Moskva

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.

Člověk v tísni už roky pomáhá civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině, která od roku 2022 čelí celoplošné ruské invazi včetně útoků na civilní cíle a infrastrukturu. Organizace například zajistila přístup k pitné vodě už pro 150 tisíc lidí. „V místech výbuchů, vojenských operací se rozpadají vodní systémy,“ popisuje ředitel organizace Šimon Pánek, proč je na mnoha místech problém s nedostatkem vody. Kromě toho pomáhá se zajištěním tepla a dodávek energií, s opravami poškozených obydlí či podporuje vzdělávání. „Práce s učitelkami a učiteli, aby zvládli pracovat s traumatizovanými dětmi, je nesmírně důležitá,“ vysvětluje Pánek.

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.

V Rusku narůstá nervozita z ukrajinských dronů dlouhého doletu. Někteří Moskvané vyjadřují obavy nebo nespokojenost s chováním úřadů po nedělním ukrajinském útoku. Během něj přeletělo hranici pět set až tisíc ukrajinských bezpilotních letounů. Rozšiřující se dosah ukrajinských zbraní si uvědomují nejen civilisté, ale i ruské úřady, armáda a klíčové podniky. Na hrozbu dronů se připravují, přestože se nacházejí stovky až tisíce kilometrů od hranic obou zemí.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se země stala terčem jednoho z nejmasivnějších ukrajinských útoků od začátku své války proti sousednímu státu. Velký nálet zasáhl Moskvu a Moskevskou oblast, potvrdil ho i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady tvrdí, že několik lidí zemřelo. Ruské telegramové kanály a ukrajinská SBU uvádějí, že zasaženy byly průmyslové podniky s vazbami na armádu. Ukrajinské úřady také informují o ruských úderech a uvádějí zraněné.

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.

Ukrajina, která se již pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi, tvrdí, že přibývá ruských vojáků, kteří se dobrovolně vzdávají ukrajinské armádě. Někteří z nich se prý dokonce chtějí přidat do řad ukrajinské armády.

Ukrajinská armáda i regionální představitelé informovali o útocích ruských dronů a o bojových střetech na frontové linii v posledních 24 hodinách, a to navzdory stále platnému třídennímu příměří zprostředkovanému Spojenými státy. Podle ukrajinských úřadů přišlo při těchto ruských útocích o život pět lidí a nejméně sedmnáct dalších utrpělo zranění. Moskva rovněž obvinila Kyjev z porušování příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko se válku ukončit nechystá a že Ukrajina se musí připravit na nové ruské útoky.

Rusko si v sobotu dopoledne vojenskou přehlídkou v Moskvě připomnělo 81. výročí sovětského vítězství ve druhé světové válce. Kreml obvykle na Den vítězství pořádá rozsáhlé vojenské defilé, letos však na Rudém náměstí kvůli „operační situaci“ chyběla pozemní vojenská technika. Dle médií byla akce dokonce nejtlumenější za poslední roky. Ruský vládce Vladimir Putin nicméně v projevu podle agentury TASS chválil postup svých vojáků v bojích na Ukrajině, ačkoliv prý tuto zemi, kterou z jeho rozkazu Rusové napadli, podporuje NATO.

Podle zpravodajky ČT na Ukrajině Darji Stomatové se ohlášený třídenní klid zbraní na frontě v pravém smyslu nedodržuje. Ukrajinské úřady hlásí dva mrtvé po ruských útocích v Dněpropetrovské oblasti. Další člověk zahynul už v pátek při ruském úderu v Černihivské oblasti. Není jasné, zda se útoky v Dněpropetrovské oblasti odehrály po začátku příměří, které potvrdily Kyjev i Moskva.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že mezi Ruskem a Ukrajinou má od 9. do 11. května platit třídenní příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně příměří potvrdil a později tak učinila i Moskva. Klid zbraní má zahrnovat také výměnu tisícovky zajatců na každé straně. Oznámení přišlo po vzájemných obviněních Kyjeva a Moskvy z porušování dřívějšího jednostranného příměří vyhlášeného Ruskem kvůli oslavám konce druhé světové války.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho síly od středečního večera sestřelily nad ruským územím 347 ukrajinských dronů. Podle agentury AFP jde o obzvlášť vysoký počet. Údery hlásí i Ukrajina. Čtyři raněné si v noci podle úřadů vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, dalších devět raněných ve čtvrtek oznámily úřady z Charkova. Válčící strany přitom tento týden vyhlásily jednostranná příměří s odlišnými daty.

