Rostliny strana 4 z 5

Do pouště Atacama na severu Chile přilákal v těchto dnech turisty a experty z různých oborů výjimečný fenomén. Nejsušší poušť planety rozkvetla.

Nadužívání zemědělské půdy v kombinaci se změnou klimatu představuje pro ekosystémy i jejich obyvatele zatím nevídanou hrozbu. Mezi oběti této změny patří i rostliny, které tvoří důležitou část biodiverzity v horách jihovýchodní Evropy podél Balkánského poloostrova. Dvě skupiny vědců se pokouší je zachránit.

Nový archeologický objev naznačuje, že lidé v Americe užívají tabák už nejméně 12 300 let. Toto zjištění posouvá datum kulturního rozšíření této rostliny o přibližně devět tisíc let do minulosti, tabák tak mohli kouřit již první obyvatelé kontinentu.

V Japonsku se v září začala prodávat první potravina upravená pomocí genetických nůžek CRISPR. Je jí rajče pojmenované Sicilian Rouge High GABA z dílny startupu Sanatech Seed. Má zvýšený obsah živin. Od začátku letošního roku začala firma prodával geneticky upravené sazenice všem zemědělcům, kteří o ně měli zájem – tuto nabídku využilo 4200 farmářů. Teď jsou dozrála a smí se s nimi obchodovat.

Alkoholické nápoje plnily ve starověkých kulturách důležitou a někdy i zásadní společenskou úlohu - například při rituálních hostinách. Archeologové teď našli nové důkazy o pití piva už v době před devíti tisíci lety v jižní Číně, které bylo pravděpodobně součástí rituálu k uctění mrtvých.

Řada zemí po celém světě v posledních desetiletích informuje o tom, že v nich ubývají opylovači. Hlavními viníky jsou používání pesticidů a zánik míst, kde tito tvorové žijí. V důsledku to ohrožuje celé ekosystémy a také produkci potravin pro miliardy lidí.

Díky rozsáhlému mezinárodnímu výzkumu vědci zjistili, jak rostliny umí v evolučním procesu využívat geny. Ty staré se mohou naučit využívat pro zcela jiné činnosti. Na studii, kterou v červenci publikoval odborný časopis Nature Plants, se podíleli i biologové z České republiky.

Vědcům se podařilo vylepšit rýži a brambory vložením lidského genu. Ten rostlinám pomáhá v tom, aby nepřestávaly růst, díky čemuž mají výrazně vyšší výnosy. Experti očekávají, že jejich technologie bude využitelná pro široké spektrum plodin.

Senecký rybník v Plzni nabízí ojedinělý pohled –⁠ rozkvetla tam bublinatka jižní, což je masožravá rostlina. Díky ideálním podmínkám v rybníce je momentálně možné pozorovat desítky tisíc květů bublinatky, která je na červeném seznamu ohrožených rostlin. Masožravce prospívá hlavně čistá voda a kyselé prostředí bez ryb.

Popsat princip rychlé reakce buněk rostlinných kořenů na hormon auxin se pokouší tým z Univerzity Karlovy (UK). Tým využil nový přístup k měření takzvaného membránového potenciálu buněk v kořenech. Vědci použili speciální mikroskop, který živou rostlinu příliš nenaruší. Studii o výzkumu, který přinesl nové poznatky o hormonu auxin, zveřejnil prestižní časopis Nature Plants.

Historie marihuany a konopí v lidských službách je starší, než se zdálo. Vědci dokázali vysledovat jejich genetické stopy do minulosti vzdálené dvanáct tisíc let.

V Milovicích spustili unikátní vědecký projekt zaměřený na zkoumání opylování rostlin.  Má za úkol popsat, jak systém funguje, a jeho součástí je i rozsáhlé videomapování středočeské přírody.

Odborníci zkoumající způsob ukládání trestů, obranu rostlin před hmyzem či cesty k udržitelnosti získali Prémii Otto Wichterleho. Akademie věd ČR (AV) letos ocenila 24 vědců a vědkyň, prémii téměř 450 tisíc korun v úterý převezmou od předsedkyně AV Evy Zažímalové v pražské Lannově vile.

