Les strana 2 z 5

U Jetřichovic v Národním parku České Švýcarsko zasahují desítky hasičů u požáru lesa druhého stupně požárního poplachu. Hoří lesní porost na vrcholu skály. Hasit pomáhal policejní vrtulník s bambi vakem, který přestal létat před setměním. V noci hasiči uvedli, že se oheň nešíří, počítají ale s tím, že se zásah protáhne až do rána.

Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Rozsáhlá experimentální studie českých vědců v pralesích na Papui Nové Guineji sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry a přinesla znepokojivé odpovědi. Ukázala, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů. Důležité to je hlavně pro oblasti, kde dochází k masivní těžbě dřeva, a tím i k velkému poklesu populací ptáků.

Město Jablunkov zakázalo vstup do lesů v oblasti Mostů u Jablunkova na Frýdecko-Místecku. Vinou bouří a silných větrných smrští z konce srpna tam hrozí pády stromů. Zákaz zatím platí do konce listopadu. Záchranáři Horské služby Beskydy vyzývají turisty, aby zákaz respektovali.

Někteří cyklisté kolem Kutné hory si stěžují na závory na cyklotrasách v tamních lesích. Ty tam nainstalovali sami správci, aby zabránili vjezdu motorovým vozidlům a krádežím dřeva. Lidem na kolech se nelíbí, že zábrany musí složitě obcházet, často i houštím.

V Krušných horách by mohla ustat těžba starých vzácných bučin. Krajský úřad Ústeckého kraje zakázal jejich kácení i v dalších čtyřech lokalitách. S majiteli lesů vedl kraj dvanáct řízení o povolení těžby od května, v osmi případech už o zákazu kácení rozhodl dříve. Informovala o tom organizace Greenpeace, České televizi to potvrdila i mluvčí krajského úřadu. Část lesa přitom údajně majitel bez povolení už vykácel.

Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění. Postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to rychlostí zhruba půl výškového metru za rok. Jde možná o jeden z nejviditelnějších projevů klimatické změny v ČR, popisuje Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK). S týmem vědců od roku 2017 zkoumá úbočí nejvyšších vrcholů Krkonoš v takzvané přechodové zóně, kde se mění les v alpínské bezlesí.

Soukromé rezervace mohou být dalším příspěvkem k ochraně biodiverzity. Vedle státem prohlášených oblastí mohou pomoci naplnit unijní Nařízení o obnově přírody. Chystaný předpis počítá kromě jiného s rozšířením chráněných území.

Porosty mořských trav jsou obdobou deštných pralesů v oceánu. Jsou to jedny z nejbohatších mořských ekosystémů, které hrají ve světě moří a oceánů důležitou ekologickou roli. Globálně ale ubývá mořských luk, na nichž se objevuje druh mořské trávy rodu Zostera neboli úhoří trávy. Vliv na tento úbytek mají oomycety, organismy které žijí ve vodě i na souši a živí se buď jako paraziti, nebo z odumřelých zbytků těl jiných organismů. Jakou roli hrají v celosvětovém úbytku mořských trav, teď zkoumají vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Bakterie a houby v lesní půdě ohrožuje podle vědců globální změna klimatu. Lesní mikrobiom má přitom klíčovou roli v boji proti klimatické změně, protože napomáhá ukládání uhlíku vstřebaného z atmosféry do lesní půdy. Upozornili na to vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature Reviews Microbiology.

Přesto, že v uplynulých dnech v Česku vydatně pršelo, houbám se zatím nedaří. Sběrači tak ve většině případů chodí do lesa s košíkem zbytečně. Podle odborníků vydatné srážky nestačily, je třeba, aby přišly i chladnější noci. Podhoubí jsou navíc po dlouhotrvajících horkých dnech spálená a potřebují víc času.

Na ostrově Rhodos pokračuje boj s ohněm. Generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček se domnívá, že Řekové nenasadili dostatečný počet sil a techniky. Ti ale podle něj mají jiný názor, protože se domnívají, že se v řádu dnů situace podstatně uklidní. „Já bych ale byl velmi opatrný. (…) Vítr se dokáže otočit velmi rychle,“ upozornil v Interview ČT24. V nebezpečí pak může být i severní část ostrova, Čechům proto důrazně doporučuje na Rhodos necestovat. Nikdo podle něj nemůže zaručit, že se situace nezdramatizuje.

Hasiči okolo půlnoci zlikvidovali i nové ohnisko, které se objevilo u požáru lesa poblíž Býkovic na Blanensku. Celkem tam od odpoledne zasahovalo na 135 hasičů, vyhlášen byl třetí stupeň požárního poplachu ze čtyř. Při zásahu se vystřídaly i dva vrtulníky s vaky na vodu. Oba požáry jsou uhašené, šest jednotek dobrovolných hasičů až do rána dohlíželo na požářiště. Událost se obešla bez zranění. Škoda ještě známa není, stejně tak ani příčina vzniku požáru.

