Moskva strana 3 z 5

Budovu českého velvyslanectví v Moskvě někdo pomaloval vulgárními obrázky a nápisy v češtině. Ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) k tomu uvedl, že velvyslanec Daniel Koštoval osobně předá protestní nótu na ruském ministerstvu zahraničí, v níž se Česko bude dožadovat informací o zadržených a kompenzace za majetkovou újmu. Odpoledne ministr řekl, že podle jeho informací dvě osoby, které poškodily ambasádu, už byly zadrženy, dvě nikoli.

Po volbách v Moldavsku, které přesvědčivě vyhrála proevropská Strana akce a solidarity (PAS), je v hlavním městě Kišiněvě napjatá situace. Lídr opozičního vlasteneckého bloku Igor Dodon svolal před parlament demonstraci, kde zopakoval, že výsledky voleb nejsou konečné. Tvrdí, že zvítězilo jeho hnutí. „Situace před demonstrací byla poměrně napjatá,“ přiblížila přímo z Kišiněva reportérka ČT Darja Stomatová. Na místě se sešlo několik stovek lidí, na které dohlížely bezpečnostní složky. Před začátkem akce bylo slyšet i několik policejních sirén, popsala.

Rusko chce nové uspořádání vztahu mezi mocnostmi, shrnul politiku Kremlu bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Někdejší šéf české diplomacie a poradce prezidenta Tomáš Petříček se domnívá, že Kreml chce mít ve zmíněném novém řádu mnohem větší slovo. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem.

Ukrajinské letectvo oznámilo, že zničilo ruský stíhací bombardér Su-34, který útočil klouzavými bombami na Záporoží. Kyjev zveřejnil video z operace speciální jednotky, jež zničila při středečním náletu několik ruských transportních letadel a radarů na okupovaném Krymu. Moskva v noci opět udeřila na sousední zemi pomocí dronů.

Cíle Ruska sahají daleko za hranice Ukrajiny, a pokud uspěje, bude to znamenat konec svobody, lidských práv a důstojnosti pro více než sto milionů lidí. Na přednášce na Harvardově univerzitě v USA to uvedl prezident Petr Pavel. V rámci české muniční iniciativy Ukrajina získala až 3,5 milionu kusů munice, oznámil také prezident.

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že by Ukrajina mohla s podporou EU a NATO získat zpátky veškeré území dobyté Ruskem. „Je to silné sdělení,“ reagoval na to český ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Ukrajina má dle něj právo obnovit svou územní celistvost. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO) vnímá Trumpova slova jako velký obrat, neví však, čím šéf Bílého domu svůj výrok podloží. Debatu v Událostech, komentářích vedla Jana Peroutková.

Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla v prohlášení estonská vláda. O narušení estonského vzdušného prostoru informovaly také evropské a alianční zdroje. Estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo ruského d’affaires, aby protestovalo. Země se také rozhodla požádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4, uvedl premiér Kristen Michal. Další ruské stíhačky porušily bezpečnou zónu polské plošiny v Baltu.

Rakušan Jan Marsalek, jehož hledá Interpol a který je kromě finančního podvodu podezřelý také ze špionáže pro Rusko, podle společné investigativy několika médií žije a pracuje v Moskvě pro tajnou službu FSB. Jeho nynější přítelkyně dle zjištění přepravovala ukradené mobilní telefony rakouských vysoce postavených úředníků do ruské metropole.

Rusko od začátku září zpřísnilo zákon o zahraničních agentech. Nově považuje kremelský režim práci každého s tímto označením za „ohrožení pro vzdělávání dětí a mládeže“. Například knihy takto nálepkovaných autorů se sice smí dále prodávat, musí být ovšem výrazně označeny. Pro knihkupce to už začíná být problém.

Zdroj z ukrajinské armády podle agentury AFP tvrdí, že se Kyjev přihlásil ke dvěma útokům na železniční síť na západě Ruska. V Leningradské oblasti v neděli vykolejily dva vlaky, jeden strojvedoucí zemřel. V sobotu explodovalo výbušné zařízení na kolejích v Orlovské oblasti, což si vyžádalo tři oběti na životech. Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečném konfliktu bezprostředně nezávisle ověřit.

Británie zavedla nové sankce cílené na ruskou energetiku a armádu ve snaze omezit možnosti Moskvy pokračovat v agresi proti Ukrajině. Postihy jsou namířeny proti sedmdesáti lodím takzvané ruské stínové flotily a třiceti firmám a lidem podporujícím ruskou armádu, uvedlo britské ministerstvo zahraničí. Jeho šéfka Yvette Cooperová se v Kyjevě sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, informoval úřad. Čína proti britskému postupu protestovala.

Varšava ve středu po narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony požádala o aktivaci článku 4 smlouvy NATO. Ten hovoří o konzultacích v případě ohrožení bezpečnosti členské země. V minulosti jej opakovaně využilo Turecko, aktivován byl ale i po velké ruské invazi na Ukrajinu. Klíčový článek 5 o vzájemné obraně dosud aktivovaly pouze Spojené státy, a to po teroristických útocích z 11. září.

Rusko vyslalo v noci na středu na Ukrajinu na 415 dronů a více než čtyřicet řízených střel a balistických raket. Oznámil to prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. Nejméně osm dronů podle něj zamířilo do Polska.

Rusko upevňuje své obchodní i vojenské vazby na africké státy. S vedením Nigeru v létě podepsalo dohodu, která by mohla kromě školení expertů a podílu na těžbě uranu znamenat i výstavbu vůbec první jaderné elektrárny v západní Africe. Jde o součást širšího úsilí Moskvy omezit vliv Západu v regionu.

