Jáchym Novotný, noj

Incidentů spojených s nepřátelstvím či předpojatostí proti Židům přibývá. Výjimkou není ani Česko, kde úřady v roce 2024 zaznamenaly třiatřicet trestných činů motivovaných antisemitismem. Federace židovských obcí (FŽO) v tuzemsku vloni zaznamenala 4694 antisemitských incidentů, což je meziročně o 366 více. I proto pro boj s tímto jevem vznikla nová strategie, kterou schválila končící vláda.

Světelné znečištění, nazývané hovorově také jako světelný smog, je uměle vytvořené světlo, které zvyšuje přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí. Množství tohoto umělého světla v nočním prostředí se za posledních třicet let zvýšilo o více než sto procent. Má přitom negativní vliv na ekosystém, lidské zdraví i ekonomiku.

Podmínka prezidenta Petra Pavla, aby šéf ANO Andrej Babiš sdělil před jmenováním premiérem, jak vyřeší svůj střet zájmů, podle prvního místopředsedy hnutí Karla Havlíčka nevyplývá ze zákona, ale přesto bude akceptována. „Z mého pohledu se jedná o seriózní přístup, jedná se o vstřícný krok a my nechceme vykopávat žádnou válečnou sekeru s panem prezidentem,“ zdůraznil Havlíček v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Vláda v demisi na středečním jednání rozhodla mimo jiné o tom, že vyhoví požadavku vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů a nově zvolené sněmovně pošle návrh státního rozpočtu na příští rok. Je identický s původním návrhem z konce září. Rozhodnutí bylo podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) přijato jednomyslně. Končící kabinet podle Fialy krok učinil ve chvíli, kdy je ve sněmovně ustaven patřičný výbor. Ve večerních hodinách už byl rozpočet i s přílohami k dispozici na webu sněmovny.

„Chtěl bych, aby sněmovna fungovala, abychom mohli prosazovat zákony v souladu s vládním prohlášením, a to je pro mě absolutní priorita,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou nově zvolený předseda dolní komory a šéf SPD Tomio Okamura, podle něhož je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí. Sám si údajně dal cíl, aby komunikace v Poslanecké sněmovně byla lepší.

Prvního listopadu letošního roku vstoupí v účinnost nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Do českého právního řádu zavádí mimo jiné změny dané evropskou směrnicí NIS2. Podle Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) je hlavním cílem nastavit alespoň základní míru zabezpečení v organizacích, které poskytují služby v ekonomicky, bezpečnostně či společensky významných odvětvích. Nová norma se má dotknout tisíců firem, úřadů a organizací.

Americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching v noci na čtvrtek SEČ jednali v jihokorejském Pusanu. Po necelých dvou hodinách oba lídři místo konání schůzky opustili, aniž by vydali prohlášení. Trump dle Reuters později na palubě svého prezidentského speciálu Air Force One označil schůzku za „úžasnou“. Sdělil, že byly urovnány všechny otázky kolem vzácných zemin a cla na čínské zboží se sníží na 47 procent z 57. Uvedl také, že USA budou s Čínou spolupracovat na řešení ruské války proti Ukrajině. O Tchaj-wanu nemluvili.

Přesně před osmdesáti lety vznikla Organizace spojených národů (OSN). Chartu OSN sice už 26. června 1945 podepsalo padesát zemí, avšak oficiální vznik této mezinárodní organizace se datuje až ke 24. říjnu 1945, kdy Chartu ratifikovala většina signatářských států. OSN tak navázala na odkaz své předchůdkyně Společnosti národů, která vznikla po první světové válce v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.

S pracovními inzeráty se během svého života setká většina lidí. Platí pro ně některá pravidla. Firmy v pracovní inzerci především nesmí diskriminovat. Uchazeč o zaměstnání by tak neměl být předem vyloučen třeba na základě věku či pohlaví. Firmy naopak v inzerátech nemusí povinně zveřejňovat výši mzdy. To by ale mohla změnit evropská směrnice, která začne platit v polovině příštího roku. Do té doby ji Česko musí zavést do svého právního řádu.

„My si budeme nárokovat nějaké místo ve vedení sněmovny, ale jaké místo to bude, to bude záležet na vyjednávání,“ řekl v povolebních Otázkách Václava Moravce místopředseda SPD Radim Fiala. ANO se chce podle místopředsedy Karla Havlíčka soustředit na vládu a v rámci vyjednávání je ochotno o klíčových postech v rámci sněmovny diskutovat. Hosty pořadu byli rovněž místopředseda ODS Martin Kupka, místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová, předseda Pirátů Zdeněk Hřib a předseda Motoristů Petr Macinka.

Možnost oddlužení neboli osobního bankrotu může využít v podstatě každý, kdo se ocitl v insolvenci či dluhové spirále. Jedná se o druh insolvenčního řízení, jímž je možno řešit úpadek dlužníka. Z průzkumu společnosti PAQ Research pro Konsorcium dluhových poraden ČR vyplývá, že se zájem o oddlužení meziročně zvýšil o dvanáct procent. Tento růst ovšem stále není dostatečný k tomu, aby se podařilo vyřešit problém s vysokým počtem lidí v exekuci. Na následujících řádcích můžete zjistit, jak vlastně oddlužení funguje a probíhá.