Předběžný odhad škod po požáru čtyřiceti hektarů lesa u Jetětic na Písecku je deset milionů korun. Hořet začalo v sobotu, od neděle mají hasiči požár pod kontrolou. Zasahovali i celou noc z neděle na pondělí, konec zásahu odnámili před šestou odpoledne. Na místě zůstávají kvůli dohledu tři cisterny.

Požár u Jetětic na Písecku, který zasáhl zhruba čtyřicet hektarů lesa, mají hasiči pod kontrolou. Plameny se nešíří, dohašování ale může trvat několik dní. Pět hasičů se při zásahu zranilo, pomáhají tři vrtulníky. Zásah hasičů na Sokolovsku u požáru lesa už končí, po večerní kontrole dohašují poslední menší ohniska.

Třetí stupeň požárního poplachu vyhlásili jihočeští hasiči kvůli požáru u obce Jetětice na Písecku. Hoří tam přes třicet hektarů lesa, zasahují hasiči ze sedmi stanic hasičského sboru Jihočeského kraje a sedmnácti jednotek dobrovolných hasičů. Vyžádali si i letecké hašení a výpomoc hasičů Středočeského kraje. Zatím nemají požár pod kontrolou. Je to nejrozsáhlejší požár v kraji za několik měsíců. Je pravděpodobné, že hasiči povolají další posily, uvedla mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů. „Budeme hasit minimálně celou noc, řekla bych i několik dní,“ prohlásila.

Lesy České republiky chtějí po obcích, aby zakázaly vstup do vzácných bučin v Krušných horách. Prý tak chtějí ochránit návštěvníky před hrozbou pádu prohnilých stromů. Tvrdí, že kácet mohou stromy jen takzvaně nahodile, plošnou těžbu státnímu podniku Ústecký kraj zakázal. Kraj je proti zákazu. Říká, že kácet stromy ohrožující cesty či domy možné je. Podle hejtmana je také odpovědností návštěvníků lesa dávat pozor.

V městských lesích u Hradce Králové mají běžci nově k dispozici osm set metrů dlouhý okruh s měkkým přírodním povrchem ze štěpky a pilin. Jeho tvůrci se inspirovali podobnými okruhy ve Skandinávii, oblíbené jsou takové tratě ve Švýcarsku či Německu.

Dřevorubci začali zkušebně kácet ohořelé stromy nad dolním přístavištěm Edmundovy soutěsky v národním parku České Švýcarsko. Turisty vyhledávaná soutěska, jež obvykle nabízí plavbu na lodičkách, je kvůli loňskému požáru uzavřená. Poničil nejen stromy, ale i skály. Skupina dřevorubců zhruba na hektarovém úseku ve velmi náročném terénu kácí a klády pak zabezpečuje.

V Iráku v oblasti řeky Šatt al-Arab vysazují mangrovníky v bahenních záplavových oblastech v rámci projektu řízeného vládními organizacemi a OSN. V budoucnu by měl na místě vyrůst mangrovníkový les, který má chránit pobřeží a ohrožené živočichy. Mangrovníkové stromy dokáží efektivně zachytit oxid uhličitý. Jeho produkce se v zemi za poslední desetiletí více než zdvojnásobila.

Na řadě míst v Česku doznívá kůrovcová kalamita. Vyplývá to z údajů Lesů České republiky. Těžba kůrovcového dřeva podle státního podniku postupně klesá a lesníkům se daří obnovovat zdevastované plochy.

Stromy dokážou pro své přežití udělat více, než si vědci dosud mysleli. Například buky si umějí udržovat v půdě dostatečné množství živin. Při výzkumu vědci také zjistili, že pokud žijí různé druhy stromů pospolu, dokážou prostředí přizpůsobovat ke společnému prospěchu. Je to další z mnoha argumentů, proč jsou odolnější lesy smíšené na rozdíl od monokulturních.

Mýcení v amazonském pralese v prvních pěti měsících letošního roku meziročně zpomalilo o 31 procent, napsala agentura Reuters s odvoláním na nově uveřejněná předběžná data brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE).

Kalamita, kterou v českých lesích v předchozích letech způsobili sucho a kůrovec, dál zpomaluje. Těžby ubylo i loni, objem je ale pořád nadprůměrný a podle odborníků ještě několik let zůstane.

Přibývá stále nových důkazů, že zásadní hrozbou, kterou přinášejí změny klimatu, je především jejich rychlost. Nový výzkum ukazuje, jaký je dopad na lesy.