Praha má nový územní plán, začne platit 1. září a nahradí nynější dokument z roku 1999. Takzvaný Metropolitní plán po mnohahodinové debatě schválili městští zastupitelé.
Proti schválení na jednání protestovali zástupci veřejnosti z řad místních spolků, zastupitelů některých městských částí či zahrádkářů. Odložení projednání požadovalo i několik zastupitelů včetně náměstkyně primátora Jany Komrskové (Piráti), plénum však nakonec plán schválilo padesáti hlasy z celkového počtu 65 zastupitelů. Územní plán je klíčovým dokumentem, který určuje, kde se ve městě smí stavět a v jakém rozsahu.
Nový plán podle vedení města zefektivní územní plánování a urychlí výstavbu v metropoli. Jeho přípravu schválilo zastupitelstvo v roce 2012, o rok později zastupitelé odsouhlasili jeho zadání a v roce 2018 zveřejnil městský Institut plánování a rozvoje první návrh. Poté následovalo takzvané společné jednání, kde uplatnily připomínky především ministerstva a úřady. V letech 2022 a 2025 se pak konala dvě připomínkování pro veřejnost a městské části.
Proti schválení plánu v diskusi o programu a poté při projednávání materiálu vystoupily desítky zástupců veřejnosti, ať už místních spolků, zastupitelů městských částí, stran Zelení a Levice či zahrádkářů. Všichni navrhovali ve čtvrtek bod neprojednávat a odložit ho na některé z dalších jednání.
Neúspěšný pokus o odklad
Kritikům se nelíbilo to, že magistrát finální verzi plánu po posledním kole připomínkování zveřejnil teprve minulé úterý, což podle nich nedalo veřejnosti ani zastupitelům dostatek času materiál prostudovat. Kritizovali také plán samotný, který podle nich dostatečně nereflektuje podané připomínky, ohrožuje zelené plochy, jde na ruku developerským firmám a zahušťuje zástavbu, aniž by řešil potřebnou občanskou vybavenost.
V jednání o programu navrhly zastupitelky Eva Tylová (za Piráty) a Hana Kordová Marvanová (za ODS) bod vyřadit, což podpořila i Komrsková. Žádný jiný ze zastupitelů pro to však nehlasoval. Tylová pak ještě při projednávání materiálu neúspěšně zkusila prosadit jeho přerušení. Zmíněné zastupitelky také jako jediné hlasovaly proti schválení plánu.
Zastupitelé rovněž schválili, že magistrát začne rovnou připravovat podklady pro první změny schváleného plánu, týkající se například jeho sjednocení s novou stavební legislativou a požadavků městských částí na zapracování úprav, které již nebylo možné z důvodu zákonných termínů do nového dokumentu zařadit. Do usnesení doplnili také výzvu vládě, aby obce, ve kterých je bytová výstavba, získávaly podíl na výběru DPH. Město má také vypracovat ekonomickou analýzu toho, jak z příspěvků investorů financovat budování veřejné vybavenosti.
Zastupitelstvo mohlo tisk buď schválit, nebo zamítnout, případě požádat o znovuotevření projednávání. To by podle zástupců města znamenalo prodloužení schvalování o dva až tři roky, což by mohl být problém, protože současný plán mohl beze změny zákona platit maximálně do konce roku 2028. Poté by hrozilo zablokování výstavby v metropoli. Náměstek primátora Petr Hlaváček (STAN) prohlásil, že při projednávání se město snažilo veřejnost maximálně informovat i nad rámec zákona.
Metropolitní plán zahrnuje oproti stávajícímu například výškovou regulaci a je v něm několik míst, kde bude možné stavět až stometrové budovy. Podle informací Institutu plánování a rozvoje je v plánu prostor pro výstavbu 350 tisíc bytů především na nynějších brownfieldech. V některých oblastech podmiňuje zástavbu takzvanými plánovacími smlouvami o příspěvku investorů na veřejnou infrastrukturu. Dokument podle zástupců města zahrnuje a urychlí velké dopravní projekty, jako je dostavba obou okruhů nebo vysokorychlostní železniční tratě.
