Moskva

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.

Ruský dron v pátek odpoledne zasáhl centrální budovu ukrajinské tajné služby SBU v centru Kyjeva, uvedl server Ukrajinska pravda. Po výbuchu z místa stoupal hustý dým, uvedli očití svědci. Později informaci potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že uložil šéfovi tajné služby na ruský útok odpovědět. Ruský dron zasáhl přímo pracovnu šéfa SBU, který v ní ale v tu chvíli zrovna nebyl, napsal server Ukrajinska pravda. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha označil útok za „významnou eskalaci“ války, kterou Rusko proti Ukrajině vede pátým rokem.

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.

NATO a Evropská unie jsou díky ruskému vládci Vladimiru Putinovi, který rozpoutal válku proti Ukrajině, jednotnější a odhodlanější, řekl prezident Petr Pavel ve středečním rozhovoru se stanicí CNN. Moskva podle něj ve válce není úspěšná, a proto se uchyluje k nepřímým akcím v zemích podporujících Kyjev a zaměřuje se na měkké cíle. Ruská válka proti Ukrajině je nyní podle hlavy státu v patové situaci.

Celkem 12 lidí včetně jednoho občana Indie přišlo v noci na úterý o život při ruských úderech na Kyjev a okolí hlavního města, které pokračovaly šestý den v řadě, oznámil ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších dvou obětech informoval náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V Chersonu ruské drony zabily jednoho muže a zranily dvě děti, uvedly úřady. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v mnoha dalších částech Ukrajiny. Rusko tvrdí, že se v noci zaměřilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Oděse. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, ruské úřady informují o pěti obětech.

To, co Vasilij Mitrochin v roce 1992 přivezl do Vilniusu, nikdy nemělo opustit nejutajovanější archivy KGB. „Je jedním z nejvýznamnějších špionů studené války, protože světu odhalil, co KGB prováděla po celém světě,“ uvedl v rozhovoru pro LRT.lt britský novinář a spisovatel Gordon Corera.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.

Velvyslanec reprezentuje svoji zemi a vedle toho je i v tom dobrém slova smyslu obchodníkem, tedy pomáhá českému byznysu a pomáhá tak České republice, řekl v Interview ČT24 nový zástupce Česka ve Washingtonu Jakub Kulhánek. Chce se zaměřit na byznysová témata. „Jedna z věcí, o které se například mluví, je možnost, že by Česká republika uzavřela dlouhodobý kontrakt na odebírání zkapalněného plynu z USA. To by Česku pomohlo z hlediska energetické bezpečnosti.“ Vedle kontaktů s centrální administrativou zdůraznil i posilování vztahů s jednotlivými americkými státy. Zejména tam, kde se koncentruje český byznys nebo kde jsou pro něj příležitosti. Konkrétně zmínil Texas jako velmi perspektivní stát a jeho startupovou scénu. V pořadu, kterým provázela Tereza Willoughby, hovořil i o výhrůžkách Íránu vůči Radiu Farda sídlícímu v Praze, o návštěvě šéfa CIA Johna Ratcliffa v Moskvě či o napjatých vztazích mezi USA a Kanadou.

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe tento týden v Moskvě varoval ruské představitele, aby v reakci na patovou situaci ve svém tažení proti Ukrajině nevyhrotili konflikt se spojenci USA v NATO, jmenovitě s pobaltskými státy Estonskem, Litvou a Lotyšskem. Šéf CIA zároveň naléhal na Kreml, aby omezil svou vojenskou a ekonomickou podporu Íránu. Ve čtvrtek šéf ruské civilní rozvědky (SVR) Sergej Naryškin potvrdil, že se s Ratcliffem setkal. Americký prezident Donald Trump řekl, že si nemyslí, že Rusko na nějakou alianční zemi zaútočí.

Ve čtvrtek ve věku 72 let zemřel dlouholetý zahraniční zpravodaj České tiskové kanceláře (ČTK) Karel Barták. V agentuře strávil 28 let, jako její stálý zpravodaj působil v Paříži, Moskvě a Bruselu. Z belgické metropole více než deset let informoval především o Evropské unii a NATO a sledoval cestu Česka do obou organizací. Po odchodu z ČTK pracoval dvanáct let v Evropské komisi. O jeho úmrtí informovala rodina.

Záporožská oblast čelí pravidelně ruským útokům. Jen během toho nočního, kdy město zasáhla letecká puma, zemřeli nejméně dva lidé. Největší problém tam způsobují bezpilotní letouny, které Moskva využívá i k úderům na civilisty. Město se snaží obyvatele chránit pomocí speciálních sítí. Jen za červenec vojáci pokryli přes dvě stě kilometrů cest. V metropoli Záporožské oblasti nazelenalá bariéra zakrývá přes 400 tisíc metrů čtverečních ulic. „Skutečně pomáhají. Díky tomu existují alespoň nějaké koridory, kterými se dá projet relativně bezpečněji,“ říká řidič Oleh, který evakuuje raněné z fronty. Síť není neprůstřelná, ale i tak dokáže drony výrazně zpomalit nebo zastavit. Kromě civilní infrastruktury zakrývá i evakuační a příjezdové trasy nebo vojenské checkpointy.

