Rostliny

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.

Hustopeče na Břeclavsku jsou jediným místem v Česku, kde se pěstují mandloně. Stromy ale v posledních letech ohrožují nejrůznější houbové choroby. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně proto zkoumají, jak stromy co nejlépe ochránit.

Snímky útesů zaplavených růžovými a žlutými květy mohou na sociálních sítích vypadat malebně, ale nemusí sloužit jen k chlubení – vědcům totiž také odhalují, jak jeden z nejškodlivějších pobřežních invazních druhů dobývá nová území. Mezinárodní tým vedený vědci z Botanického ústavu Akademie věd analyzoval více než 1700 fotografií ze sociálních sítí a platforem občanské vědy, aby sledoval kosmatcovník v šesti zemích světa.

Pracovníci tuzemské genové banky vypravili v pondělí na norské Špicberky v pořadí třináctou vzácnou zásilku za deset let. Obsahuje 150 vzorků zemědělsky významných semen, teď míří do globálního úložiště. Jde o bezpečnostní záruku pro případ poškození v tuzemských skladech. Exempláře mohou v budoucnu sloužit pro vyšlechtění odolnějších druhů, třeba v důsledku klimatické změny.

Odborná porota soutěže Nikon Small World in Motion zveřejnila vítěze už patnáctého ročníku. Nesoutěží v ní umělci, ale vědci, kteří se pokoušejí ukázat veřejnosti, jak nádherné tvary a barvy se skrývají ve světě, od kterého je odděluje objektiv mikroskopu.

Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a odborníků z dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Objev může mít význam nejen pro porozumění růstu rostlin, ale i pro jejich šlechtění a adaptaci na sucho.

Jako vůbec první v Evropské unii zahájili vědci z Univerzity Palackého v Olomouci polní pokus s geneticky upraveným ječmenem, který vyvinuli pomocí „genetických nůžek“ CRISPR. Aby to mohli udělat, potřebovali zvláštní povolení z ministerstva životního prostředí.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste.

Jablonec nad Nisou nabídl k adopci veřejnou zeleň. Dohoda má zlegalizovat dobrovolnou péči občanů o pozemky, které patří městu. Cílem je nastavit jasná pravidla pro obě strany. Doposud totiž byla taková aktivita nelegální. Zatím radnice eviduje asi dvě desítky zájemců. Stejný systém už pět let funguje i v sousedním Liberci.

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.

Krajina se může zdát bohatě zásobená vodou, ale pak se objeví podmínky, které přesto způsobí během velmi krátké doby sucho. Podle nových studií se tento problém se změnou klimatu prohlubuje a dopadá i na Česko.

Vědci zkoumají přínos vysazování kvetoucích pásů rostlin doprostřed polí, tedy do míst, kudy pravidelně projíždí zemědělská technika. Podle výzkumníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu by mohla technika takzvaných kolejových řádků zvýšit biodiverzitu, zlepšit stav půdy a omezit používání pesticidů.

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.

Komunitní zahrady s příchodem jara registrují zvýšený zájem ze strany nových pěstitelů. Právě v tuto dobu jim přibývá nejvíce členů, někde dokonce zavádějí čekací listiny, jak ČT potvrdili zástupci oslovených zahrad. Prvotní nadšení z vlastního záhonku ale některým lidem nevydrží a zanedbávají je. Aby se to nestávalo, zavádějí zahrady zálohy na záhonky nebo systém členství.

Rostliny snášejí zásahy do chromozomů ještě lépe, než naznačovaly dosavadní poznatky. Popsal to mezinárodní výzkum, ve kterém měli důležitou roli i čeští vědci. Tato tolerance znamená naději pro budoucí úpravy plodin, které by mohly urychlit jejich evoluci směrem výhodným pro člověka.

O víkendu nastane meteorologické jaro. Končící zima přitom byla opět teplotně nadprůměrná – podle předběžných odhadů zhruba o jeden stupeň. Sněhu bylo málo a v únoru skoro nepršelo. Na některých místech se tak už teď začíná projevovat sucho, které se může prohlubovat. Podle předpovědi bude i březen teplý a chudý na srážky.

Živočišné buňky získávají energii štěpením živin, rostlinné ze světla. Vědci teď ale dokázali toto základní pravidlo přepsat, když naučili buňky křečka, aby částečně fotosyntetizovaly. Mohlo by to pomoci například při transplantacích.

Některé procesy, kterými se rostliny vyrovnávají se stresem způsobeným například chladem a které dosud vědci prokázali u experimentální rostliny huseníčku, fungují také u běžných rostlin, jako je třeba hospodářsky důležitá řepka olejka. Zjistil to tým z institutu CEITEC Masarykovy univerzity pod vedením Jana Hejátka. Výsledky by mohly pomoci při hledání způsobů, jak zvýšit odolnost rostlin v nepříznivých podmínkách.

Jak by mohl vypadat ideální městský trávník, se snaží zjistit brněnští vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe. Takový, který by v parném létě co nejvíc ochlazoval okolí, měl vhodnou výšku, stačilo ho posekat třeba jen dvakrát ročně a nebyl by nákladný na údržbu.