Moskva strana 3 z 5

Podíl ropy z ruského ropovodu Družba loni na celkovém dovozu do Česka činil 58 procent, meziročně je to nárůst asi o dva procentní body. Zbylá část byla tvořena dodávkami z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský TAL. Celkově loni do Česka přiteklo 7,4 milionu tun ropy, což je zhruba stejné číslo jako o rok dříve, informoval generální ředitel státní společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Podnik v současnosti připravuje rozšíření ropovodu TAL, po jehož dokončení by se měla Česká republika stát nezávislou na ruské ropě.

Světová média si všímají a komentují vítězství Petra Pellegriniho ve slovenských prezidentských volbách. Západní deníky, například The New York Times, o něm hovoří jako o proruském populistovi, který porazil prozápadního kandidáta. BBC uvedla, že Ukrajina teď definitivně ztratí na Slovensku podporu. Naopak média v Rusku, které vede útočnou válku proti Ukrajině, píší o tom, že zvítězil kandidát, který odmítá dodávky zbraní svému východnímu sousedovi, čímž podporuje rychlé řešení konfliktu na Ukrajině.

Slovenská policie obvinila osm lidí v sedm let staré kauze únosu vietnamského podnikatele z Německa přes Česko, Slovensko a Moskvu do Vietnamu. Mezi stíhanými jsou příslušníci vietnamské tajné služby a někdejší poradce slovenského premiéra Roberta Fica Quang Le Hong. Napsal to list Denník N.

Rusko vyzvalo Ukrajinu k vydání všech činitelů údajně zapojených do teroristických útoků v Rusku. Kyjev požadavek označil za nesmyslný a obzvláště cynický, protože přichází na výročí osvobození Buči. Před dvěma lety se objevily první důkazy o ruském masakru tamních civilistů.

Ukrajina v noci opět čelila ruskému ostřelování. Bezpilotní letouny zasáhly obydlenou oblast v Charkově, výbuchy hlásilo i město Chmelnyckyj na západě země. Zemřeli dva lidé, protivzdušná obrana dle Kyjeva zlikvidovala osmnáct ze sedmadvaceti dronů a raket. Ruské údery za poslední dva týdny poškodily nebo zničily pět ze šesti elektráren firmy DTEK, která pokrývá asi čtvrtinu potřeb země.

Tádžické bezpečnostní složky tento týden zadržely devět lidí, kteří podle nich mají vazby na podezřelé z teroristického útoku v koncertní síni u Moskvy a na Islámský stát-Chorásán, tedy afghánskou odnož tohoto teroristického uskupení. S odvoláním na bezpečnostní zdroj z této středoasijské země to v pátek napsala agentura Reuters.

Ruský vyšetřovací výbor tvrdí, že získal důkazy o vazbě mezi Ukrajinou a pachateli nedávného teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy. Podle vyjádření výboru útočníkům poskytli hotovost a finance v kryptoměně „ukrajinští nacionalisté“, napsala ruská státní agentura RIA Novosti. K útoku se nicméně opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát, naposledy ve čtvrtek. Kyjev jakékoliv vazby důrazně popřel. Spojené státy americké opakovaně varovaly Moskvu před teroristickou hrozbou, na aktuální ruské tvrzení reagují, že jde o nesmysl.

Podle bývalého velvyslance v Rusku a USA Petra Koláře není vhodná chvíle pro to, aby Česko do Moskvy vysílalo svého diplomatického zástupce. Praze by to nic nepřineslo, větší roli v poskytování informací nyní hrají zpravodajské služby, míní. V Interview ČT24 se také vyjádřil k rozšíření sankčního seznamu o tři subjekty. Pokud někdo účelově upravuje a manipuluje fakta s cílem ovlivnit veřejné mínění a ještě do toho investuje peníze, ohrožuje demokracii a svobodu slova, je podle Koláře potřeba k němu přistupovat jako k „nebezpečné zbrani“.

Během pátečního teroristického útoku na koncertní halu u Moskvy se lidé museli z budovy dostat vlastními silami, ruské zásahové jednotky pronikly do areálu až asi hodinu a půl po skončení střelby, záchranáři dorazili ještě později. Ve své reportáži o reakci ruských složek na to upozornila ruská redakce stanice BBC. Útok si podle nové bilance tamních úřadů vyžádal nejméně 143 obětí na životě.

Kabinet Petra Fialy (ODS) ve středu podle informací ČT jednal v utajeném režimu o českém velvyslanci v Rusku. Vztahy Prahy a Moskvy jsou mimořádně napjaté a to, zda vůbec Česko ambasadora v zemi potřebuje a kdo má zemi případně v Rusku zastupovat, se řeší už dlouhé měsíce. Vláda i prezident na to měli různé názory. Podle zdrojů z jednání vláda rozhodla o výměně na velvyslaneckém postu a proces může začít už v pondělí. Oficiálně to ale komentovat nechtěla.

Vláda ve středu rozšířila sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet také schválil další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí nebo novelu vysokoškolského zákona. Informaci, že ministři jednali o obsazení velvyslaneckého postu v Moskvě, Fiala s ohledem na režim utajení komentovat nechtěl.

Vláda se zabývá obsazením velvyslaneckého postu v Moskvě. Jde o citlivé téma, zvlášť vzhledem ke stavu česko-ruských vztahů v posledních letech. Diplomatickou roztržku spustilo zjištění, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích byli zapojení agenti ruských tajných služeb. Vzájemné vztahy pak dále zhoršila ruská invaze na Ukrajinu.

