Les

V úterý jsou to přesně dva roky od vypuknutí nejrozsáhlejšího požáru a lesního požáru v novodobé historii Česka. Oheň v Národním parku České Švýcarsko zasáhl území o rozloze zhruba 1060 hektarů. Plameny způsobily škodu okolo 270 milionů korun, ale nárokovaná škoda je ještě vyšší. U likvidace požáru se vystřídalo asi šest tisíc hasičů, pomáhali i policisté, vojáci, záchranáři, samosprávy a dobrovolníci. Šest desítek hasičů při zásahu utrpělo zranění, někteří skončili v nemocnici.

Více než půlmiliardové škody jen za červenec – taková je bilance série silných bouřek v Česku. Pojišťovny ale ještě nemají všechno vyčíslené. Nejčastěji jim lidé hlásí poškozené střechy domů a auta po krupobití. Další škody napáchaly lokální záplavy, kterým by se ale často dalo zabránit, například pozemkovými úpravami.

Rozsáhlý požár vypukl v hustě zalesněné oblasti asi dvacet kilometrů severně od řeckého hlavního města Athény. S plameny bojují stovky hasičů, kteří využívají mimo jiné letadla, informovala agentura DPA s odvoláním na hasiče.

Blíží se nové povinnosti pro majitele lesů. Cesty nejspíš budou muset celoročně udržovat tak, aby jimi mohla projet hasičská technika. Počítá s tím novela zákona o požární ochraně, která prošla připomínkovým řízením. Její vznik iniciovali hasiči po požáru v Českém Švýcarsku.

Hasiči na řadě míst Řecka stále bojují s lesními požáry, zatímco někteří lidé se navzdory neustálým varováním chovají nezodpovědně a ke vzniku požárů tak v suchém a horkém počasí přispívají. Agentura DPA informovala mimo jiné o lesním požáru na ostrově Hydra způsobeném ohňostrojem, který dělali turisté na jachtě poblíž pobřeží. V pátek zemřel pětapadesátiletý dobrovolný hasič, který pomáhal bojovat s požáry na severozápadě Peloponéského poloostrova v regionu Elida.

V půdě do hloubky čtyřiceti centimetrů už není sucho. Začátkem června je to v Česku poprvé za posledních deset let, informovali odborníci z projektu Intersucho. Větší množství vláhy potvrzují i lesníci, podle kterých je to v přírodě vidět na první pohled. Podle vodohospodářů je dostatek vody i v řekách. S narůstajícími teplotami se ale může situace zhoršit.

Vláda chce rozšířit okruh osob, které jsou oprávněné podávat žádost o osvědčení příslušníka odboje proti komunismu. Tímto krokem by kabinet Petra Fialy (ODS) měl zajistit více peněz pro disidenty. Na programu středečního jednání byla také novela zákona o zaměstnanosti, která se soustřeďuje především na pravidla zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Ministři dále řešili úpravu usnadňující přístup na český trh práce pro občany některých neunijních zemí. Podmínky uvolnili pro pracovníky z devíti států.

Několik oblastí na Šumavě se po kůrovcových kalamitách zcela – a samovolně – obnovilo. Pomohlo tomu hlavně tlející dřevo, které v zasažených oblastech zůstalo. Podobný postup uplatňují lesníci i v těch oblastech Šumavy, kde mohou proti kůrovci zasahovat.

Cetechovice na Kroměřížsku se chystají obrátit na Inspekci životního prostředí kvůli údajně zanedbanému lesu u obce. Místní a lesníci si stěžují na souše, ze kterých se šíří kůrovec na okolní pozemky. Za podobnou praxi v posledních letech několikrát uložila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) vlastníkům lesů pokuty.

Radu Milevska na Písecku rozhádala budoucnost 170 hektarů lesů. Starosta totiž chce, aby se po více než dvaceti letech změnil jejich správce a aby jím byly Klášterní lesy Strahov. Někteří radní s postupem nesouhlasí, označují ho za netransparentní, starosta to odmítá.

Hasiči ukončili po několika hodinách letecké hašení požáru, který ve čtvrtek večer zasáhl zhruba hektar lesa u Žehrova na Mladoboleslavsku. Dál rozhrabují a prolévají hrabanku. Policejní vrtulník pomáhal hasit požár v těžce přístupném terénu, kde jsou i skály. Podle hasičského vyšetřovatele oheň způsobil člověk. Nepodařilo se ale zjistit, jestli za tím byl úmysl.

