Rostliny strana 5 z 5

Průměrná teplota v Česku roste a rostliny na to reagují. Vegetační období se za poslední půlstoletí prodloužilo v průměru o devět dní, nyní nastupuje už koncem března oproti dřívějšímu začátku dubna. Pro zemědělce to dobrá zpráva není, změna s sebou přináší spíše riziko komplikací. Minulý týden kolísavé počasí ovšem vzbudilo zájem zahrádkářů, kteří díky vyšším teplotám začali s prací venku.

Americkou veřejnost na jihovýchodě USA trápí víc než 25 let záhadné úhyny orlů bělohlavých, kteří umírali na neurologickou nemoc nejasného původu. K odhalení příčiny této smrtelné nemoci výrazně přispěl tým jihočeských vědců z Biologického centra AV ČR, Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který potvrdil, že ptáky zabíjí nově objevený toxin ze sinic. Výsledky dlouholetého úsilí mezinárodního týmu vyšly v pátek 26. března v prestižním časopise Science.

Podyjí a Šumava. První je svou rozlohou 62,6 kilometru čtverečních vůbec nejmenším národním parkem v Česku, druhý naopak největším – rozprostírá se na 680 kilometrech čtverečních. A oba tyto parky spojuje nejen jejich vznik záhy po sametové revoluci a to, že vznikly v místech bývalé železné opony, ale také fakt, že „jim předcházel sen o národním parku, který byl u regionální i odborné veřejnosti poměrně zakořeněn“, podotkl ředitel národního parku Šumava Pavel Hubený. A společná je jim především „ochrana přírodního a kulturního dědictví společnosti, které spočívají v neopakovatelnosti obou typů krajin a jejich jedinečné přírody“, doplnil ředitel národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Dvojice vědců z univerzity v Toho a z NASA Nexus pro výzkum systému exoplanet našla pomocí simulace důkazy, že Země přibližně za miliardu let ztratí svou atmosféru bohatou na kyslík. Doposud se přitom vědci domnívali, že život má na Zemi šanci existovat ještě asi čtyři miliardy let, nová studie tedy tuto dobu zkracuje na čtvrtinu.

Podivné kruhy, které se občas objevují na jihu Afriky, vyvolávaly desítky let spekulace a vzbuzovaly fantastické dohady. Nyní vědci věří, že záhadu rozluštili.

Klimatická krize výrazně přispívá k utrpení lidí s alergiemi. Nový výzkum ukázal, že pylová sezona v Severní Americe je v současné době v průměru o 20 dní delší než před třemi desítkami let.

Masožravé rostliny patří k nejzranitelnějším organismům na planetě. Jsou úzce specializované, a proto na ně podle nové studie extrémně silně dopadají změny klimatu i další činnosti, jimiž člověk mění planetu.

Rozmanitost alpských rostlin je v ohrožení, poukázala nová studie publikovaná v časopise Frontiers in Ecology and Evolution. Podle ní tání ledovců může mít v budoucnu za následek vyhynutí některých vzácných druhů.

Rostliny si umí poradit s příliš tvrdou půdou, činí tak však málokdy. K rozeznání zhutnění zeminy přitom nepoužívají mechanická čidla, podobná lidskému hmatu, ale plynný hormon etylen. Pokud pak rostlina zjistí, že je půda příliš tvrdá, rozhodne se zřejmě podpořit kořeny v místech s lepšími podmínkami. Zjistil to mezinárodní tým, jehož součástí jsou vědci z Česka. Studii o objevu publikoval prestižní vědecký časopis Science.

Přírodovědci poprvé popsali, jak se může plastový odpad přirozeně dostat z mořských ekosystémů. Ve Středozemním moři začal jeden druh mořské trávy v pobřežních oblastech zachycovat plastové znečištění v přírodních svazcích vláken známých jako „Neptunovy koule“.

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Jako první na světě upravili chmel pomocí genetické technologie CRISPR, která umožňuje velmi přesné úpravy konkrétního vybraného genu.

Rostliny v květináčích možná pro lidi nepředstavují pouze pasivní společníky. Nová studie totiž naznačila, že konkrétně fazoly obecné jsou zřejmě vnímavější, než se doposud předpokládalo. Výzkum publikoval odborný časopis Scientific Reports.