Letošní volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 3. a 4. října. O termínu rozhodl prezident, který volby do parlamentu vyhlašuje nejpozději devadesát dnů před jejich konáním. V souvislosti s blížícím se hlasováním se může vyrojit celá řada otázek, z nichž mnohé souvisí s volebním systémem. Jakým způsobem se určuje počet křesel, která si úspěšná uskupení rozdělí v jednotlivých krajích? A jak probíhá přepočet voličských hlasů na mandáty?

Vláda Petra Fialy (ODS) na úterním zasedání jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí na konci srpna navrhlo rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Vláda oproti prvnímu návrhu zvýšila příjmy a výdaje o 28 miliard. Plánovaný schodek ale zůstal stejný. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočtové příjmy pro příští rok zvýšily díky dopadu jednotného hlášení zaměstnavatele a vyšším očekávaným příjmům z EU.

Česká televize před volbami kromě tematických debat nabídla i Superdebatu osmi uskupení s největším volebním potenciálem moderovanou Marcelou Augustovou. Pozvání do ní přijali Petr Fiala (SPOLU), Karel Havlíček (ANO), Zdeněk Hřib (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Petr Macinka (Motoristé), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (STAN) a Róbert Šlachta (Přísaha).

Nedostupné bydlení v Česku trápí stále více lidí, vyplývá ze studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj. Tento problém se podle organizace dotýká zejména mladých rodin, seniorů a zranitelných skupin obyvatel. Jak tuto situaci řešit? OECD navrhuje hned několik konkrétních kroků. Dodává ovšem, že je zapotřebí dlouhodobá a koordinovaná strategie.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve čtvrtek 25. září přijali pozvání k debatě moderované Martinem Řezníčkem na téma zahraniční politiky Jaroslav Foldyna (SPD), Ladislav J. Janků (Přísaha), Jan Lipavský (SPOLU), Filip Turek (Motoristé), Barbora Urbanová (STAN), Radek Vondráček (ANO), Vladimír Votápek (Piráti) a Lubomír Zaorálek (Stačilo!).

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve středu 24. září přijali pozvání k debatě moderované Janou Peroutkovou na téma digitalizace Michal Bláha (Piráti), Benjamin Činčila (SPOLU), Robert Králíček (ANO), Petr Kulhánek (STAN), David Moos (Stačilo!), Adam Paclt (Motoristé), Pavel Souhrada (Přísaha) a Libor Vondráček (SPD).

Na všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN se svým projevem vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nedlouho po něm hlavy států a šéfy vlád z celého světa oslovil také český prezident Petr Pavel. Zelenskyj na úvod svého vystoupení prohlásil, že pokud chce národ mír, musí pracovat na zbrojení. Mezinárodní právo nefunguje, pokud nemáte dostatečně silné spojence, dodal ukrajinský prezident s tím, že ani to nefunguje beze zbraní.

Musíme si všichni říci, že sankce bolí, a to nejen ty, proti kterým jsou uplatňovány, ale i ty, kdo je uplatňují, prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou diplomat a zahraničněpolitický poradce prezidenta Michael Žantovský. „A otázka je, jestli máme dost zodpovědnosti, abychom byli ochotni něco obětovat z vlastního pohodlí a vlastní prosperity, nebo jestli se chceme koukat na to, jak ta válka pokračuje další rok, dva roky nebo pět let,“ dodal k ruské agresi na Ukrajině.

Česká armáda už v letošním roce přijala 2100 vojáků. Více jich bylo pouze v roce 2006, kdy jich za celý rok nastoupilo 2262. Představitelé armády nicméně očekávají, že tento rekord se do konce letošního roku podaří překonat. Dalších dvě stě míst má totiž složka v listopadovém kurzu základní přípravy a už teď hlásí dostatek uchazečů. Vyšší zájem o práci v armádě její personální agentura přisuzuje zvyšování platu i rozšíření náborového příspěvku pro nováčky.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve čtvrtek 4. září přijali pozvání k debatě moderované Danielem Takáčem na téma zdravotnictví Alena Dernerová (Stačilo!), Jan Síla (SPD), Michaela Šebelová (STAN), Boris Šťastný (Motoristé), Albert Štěrba (Piráti), Martin Vacek (Přísaha), Vlastimil Válek (SPOLU) a Adam Vojtěch (ANO).

Statistika ohrožení relativní příjmovou chudobou označuje Česko za stát s nejmenší chudobou v rámci Evropské unie. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v loňském roce obyvatel pod hranicí příjmové chudoby mírně ubylo a jejich počet klesl na 9,5 procenta. Organizace PAQ Research ale upozorňuje, že zvolený ukazatel není mezinárodně srovnatelný, a navrhuje jiný způsob definice relativní příjmové chudoby. Podle té už by tuzemsko patřilo pouze do unijního průměru.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve středu 3. září přijali pozvání k debatě moderované Marcelou Augustovou na téma bydlení Ivan Bartoš (Piráti), Petr Bartůšek (Přísaha), Tomáš Doležal (SPD), Matěj Gregor (Motoristé), Jiří Havránek (SPOLU), Vítek Prokop (Stačilo!), Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO) a Barbora Špicarová Stašková (STAN).

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) evidoval v loňském roce dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů. Oproti roku 2023 ovšem došlo pouze k mírnému nárůstu, vyplývá ze zprávy úřadu za rok 2024. Podle ředitele NÚKIB Lukáše Kintra je navíc podstatný zejména fakt, že závažnost dopadů incidentů se již tři roky po sobě snižuje.