Rostliny strana 4 z 5

Zvláštní vlastnosti, které pomáhají rostlinám přežít na takzvaných půdních i klasických ostrovech, popsal vědecký tým z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Podle expertů mohou rostliny vnímat i krajinu, která se člověku zdá stejnorodá, jako souostroví míst příznivých pro růst v množství nepříznivých podmínek. Výsledky výzkumu poskytly i nový pohled na riziko vymírání druhů rostoucích na ostrovech.

Speciální mikroskopická metoda pomohla vědcům z Akademie věd ČR (AV) získat nové poznatky o genech ovlivňujících vývoj květů rostlin. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci ke šlechtění odolnějších plodin.

Vědecký tým čínských genetiků dokázal změnit geny pšenice tak, že teď odolává jedné z nejnebezpečnějších chorob – plísňové nemoci padlí. Autoři studie věří, že se jim podaří úspěch přenést i na další zemědělské plodiny.

Mezinárodní tým vědců pátral v jihovýchodní Austrálii po tom, jak se změnilo složení vegetace po příchodu kolonistů a čím se liší současné požáry od těch, které dříve cíleně zakládali domorodí obyvatelé. Jedním z autorů nové studie v časopise Frontiers in Ecology and the Environment je i Petr Kuneš z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Vědci, kteří studují mořské trávy, se pomalu mění v podmořské zahrádkáře. Ukazuje se totiž, že ochrana těchto výjimečných rostlin se lidstvu extrémně vyplácí. Jejich budoucnost ale ohrožují klimatické změny, znečištění a další dopady lidské činnosti.

Více než 220 nových živočišných a rostlinných druhů objevili vědci v širší oblasti Mekongu, která zahrnuje Thajsko, Kambodžu, Myanmar, Vietnam a Laos. Je mezi nimi i opice s výraznými bílými kruhy kolem očí, čolek či desítky plazů, žab a ryb, informovala zpráva Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Mezinárodní tým s českou účastí přispěl k pochopení vývoje cévních svazků v kořenech rostlin. Výzkum může pomoci při šlechtění plodin odolnějších vůči suchu. Studii vydal časopis Nature Plants.

Matematička Šárka Nečasová, biolog Vojtěch Novotný a fyzikální chemik Patrik Španěl letos získali od Akademie věd prestižní Akademickou prémii – grant ve výši až 30 milionů korun určený špičkovým vědcům, který mohou čerpat v průběhu šesti let. Šest mladých vědeckých talentů také dostalo prémii Lumina quaeruntur, se kterou se pojí částka až čtyři miliony korun ročně po dobu pěti let.

Do pouště Atacama na severu Chile přilákal v těchto dnech turisty a experty z různých oborů výjimečný fenomén. Nejsušší poušť planety rozkvetla.

Nadužívání zemědělské půdy v kombinaci se změnou klimatu představuje pro ekosystémy i jejich obyvatele zatím nevídanou hrozbu. Mezi oběti této změny patří i rostliny, které tvoří důležitou část biodiverzity v horách jihovýchodní Evropy podél Balkánského poloostrova. Dvě skupiny vědců se pokouší je zachránit.

Nový archeologický objev naznačuje, že lidé v Americe užívají tabák už nejméně 12 300 let. Toto zjištění posouvá datum kulturního rozšíření této rostliny o přibližně devět tisíc let do minulosti, tabák tak mohli kouřit již první obyvatelé kontinentu.

V Japonsku se v září začala prodávat první potravina upravená pomocí genetických nůžek CRISPR. Je jí rajče pojmenované Sicilian Rouge High GABA z dílny startupu Sanatech Seed. Má zvýšený obsah živin. Od začátku letošního roku začala firma prodával geneticky upravené sazenice všem zemědělcům, kteří o ně měli zájem – tuto nabídku využilo 4200 farmářů. Teď jsou dozrála a smí se s nimi obchodovat.

Alkoholické nápoje plnily ve starověkých kulturách důležitou a někdy i zásadní společenskou úlohu - například při rituálních hostinách. Archeologové teď našli nové důkazy o pití piva už v době před devíti tisíci lety v jižní Číně, které bylo pravděpodobně součástí rituálu k uctění mrtvých.

Řada zemí po celém světě v posledních desetiletích informuje o tom, že v nich ubývají opylovači. Hlavními viníky jsou používání pesticidů a zánik míst, kde tito tvorové žijí. V důsledku to ohrožuje celé ekosystémy a také produkci potravin pro miliardy lidí.

Díky rozsáhlému mezinárodnímu výzkumu vědci zjistili, jak rostliny umí v evolučním procesu využívat geny. Ty staré se mohou naučit využívat pro zcela jiné činnosti. Na studii, kterou v červenci publikoval odborný časopis Nature Plants, se podíleli i biologové z České republiky.

Vědcům se podařilo vylepšit rýži a brambory vložením lidského genu. Ten rostlinám pomáhá v tom, aby nepřestávaly růst, díky čemuž mají výrazně vyšší výnosy. Experti očekávají, že jejich technologie bude využitelná pro široké spektrum plodin.

Senecký rybník v Plzni nabízí ojedinělý pohled –⁠ rozkvetla tam bublinatka jižní, což je masožravá rostlina. Díky ideálním podmínkám v rybníce je momentálně možné pozorovat desítky tisíc květů bublinatky, která je na červeném seznamu ohrožených rostlin. Masožravce prospívá hlavně čistá voda a kyselé prostředí bez ryb.

Popsat princip rychlé reakce buněk rostlinných kořenů na hormon auxin se pokouší tým z Univerzity Karlovy (UK). Tým využil nový přístup k měření takzvaného membránového potenciálu buněk v kořenech. Vědci použili speciální mikroskop, který živou rostlinu příliš nenaruší. Studii o výzkumu, který přinesl nové poznatky o hormonu auxin, zveřejnil prestižní časopis Nature Plants.

Historie marihuany a konopí v lidských službách je starší, než se zdálo. Vědci dokázali vysledovat jejich genetické stopy do minulosti vzdálené dvanáct tisíc let.

V Milovicích spustili unikátní vědecký projekt zaměřený na zkoumání opylování rostlin.  Má za úkol popsat, jak systém funguje, a jeho součástí je i rozsáhlé videomapování středočeské přírody.

Odborníci zkoumající způsob ukládání trestů, obranu rostlin před hmyzem či cesty k udržitelnosti získali Prémii Otto Wichterleho. Akademie věd ČR (AV) letos ocenila 24 vědců a vědkyň, prémii téměř 450 tisíc korun v úterý převezmou od předsedkyně AV Evy Zažímalové v pražské Lannově vile.

Sen o tom, že lidstvo ovládne umělou fotosyntézu, se nedaří naplnit už víc než půl století. Nové výzkumy ale přináší naději, že se to možná brzy povede.

Dávní domorodí obyvatelé Amazonie dokázali v deštném pralese žít po tisíce let bez toho, aby vyhubili byť jen jediný rostlinný druh nebo nějak významněji proměnili jejich skladbu.

Vědci objevili a popsali stopy sedm tisíc let starého jídla z období neolitu. Stopy po pokrmech analyzovali na velkých keramických pekáčích nalezených na počátku šedesátých let minulého století u Ochridského jezera na hranicích Severní Makedonie a Albánie. Na objevu se podílel česko-makedonsko-italský tým reprezentovaný archeology, chemiky a biology. Výzkum napovídá, že si tehdejší lidé pochutnávali na pokrmech s vepřovým masem, moukou a divokými rostlinami.