Po pátečním teroristickém útoku v Rusku zvyšuje bezpečnostní opatření řada států, například Slovensko, Norsko, Německo či Francie. Ta je zpřísnila na nejvyšší stupeň. Ke třem tisícům vojáků, kteří hlídkují ve městech, přibyli další. Paříž, ale i ostatní města jsou před blížícími se velikonočními svátky v pohotovosti.

Moskevský soud v úterý uvalil vazbu na Ališera Kasimova. Jde již o osmého muže středoasijského původu, obviněného v rámci vyšetřování teroristického útoku v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy. Ruští vyšetřovatelé vyslechli v Tádžikistánu rodiny čtyř obviněných.

Za pátečním útokem v koncertní hale u Moskvy stojí podle dosavadních informací takzvaný Islámský stát (IS), konkrétně afghánská větev Islámského státu – Chorásán. IS se k masakru sám opakovaně přihlásil, a i když jsou z minulosti známé případy, kdy se takové tvrzení neprokázalo, v tomto případě potvrzují účast IS i americké zpravodajské služby, které uvedly, že nemají žádný důvod o odpovědnosti této organizace pochybovat. Spáchání útoku teroristy z IS navíc dává s ohledem na protiruské zaměření teroristické organizace smysl. Podle nové bilance, již oznámil šéf ruské kriminální ústředny Alexandr Bastrykin, zahynulo nejméně 139 lidí a dalších 182 utrpělo zranění.

Čtyři muže, které označily ruské úřady za podezřelé z podílu na útoku v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy, obvinil moskevský soud z teroristického činu spáchaného skupinou a poslal je do vazby. Úřady informovaly o zatčení jedenácti lidí, které s terorismem v Krasnogorsku spojují, včetně čtyř útočníků. Rusové v neděli drží celostátní smutek na památku obětí pátečního teroristického útoku v krasnogorské koncertní síni, který si vyžádal podle aktualizovaných informací ruských úřadů nejméně 137 mrtvých. Jsou mezi nimi i tři děti. Počet raněných se zvýšil na 152 včetně pěti dětí, upřesnilo ruské ministerstvo pro mimořádné situace. V nemocnicích zůstává 107 pacientů, z nichž je podle ruských médií šestnáct v kritickém stavu. Tamní bezpečnostní složky mezitím pokračují ve vyšetřování útoku.

Květnou nedělí začal pašijový týden, křesťané si připomínají konec života Ježíše Krista. Také končí čtyřicetidenní postní období, jehož smyslem je duchovní očista před Velikonocemi. Papež František při mši odsoudil teroristický útok v koncertním sále v Moskvě, který označil za urážku Boha. Boží hod velikonoční letos vychází na 31. března.

Počet obětí pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy vzrostl na 133. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 147 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. V sobotu se k útoku opět přihlásil Islámský stát (IS), který večer na sociální síti zveřejnil video, o němž tvrdí, že se jedná o záběry z útoku. Podle ředitele ruské tajné služby FSB Alexandra Bortnikova bylo zadrženo jedenáct lidí, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Ruský lídr Vladimir Putin oznámil, že oběti útoku uctí nedělní celostátní smutek.

Světoví státníci odsuzují páteční teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Ten si podle ruských vyšetřovatelů, na něž odkazuje ruský nezávislý deník Kommersant, vyžádal 133 lidských životů. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 145 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

V koncertní síni v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy došlo v pátek večer ke střelbě a explozím. Počet obětí stoupl podle ruského portálu Baza na 62. Ruská bezpečnostní služba FSB po osmé hodině večer informovala o nejméně čtyřiceti mrtvých a stovce raněných. K zodpovědnosti za útok se na sociální síti přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Národní garda pátrá po pachatelích, kteří jsou podle agentury RIA Novosti zřejmě na útěku.

Rusko v noci na neděli čelilo rozsáhlému útoku dronů, z nichž se 35 nad osmi různými regiony podařilo zničit, informovala ráno agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany. Při úderu v Krasnodarském kraji zemřel jeden člověk a ve zdejší rafinerii ve Slavjansku vypukl požár. V Bělgorodské oblasti podle tamního gubernátora Vjačeslava Gladkova zemřela šestnáctiletá dívka, následně informoval o druhém mrtvém. Útoky bezpilotními letouny jsou hlášeny i z Moskvy, kde se ale podle starosty Sergeje Sobjanina obešly bez následků. Úřady ale oznámily, že kvůli útokům byl omezen provoz na tamních letištích. Útoky hlásí i Ukrajina, která podle agentury Ukrinform sestřelila nad Oděskou a Mykolajivskou oblastí čtrnáct dronů.

Česko využívá kontakty z období studené války při shánění tolik potřebné munice pro Ukrajinu. V době zablokované zbrojní pomoci ze Spojených států, pomalého nárůstu výroby munice na Západě a tenčících se zásob ukrajinské armády nakupuje Praha i od zemí, které vystupují jako spojenci Moskvy. Uvedl to americký list The Wall Street Journal.

Za týden začne v Rusku výběr hlavy státu. Podle posledních průzkumů – i těch nezávislých – je jasným favoritem současný ruský vůdce Vladimir Putin. Oficiálně bude mít tři protikandidáty, ale protiválečné a prozápadní opoziční politiky – Jekatěrinu Duncovovou a Borise Naděždina – centrální volební komise do klání vůbec nepustila.

S lídrem ruské opozice Alexejem Navalným se rozloučili lidé v několika zemích světa. V Rusku zapalovali svíčky a nosili květiny pod zesíleným dohledem policie. Někteří účastníci se ale nevrátili domů. Policie zatýkala v Novosibirsku, Omsku, Kazani, Petrohradě, Jekatěrinburgu i Moskvě. Podle serveru OVD-Info, který sleduje dění v Rusku, zadržela zhruba stovku lidí v devatenácti městech.