Rok 2020 přinesl kromě pandemie covidu-19 také zhoršení klimatické krize. Vědci se ale také o tomto jevu dozvěděli spoustu nového, co by mohlo pomoci s jeho řešením.

Vědecká expedice objevila na svazích bolivijských And nedaleko metropole La Paz dvě desítky nových druhů rostlin a živočichů a také vzácné žáby a motýly, které odborníci považovali za vyhynulé. Informovala o tom agentura Reuters. Jedním z nových druhů je zakrslá žabka, která dorůstá velikosti jen kolem jednoho centimetru.

Rostliny, které zažily nehostinné prostředí, plodí zdatnější potomky. Aspekty mezigenerační paměti rostlin popsal tým, jehož součástí jsou i vědci z Česka. Potomci zkoumaných rostlin byli podle výzkumníků zdatnější v boji o životní prostor a další dopady to mělo na celý ekosystém.

Vědci prokázali, že vrabec rezavý používá pro stavbu svého hnízda pelyněk, aby ochránil mláďata před parazity. Vedle lidí a primátů je to jeden z mála živočichů, který dokáže cíleně používat přírodní léčiva. U ptactva se tato schopnost prokázala poprvé, píše časopis Current Biology.

Vědci našli první přímý důkaz o užívání halucinogenních látek v místech, kde vznikaly pravěké jeskynní malby. Odhalili, že se původní kmeny žijící na území Kalifornie opájely posvátnou rostlinou durman, která jim navozovala stavy transu. Výsledky nové studie publikoval časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

Více než třetina takzvaných vytrvalých bylin v mírném pásmu užívá zvláštní strategii pro svižný jarní start. Byliny si v pupenu na přezimovacím orgánu připraví květenství, které s příchodem jara rychle rozvinou, aby nalákaly první opylovače. Strategii volí převážně rostliny s velkými genomy, zjistili vědci z Botanického ústavu (BÚ) Akademie věd.

Výzkum, na kterém se podílejí vědci z Mendelovy univerzity v Brně, přináší nové poznatky o roli rostlinných hormonů při regulaci větvení stonků. Pokusy dělají na hrachu, stejně jako kdysi zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel. Článek s dosavadními výsledky publikoval vědecký časopis Nature Communications.

Česká laboratoř vede rozsáhlý projekt zaměřený na výzkum kovů v rostlinách. Podílí se na něm 110 laboratoří z 30 zemí Evropy. Spolupráce vědců z různých oborů, například biologů, molekulárních genetiků, ale i ekologů a agronomů, má přinést jak nové poznatky o fungování rostlin, tak i návrhy nových postupů pro pěstování a šlechtění plodin či ochranu životního prostředí.

Symbiotické houby mají podle posledních výzkumů zásadní vliv na schopnost rostlin přežívat a prosperovat. Velký mezinárodní výzkum teď popsal genom více než stovky těchto hub. Mohlo by to pomoci pochopit, jak překonat problémy spojené se změnami klimatu, i vylepšit úrodnost zemědělských plodin.

Česko-britský tým vědců vysvětlil, jak vznikají takzvané gigantické genomy rostlin. Celková délka molekul DNA v jádrech rostlinných buněk, takzvaný genom, se mezi druhy liší více než dvoutisíckrát. Velikost genomu přitom není úměrná počtu genů, který je u všech vyšších rostlin řádově stejný, ani výšce a složitosti rostliny. Studie z výzkumu vyšla v časopise Nature Plants. Za Česko na ní spolupracovali vědci z Biologického centra a Biofyzikálního ústavu Akademie věd.

Společnost Alphabet, která je majitelem Googlu, představila prototyp robota, který je schopný prozkoumat jednotlivé rostliny na poli, zhodnotit jejich stav a odhalit případné škůdce. Tento robofarmář by mohl pomoci zemědělcům chránit i zvyšovat úrodu.

Až 30 milionů korun po dobu následujících šesti let mohou čerpat vědci ocenění Akademickou prémií. Letošními laureáty jsou mikrobiolog Leoš Valášek, botanička Jitka Klimešová, Petr Šittner, který pracuje ve Fyzikálním ústavu, a Pavel Zemánek z brněnského Ústavu přístrojové techniky. Kvůli koronaviru bylo slavnostní předání odloženo.