Sen o tom, že lidstvo ovládne umělou fotosyntézu, se nedaří naplnit už víc než půl století. Nové výzkumy ale přináší naději, že se to možná brzy povede.

Dávní domorodí obyvatelé Amazonie dokázali v deštném pralese žít po tisíce let bez toho, aby vyhubili byť jen jediný rostlinný druh nebo nějak významněji proměnili jejich skladbu.

Vědci objevili a popsali stopy sedm tisíc let starého jídla z období neolitu. Stopy po pokrmech analyzovali na velkých keramických pekáčích nalezených na počátku šedesátých let minulého století u Ochridského jezera na hranicích Severní Makedonie a Albánie. Na objevu se podílel česko-makedonsko-italský tým reprezentovaný archeology, chemiky a biology. Výzkum napovídá, že si tehdejší lidé pochutnávali na pokrmech s vepřovým masem, moukou a divokými rostlinami.

Letošní sčítání konikleců velkokvětých v brněnské přírodní rezervaci Kamenný vrch potvrdilo světový unikát této lokality. Odborník jich napočítal bezmála 63 400. Nikde jinde jich tolik pohromadě neroste, řekl Vilém Jurek z ekologického sdružení Rezekvítek, které se o rezervaci dlouhodobě stará.

Dědičnou informaci B chromozomu u kukuřice jako první na světě přečetl mezinárodní tým vědců, ve kterém jsou i zástupci olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR. Zkoumané chromozomy mají mimořádné vlastnosti a vymykají se Mendelovým zákonům dědičnosti. Analýza dědičné informace B chromozomu by tak mohla pomoci objasnit mechanismy vzniku některých genetických poruch i u lidí. Výsledek bádání zveřejnil prestižní časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America.

Vědci Mendelovy univerzity v Brně se podílí na evropském projektu Green Patrol. Jeho výsledkem je robot, který umí rozeznat škůdce na rostlinách například rajčat nebo paprik a do zasaženého místa aplikovat postřik. Je navigován systémem Galileo z vesmíru.

Ochránci přírody v pátek na Pálavě spolu s dobrovolníky opět vytrhávali boryt barvířský, který se v minulosti používal jako barvivo. V posledních letech se této invazivní rostlině na pálavských vrších daří, utlačuje ale vzácné a chráněné druhy rostlin. Aby byla likvidace borytu úspěšná, je potřeba ji zopakovat několik let po sobě.

Ústavní soud (ÚS) ve středu zrušil část trestního zákoníku, kterým vláda stanovovala, jaké rostliny a houby považuje za omamné a psychotropní látky, určovala také jejich trestné množství. Okresní soud v Chrudimi jako navrhovatel v paragrafech trestního zákoníku týkajících se drog poukazoval na slovní spojení „větší než malé“, které zákoník opakovaně používá pro bližší určení množství drog, za něž hrozí trest. Podle chrudimského soudu to ale nestačí.

Běžně rozšířené druhy rostlin a hmyzu hrají klíčovou roli při udržování biologické rozmanitosti.  Poukázal na to výzkum, který publikoval časopis Ecology. Podle vědců mohou ekosystémům například pomoct reagovat na klimatickou změnu, jejich ochrana je proto nezbytná.

Pro řadu lidí představuje jaro to příjemnější z ročních období, pyloví alergici ale nejásají – a právě pro ně je v těchto měsících důležitá nejen klasická předpověď počasí, ale i předpověď vývoje množství a druhů pylových alergenů ve vzduchu. Pylovou předpověď zařazuje do svého vysílání i Česká televize v rámci relací o počasí. Jak ale taková pylová předpověď vzniká a co je k jejímu vytvoření potřeba?

Dopad yucatánského asteroidu, který před 66 miliony lety vedl k vyhubení dinosaurů, umožnil zrod deštných pralesů na planetě Zemi. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil časopis Science. Experti na základě studia fosilních pylových zrnek a listů z Kolumbie zjistili, že po dopadu kilometr široké skály se typ vegetace v jihoamerických tropických lesích dramaticky změnil.