Moskva strana 3 z 5

Ruské úřady hovoří o tom, že při náletu na Bělgorod zemřelo v sobotu dvacet lidí a přes sto dalších utrpělo zranění. Údaj není možné bezprostředně nezávisle ověřit. Ukrajinská média píší s odkazem na zdroje v bezpečnostních složkách, že Kyjev útočil na vojenské cíle a že civilní ztráty jsou výsledkem špatné práce ruské protivzdušné obrany. Rusko bez důkazů tvrdí, že Ukrajinci při náletu použili i raketomety české výroby. Moskva požadovala, aby Česko na zasedání Rady bezpečnosti OSN vysvětlilo své dodávky zbraní Kyjevu, ale česká diplomacie se Ruskem iniciovaného jednání odmítla účastnit. Ukrajina v sobotu opět vzdorovala ruským bezpilotním letounům a raketám, v Charkově zranil úder na civilní budovy 26 lidí.

Vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj na sociální síti X ujistil své podporovatele, že je v pořádku, a potvrdil, že ho ruské úřady přesunuly do trestanecké kolonie za polárním kruhem. O jednom z největších ruských kritiků Kremlu neměli jeho spolupracovníci zprávy od začátku prosince, v pondělí se jim však podařilo spojit skrze Navalného právníka.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli účastnil přísahy nového argentinského prezidenta Javiera Mileie. Šlo o první oficiální cestu ukrajinské hlavy státu do Latinské Ameriky. Podle analytiků se tak Kyjev snaží získat na svou stranu země „globálního Jihu“, které dosud odmítaly zaujmout k rusko-ukrajinské válce jasné stanovisko.

V dlouhodobém horizontu se počítá s tím, že Česko by mělo mít velvyslance v Rusku, oznámil po jednání s nejvyššími ústavními činiteli prezident Petr Pavel. Jako první se podle něj nejspíš bude řešit post zástupce velvyslance. Na Pražském hradě se setkal s premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedy obou komor parlamentu – šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a šéfkou Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Společného jednání o zahraniční politice se účastnil také ministr za příslušný resort Jan Lipavský (Piráti).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při komunikaci s některými veliteli ozbrojených sil obchází náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného, což generálovi ztěžuje řízení celé armády. V pondělí to napsal list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenované zdroje. O napětí mezi politickým a vojenským velením Ukrajiny, která čelí ruské agresi, se spekuluje již přinejmenším několik týdnů.

Rusko se stalo zas o něco sovětštějším. Na místě někdejší Stalinovy Výstavy úspěchů národního hospodářství, kde jednotlivé republiky prezentovaly sklizně či ocel, otevřeli remake. V ukrajinském pavilonu je expozice zemědělství. Návštěvníci si v areálu mohou podojit krávu, prohlédnout jadernou bombu nebo zastřílet. Vidět je i Vladimir Putin v mnoha podobách.

Devět poslanců Putinovy strany Jednotné Rusko prosazuje zákaz používání anglických slov v reklamě, v informacích o zboží i v názvech bytových komplexů. Novelu zákona o národním jazyce předložili dolní komoře ruského parlamentu. Podle nich se anglicismy nelíbí většině vlastenecky smýšlejících obyvatel.

Ruský diktátor Vladimir Putin hodlá zvýšit počet ruských vojáků o skoro 170 tisíc. Uvedl to ve výnosu na webových stránkách Kremlu. Podle agentury AFP to znamená navýšení počtu míst v armádě o patnáct procent. Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že kvůli výnosu s mobilizací nepočítá. Počet vojáků se má podle něj zvýšit postupně, hlavně cestou uzavírání dobrovolných kontraktů s armádou.

Ukrajinská armáda posílá nové útočné oddíly na levý břeh Dněpru v Chersonské oblasti, tvrdí podle amerického Institutu pro studium války (ISW) ruští prováleční komentátoři. Píší o tom, že na levém břehu Dněpru u obce Krynky je v současnosti asi tři sta až čtyři sta ukrajinských vojáků. Ruské jednotky mezitím pokračují v úderech na ukrajinském území, Kyjev hlásí mrtvé z Chersonské a Doněcké oblasti.

Šéf NATO Jens Stoltenberg ocenil, že se Ukrajině podařilo vytlačit ruské námořnictvo z části Černého moře a obnovit trasy pro vývoz obilí. Navzdory tomu, že Moskva v létě od obilné dohody odstoupila, koridorem Ukrajinci za poslední dva měsíce přepravili na sedm set tisíc tun zrna. Hlavní exportní cestou ale zůstává rumunská Konstanca. Za deset měsíců už prošlo přístavem u delty Dunaje skoro třicet milionů tun obilí, což je o pět milionů víc než za celý loňský rok.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyzvala spojence, aby nad Ukrajinou vytvořili „zimní štít“ a ochránili ji tak před ruskými útoky. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba uvedl, že Evropská unie zatím Ukrajině dodala jen 300 tisíc kusů dělostřelecké munice ze slíbeného milionu do března příštího roku. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že Evropa musí pracovat na užší spolupráci zbrojního průmyslu, aby dokázala Ukrajině více pomoci.