Univerzitní vědci zkoumají populaci vlků a jelenů v Českosaském Švýcarsku. Zvířatům dali speciální obojky, které přenášejí data o jejich pohybu. Díky tomu odborníci získají přehled i o tom, jak a kde zvěř ničí nově vyrostlé stromy v území, které před dvěma lety poničil rozsáhlý požár v národním parku České Švýcarsko.

Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.

Lesy v Národním parku České Švýcarsko se po požáru v roce 2022 obnovují neuvěřitelnou rychlostí. Vědci Botanického ústavu Akademie věd tuto obnovu detailně zaznamenali pomocí časosběrných videí. Díky desítkám výzkumných ploch, které vědci sledují 15 let, získali unikátní poznatky o dynamice lesa.

V Británii se velmi daří nejmohutnějším stromům na světě. Sekvojovců obrovských je v zemi nyní mnohem více než v americké Kalifornii, odkud pocházejí. Mohutné stromy tam ohrožují změny klimatu. S odkazem na studii londýnské University College London (UCL) to uvedl server BBC News.

Bohumín, Dolní Lutyně a Dětmarovice budou požadovat od státu důkladné prověření všech podmínek pro případné vybudování strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku. Chtějí také záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel. Se stavbou zóny souvisí několik problémů, upozornili po pátečním jednání bohumínský starosta Petr Vícha (SOCDEM) a dolnolutyňský starosta Pavel Buzek (STAN). Proti stavbě zóny už vznikla i petice.

Soud požaduje přesné vyčíslení škody způsobené požárem stromů v Českém Švýcarsku. Spis s obžalobou muže, který měl park zapálit, proto vrátil státnímu zástupci. Správa parku začala s počítáním dřeva podle map. Jeho cenu ale vyčíslit odmítá.

Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně zjišťovali, jak prosvětlování porostů a následný vývoj lesního ekosystému ovlivňují společenstva pavouků, kteří žijí na povrchu půdy v lesích národního parku Podyjí. O výzkumu informovala Evropská komise.

Domažlice přijdou kvůli plánované stavbě obchvatu Babylonu na hranicích s Německem o 30 hektarů lesa. Radnice tak nyní vyzývá soukromníky, aby jí své lesní pozemky nabídli, pokud na nich dlouhodobě nehospodaří. Stavba obchvatu měla původně začít v roce 2025, kvůli námitkám spolku Děti Země se ale asi o několik měsíců pozdrží.

České zemědělství a lesnictví má zatím nevyužitý potenciál snížit množství emisí, které Česko vyprodukuje, nejméně o deset procent, možná ale až 15 procent. V současné době je nyní čistým producentem emisí, tedy oxidu uhličitého, oxidu dusného a dalších skleníkových plynů. A po rozsáhlém kácení kvůli kůrovcové kalamitě je jejich producentem i lesnictví.

Ministerstvo zemědělství chystá novelu mysliveckého zákona. Má hlavně snížit škody, které působí zvěř v lesích, a posílit práva vlastníků pozemků. Profesní organizace má zásadní výhrady. Pokusů upravit přes dvacet let starý zákon bylo už víc, ale žádný nevyšel.

Iniciátoři petice v úterý před poslanci zdůvodnili, proč odmítají vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko, který chystá ministerstvo životního prostředí. Dokument podepsalo více než 11 300 lidí, kteří chtějí zachovat nynější chráněnou krajinnou oblast (CHKO). Ochrana je podle nich dostatečná a připomínají, že jde především o kulturní krajinu, nikoliv původní, člověkem neovlivněnou přírodu. Resort zase argumentuje potřebou ochrany přírody, NP by měl chránit lesy, skály a rozmanitá prostředí včetně kaňonu řeky Berounky. Podle ministerstva je třeba změnit i systém lesního hospodaření, aby byl bližší přírodě.

Lesy ČR ještě do konce roku začnou s obnovou další části Ždánického lesa, který je na pomezí Hodonínska a Vyškovska. Půjde celkem o 15 hektarů. Podnik kritizují ochránci přírody, podle nich se kácí příliš vzrostlých stromů a v lokalitě zůstaly na řadě míst jen vykácené plochy. Kritizují i současné plány státního podniku.

V lesích vrcholí sezona lovu trofejní zvěře, myslivci tak regulují počty přemnožených druhů. Černá a spárkatá zvěř hospodářům působí obrovské škody na stromech a polích, podle odhadů ministerstva zemědělství ročně až za pět miliard korun. Například divočáci se za potravou stahují už i do rušného města, přibývá i srážek se zvěří. Resort proto připravuje novelu zákona o myslivosti. Ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) ji chce poslat kolegům k posouzení do konce října.