová, která spolu s olomouckým Výstavištěm Flora připravila výstavu Živé pasti.

Původní druhy rostlin z české přírody mizí, krajinou se šíří teplomilné a nepůvodní druhy. Potvrdila to studie, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR a dalšími univerzitami.

Na rostlinách je možné zkoumat takzvanou opakovanou adaptaci, která je důležitá pro pochopení a následné předvídání toho, jak se budou organismy přizpůsobovat svému okolí v budoucnosti, popisuje evoluční genetička Magdalena Bohutínská. V současné době pracuje na výzkumu na univerzitě v Bernu, kde opakovanou adaptaci zkoumá na vysokohorských rostlinách.

Na Lipensko se vrátili zubři. Jde o geneticky různorodé stádo z několika českých chovů. Dokud je lidé nevyhubili, žila tato největší evropská zvířata v české přírodě volně. Teď je lidé z organizace Česká krajina vypouští alespoň do oplocených rezervací. Jejich přítomnost bude mít pozitivní vliv na život rostlin i dalších živočichů.

Tým vědců z britské Královské botanické zahrady v Kew předpověděl riziko vyhynutí všech 328 565 známých druhů kvetoucích rostlin. Obrovské množství dat dokázali zpracovat díky využití umělé inteligence.

Velké koule uschlých pouštních rostlin se valí americkými polopouštěmi vždy na konci zimy. Letos se jich ale na některých místech urodilo tolik, že zavalily města a městečka ve vnitrozemí USA.

Mimořádně teplý a srážkově bohatý. Podle dat meteorologů byl minulý měsíc nejteplejším únorem v Česku od roku 1961. Průměrná teplota dosáhla 5,7 stupně Celsia.

V lesích, které v Česku v uplynulých letech narušila kůrovcová kalamita, se objevily desítky ohrožených druhů živočichů a rostlin. Například jeden druh potemníka, který nebyl v Čechách vůbec znám a na Moravě byl velmi vzácný, nebo atraktivní druhy nočních motýlů. Vědci zkoumali pětačtyřicet míst v Nízkém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách. Studii s jejich výsledky zveřejnil vědecký časopis Forest Ecology and Management.

Viry u rostlin sice nejsou pro člověka nebezpečné, mohou ale pěstitele připravit o úrodu a zvýšit ztráty v zemědělské produkci. Do rostliny se dostane patogen ve většině případů skrze přenašeče, kterým bývá nejčastěji hmyz. Virus se začne v buňce množit a postupně se šíří. Výsledný plod není ve většině případů toxický, nicméně může být pozměněn jeho vzhled, struktura anebo chuť, popsal Tomáš Moravec z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

Na zámku v Rájci nad Svitavou otevřou návštěvníkům od 14. února skleníky s největší sbírkou rozkvetlých kamélií v České republice. Tvoří ji přes sedm set rostlin a je složena ze čtyř set různých odrůd. Od 1. března bude na zámku také výstava Kamélie – v královských zahradách, která má představit příběh prvních čtyř doložených kamélií v Evropě, řekla kastelánka Zdeňka Kalová.

Europoslanci podpořili mírnější regulaci pro některé rostliny, které byly upravené pomocí nových genomických technik. Ve středečním hlasování na plenární schůzi ve Štrasburku podpořili návrh Evropské komise, která chce, aby se na rostliny se změnami, které by byly dosažitelné v přírodě nebo skrze obvyklé šlechtění, nevztahovala přísná pravidla pro geneticky upravené organismy. O tématu se v Evropském parlamentu vedla ostrá debata. Většina českých europoslanců byla v těsném hlasování pro zmírnění omezení.

Rusové během války na Ukrajině zničili i tamní Národní genovou banku rostlin. Patřila mezi deset největších semenných bank na světě. Její zaměstnanci se teď v různých částech země pokoušejí navázat na předchozí práci a zajistit Ukrajině nový depozitář rostlinných genetických zdrojů.

Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA. Dokážou to díky takzvané epigenetické paměti, kterou lze laicky označit za mezigenerační paměť. Ta jim umožňuje rychleji se přizpůsobit měnícím se teplotám. Vyplývá to ze studie českých vědců, která vyšla v odborném časopise New Phytologist.

Když ubývá opylovačů, pokoušejí se tomu rostliny přizpůsobit. A místo toho, aby spoléhaly na včely, čmeláky a motýly, začínají se stále více opylovat samy. Podle nové studie to má značné důsledky.

Katastrofa, které se přezdívá Dust Bowl, zasáhla území šestkrát větší, než je Česká republika. Úrodná černozem se změnila v prach, z polí zůstala poušť.

Dva čeští vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy získali prestižní evropské granty. Z této finanční podpory ve výši desítek milionů korun mohou vybudovat své týmy a ještě tak zlepšit výzkum, který provádějí.

Sbírka vylisovaných rostlin sesbíraných před téměř pěti sty lety na svazích kolem italského města Boloňa není jen cenným artefaktem, ale i důležitým vodítkem pro současné botaniky, kteří zkoumají dramatické proměny jihoevropské flóry. Díky sběratelské vášni renesančního přírodovědce Ulisseho Aldrovandiho mají k dispozici pět tisíc rostlin utržených mezi lety 1551 a 1586 – a s nimi i detaily, které jim pomáhají mapovat vliv migrace a klimatické krize na podobu krajiny, napsal deník The Guardian.