Orientovat se ve struktuře, správě a postavení hlavního města Prahy může být komplikované i pro obyvatele metropole. Praha se dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a deset obvodů. Toto členění do značné míry ovlivňuje i to, jakým způsobem je hlavní město řízeno. Praha je totiž zároveň obcí i krajem, což jí mezi ostatními tuzemskými sídly dává specifické postavení.
Na první pohled by se mohlo zdát, že mezi Prahou a některými dalšími městy není žádný zásadní rozdíl. Řadu městských částí má totiž třeba také Brno. Ve druhém největším tuzemském městě se jich nachází 29. V Ostravě zase nalezneme 23 městských obvodů. A v obou těchto i dalších městech stojí stejně jako v čele metropole primátor.
Klíčovým je v tomto ohledu zákon o obcích, který stanovuje 26 statutárních měst. Specifikem těchto sídel je fakt, že jim je dle zákona umožněno členit své území na městské obvody či části s vlastními orgány samosprávy. Na rozdíl od dalších měst a obcí navíc v jejich čele nestojí starosta, nýbrž primátor. Starosta naopak stojí v čele příslušné městské části či obvodu.
Hlavní město Praha ale v zákoně o obcích mezi statutárními městy uvedeno není. Metropole se totiž neřídí zákonem o obcích, ale specifickým zákonem o hlavním městě Praze. Dle zákona tedy není statutárním městem, ačkoliv je její postavení těmto sídlům v mnohém podobné.
Praha jako kraj i obec
Legislativa týkající se metropole hned na úvod uvádí, že upravuje postavení Prahy jako hlavního města České republiky, kraje a obce. A právě v tom spočívá rozdíl mezi Prahou a dalšími sídly. Zatímco například Brno či Ostrava jsou statutárními městy, která jsou součástí Jihomoravského, respektive Moravskoslezského kraje, Praha je hlavním městem a zároveň obcí i krajem, z čehož vyplývá řada specifik.
Jedno z nich souvisí i s volbami. Například obyvatel městské části Brno-Kohoutovice hlasuje kromě své městské části a Brna jako celku i v krajských volbách do jihomoravského zastupitelstva, voličů v Praze se ale krajské volby netýkají. Nejde ale jen o volby. Jak upozorňuje Deník veřejné správy, postavení Prahy se odráží také v objemu finančních prostředků, se kterými hospodaří.
Z odlišného postavení metropole plyne i specifické postavení orgánů hlavního města. Ty totiž dle zákona vykonávají přenesenou působnost, která je svěřena orgánům krajů, i přenesenou působnost, která je svěřena orgánům obcí. Stejně tak patří do samostatné působnosti metropole záležitosti, které do její samosprávy svěřuje jak zákon o hlavním městě, tak také záležitosti svěřené zvláštními zákony obcím nebo krajům.
Od těchto pravidel se odvíjejí také některé pravomoci pražského zastupitelstva. Ústava České republiky totiž stanovuje, že zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku (kraje) může podat návrh zákona. Pražské zastupitelstvo tak na rozdíl třeba od toho ostravského disponuje zákonodárnou iniciativou.
Radě metropole zase zákon umožňuje v přenesené působnosti vydávat na základě a v mezích zákona nařízení, jsou-li k tomu zákonem hlavní město Praha, obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje zmocněny. Předloha rovněž stanovuje, že pokud není stanoveno jinak, vykonává primátor Prahy funkci hejtmana kraje. Primátor hlavního města tak například disponuje stejně jako krajští hejtmani možností vyhlásit stav nebezpečí, což je nejnižší z krizových stavů, které mohou tuzemské orgány uplatnit v reakci na mimořádnou událost.
Orgány hlavního města
Nejvyšším voleným orgánem metropole je podle zákona zastupitelstvo hlavního města Prahy, které se skládá z 55 až 70 členů. V současné době je zastupitelů 65, přičemž stejný počet zůstane i v následujícím volebním období. Počet členů určuje samo zastupitelstvo nejpozději 85 dnů přede dnem voleb.
Zastupitelstvo rozhoduje o nejdůležitějších otázkách rozvoje města, schvaluje rozpočet a strategické dokumenty a stanovuje dlouhodobé priority metropole. Jak již bylo zmíněno, disponuje rovněž zákonodárnou iniciativou. Zastupitelstvu je rovněž vyhrazeno volit primátora, jeho náměstky i další členy rady města.
Právě rada je výkonným orgánem metropole v oblasti jeho samostatné působnosti. Má jedenáct členů včetně primátora a jeho náměstků, přičemž jejími členy se mohou stát pouze zastupitelé. Zajišťuje běžné řízení města, připravuje návrhy pro zastupitelstvo a zabezpečuje plnění jeho rozhodnutí.
Navenek zastupuje hlavní město primátor, který je z výkonu své funkce odpovědný zastupitelstvu, jehož jednání svolává. Primátor po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele Magistrátu hlavního města Prahy, což je úřad, který zajišťuje výkon veřejné správy pro celou metropoli. Připravuje podklady pro rozhodování orgánů hlavního města a vykonává agendy stanovené zákonem.
Primátor má ale i další kompetence – svolává a řídí jednání rady a vykonává další pravomoci, které mu legislativa určuje. Eliška Zemanová v diplomové práci s názvem Organizace veřejné správy v hlavním městě Praze upozornila, že řada úkolů primátorovi vyplývá z jiných právních předpisů, než je zákon o hlavním městě Praze. Za významné oprávnění primátora označila možnost pozastavit výkon usnesení rady, má-li primátor zato, že je nesprávné. Věc pak musí předložit k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva. Zároveň je ovšem třeba dodat, že k platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů a primátor z tohoto hlediska nemá silnější hlas než ostatní radní.
