Les strana 2 z 5

Bohumín, Dolní Lutyně a Dětmarovice budou požadovat od státu důkladné prověření všech podmínek pro případné vybudování strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku. Chtějí také záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel. Se stavbou zóny souvisí několik problémů, upozornili po pátečním jednání bohumínský starosta Petr Vícha (SOCDEM) a dolnolutyňský starosta Pavel Buzek (STAN). Proti stavbě zóny už vznikla i petice.

Soud požaduje přesné vyčíslení škody způsobené požárem stromů v Českém Švýcarsku. Spis s obžalobou muže, který měl park zapálit, proto vrátil státnímu zástupci. Správa parku začala s počítáním dřeva podle map. Jeho cenu ale vyčíslit odmítá.

Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně zjišťovali, jak prosvětlování porostů a následný vývoj lesního ekosystému ovlivňují společenstva pavouků, kteří žijí na povrchu půdy v lesích národního parku Podyjí. O výzkumu informovala Evropská komise.

Domažlice přijdou kvůli plánované stavbě obchvatu Babylonu na hranicích s Německem o 30 hektarů lesa. Radnice tak nyní vyzývá soukromníky, aby jí své lesní pozemky nabídli, pokud na nich dlouhodobě nehospodaří. Stavba obchvatu měla původně začít v roce 2025, kvůli námitkám spolku Děti Země se ale asi o několik měsíců pozdrží.

České zemědělství a lesnictví má zatím nevyužitý potenciál snížit množství emisí, které Česko vyprodukuje, nejméně o deset procent, možná ale až 15 procent. V současné době je nyní čistým producentem emisí, tedy oxidu uhličitého, oxidu dusného a dalších skleníkových plynů. A po rozsáhlém kácení kvůli kůrovcové kalamitě je jejich producentem i lesnictví.

Ministerstvo zemědělství chystá novelu mysliveckého zákona. Má hlavně snížit škody, které působí zvěř v lesích, a posílit práva vlastníků pozemků. Profesní organizace má zásadní výhrady. Pokusů upravit přes dvacet let starý zákon bylo už víc, ale žádný nevyšel.

Iniciátoři petice v úterý před poslanci zdůvodnili, proč odmítají vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko, který chystá ministerstvo životního prostředí. Dokument podepsalo více než 11 300 lidí, kteří chtějí zachovat nynější chráněnou krajinnou oblast (CHKO). Ochrana je podle nich dostatečná a připomínají, že jde především o kulturní krajinu, nikoliv původní, člověkem neovlivněnou přírodu. Resort zase argumentuje potřebou ochrany přírody, NP by měl chránit lesy, skály a rozmanitá prostředí včetně kaňonu řeky Berounky. Podle ministerstva je třeba změnit i systém lesního hospodaření, aby byl bližší přírodě.

Lesy ČR ještě do konce roku začnou s obnovou další části Ždánického lesa, který je na pomezí Hodonínska a Vyškovska. Půjde celkem o 15 hektarů. Podnik kritizují ochránci přírody, podle nich se kácí příliš vzrostlých stromů a v lokalitě zůstaly na řadě míst jen vykácené plochy. Kritizují i současné plány státního podniku.

V lesích vrcholí sezona lovu trofejní zvěře, myslivci tak regulují počty přemnožených druhů. Černá a spárkatá zvěř hospodářům působí obrovské škody na stromech a polích, podle odhadů ministerstva zemědělství ročně až za pět miliard korun. Například divočáci se za potravou stahují už i do rušného města, přibývá i srážek se zvěří. Resort proto připravuje novelu zákona o myslivosti. Ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) ji chce poslat kolegům k posouzení do konce října.

Lesníci v rokycanských lesích řeší problémy s cyklisty na horských kolech, kteří si na svazích staví nelegální tratě s překážkami. Kvůli tomu někdy i kácí malé stromy. Problémy mají i dřevaři, kteří pak v některých místech nemůžou projet s těžkou technikou a les musejí dávat do pořádku. Škody na malých sazenicích dosahují desítek tisíc korun.

U Jetřichovic v Národním parku České Švýcarsko zasahují desítky hasičů u požáru lesa druhého stupně požárního poplachu. Hoří lesní porost na vrcholu skály. Hasit pomáhal policejní vrtulník s bambi vakem, který přestal létat před setměním. V noci hasiči uvedli, že se oheň nešíří, počítají ale s tím, že se zásah protáhne až do rána.

Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Rozsáhlá experimentální studie českých vědců v pralesích na Papui Nové Guineji sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry a přinesla znepokojivé odpovědi. Ukázala, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů. Důležité to je hlavně pro oblasti, kde dochází k masivní těžbě dřeva, a tím i k velkému poklesu populací ptáků.

