Univerzitní vědci zkoumají populaci vlků a jelenů v Českosaském Švýcarsku. Zvířatům dali speciální obojky, které přenášejí data o jejich pohybu. Díky tomu odborníci získají přehled i o tom, jak a kde zvěř ničí nově vyrostlé stromy v území, které před dvěma lety poničil rozsáhlý požár v národním parku České Švýcarsko.
Vědci sledují pohyb jelenů v Českosaském Švýcarsku. Zjišťují, jak moc ničí stromy vysazené po požáru
3 minuty
Události v regionech: V Českosaském Švýcarsku probíhá mapování jelenů a vlků
Polohu zvířete dostávají vědci každou půl hodinu. Podle zjištěných dat se například jeleni chovají stejně jako před deseti lety, kdy vědci dělali podobný výzkum. Zvířata se nepohybují na velké vzdálenosti, většinou se vyskytují v těsné blízkosti sídel a vyhledávají luční porosty.
Jenže zvířata teď začala okusovat nové stromky, které tam lesníci zasadily po rozsáhlém požáru, čímž narušují obnovu lesa. „Jelen má tu špatnou vlastnost, že mu vždy víc chutná to, čeho je v tom prostředí minimum. V rané fázi vývoje stromky okusuje a brzdí jejich vývoj. Případně je může zničit úplně,“ popsal vedoucí katedry myslivosti Západočeské univerzity Miloš Ježek.
Faktor vlků
„Potřebujeme mít co nejpřesnější informace o tom, jaké jsou početní stavy jelení zvěře, protože to je jeden z hlavních faktorů, který ovlivňuje dorůstání lesa. Ta data využijeme při přípravě plánů lovu tak, abychom nelovili ani moc, ani málo,“ uvedl mluvčí národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.
K redukci jelenů by mohli pomoci i vlci, kteří se do parku vrátili po více než sto letech. „Odhadnout vliv vlka na chování jelenů je také jedním z úkolů tohoto projektu,“ doplnil Ježek.
Také pro národní park České Švýcarsko jde o velmi důležitý výzkum. „Ta data jsou pro nás velice zásadní. Například kolik toho ti vlci u nás uloví, protože o co víc uloví vlk, o to méně musíme lovit my,“ vysvětlil Salov. Data by měli vědci sbírat až do příštího roku.
