Po jednání v Bílém domě ve světě rezonuje téma bezpečnostních záruk pro Kyjev. Ty mohou znamenat nasazení zahraničních vojáků na Ukrajině, leteckou podporu, dodávky zbraní, ale i členství v NATO nebo sankce. Podle expertů nemá Evropa šanci bez USA ochránit tisíc kilometrů dlouhou pozemní frontovou linii. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov varoval, že diskuse o bezpečnostních otázkách bez účasti Moskvy nikam nepovede.
Lídr Ruskem napadené země Volodymyr Zelenskyj po pondělních rozhovorech v Bílém domě oznámil, že Kyjev spolu se spojenci pracuje na konkrétním návrhu bezpečnostních garancí.
„Ukrajinský prezident uvedl, že si představuje ,veškeré záruky‘. Mluví se o tom, že by měly vzniknout bezpečnostní záruky ve stylu článku 5 severoatlantického paktu, tedy něco ve formě kolektivní obrany,“ konstatovala zpravodajka ČT Barbora Maxová.
Předběžný plán
Evropští představitelé v úterý rozpracovali plán na vyslání mnohonárodních mírových sil k odstrašení případné budoucí ruské agrese. Návrh musí ještě schválit Washington, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s touto záležitostí.
První fáze by údajně zahrnovala umístění evropských vojsk – včetně stovek britských a francouzských vojáků – na Ukrajině, mimo frontovou linii, aby pomohly její armádě s výcvikem a posilami.
Další fáze plánu pak počítá s jakousi americkou ochrannou sítí, jež by zahrnovala sdílení zpravodajských informací, dohled nad hranicemi, dodávky zbraní a případně i protivzdušnou obranu, píše Telegraph.
Bezpečnostní záruky mohou mít celou řadu podob – od „terénních akcí“ až po hrozbu tvrdých sankcí na ruský vývoz ropy, zmiňuje server BBC News. Zelenskyj nedávno navrhl plán na nákup amerických zbraní v hodnotě 90 miliard dolarů jako součást bezpečnostních garancí ve snaze oslovit USA propojením ukrajinské obrany s americkými finančními zájmy.
Otázka členství v NATO
Přijetí do NATO, po kterém už delší dobu volá, se však Kyjev v blízké budoucnosti zřejmě nedočká. Prezident USA Donald Trump tuto možnost vyloučil, ale odmítavý postoj zastávají i jiné země Aliance jako Slovensko, které se obávají rozšíření konfliktu.
Aliance považuje útok na jednoho člena za útok na všechny členy. Článek 5 však nezavazuje jeho členy k plnohodnotné vojenské intervenci v případě útoku, místo toho je vyzývá k poskytnutí toho, co považují za nezbytné k pomoci spojencům, poznamenal server Kyiv Independent.
Pozemní síly
Garance mohou mít i podobu vojenské výpomoci na zemi. Zatím asi deset evropských zemí je podle zpráv médií připraveno vyslat své vojáky na Ukrajinu, pokud Kyjev uzavře s Moskvou mírovou dohodu.
Situace na zemi je ale problematická, jelikož frontová linie měří nyní asi tisíc kilometrů. Podle BBC Evropa není schopná shromáždit dostatek vojáků k ochraně linie kontaktu. Dřívější plán takzvané koalice ochotných počítal s deseti až dvaceti tisíci vojáky, kteří by se zaměřili hlavně na výcvik ukrajinské armády, upozornil expert na obranu a bezpečnost z think tanku Chatham House James Shea.
Letecká podpora
Další variantou je pak nebe. „Pokud jde o bezpečnost, (Evropané) jsou ochotni vyslat lidi na místo. Jsme ochotni jim s věcmi pomáhat, pravděpodobně zejména letecky,“ prohlásil podle televize Sky News šéf Bílého domu. Trump současně zopakoval, že nevyšle žádné pozemní jednotky.
