Rostliny strana 5 z 5

Letošní sčítání konikleců velkokvětých v brněnské přírodní rezervaci Kamenný vrch potvrdilo světový unikát této lokality. Odborník jich napočítal bezmála 63 400. Nikde jinde jich tolik pohromadě neroste, řekl Vilém Jurek z ekologického sdružení Rezekvítek, které se o rezervaci dlouhodobě stará.

Dědičnou informaci B chromozomu u kukuřice jako první na světě přečetl mezinárodní tým vědců, ve kterém jsou i zástupci olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR. Zkoumané chromozomy mají mimořádné vlastnosti a vymykají se Mendelovým zákonům dědičnosti. Analýza dědičné informace B chromozomu by tak mohla pomoci objasnit mechanismy vzniku některých genetických poruch i u lidí. Výsledek bádání zveřejnil prestižní časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America.

Vědci Mendelovy univerzity v Brně se podílí na evropském projektu Green Patrol. Jeho výsledkem je robot, který umí rozeznat škůdce na rostlinách například rajčat nebo paprik a do zasaženého místa aplikovat postřik. Je navigován systémem Galileo z vesmíru.

Ochránci přírody v pátek na Pálavě spolu s dobrovolníky opět vytrhávali boryt barvířský, který se v minulosti používal jako barvivo. V posledních letech se této invazivní rostlině na pálavských vrších daří, utlačuje ale vzácné a chráněné druhy rostlin. Aby byla likvidace borytu úspěšná, je potřeba ji zopakovat několik let po sobě.

Ústavní soud (ÚS) ve středu zrušil část trestního zákoníku, kterým vláda stanovovala, jaké rostliny a houby považuje za omamné a psychotropní látky, určovala také jejich trestné množství. Okresní soud v Chrudimi jako navrhovatel v paragrafech trestního zákoníku týkajících se drog poukazoval na slovní spojení „větší než malé“, které zákoník opakovaně používá pro bližší určení množství drog, za něž hrozí trest. Podle chrudimského soudu to ale nestačí.

Běžně rozšířené druhy rostlin a hmyzu hrají klíčovou roli při udržování biologické rozmanitosti.  Poukázal na to výzkum, který publikoval časopis Ecology. Podle vědců mohou ekosystémům například pomoct reagovat na klimatickou změnu, jejich ochrana je proto nezbytná.

Pro řadu lidí představuje jaro to příjemnější z ročních období, pyloví alergici ale nejásají – a právě pro ně je v těchto měsících důležitá nejen klasická předpověď počasí, ale i předpověď vývoje množství a druhů pylových alergenů ve vzduchu. Pylovou předpověď zařazuje do svého vysílání i Česká televize v rámci relací o počasí. Jak ale taková pylová předpověď vzniká a co je k jejímu vytvoření potřeba?

Dopad yucatánského asteroidu, který před 66 miliony lety vedl k vyhubení dinosaurů, umožnil zrod deštných pralesů na planetě Zemi. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil časopis Science. Experti na základě studia fosilních pylových zrnek a listů z Kolumbie zjistili, že po dopadu kilometr široké skály se typ vegetace v jihoamerických tropických lesích dramaticky změnil.

Průměrná teplota v Česku roste a rostliny na to reagují. Vegetační období se za poslední půlstoletí prodloužilo v průměru o devět dní, nyní nastupuje už koncem března oproti dřívějšímu začátku dubna. Pro zemědělce to dobrá zpráva není, změna s sebou přináší spíše riziko komplikací. Minulý týden kolísavé počasí ovšem vzbudilo zájem zahrádkářů, kteří díky vyšším teplotám začali s prací venku.

Americkou veřejnost na jihovýchodě USA trápí víc než 25 let záhadné úhyny orlů bělohlavých, kteří umírali na neurologickou nemoc nejasného původu. K odhalení příčiny této smrtelné nemoci výrazně přispěl tým jihočeských vědců z Biologického centra AV ČR, Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který potvrdil, že ptáky zabíjí nově objevený toxin ze sinic. Výsledky dlouholetého úsilí mezinárodního týmu vyšly v pátek 26. března v prestižním časopise Science.