Nezávislí novináři z Nové gazety v Moskvě se už několik měsíců snaží o výměnu vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou. Redakce navrhuje, aby se na Ukrajině dostali na svobodu přívrženci Vladimira Putina a takzvaného ruského světa a z ruských věznic mají být propuštěni odpůrci války. „Každý člověk je pro mě mnohem důležitější než osud celé planety,“ uvedl v rozhovoru pro ČT novinář a laureát Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov s tím, že počet lidí, kteří jsou ve vězení za svoje antiválečné postoje po začátku takzvané speciální vojenské operace na Ukrajině, jak Rusko oficiálně svou válečnou agresi nazývá, je zhruba tisíc nebo tisíc sto. Celkem je podle něj politických vězňů nyní více než za Sovětského svazu. Dodal, že podle průzkumů je polovina lidí v Rusku pro zastavení bojů. „V parlamentu ale není nikdo, kdo by tyto názory prosazoval,“ míní.

Ministerstvo financí uspělo u Nejvyššího správního soudu (NSS) se svou stížností ve sporu s ruským podnikatelem Alexandrem Pumpjanským. Jeho rodina patřila mezi první, na které po invazi na Ukrajinu v roce 2022 dopadly sankce EU. Poté Finanční analytický úřad (FAÚ) zmrazil majetek jeho firmy vlastnící hotel v Mariánských Lázních. Pumpjanskij pak u Městského soudu v Praze napadl skutečnost, že ho FAÚ vede jako účastníka řízení. Se žalobou uspěl. NSS teď ale rozhodnutí zrušil a vrátil soudu zpět.

KLDR je ochotna Rusku pomoci, jak jen to bude možné, řekl ve středu severokorejský vůdce Kim Čong-un svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi na začátku schůzky v Pekingu. Podle Reuters Putin naopak Kimovi poděkoval za nasazení severokorejských vojáků v ruské válce proti Ukrajině. Setkání nakonec trvalo přes dvě hodiny a šéf Kremlu během něj pozval severokorejského vůdce na návštěvu Ruska. Kim podle Moskvy pozvání přijal.

Součástí mobilních telefonů a tabletů prodávaných v Rusku a na ilegálně okupovaných ukrajinských územích musí být od pondělí aplikace Max, jež se má stát „státním messengerem“. Kritici o platformě mluví jako o „digitálním gulagu“, který bude shromažďovat data o uživatelích a poskytovat je vládním orgánům. Zavedení aplikace bude mít navíc dopad i na Moskvou unesené ukrajinské děti, píše United 24media.

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý útok, jehož cílem bylo vícero ukrajinských oblastí. Kvůli ochraně polských oblastí v sousedství Ukrajiny odstartovaly polské a spojenecké stíhačky, oznámilo vedení polské armády. Ruský úder na Záporoží si vyžádal jednoho mrtvého a 24 zraněných, z toho několik dětí, uvedl ráno šéf oblasti Ivan Fedorov. Později během dne úřady zvýšily údaj o počtu zraněných na 34. Ukrajinská armáda pokračovala v útocích na ruské rafinerie.

Iniciativa šéfa Bílého domu Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině znamená podle prezidenta Petra Pavla důležitý posun. Za předčasné ale považuje si myslet, že je mír na dosah. Rusko podle něj bude hrát nadále falešnou hru. Pavel to v úterý řekl v projevu k českým velvyslancům a velvyslankyním na Pražském hradě.

Úroveň radiace v areálu Kurské jaderné elektrárny a v jejím okolí nepřekročila normální limity, informovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). V elektrárně podle ruských úřadů a médií v noci na neděli vypukl požár poté, co byl nad zařízením sestřelen ukrajinský dron, přičemž oheň se rychle podařilo uhasit. Ukrajinské středisko pro boj s dezinformacemi podle serveru RBK-Ukrajina obvinilo Rusko z manipulace při informování o situaci kolem Kurské jaderné elektrárny, když hovoří o ukrajinském cíleném úderu na jaderný objekt.

Po jednání v Bílém domě ve světě rezonuje téma bezpečnostních záruk pro Kyjev. Ty mohou znamenat nasazení zahraničních vojáků na Ukrajině, leteckou podporu, dodávky zbraní, ale i členství v NATO nebo sankce. Podle expertů nemá Evropa šanci bez USA ochránit tisíc kilometrů dlouhou pozemní frontovou linii. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov varoval, že diskuse o bezpečnostních otázkách bez účasti Moskvy nikam nepovede.

Dodávky ropy na Slovensko prostřednictvím ropovodu Družba se obnovily, informoval tamní resort hospodářství. Ruská surovina už znovu proudí také do Maďarska, oznámil ministr zahraničí Péter Szijjártó. Surovina přestala z Ruska proudit na Slovensko a do Maďarska v pondělí. Podle pondělního oznámení ukrajinské armády je to důsledek jejího útoku na transformátorovou stanici tohoto ropovodu na ruském území.

Splnění ruského požadavku na postoupení Donbasu by Ukrajinu připravilo o průmyslové srdce země, odkud pochází i řada významných kulturních osobností. Někteří Ukrajinci mluví o zradě, jiní by se strategického regionu za určitých okolností vzdali, aby ušetřili další lidské životy, žádají ale od Západu bezpečnostní záruky, píše server BBC News.