Od začátku května zahynulo na Ukrajině kvůli bojům nejméně 70 civilistů a více než 500 dalších bylo zraněno. Uvedla to Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU), která informace o mnohých hlášených civilních obětech ověřila. Jen v úterý podle zatím neověřených zpráv ruské útoky připravily o život 28 lidí a dalších 194 osob zranily, sdělila mise.

Úřady v ruském pohraničním Ivangorodu chystají na sobotu 9. května další koncert určený obyvatelům estonské Narvy na protějším břehu řeky.

Nejméně dvě desítky lidí zabily v úterý ruské útoky na ukrajinská města Záporoží, Kramatorsk a Dnipro, vyplývá z informací úřadů. V Záporoží ruský útok zabil 12 lidí, uvedl šéf záporožské oblastní správy Ivan Fedorov. Na centrum Kramatorsku Rusové shodili letecké pumy a připravili o život nejméně pět lidí, napsal na telegramu náčelník správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. V Dnipru jsou tři zabití, sdělil vedoucí tamní správy Oleksandr Hanža. Rusko informuje o třech zabitých při ukrajinských útocích.

Investigativní novinář Szabolcs Panyi, který rozkryl vazby vlády v Budapešti na Moskvu, poskytl pro pořad Newsroom ČT24 rozhovor, v němž přibližuje metody tlaku vlády Viktora Orbána. Věří, že politická změna v Maďarsku přinese konec éry státem řízené propagandy a odhalí hloubku ruského zásahu do chodu státu. V rozhovoru, který s ním vedla Jana Ďuďáková, hovořil také o špionážním softwaru Pegasus, trestním oznámení i nálepce zrádce v maďarských médiích.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil od půlnoci na středu 6. května klid zbraní, dobu trvání nestanovil. Ruské ministerstvo obrany před tím vyhlásilo příměří na 8. a 9. května, u příležitosti oslav konce druhé světové války. Zelenskyj uvedl, že Ukrajina považuje lidský život za nesrovnatelně větší hodnotu než „oslavy“ jakéhokoli výročí, a vyzval ruské vedení, aby podniklo „skutečné kroky k ukončení své války“.

Dron v noci na pondělí zasáhl výškový dům v Moskvě, prohlásil starosta města Sergej Sobjanin. Nikomu se podle něj nic nestalo. Komu dron patřil, nespecifikoval, ale proti Rusku podniká vzdušné útoky Ukrajina v odvetě za neustávající ruské nálety na její území. Incident se stal krátce před pátečními oslavami Dne vítězství, na který se v Moskvě tradičně chystá vojenská přehlídka.

Loď vezoucí obilí, které podle Kyjeva ukradlo Rusko na okupovaném území, Izrael nevyloží. Informovaly o tom ve čtvrtek izraelské sdělovací prostředky a potvrdil též ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který to označil za „vítaný vývoj“, napsala agentura Reuters.

Jednu oběť si vyžádalo ruské ostřelování Nikopolu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Jedenáct lidí také utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na Oděsu, oznámili už ráno záchranáři a úřady. Ruskem dosazená správa Záporožské jaderné elektrárny podle agentury Reuters uvedla, že ukrajinský dronový útok zabil jednoho zaměstnance.

Před pětatřiceti lety se do tehdejšího Československa vrátili krajani z Volyně. Nabídku bývalé vlasti jich využilo 1800. Na Ukrajině žili v blízkosti Černobylu a chtěli uniknout následkům jaderné havárie. Volyňští Češi se do Československa v dubnu 1991 vraceli hlavně z Malé Zubovštiny na tehdy ještě stále sovětské Ukrajině. Krajané požádali o návrat prezidenta Václava Havla při jeho návštěvě Moskvy v únoru 1990. Na Ukrajinu nejdřív mířila humanitární pomoc. Pětiletou lhůtu pro získání občanství pro ně zákon zrušil až v roce 1995.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli, u příležitosti čtyřicátého výročí jaderné exploze v Černobylu, obvinil Rusko z jaderného terorismu, informovala agentura AFP. Zelenskyj také uvedl, že ruské drony pravidelně létají nad odstavenou černobylskou elektrárnou a že jeden z nich loni narazil do ochranného pláště jednoho z reaktorů. Moskva loni v únoru zodpovědnost za tento incident odmítla.