Moskva

Vůdce gruzínského separatistického regionu Abcházie Aslan Bžanija podal demisi, píše agentura Reuters a ruské tiskové agentury s odvoláním na úřad lídra oblasti. Součástí dohody s opozicí je úterní odchod demonstrantů z vládních budov. Protestující je obsadili minulý týden kvůli spornému zákonu, jenž by umožnil ruským občanům a firmám kupovat pozemky a nemovitosti v regionu. Abcházie se s pomocí Moskvy fakticky odtrhla od Gruzie na počátku 90. let, drtivá většina států ji stále považuje za součást Gruzie.

Deset lidí zabil a dalších téměř padesát zranil pondělní ruský raketový útok na Oděsu, informovala oblastní správa. Mezi zraněnými je několik dětí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jde o demonstrativní úder mimo jiné po „telefonátech a setkáních (západních představitelů) s (ruským vůdcem Vladimirem) Putinem“. Dvě děti zabili Rusové v Sumách, kde je po jejich nedělním útoku nejméně dvanáct mrtvých a přes osmdesát zraněných.

Kanadští poslanci svolali na konci října zasedání Stálého výboru pro veřejnou bezpečnost a obranu, aby projednali dopad ruských dezinformací na kanadské informační prostředí. Ačkoli svědectví o dezinformacích nejsou v zemi ničím novým, toto zasedání si získalo značnou pozornost poté, co bývalý ministr a významný politik z Konzervativní strany Chris Alexander obvinil známého novináře Davida Puglieseho z listu Ottawa Citizen, že pracoval pro sovětské – a následně potenciálně pro ruské – zpravodajské služby.

V Rusku skokově zdražilo nájemné. Důvodem jsou drahé hypotéky – třeba v Moskvě jsou pronájmy místy až o čtyřicet procent dražší než na začátku roku. Mimo jiné se právě vysokými sazbami snaží tamní centrální banka udržet stabilní rubl v době agrese na Ukrajině a západních sankcí.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, kde mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským vládcem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Předseda opozičního uskupení Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka vystoupení šéfa slovenské vlády v ruské propagandistické televizi označil za hanbu.

Rusko poskytlo jemenským povstalcům hútíům prostřednictvím Íránu satelitní údaje pro zaměřování jejich raketových a dronových útoků na západní obchodní lodě v Rudém moři. Napsal o tom ve čtvrtek večer americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na tři zdroje. Íránem podporované povstalecké skupině se díky tomu podle listu daří ochromit jednu z klíčových globálních obchodních tras a dále destabilizovat region.

Rusko chce zakázat propagaci života bez dětí. Nový zákon ve čtvrtek prošel prvním čtením v tamním parlamentu. Za šíření této myšlenky na internetu, v médiích nebo v reklamě budou hrozit vysoké pokuty. Jde tak o další opatření, kterým chtějí úřady zvrátit nepříznivý trend klesající porodnosti.

Novým velvyslancem v Moskvě bude Daniel Koštoval, bývalý náměstek na ministerstvu obrany. Úřadu by se měl ujmout v prvních měsících roku 2025, informovalo v úterý ministerstvo zahraničí. Předchozí český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka skončil ve funkci ke konci května. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) popřál Koštovalovi v náročné misi mnoho sil a v rozhovoru pro ČT uvedl, že Česko musí hájit své zájmy všude na světě. Souhlas od přijímající země, takzvaný agrément, už nový velvyslanec obdržel.

Irsko řeší, kdo je Cobalt. Podle médií je tak označován nejmenovaný irský vládní politik, který se prý nechal prostřednictvím krásné agentky zverbovat pro spolupráci s Moskvou. Řada irských zákonodárců tak tento týden raději ujišťovala, že oni Cobaltem nejsou. Dotyčného politika podle médií ze spolupráce s Ruskem dlouho podezírají i irské tajné služby.

Ministerstvo zahraničí USA apeluje na své občany, aby necestovali do Ruska. A v případě, že v této zemi už jsou či dlouhodobě pobývají, aby ji neprodleně opustili. Toto několik měsíců staré doporučení Washington znovu zopakoval po odsouzení dalších dvou Američanů, jejichž procesy považuje ze strany ruské justice za zmanipulované. Panuje podezření, že Moskva účelově stíhá cizince, aby je následně mohla vyměnit – například za své Západem odhalené agenty.

Bitvu o Dukelský průsmyk si připomněli vojáci, politici i veteráni. Ti čeští u památníku na pražském Vítkově, ti slovenští přímo na místě bitvy. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) řekla, že vojáky, kteří za druhé světové války bojovali za osvobození Evropy, by současná společnost neměla rozlišovat podle jejich národnosti nebo ideového zaměření, spojovala je totiž myšlenka svobody a statečnost. Pietní akce připomněly nejen jednu z nejtvrdších bitev druhé světové války na slovenském území, vedle vzpomínek se totiž mluvilo i o současném rusko-ukrajinském konfliktu. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) zkritizoval většinu Evropské unie kvůli dodávkám zbraní na Ukrajinu.

