Z brownfieldů vznikají nové čtvrti i centra komunitního života

Nahrávám video
Události: Využití brownfields obcemi
Zdroj: ČT24

Opuštěné průmyslové zóny a chátrající domy, tedy takzvané brownfieldy, se ve větších městech i mnoha menších obcích stávají vyhledávaným prostorem pro nové projekty, které mohou výrazně proměnit samotný charakter lokality. Ve velkých městech o ně soupeří developeři, v menších obcích pomáhají projekty nastartovat evropské dotace. Na menší obce cílí také nový program na podporu projektové dokumentace ministerstva průmyslu a obchodu.

Z brownfieldů vznikají nové čtvrti také v Praze. Například v okolí Kolbenovy ulice jsou stopy průmyslu stále patrné. Na řadě ploch se staví a někde už bydlí lidé. Kristýna Lhotská z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy ovšem podotýká, že na místě chybí patřičné zázemí.

„Bohužel tady došlo k tomu, že ta přeměna byla poněkud živelná. Začaly vznikat solitérní obytné soubory, které nejsou nijak propojené,“ zmiňuje Lhotská. „Přicházíme z ulice, jdeme pořád v jedné ose a najednou narazíme na plot. Byť vidíme, že za plotem ulice pokračuje, nedá se tudy nikam dostat,“ dodala. Na místě chybí také například obchody a školy.

Místa pro výstavbu je v této oblasti však stále dost. Institut plánování a rozvoje proto dělá studii, která má pomoci chyby napravit a zároveň uchovat původní ráz. Proměna čeká i oblast Slatin. Vzniknout tu má čtvrť pro 25 tisíc lidí. Stávající zeleň dá základ parku, v plánech se musí vypořádat i s vysokorychlostní tratí.

Obce na projekty čerpají evropské dotace

Využitím brownfieldů se zabývá také Moravská Třebová. Město má velké plány s chátrajícím areálem bývalé textilky a posléze mlékárny. Krok za krokem tu chtějí s podporou evropských dotací vybudovat centrum s knihovnou, kinosálem a zázemím pro akce.

V Doloplazech už nový polyfunkční dům otevřeli. V bývalé sušárně chmele našli zázemí nejen hasiči. Víc než polovinu ze 71 milionů získaly Doloplazy z evropské dotace. Podmínkou byla i energetická úspora. „Budova je vytápěná pomocí tepelných čerpadel geotermálních vrtů,“ uvedl starosta obce Miroslav Bílek (nestr.).

Především na menší obce cílí také nový program na podporu projektové dokumentace ministerstva průmyslu a obchodu. „Ze sedmnácti projektů, co se nám přihlásilo, je třináct z malých obcí. Tam je ten největší problém, obce peníze nemají,“ říká vedoucí oddělení brownfields ministerstva průmyslu a obchodu Jan Hana. U brownfieldů se totiž často musí vypořádat i s ekologickou zátěží. Potom ale mohou dříve nevábná místa lákat k životu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 5 hhodinami

Armáda nabírá nové posily

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.
před 6 hhodinami

Samosprávám zůstává dost peněz. Schillerová je chce motivovat k investicím

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
před 15 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 17 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
včera v 13:33

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
včera v 11:08

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:30

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
včera v 09:00
Načítání...