Podyjí a Šumava. První je svou rozlohou 62,6 kilometru čtverečních vůbec nejmenším národním parkem v Česku, druhý naopak největším – rozprostírá se na 680 kilometrech čtverečních. A oba tyto parky spojuje nejen jejich vznik záhy po sametové revoluci a to, že vznikly v místech bývalé železné opony, ale také fakt, že „jim předcházel sen o národním parku, který byl u regionální i odborné veřejnosti poměrně zakořeněn“, podotkl ředitel národního parku Šumava Pavel Hubený. A společná je jim především „ochrana přírodního a kulturního dědictví společnosti, které spočívají v neopakovatelnosti obou typů krajin a jejich jedinečné přírody“, doplnil ředitel národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Dvojice vědců z univerzity v Toho a z NASA Nexus pro výzkum systému exoplanet našla pomocí simulace důkazy, že Země přibližně za miliardu let ztratí svou atmosféru bohatou na kyslík. Doposud se přitom vědci domnívali, že život má na Zemi šanci existovat ještě asi čtyři miliardy let, nová studie tedy tuto dobu zkracuje na čtvrtinu.

Podivné kruhy, které se občas objevují na jihu Afriky, vyvolávaly desítky let spekulace a vzbuzovaly fantastické dohady. Nyní vědci věří, že záhadu rozluštili.

Klimatická krize výrazně přispívá k utrpení lidí s alergiemi. Nový výzkum ukázal, že pylová sezona v Severní Americe je v současné době v průměru o 20 dní delší než před třemi desítkami let.

Masožravé rostliny patří k nejzranitelnějším organismům na planetě. Jsou úzce specializované, a proto na ně podle nové studie extrémně silně dopadají změny klimatu i další činnosti, jimiž člověk mění planetu.

Rozmanitost alpských rostlin je v ohrožení, poukázala nová studie publikovaná v časopise Frontiers in Ecology and Evolution. Podle ní tání ledovců může mít v budoucnu za následek vyhynutí některých vzácných druhů.

Rostliny si umí poradit s příliš tvrdou půdou, činí tak však málokdy. K rozeznání zhutnění zeminy přitom nepoužívají mechanická čidla, podobná lidskému hmatu, ale plynný hormon etylen. Pokud pak rostlina zjistí, že je půda příliš tvrdá, rozhodne se zřejmě podpořit kořeny v místech s lepšími podmínkami. Zjistil to mezinárodní tým, jehož součástí jsou vědci z Česka. Studii o objevu publikoval prestižní vědecký časopis Science.

Přírodovědci poprvé popsali, jak se může plastový odpad přirozeně dostat z mořských ekosystémů. Ve Středozemním moři začal jeden druh mořské trávy v pobřežních oblastech zachycovat plastové znečištění v přírodních svazcích vláken známých jako „Neptunovy koule“.

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Jako první na světě upravili chmel pomocí genetické technologie CRISPR, která umožňuje velmi přesné úpravy konkrétního vybraného genu.

Rostliny v květináčích možná pro lidi nepředstavují pouze pasivní společníky. Nová studie totiž naznačila, že konkrétně fazoly obecné jsou zřejmě vnímavější, než se doposud předpokládalo. Výzkum publikoval odborný časopis Scientific Reports.

Rok 2020 přinesl kromě pandemie covidu-19 také zhoršení klimatické krize. Vědci se ale také o tomto jevu dozvěděli spoustu nového, co by mohlo pomoci s jeho řešením.

Vědecká expedice objevila na svazích bolivijských And nedaleko metropole La Paz dvě desítky nových druhů rostlin a živočichů a také vzácné žáby a motýly, které odborníci považovali za vyhynulé. Informovala o tom agentura Reuters. Jedním z nových druhů je zakrslá žabka, která dorůstá velikosti jen kolem jednoho centimetru.

Rostliny, které zažily nehostinné prostředí, plodí zdatnější potomky. Aspekty mezigenerační paměti rostlin popsal tým, jehož součástí jsou i vědci z Česka. Potomci zkoumaných rostlin byli podle výzkumníků zdatnější v boji o životní prostor a další dopady to mělo na celý ekosystém.

Vědci prokázali, že vrabec rezavý používá pro stavbu svého hnízda pelyněk, aby ochránil mláďata před parazity. Vedle lidí a primátů je to jeden z mála živočichů, který dokáže cíleně používat přírodní léčiva. U ptactva se tato schopnost prokázala poprvé, píše časopis Current Biology.