Na utajenou schůzku do Moskvy v úterý přicestoval ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe, informovala americká média s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Zpráva přichází poté, co byl v úterý na moskevském letišti spatřen americký vojenský transportní letoun a kolona diplomatických vozidel USA. Washington ani Kreml informaci o cestě šéfa americké tajné služby do Ruska nepotvrdily. Tiskové agentury později informovaly, že letoun už odletěl.

Rusové zasáhli v pátek odpoledne největší nákupní centrum v Kryvém Rihu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Útok zabil nejméně šestnáct lidí a dalších sto třicet zranil. V kritickém stavu je i několik dětí. Další lidé včetně několika dětí zemřeli po ruském útoku v Mykolajivské oblasti. Mrtví či zranění civilisté jsou po ruských náletech také v Chersonské, Záporožské a Charkovské oblasti. Cílem náletu ruských dronů byl i hraniční přechod mezi Ukrajinou a Moldavskem. Ukrajinské drony v noci zasáhly ropnou rafinerii Lukoilu poblíž ruského Permu.

Rusko provedlo v noci na čtvrtek rozsáhlý útok na Kyjev, na ukrajinské hlavní město zaútočilo poté i odpoledne a večer. Noční nálety zabily ve městě nejméně patnáct lidí, jeden člověk zahynul i v Kyjevské oblasti. Zraněny jsou více než čtyři desítky lidí. Ve třech kyjevských čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice. Odpolední a večerní útoky zabily ve městě jednoho člověka a další dva zranily, zapálen byl obchodní dům. Starosta Vitalij Klyčko uvedl, že od začátku plnohodnotné války poničily ruské útoky v Kyjevě každou třetí velkokapacitní obytnou budovu.

Čtyři mrtvé a pět zraněných si vyžádal útok ruského FPV dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Záporožské oblasti po ruských úderech zemřeli dva lidé, stejně tak v Žytomyru, kde zasáhly policejní velitelství. Ukrajinské drony v noci na středu útočily na průmyslovou oblast ve městě Ufa v Baškortostánu a zřejmě také na závod na výrobu výbušnin v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti, tvrdí média a někteří regionální činitelé.

Moskevský soud odsoudil litevského občana Romase Liutkuse v nepřítomnosti k sedmi letům vězení za údajné poškození hrobů sovětských vojáků v Litvě. Zároveň mu uložil pětiletý zákaz činností souvisejících se správou internetových stránek a telekomunikačních sítí, oznámila ruská generální prokuratura.

Při ruském raketovém útoku v obci Pečenihy v ukrajinské Charkovské oblasti zemřelo nejméně deset lidí, oznámili prezident země Volodymyr Zelenskyj a místní úřady. Dalších sedmnáct osob bylo zraněno, poškozeno bylo deset rodinných domů. Starosta ruské metropole Sergej Sobjanin zase podle agentury AFP tvrdí, že na moskevský region útočilo v noci na úterý 620 dronů. Ruská protivzdušná obrana podle něj přes 180 bezpilotních prostředků v oblasti hlavního města zničila, zraněni byli tři lidé.

Ukrajina v noci na neděli podnikla jeden z dosud největších vzdušných útoků na Rusko. Uvedla, že zasáhla podnik na výrobu paliva pro rakety. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že zničilo 822 dronů. Ruské síly zase ráno zaútočily na Kyjev balistickými raketami. V několika částech metropole vypukly požáry a nejméně tři lidé byli zraněni, dva lidé pak zemřeli a třináct lidí bylo zraněno při útoku na město Kryvyj Rih. Celkem čtyři mrtvé hlásí také úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.

Polské bezpečnostní složky zadržely před několika dny ruského občana naverbovaného ruskými zpravodajskými službami, který plánoval zabít ve Varšavě člověka s dvojím občanstvím – americkým a ukrajinským –, oznámil dle polských médií premiér Donald Tusk. Zamýšlená oběť byla podle něj nepohodlná z pohledu režimu ruského vládce Vladimira Putina. Moskva se zatím nevyjádřila.

Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzývá Arménii, aby do prosince 2026 uspořádala referendum o vstupu do Evropské unie, uvedl ruský náměstek ministra zahraničních věcí Michail Galuzin v rozhovoru pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS. Prohlášení ministerstva bylo zveřejněno na jeho webových stránkách.

Syrský soud odsoudil v nepřítomnosti svrženého diktátora Bašára Asada k trestu smrti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané za občanské války, která vypukla v roce 2011. Asad s rodinou uprchl v prosinci 2024 do Moskvy poté, co Damašek dobyla koalice vedená islamisty.

Tři mrtvé a 37 zraněných si v noci na neděli vyžádal ruský útok na Charkov, zaměřený na obytné budovy, oznámil tamní starosta Ihor Terechov. Obytné domy byly poškozeny i v Oděse, kde ruský úder zranil minimálně dvanáct lidí. Dalších jedenáct lidí utrpělo zranění po úderech v Dněpropetrovské oblasti. V Záporožské oblasti po útoku zemřel záchranář. Útoky hlásí i ruské úřady. Regionální krizové centrum v Bělgorodské oblasti tvrdí, že v důsledku útoků ukrajinských dronů zemřelo pět lidí.