Město Jablunkov zakázalo vstup do lesů v oblasti Mostů u Jablunkova na Frýdecko-Místecku. Vinou bouří a silných větrných smrští z konce srpna tam hrozí pády stromů. Zákaz zatím platí do konce listopadu. Záchranáři Horské služby Beskydy vyzývají turisty, aby zákaz respektovali.

Někteří cyklisté kolem Kutné hory si stěžují na závory na cyklotrasách v tamních lesích. Ty tam nainstalovali sami správci, aby zabránili vjezdu motorovým vozidlům a krádežím dřeva. Lidem na kolech se nelíbí, že zábrany musí složitě obcházet, často i houštím.

V Krušných horách by mohla ustat těžba starých vzácných bučin. Krajský úřad Ústeckého kraje zakázal jejich kácení i v dalších čtyřech lokalitách. S majiteli lesů vedl kraj dvanáct řízení o povolení těžby od května, v osmi případech už o zákazu kácení rozhodl dříve. Informovala o tom organizace Greenpeace, České televizi to potvrdila i mluvčí krajského úřadu. Část lesa přitom údajně majitel bez povolení už vykácel.

Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění. Postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to rychlostí zhruba půl výškového metru za rok. Jde možná o jeden z nejviditelnějších projevů klimatické změny v ČR, popisuje Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK). S týmem vědců od roku 2017 zkoumá úbočí nejvyšších vrcholů Krkonoš v takzvané přechodové zóně, kde se mění les v alpínské bezlesí.

Soukromé rezervace mohou být dalším příspěvkem k ochraně biodiverzity. Vedle státem prohlášených oblastí mohou pomoci naplnit unijní Nařízení o obnově přírody. Chystaný předpis počítá kromě jiného s rozšířením chráněných území.

Porosty mořských trav jsou obdobou deštných pralesů v oceánu. Jsou to jedny z nejbohatších mořských ekosystémů, které hrají ve světě moří a oceánů důležitou ekologickou roli. Globálně ale ubývá mořských luk, na nichž se objevuje druh mořské trávy rodu Zostera neboli úhoří trávy. Vliv na tento úbytek mají oomycety, organismy které žijí ve vodě i na souši a živí se buď jako paraziti, nebo z odumřelých zbytků těl jiných organismů. Jakou roli hrají v celosvětovém úbytku mořských trav, teď zkoumají vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Bakterie a houby v lesní půdě ohrožuje podle vědců globální změna klimatu. Lesní mikrobiom má přitom klíčovou roli v boji proti klimatické změně, protože napomáhá ukládání uhlíku vstřebaného z atmosféry do lesní půdy. Upozornili na to vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature Reviews Microbiology.

Přesto, že v uplynulých dnech v Česku vydatně pršelo, houbám se zatím nedaří. Sběrači tak ve většině případů chodí do lesa s košíkem zbytečně. Podle odborníků vydatné srážky nestačily, je třeba, aby přišly i chladnější noci. Podhoubí jsou navíc po dlouhotrvajících horkých dnech spálená a potřebují víc času.

Na ostrově Rhodos pokračuje boj s ohněm. Generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček se domnívá, že Řekové nenasadili dostatečný počet sil a techniky. Ti ale podle něj mají jiný názor, protože se domnívají, že se v řádu dnů situace podstatně uklidní. „Já bych ale byl velmi opatrný. (…) Vítr se dokáže otočit velmi rychle,“ upozornil v Interview ČT24. V nebezpečí pak může být i severní část ostrova, Čechům proto důrazně doporučuje na Rhodos necestovat. Nikdo podle něj nemůže zaručit, že se situace nezdramatizuje.

Hasiči okolo půlnoci zlikvidovali i nové ohnisko, které se objevilo u požáru lesa poblíž Býkovic na Blanensku. Celkem tam od odpoledne zasahovalo na 135 hasičů, vyhlášen byl třetí stupeň požárního poplachu ze čtyř. Při zásahu se vystřídaly i dva vrtulníky s vaky na vodu. Oba požáry jsou uhašené, šest jednotek dobrovolných hasičů až do rána dohlíželo na požářiště. Událost se obešla bez zranění. Škoda ještě známa není, stejně tak ani příčina vzniku požáru.

Předběžný odhad škod po požáru čtyřiceti hektarů lesa u Jetětic na Písecku je deset milionů korun. Hořet začalo v sobotu, od neděle mají hasiči požár pod kontrolou. Zasahovali i celou noc z neděle na pondělí, konec zásahu odnámili před šestou odpoledne. Na místě zůstávají kvůli dohledu tři cisterny.

Požár u Jetětic na Písecku, který zasáhl zhruba čtyřicet hektarů lesa, mají hasiči pod kontrolou. Plameny se nešíří, dohašování ale může trvat několik dní. Pět hasičů se při zásahu zranilo, pomáhají tři vrtulníky. Zásah hasičů na Sokolovsku u požáru lesa už končí, po večerní kontrole dohašují poslední menší ohniska.