V ruské vědecké komunitě panuje strach. Během posledních šesti let bylo v zemi zatčeno nejméně deset vědců, z nichž mnozí prováděli výzkum v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky nebo hypersoniky, informoval The Wall Street Journal. Někteří z nich byli například zatčeni kvůli podezření, že předávali vědecká data konkurentům Moskvy. Poslední z nich byl odsouzen k patnácti letům vězení. Několik vědců bylo zadrženo poté, co se se souhlasem ruského státu podíleli na výzkumu s jinými zeměmi. Někteří pracovali na projektech souvisejících s obranným sektorem.

Rusové stále nevnímají válku, kterou jejich představitelé rozpoutali na Ukrajině, v reálných obrysech, míní dříve nejbohatší ruský podnikatel Michail Chodorkovskij, který kvůli svým názorům musel odejít do exilu. To by se mohlo změnit například ve chvíli, kdy by musel ruský vládce Vladimir Putin nasadit do konfliktu více sil.

Rusko zničilo všechny naše tepelné elektrárny a zdá se, že plánuje útoky na ty jaderné na Ukrajině, řekl v projevu na 79. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že informace o možných plánech ruského vládce Vladimira Putina nedávno dostal od zpravodajských složek své země.

Neznámý počet lidí bez domova podepsal z různých důvodů smlouvu s ruskou armádou, aby šli bojovat na Ukrajinu. Někteří to dělají pro peníze, někteří pro vlast. Jiní proto, že „nemají, co jiného by dělali“. Děje se to v době, kdy se Moskva snaží vyhnout další vlně mobilizace, což je pro ni krajně citlivá věc, a kdy ruská armáda i kvůli ukrajinskému vpádu do Kurské oblasti potřebuje další vojáky, píše Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) na svých internetových stránkách.

Ruský režim podle Indie donutil 91 jejích občanů narukovat do invaze na Ukrajinu. Desítkám z nich už se podařilo dostat se zpět domů, řada dalších ale na svůj návrat do vlasti stále čeká. Jejich příběh popsala britská stanice BBC.

Ruská invazní vojska na východě Ukrajiny dál postupují ke klíčovému městu Pokrovsk. Jeho obsazením by Moskva získala podle analytiků strategickou výhodu pro ovládnutí Donbasu. S ukrajinskými vojáky, kteří oblast brání, natáčeli těsně u frontové linie zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger.

Pokračující agrese Moskvy na Ukrajině vnesla do ruské společnosti postupem času další problém – z vlasti odchází mnoho Rusů. Ať už proto, že s invazí nesouhlasí, nebo proto, že nechtěli narukovat do armády. Velká komunita těchto nových migrantů tak vznikla v Srbsku. Desítky tisíc lidí si balkánský stát vybraly mimo jiné kvůli silným historickým a kulturním vazbám.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana v noci zničila 144 ukrajinských bezpilotních prostředků, které útočily na devět ruských regionů. V Moskvě přerušila provoz letiště, na jednom z nich vypukl podle telegramových kanálů požár. Ve městě Ramenskoje spadly podle tvrzení ruských úřadů trosky sestřeleného dronu na obytné budovy a jednoho člověka zabily. Ukrajina hlásí sestřelení desítek ruských dronů nad svým územím a dva zraněné v Čerkasech.

Ruské regionální „volby“ podle očekávání opanovala vládní strana Jednotné Rusko. V některých oblastech dokonce posílila. Překvapivý byl nejčastější způsob hlasování. Zatímco elektronicky v Moskvě hlasovaly tři miliony lidí, klasický lístek do urny vhodilo jen 142 tisíc voličů. Elektronické hlasování bylo povoleno ve 25 regionech. Podle analytiků během něj docházelo k podvodům. „S volbami to nemělo nic společného,“ okomentoval v Událostech, komentářích ruské hlasování politolog Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Rusko se mělo podle plánů vůdce Vladimira Putina stát vědeckou velmocí první kategorie. Ale plány na rozpočet na další dva roky říkají, že výdaje na výzkum se budou snižovat.

Ruská protivzdušná obrana oznámila, že v noci zničila 158 ukrajinských dronů nad patnácti ruskými regiony. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit. V moskevské rafinérii po útoku vypukl požár, uvedl podle agentury Reuters starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. V noci pokračovaly rovněž ruské dronové a raketové údery na Ukrajině. Místní úřady mluví o řadě mrtvých. Jen Charkov hlásí od rána deset zásahů. Podle britských zpravodajců navíc Rusové urychlili svůj postup směrem k Pokrovsku.

Moskva oznámila, že posílá další dělostřelectvo do ruské Kurské oblasti, kde pokračuje průnik ukrajinských jednotek. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj ho označil za preventivní tah, který má zabránit obsazení města Sumy. Právě Sumský region na Ukrajině nepřestává čelit silnému ostřelování, útoky tak dál vyhánějí tamní obyvatele z domovů v pohraničí. V oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajem Janem Řápkem.

Obyvatelé Litvy, Lotyšska a Estonska si připomněli, když před 35 lety vytvořili nejdelší lidský řetěz na světě. Jednalo se o mírový protest proti sovětské okupaci, do kterého se zapojily dva miliony lidí napříč generacemi. Nyní si tyto události Pobaltí připomíná různými způsoby, například běžeckým závodem, jenž stejně jako tehdy propojuje Vilnius, Rigu a Tallin. Vlády v těchto metropolích ale nezapomínají ani na současnou mezinárodní situaci, kterou definuje ruská agrese na Ukrajině.