„Pokud nebudeme schopni zajistit svoji bezpečnost, případně odradit kohokoliv, kdo by chtěl zkoušet, jestli NATO funguje, tak investice do čehokoliv dalšího nedávají moc smysl,“ řekl v rozhovoru s Lukášem Dolanským odvysílaném v pořadu Události, komentáře prezident Petr Pavel. Ten se účastnil summitu NATO v Haagu, na němž se spojenci shodli na závazku vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a na výdaje, které s obranou souvisejí.
„Je to úspěch, protože zas tak úplně jasné to nebylo,“ okomentoval závazek Pavel, podle něhož měly některé státy s pětiprocentními výdaji problém, jelikož si uvědomují fakt, že to nebude jednoduchý úkol. „Myslím si, že to nebude jednoduché ani u nás. Na druhou stranu si všichni uvědomují, že moc možností nemáme a není o čem diskutovat,“ zdůraznil.
Na otázku moderátora, jak budou politici vysvětlovat, kde peníze na obranné výdaje vezmou, prezident odpověděl, že řadu prostředků je možné získat zefektivněním procesů. „Nyní se třeba v celé Evropě veškeré akvizice u obranného průmyslu hodně tříští do národních hranic,“ poznamenal Pavel s tím, že evropští i severoameričtí lídři na summitu vyjádřili vůli, aby budoucí akvizice probíhaly více koordinovaně.
„Obranný průmysl bude tak trochu tlačen do toho, aby nabídl úspory z rozsahu. Myslím, že tudy vede jedna z cest, jakým způsobem zefektivnit a zkrátit nákupy pro armády,“ prohlásil Pavel s tím, že je podstatné, aby schopnosti, kterých je potřeba dosáhnout, nebyly dosaženy v řádu dekád, ale nejpozději v řádu jednotek roků.
„Zodpovědní Dánové“
Dánská premiérka Mette Frederiksenová v diskusi na summitu podotkla, že termín pro dosažení výdajů ve výši pěti procent HDP v roce 2035 je podle ní velmi pozdní. Sama by navrhovala rok 2030. Evropa se potřebuje přezbrojit, aby byla schopna se bránit a odstrašit Rusko, dodala.
„Ona zastává postoj, který vyjadřuje obavy Dánů z toho, co se ve světě děje,“ okomentoval vyjádření premiérky Pavel. Dánové podle něj vnímají, že pokud bude v dohledné době ukončena ruská válka na Ukrajině, tak „Rusko může v řádu dvou až pěti let obnovit veškeré své schopnosti a začít budovat větší přítomnost podél hranic s Aliancí“.
Podle prezidenta jsou Dánové možná až „nadstandardně odpovědní“, pokud jde o zajištění vlastní bezpečnosti vlastními silami.
„Na druhou stranu tady máme státy, které jsou v situaci, kdy dlouhodobě dávaly přednost sociálním programům,“ sdělil Pavel s tím, že těmto zemím se bude těžko „pootáčet kormidlo“ a ubírat z programů, které si lidé zvykli brát jako standard. Prezident se rovněž domnívá, že obyvatelé západní Evropy nevnímají bezpečnost tak urgentně, jako například ti z Pobaltských států.
I přesto se ale do závěrečné deklarace summitu dostala zmínka o tom, že Rusko je hrozbou. „Myslím si, že přestože tam je o Rusku jenom jedna věta, tak je tam to podstatné. A sice, že to je nejvážnější a naprosto bezprostřední hrozba pro evropskou bezpečnost. To je asi základem všeho. Takhle to vnímají nejenom Spojené státy, ale i všichni ostatní spojenci,“ prohlásil Pavel.
Podle českého prezidenta se sice mohou lišit názory na to, jaké nástroje tlaku proti Kremlu použít a jestli například jednotlivé státy upřednostňují sankce, či nikoliv, ale nikdo nepochybuje o tom, že „v Evropě dnes není jiná závažnější bezpečnostní hrozba, než je agresivita Ruska“.
Trump „v osobní pohodě“
Summitu se zúčastnil i americký prezident Donald Trump, který byl stejně jako Pavel a další lídři zemí NATO v úterý přítomen na slavnostní večeři s nizozemským královským párem. Český prezident debatu označil za mimořádně věcnou a ocenil její kvalitní moderování ze strany nizozemského krále Viléma-Alexandra.
„Donald Trump byl včera v osobní pohodě, takže hodně poslouchal a nechal si řadu věcí vysvětlit,“ poznamenal Pavel s tím, že důležité je komunikovat o obranných výdajích nejen z hlediska čísel, ale rovněž z pohledu kvality a rozložení v čase.
„Na počátku večeře měl Trump takový pocit, že bychom měli mít všichni pět procent už příští rok. Takže jsme mu vysvětlili, že jak z hlediska kapacitního v obranném průmyslu, ale i třeba z hlediska náboru lidí, se takhle rychle změny dělat nedají,“ upřesnil Pavel, podle kterého je důležité věcně a trpělivě vysvětlovat a předkládat argumenty. „A to se týká nejenom komunikace mezi spojenci, ale i komunikace s naší veřejností.“
Trump se podle Pavla zajímal o rozpad Československa
Pavel se vyjádřil také k tomu, zda americký prezident říkal něco konkrétně jemu. „Mně osobně zmínil akorát vztah k České republice nebo spíše k Československu prostřednictvím jeho první ženy (tou byla česko-americká podnikatelka Ivana Trumpová, pozn. red.). Zdůraznil, že i jeho dcera má k České republice velmi kladný vztah a ptal se mě, jakým způsobem a proč se vlastně Československo rozdělilo,“ popsal.
Pavel prý Trumpovi odpověděl, že rozdělení proběhlo velmi hladce na základě toho, že si obě federativní republiky chtěly uspořádat věci podle svého. Rozpad Československa podle Pavla neměl negativní vliv na vývoj vzájemných vztahů. „Protože vztahy mezi našimi lidmi se od té doby nijak nezhoršily. Naopak, tím že jsme zodpovědný každý sám za sebe, tak bych řekl, že se v řadě úrovní zlepšily. Až na ty současné rozdíly ve vnímání některých zahraničně-politických a bezpečnostních otázek,“ doplnil.
