Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.

Nový dvacetibodový návrh mírové dohody Zelenskyj podle agentur AFP a AP popsal bod po bodu v úterý novinářům v Kyjevě, ale ke zveřejnění byl rozhovor uvolněn až ve středu ráno. Plán mimo jiné stanoví, že „linie rozmístění vojsk k datu uzavření této dohody je de facto uznanou kontaktní linií“. Taková situace by pak otevřela cestu k diskusím o vytvoření možných demilitarizovaných zón.

Podle ukrajinského prezidenta text již nepočítá s okamžitým stažením ukrajinských vojsk z přibližně dvaceti procent území, jež stále kontrolují ve východoukrajinské Doněcké oblasti, která je prioritním cílem ruské armády. „Jsme v situaci, kdy Rusové chtějí, abychom se z Doněcké oblasti stáhli, zatímco Američané se snaží najít takové řešení, aby to nebylo stažení,“ uvedl Zelenskyj. Jednání mezi Kyjevem a Washingtonem tak podle něj nevedla k dosažení konsensu v citlivých územních otázkách.

Elektrárna a NATO

Shoda nepanuje ani v otázce Záporožské jaderné elektrárny, největší v Evropě, kterou Rusko okupuje už od roku 2022. Spojené státy podle Zelenského navrhují správu ve společném konsorciu rozděleném na třetiny mezi Moskvu, Kyjev a Washington, což ukrajinský lídr považuje za „velmi nevhodné a zcela nereálné“.

Zelenskyj v této souvislosti prohlásil, že je „připraven se setkat se Spojenými státy na úrovni lídrů k projednání citlivých otázek“. Ukrajinský prezident už v minulosti opakovaně vyzval k třístrannému setkání s Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Nová verze plánu dále podle Zelenského již nevyžaduje, aby Ukrajina formálně upustila od vstupu do Severoatlantické aliance. To je ovšem jeden z dlouhodobých a základních požadavků Moskvy. „Je na NATO, aby rozhodlo, zda chce Ukrajinu přijmout mezi své členy. A naše rozhodnutí je jasné. Upustili jsme od změny ukrajinské ústavy, která by zakotvila, že země do NATO nevstoupí,“ řekl Zelenskyj.

Kyjev očekává rychlou odpověď

Původní verze plánu vypracovaná Spojenými státy ve spolupráci s Ruskem požadovala od Kyjeva právní závazek, že se nestane členem obranné aliance.

Odpověď Moskvy na aktuální podobu mírového plánu, který je předmětem intenzivních jednání už zhruba měsíc a který Spojené státy představily Rusku v úterý, Kyjev očekává ještě ve středu, dodal Zelenskyj.

Přední ruský vyjednávač pro Ukrajinu Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic, informoval Putina o své cestě do USA. Kreml avizoval, že Moskva nyní zformuluje svůj postoj k návrhům USA na dohodu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na Štědrý den dopoledne před novináři odmítl komentovat reakci Ruska na nové návrhy ani jejich přesné znění s tím, že Kreml nebude o těchto věcech komunikovat prostřednictvím médií.

Ruská vojska otevřeně vstoupila na Ukrajinu na Putinův rozkaz v únoru 2022, válku proti sousední zemi ale Moskva vede už od roku 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 6 mminutami

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala al-Minúkího. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě.
06:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 11 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 12 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...