Matematička Šárka Nečasová, biolog Vojtěch Novotný a fyzikální chemik Patrik Španěl letos získali od Akademie věd prestižní Akademickou prémii – grant ve výši až 30 milionů korun určený špičkovým vědcům, který mohou čerpat v průběhu šesti let. Šest mladých vědeckých talentů také dostalo prémii Lumina quaeruntur, se kterou se pojí částka až čtyři miliony korun ročně po dobu pěti let.
Nečasová se zabývá matematickými analýzami modelů mechaniky tekutin, dynamiky pevných látek a jejich vzájemného působení. Podle Akademie věd mohou posunout výzkum v biomedicíně, například v predikci vývoje krevních sraženin, ale i v oceánografii a meteorologii.
Akademička v minulosti vyvinula například nové přístupy ke zkoumání asymptomanického chování viskózních tekutin. V budoucnu se chce zaměřit na další vylepšení stávajících modelů proudění a interakce tekutiny se strukturou. Nečasová působí na Matematickém ústavu AV.
Vztahy v ekosystémech tropů jsou důležité i pro Evropu
Další laureát, Vojtěch Novotný, studuje vztahy mezi rostlinami, býložravci, predátory a parazity v tropických lesích. Cílem je vysvětlit a popsat, jak reagují na přirozená i lidmi způsobená narušení lesních ekosystémů. Jeho nejznámější výzkum se zabýval otázkou počtu hmyzích druhů na planetě.
„Ve výzkumu financovaném Akademickou prémií budeme řešit klíčový problém ekologické teorie, tedy jakým způsobem si tropické lesy udržují vysokou druhovou rozmanitost a jaké mechanismy umožňují vzájemné soužití stovek a tisíců druhů rostlin a živočichů v těchto ekosystémech,“ uvedl vědec. Novotný od 90. let vede také výzkumnou stanici na Papui Nové Guinei. Pracoval i v lesích Panamy, Guyany, Kamerunu či Vietnamu. Pracuje v Biologickém centru AV.
Na vývoj vysoce citlivé spektrometrické metody pro rychlé analýzy stopových těkavých organických látek ve vzduchu a dechu využije prémii fyzik Patrik Španěl. Vědec chce pro tento úkol také vytvořit odborný tým.
Metody, na kterých se Španěl dříve podílel, například pomáhají celníkům, aby se při kontrole zásilek či kontejnerů neotrávili. A právě přesná detekce výparů může podle AV poskytnout i důležité informace při monitoringu znečištění vzduchu, výrobě polovodičových čipů, kontrole kvality potravin i v medicíně.
Hledání nových materiálů může lidstvo obohatit
Vlastní výzkumnou skupinu si díky prémii Lumina na Fyzikálním ústavu AV založí vědec Dominik Kriegner. Tým mladého Rakušana se zaměří hlavně na nový experimentální výzkum tenkých vrstev nekonvenčních magneticko-multipólových materiálů. Cílem projektu bude nalézt nové materiály a jevy pro spinotroniku, což je koncept zpracování a zápisu informace využívající kvantovou vlastnost elektronu – spin.
Rozvinout vysoce přesné metody klasifikace mikrostruktury u všech typů pokročilých ocelí chce ve svém projektu Šárka Mikmeková. Podle AV bude nová laboratoř první v Česku, která začlení do materiálového výzkumu umělou inteligenci. Má podpořit výzkum nových typů ocelí v akademické i průmyslové sféře. Mikmeková pracuje v brněnském Ústavu přístrojové techniky AV.
Další laureát Luminy, Matěj Velický, chce prémii využít pro výzkum, který přispěje k efektivnějšímu skladování a přeměně energie. „Některé fyzikální vlastnosti 2D materiálů, jako vysoká citlivost na vnější prostředí nebo extrémně malá tloušťka, dosud nebyly skutečně pochopeny a využívány. Závisí na nich vývoj nanotechnologií založených na 2D materiálech,“ podotkl k předmětu výzkumu vědec. Získané poznatky by bylo možné využít třeba v technologiích baterií a superkapacitorů.
Přispět ke stávajícímu výzkumu molekulárního vývoje jednobuněčných eukaryot má výzkum Rakušanky Elisabeth Hehenbergerové, která pracuje v Parazitologickém ústavu Biologického centra AV. Hehenbergerová se zaměří na to, jak objasnit prvotní fáze vztahů mezi hostitelským organismem a organismem žijícím v buňkách hostitele. Podle AV tento vztah vedl například k vývoji chloroplastů v rostlinách a řasách.
Věda za Masaryka
Na to, jaký byl obraz vědy za první republiky, se zaměří výzkumu historika a sociologa Jana Jakuba Surmana. Badatel se bude zabývat tím, jakou roli hrála věda ve vývoji Československa, jak ji tehdejší společnost vnímala a jak se na její prezentaci podepsala první světová válka. Surman pracuje v Masarykově ústavě a Archivu AV.
Posledním laureátem Luminy je Martin Fotta z Etnologického ústavu AV. Vědec se dlouhodobě věnuje etnografickému výzkumu mezi Romy v Brazílii. Prémie mu umožní založit v ústavu tým, s kterým bude pracovat na mapování romské identity napříč různými lokalitami portugalsky mluvících oblastí jižního Atlantiku.
