V úterý jsou to přesně dva roky od vypuknutí nejrozsáhlejšího požáru a lesního požáru v novodobé historii Česka. Oheň v Národním parku České Švýcarsko zasáhl území o rozloze zhruba 1060 hektarů. Plameny způsobily škodu okolo 270 milionů korun, ale nárokovaná škoda je ještě vyšší. U likvidace požáru se vystřídalo asi šest tisíc hasičů, pomáhali i policisté, vojáci, záchranáři, samosprávy a dobrovolníci. Šest desítek hasičů při zásahu utrpělo zranění, někteří skončili v nemocnici.
Správa Národního parku České Švýcarsko hlášení o silném sloupci kouře stoupajícím z lesa v oblasti Hřenska obdržela v neděli 24. července v sedm hodin ráno. Začaly hořet asi tři hektary lesa. Podle satelitních snímků z družic se první ohnisko objevilo už 23. července okolo jedenácté hodiny v noci v Malinovém dole, jen pár desítek metrů od parkoviště ve východní části Hřenska.
Hasičům se nejprve dařilo požár kontrolovat, následující den se však oheň kvůli větru začal znovu rozšiřovat. Požár se rozšířil i na německou stranu hranic. Hasiči evakuovali osmdesát lidí z Pravčické brány a také účastníky tábora u Dolského mlýna.
Postupně se začalo objevovat velké množství ohnisek a požár sílil a šířil se do dalších míst. Již 26. července ráno byl asi na třiceti hektarech, odpoledne plameny zasáhly území o rozloze tří set hektarů a hasiči vyhlásili zvláštní stupeň poplachu a k večeru už informovali, že zasažené území se blíží k jednomu tisíci hektarů. Zápach kouře byl kvůli silnému větru zaznamenán až na Vysočině, Orlickoústecku, Svitavsku, Liberecku i v Drážďanech.
Zasaženy byly obce Hřensko a Mezná, kde shořelo několik domů. Požár v parku spálil zhruba 1100 hektarů území. Z ohrožených vesnic muselo odejít kolem pěti set lidí. Na německé straně v Saském Švýcarsku oheň zasáhl plochu asi 250 hektarů.
Likvidaci požáru komplikovalo počasí
Plochu zasaženou požárem se dařilo zmenšovat od víkendu 30. a 31. července. Hasičům jejich plánovaný útok na živel komplikovalo počasí, nedostatek deště či nízká oblačnost, kvůli které nemohla vzlétnout hasicí letadla. Od 1. srpna se hasičům dařilo dostávat ohniska požáru pod kontrolu.
Po deseti dnech, k 3. srpnu, hasiči požár uhasili z poloviny, zasahovali zhruba na pěti set hektarech. Nová ohniska se však stále objevovala v nepřístupném terénu u Pravčické brány či v soutěskách řeky Kamenice. Likvidaci ohně původně předpokládali k 5. srpnu, kvůli horku a nedostatku dešťů to ale trvalo déle.
První z uhašených sektorů správa parku od hasičů převzala 8. srpna, o tři dny později předali správě další část hašeného území, včetně Mezné, okolí Mezní Louky a prostoru nad Hřenskem. Poslední hašené území v Hřensku hasiči předali 12. srpna, oheň tak byl zdolán.
Nasazení hasičů a techniky
Na uhašení požáru se podílelo zhruba šest tisíc hasičů a čtyři sta kusů techniky. Do boje s živlem byli nasazeni profesionální i dobrovolní hasiči z celé republiky, velké množství techniky včetně vrtulníků s vaky s vodou a letadel, a to i ze zahraničí. Hasiči využívali také leteckou techniku armády, policie nebo nasmlouvaných soukromých firem.
Do hašení se kromě tří českých letadel An-2 zapojila dvě speciální hasicí letadla Canadair z Itálie a Air Tractor ze Švédska. Speciály Canadair poprvé přiletěly pomáhat s hašením 28. července, den nato se ale vrátily do Itálie, kde také vypukl požár, a nahradily je právě švédské stroje. Znovu se Canadairy do hasebních prací zapojily 5. srpna, odlétly 8. srpna. Vrtulníky přiletěly na pomoc s požárem i ze Slovenska, Polska a Německa.
Česká armáda nasadila vrtulníky W-3 Sokol i silnější Mi-17. Do hašení se zapojil i soukromý pilot vrtulníku Jiří Vlk, který později dostal od Úřadu pro civilní letectví pokutu sto tisíc za to, že bez potřebných povolení podnikl osm letů. Novinky.cz loni v lednu napsaly, že Vlk uspěl ve správním řízení a pokutu platit nemusí. Úřad ale trvá na tom, že šlo o přestupek.
Letadla i vrtulníky s vaky nabíraly vodu z jezera Milada u Ústí nad Labem, které tak bylo až do 8. srpna uzavřené pro veřejnost. Vrtulníky s takzvanými bambi vaky nabíraly vodu i v Labi u Hřenska. Povodí Labe muselo kvůli nízkému stavu vody navýšit kvůli hašení průtok v řece i pod vodním dílem Střekov. Povodí Vltavy zvýšilo odtok z nádrží Vltavské kaskády do Vltavy.