Městské části a Statut hlavního města Prahy
V Praze je v současné době celkem 57 městských částí a 22 správních obvodů. Zatímco městské části na svém území vykonávají samostatnou působnost, správní obvody vykonávají přenesenou působnost státní správy. Dvaadvacítka městských částí s názvy Praha 1 až Praha 22 je zároveň správními obvody, přičemž ty zbývající jsou zařazeny pod jeden z těchto obvodů. Například městská část Praha-Přední Kopanina patří do správního obvodu Prahy 6.
Základní orgány metropole, jako je zastupitelstvo, rada či primátor, se vyjma některých pravomocí od jiných statutárních měst neliší. Jinak je to ale s postavením městských částí. V případě zákona o obcích je totiž uvedeno, že se jejich území „může členit na městské obvody nebo městské části“. U hlavního města je tomu ale jinak a zákon stanovuje, že „hlavní město Praha se člení na městské části“.
Jejich území i správní obvody vymezuje Statut hlavního města Prahy, což je obecně závazná vyhláška, kterou tuzemská metropole na základě zákona upravuje své vnitřní poměry. V příloze číslo 1 tohoto dokumentu je uveden jednak seznam městských částí, ale i podrobně popsáno jejich území. Zákon o hlavním městě Praze zároveň stanovuje, za jakých podmínek se mohou dvě nebo více městských částí sloučit či za jakých podmínek se k metropoli může připojit sousední obec.
Statut ale obsahuje i další důležitá ustanovení. Určuje například záležitosti, které se svěřují do samostatné i přenesené působnosti městských částí nad rozsah stanovený zákonem. Dokument se věnuje i rozpočtům metropole a jejích částí, přičemž taxativně vyjmenovává možné zdroje příjmů městských částí. Statut také vymezuje majetek hlavního města, který se městským částem svěřuje do správy a určuje rovněž rozsah jejich oprávnění při nakládání s tímto majetkem.
Návrh statutu či jeho změny musí podle zákona Praha vždy projednat s městskými částmi, přičemž jejich připomínky a návrhy k projednávanému statutu a jeho doplňkům či změnám musí být vždy projednány zastupitelstvem metropole.
Orgány městských částí
Stejně jako metropole jako celek, tak i jednotlivé městské části mají svá zastupitelstva. Počet jejich členů se odvíjí od počtu obyvatel, přičemž ty nejmenší části mohou mít pouze pětičlenná zastupitelstva, zatímco ty největší až pětačtyřicetičlenná. V případě, kdy by se zastupitelstvo městské části nesešlo po dobu delší než šest měsíců, dojde k jeho rozpuštění zastupitelstvem hlavního města Prahy.
Zastupitelstvo městské části mimo jiné volí a odvolává starostu, místostarosty a další členy rady, stanoví počet uvolněných členů zastupitelstva, schvaluje rozpočet a závěrečný účet městské části, schvaluje program rozvoje městské části a vyjadřuje se k návrhu rozpočtu a návrhu programu rozvoje hlavního města Prahy.
Městské části mají i své rady. Počet jejich členů není na rozdíl od Rady hlavního města Prahy stanoven zákonem a může se pohybovat od pěti do devíti, přičemž však nesmí přesáhnout jednu třetinu počtu zastupitelů. Ne všechny městské části navíc musí radu mít. Má-li totiž zastupitelstvo méně než patnáct členů, rada se vůbec nevolí.
Rada městské části zabezpečuje její hospodaření podle schváleného rozpočtu, na návrh tajemníka úřadu zřizuje a ruší odbory úřadu městské části, schvaluje organizační řád úřadu či projednává a řeší návrhy, připomínky a podněty předložené členy zastupitelstva a komisemi rady.
Městské části mají i své starosty, kteří stojí v čele úřadu, čímž se uspořádání liší od Magistrátu hlavního města Prahy, kde v čele úřadu stojí jeho ředitel. Starosta dále zastupuje městskou část navenek, podepisuje její právní předpisy nebo ukládá úkoly tajemníkovi úřadu.
Problematika počtu městských částí
Zemanová postavení městské části Prahy označila za specifické a v právním řádu Česka ojedinělé. Poznamenala, že městské části mají velmi rozdílnou velikost území i rozdílný počet obyvatel. To ilustruje i mapa výše v těle článku.
„Do zastupitelstev městských části jsou celkem voleny stovky zastupitelů kandidujících za desítky často lokálních volebních stran. V praxi se pak stává, že některé z těchto volebních stran jsou v malých městských částech ve volbách úspěšné s programem, o kterém lze říci, že je v přímém rozporu se záměry hlavního města Prahy, což pochopitelně je součástí celého konceptu městských částí. Ale problémem je, že se při takovémto množství malých městských částí jedná o nepoměrnou menšinu obyvatel,“ napsala Zemanová.
Vzhledem k počtu městských částí logicky mezi nimi a vedením hlavního města dochází ke sporům. Například na jaře letošního roku radnice Prahy 8 informovala o tom, že chystá správní žalobu proti rozhodnutí magistrátu zavést v Trojské ulici ve směru od Bohnic takzvanou světelnou závoru regulující dopravu. Radnice Prahy 5 zase v lednu vyslovila nesouhlas s jarním a letním uzavřením Plzeňské ulice kvůli opravě potrubí.
Počtu městských částí Prahy se v nedávném textu věnoval i komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo, který tento počet označil za „absurdní“ a vyzval k jeho snížení. Zároveň poukázal na metropole v okolních státech. Varšava má podle něj osmnáct městských částí, Vídeň 23 samosprávných obvodů a Berlín pouhých dvanáct, což je ve všech případech méně než v tuzemském hlavním městě.