Schválený zákon o ruském rozpočtu na rok 2024 ukazuje, že Kreml plánuje dlouhou válku. Rekordních 40 procent výdajů půjde do armády a na bezpečnost. Právě válečný průmysl spolu s úspěšným obcházením sankcí drží ruské hospodářství nad vodou, experti ale varují, že v dlouhodobém horizontu není současný stav udržitelný. S pokračujícími boji počítá i Ukrajina, která plánuje příští rok hospodařit s obrovským deficitem, aby posílila obranyschopnost země a zajistila vlastní výrobu dronů, zbraní a munice. Kyjev spoléhá na finanční podporu ze zahraničí, obává se ale sílící únavy z války u spojenců.

České úřady se zabývají dalším majetkem Ruska, který by mohl být obstavený v rámci národních sankcí. Podle informací ČT Finanční analytický úřad (FAÚ) prověřuje hotely ovládané ruskými státními organizacemi. Už před dvěma týdny vláda uvalila sankce na společnost ovládající v Česku desítky nemovitostí Ruské federace.

Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace, řekl prezident Petr Pavel novinářům v Římě po úterním jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Zmínil také, že vzájemná spolupráce může dále růst i v ostatních oblastech, tedy kosmickém výzkumu, letectví, dopravní infrastruktuře, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Finsko uzavře na dva týdny celou hranici s Ruskem ve snaze zastavit příliv migrantů z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí. Na tiskové konferenci to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Opatření začne platit v noci na čtvrtek.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Moskva i další ruské regiony se podle ruských médií a úřadů staly v noci na neděli terčem rozsáhlých útoků bezpilotních letounů. Dočasně kvůli nim byla přerušena doprava na moskevských letištích Domodědovo a Vnukovo. Ruské úřady uvádějí, že jeden člověk utrpěl lehké zranění a že sestřeleno bylo přes dvacet dronů. Podle ukrajinských médií provedla útok ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Rusko v noci na neděli rovněž útočilo na Ukrajinu drony.

Největší ledovec světa se dal do pohybu poté, co byl přes tři desítky let usazen na mořském dně. Obří kus ledu pojmenovaný A23a o rozloze téměř čtyř tisíc kilometrů čtverečních se v roce 1986 oddělil od antarktické pevniny, brzy však zakotvil ve Weddellově moři, a stal se tak prakticky ledovým ostrovem. V uplynulém roce ho však voda začala unášet značnou rychlostí pryč a teď se blíží hranicím vod Antarktidy.

Česko navrhuje Evropské unii omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím, což je veřejně známým faktem. Vyjádření šéfa diplomacie poskytl mluvčí ministerstva Daniel Drake. O českém návrhu předtím informoval list Financial Times (FT).

Mezi ruskými nemovitostmi, které v České republice zablokoval katastrální úřad, je i pražské sídlo Ruského kulturního centra. To bylo už dříve prověřováno kvůli protiukrajinské propagandě. Kromě toho se národní sankce vztahují i na budovy konzulátů v Brně a Karlových Varech.

Ukrajinským silám se podařilo v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny zatlačit ruská vojska tři až osm kilometrů dál od levého břehu řeky Dněpr, tvrdí mluvčí jižního velení ukrajinské armády Natalija Humenjuková. Výrok však nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Ruské síly už podle ní nemohou ostřelovat pravý břeh z minometů, i když pokračují v palbě pomocí jiných zbraní. Invazní jednotky pak v noci na neděli pokračovaly v útocích na ukrajinské území, hlavní město Kyjev hlásí několik náletů bezpilotních letounů.

Ruské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo zástupce českého velvyslance v Rusku Jiřího Čisteckého. Chtělo mu tím dát najevo svůj nesouhlas s přidáním ruského podniku spravujícího nemovitosti na český sankční seznam. S odvoláním na sobotní vyjádření ruského ministerstva zahraničí to uvedla agentura TASS. Přidání ruského podniku na seznam schválila ve středu česká vláda. Rozhodla tím také o zmrazení jeho majetku v České republice.

Zmrazení majetku ruského podniku spravujícího nemovitosti Českou republikou nezůstane  podle Moskvy bez odpovědi. Podle agentury TASS se tak vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, později podobně reagovala také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Peskov označil krok Prahy za nezákonný, ruské úřady podle něj prozkoumají, jaký majetek má Česká republika v Rusku. O zařazení podniku na národní sankční seznam rozhodla ve středu vláda.

Rusko plánuje v následujícím desetiletí vyslat na Měsíc kosmonauty a do budoucna tam vybudovat vlastní základnu, uvedla agentura TASS s odkazem na ruskou kosmickou korporaci RKK Energija. Moskva se tak údajně pokusí vyrovnat podobným snahám Spojených států a stanout po boku dalších států, které se při dobývání vesmíru zaměřují na jedinou přirozenou družici Země.