Na místě zasahovalo v některých dnech kolem tisícovky hasičů, kteří se kvůli panujícím vedrům museli často střídat. Zhruba šest desítek z nich utrpělo zranění, někteří skončili i v nemocnici. U hašení pomáhali i policisté, vojáci, záchranáři, samosprávy a řada dobrovolníků.
Příčiny
Loni v květnu policisté obvinili muže, který podle nich požár založil. Stejný pachatel na Děčínsku měl loni v dubnu založit několik dalších požárů, oheň zničil rekreační chatu a rozhlednu. Koncem října 2023 kriminalisté navrhli tehdy 36letého někdejšího dobrovolného strážce rezervace Jiřího Lobotku obžalovat, za obecné ohrožení a poškození cizí věci mu hrozí až patnáct let vězení. Škody způsobené všemi požáry, jejichž založení mu policie přičítá, byly vyčísleny na 350 milionů.
Krajský soud v Ústí nad Labem otevřel případ požárů letos v květnu. Lobotka částečně přiznal vinu v případě menších ohňů v Českém Švýcarsku a na dalších místech Děčínska. To, že by úmyslně způsobil největší požár v historii Česka, ale odmítl. Muž působil při hlavním líčení zmateně a chaoticky. Soud kauzu odročil a vyžádal si psychiatrické posouzení, neboť není jasné, zda Lobotka, který byl dočasně umístěn na vězeňskou psychiatrii, chápe soudní proces.
Příčinou rychlého a zpočátku nezvladatelného šíření požáru byly pro oheň mimořádně příznivé klimatické podmínky, hlavně vysoká rychlost větru, velké sucho a také vysoká teplota vzduchu v prvních třech dnech požáru. Sucho panovalo na území parku nepřetržitě od května 2018 a v srpnu 2022 bylo v oblasti Českého Švýcarska nejintenzivnější za posledních šedesát let.
Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku už předloni uvedli, že rozsah požáru zvýšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo, a že to i zkomplikovalo hašení. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla takzvaná hrabanka, která dobře hoří sama o sobě. Podle analýzy, kterou loni v lednu zveřejnilo ministerstvo životního prostředí, by odklizení kůrovcového dřeva požár nezastavilo, oheň by podle vědců naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji.
Les po dvou letech opět zelená
Krátce po požáru začaly z prohořelé půdy vyrůstat výhonky různých trav a bylin, objevily se také drobné semenáčky břízy. „Bříza je pionýrská dřevina, které stačí hodně málo. Je velice nenáročná na množství živin, množství substrátu,“ vysvětlila botanička Ivana Marková. Opad břízy pak poskytuje živiny, stromky zase stín. „Ve stínu bříz mohou klíčit dřeviny budoucího lesa, které bývají často stínomilné. Tady původně převládaly jedlo-bukové lesy a jedle i buk potřebují klíčit ve stínu,“ doplnila.
Břízy se asi po čtyřiceti až padesáti letech začnou rozpadat, pod nimi už ale bude základ budoucího lesa. „Které dřeviny to budou, teprve uvidíme, protože se mění klima, chody srážek, otepluje se,“ podotkla Marková.
Změny po požáru nastaly také v říši zvířat. „Díky poškození kůrovcem a požáru vznikla spoustu drobných úkrytů. Prostředí, kde se může zvíře ukrývat a trávit tam hodně času," řekl zoolog Martin Valášek. Podle něj se vytvořily podmínky, kde mohou přežívat i velké šelmy, například vlci. Krátce po požáru se pomocí fotopastí podařilo zachytit kočku divokou. Zoolog uvedl, že se uskutečnila i velká monitorovací akce, znovu se však toto zvíře zachytit nepodařilo.
Změny po kůrovcové kalamitě a následně po požáru jsou vhodné pro světlomilné živočichy, mezi které patří skřivan lesní nebo ťuhýk obecný. Valášek dodal, že biodiverzita se zvedla pouze na nějaký čas. Až se plochy zalesní, zůstane jen určitá část druhů, některé se obmění.
V oblasti pod Gabrielinou stezkou na Pravčickou bránu, která je od požáru uzavřená, v minulosti vznikla po bezpečnostním zásahu při napadení smrkové monokultury kůrovcem čtyřicetihektarová holoseč. Mluvčí správy národního parku Tomáš Salov poukázal na to, že se příroda ze zásahu vzpamatovávala velmi pomalu. „V té ploše pod odumřelými smrky byla tlustá vrstva jehličí,“ podotkl mluvčí.
Naopak po požáru se velmi rychle dostavila živelná spontánní obnova. Vedle prohořelé holiny je požárem téměř netknutý smíšený les borovic a dubů, které jsou do určité intenzity požáru schopné odolat. „Toto místo je trošku symbolické, protože tady kůrovcová gradace z důvodu dlouhodobého sucha v roce 2018 začala,“ zdůraznil Salov. Později správa podle něj dospěla k tomu, že se holosečí kůrovci nelze ubránit. Zásahy pak byly omezené na bezprostřední okolí cest či okraje obcí.