Kontroly ukrajinského vzdušného prostoru by se mohlo dosáhnout umístěním letadel na stávajících základnách v sousedním Polsku nebo Rumunsku za účasti USA. Podle BBC by ale bylo nutné nastavit jasná pravidla.
„Jinými slovy, piloti potřebují vědět, zda mohou oplatit palbu, pokud Rusko poruší mírovou dohodu například odpálením řízené střely na ukrajinské město,“ upozornil britský server.
Mezinárodní síly by mohly působit rovněž v oblasti Černého moře, kde by mohly pomoci udržet ruskou flotilu na uzdě a zajistit volný pohyb obchodních lodí z přístavů, jako je ukrajinská Oděsa.
Přístup Ruska
Kreml ale odmítá přítomnost jakýchkoli sil NATO na Ukrajině a zůstává otázkou, jaké bezpečnostní záruky pro Kyjev by pro něj byly přijatelné. Řada komentátorů proto naznačuje, že Moskva by v této věci neměla mít žádné slovo, podotýká BBC.
„Rusko by mohlo přijmout bezpečnostní záruku USA pro Ukrajinu výměnou za formální uznání okupovaných území, čímž by se Ukrajina fakticky dlouhodobě rozdělila. Nechce žádné jednotky NATO na Ukrajině ani Ukrajinu v NATO,“ řekl BBC bývalý britský vojenský atašé v Moskvě John Foreman.
Americký vyslanec Steve Witkoff nedávno zmínil možnou nabídku Moskvy zakotvit v ruském právním řádu zákaz porušovat suverenitu Ukrajiny a jiných evropských zemí.
Podle vojenského experta Petera Laytona z Royal United Services Institute je ale taková legislativa bezvýznamná, jelikož ruský trestní zákoník již zakazuje plánování, přípravu, rozpoutání nebo vedení agresivní války, což nezabránilo invazi na Ukrajinu. Kreml by neměl v úmyslu dodržet závazek, řekl Layton listu Kyiv Independent.
Za realistické bezpečnostními záruky považuje pokračující dodávky zbraní a vybavení a pomoc při budování soběstačného ukrajinského obranného průmyslu.
I jiní experti varují, že Rusku se nedá věřit. „Rusko v minulosti slíbilo respektovat hranice a suverenitu Ukrajiny – například když v roce 1994 podepsalo Budapešťské memorandum a když Rusko a Ukrajina v roce 1997 podepsaly Smlouvu o přátelství, spolupráci a partnerství – a poté Ukrajinu napadlo a okupovalo,“ uvedla pro server Kyiv Independent odbornice na postsovětskou bezpečnost Ruth Deyermondová z King's College London.
Evropské dilema
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tento týden zdůraznila, že pouze spolehlivé bezpečnostní záruky pro Ukrajinu mohou odradit Rusko od potenciálního budoucího útoku. Lídři takzvané koalice ochotných se na úterní schůzce dohodli, že povedou s USA v nejbližší době rozhovory o této otázce.
Hlavní dilema podle BBC spočívá v tom, že je třeba nastavit dostatečně robustní garance, jež by odradily Rusko od dalšího útoku na Ukrajinu, ale zároveň nesmí být natolik masivní, aby dovedly Kreml k rozhodnutí zahájit útoky na západní cíle.
Odmítnutí pozemního angažmá USA navíc situaci komplikuje a snižuje ochotu dalších evropských států, uvedl politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Poláci řekli jasně, že by se takové akce nezúčastnili, a německý ministr zahraničí před pár dny řekl, že pravděpodobně také ne, protože už má jednu brigádu umístěnou v Pobaltí a na víc nemá kapacity,“ podotkl Kofroň.
Podle odborníka je otázkou, zda tlak na tento typ bezpečnostních garancí nemá za konečný cíl, aby Putin mírovou dohodu odmítl a na konci se stal „ v očích Donalda Trumpa tím, kdo potopil mírový proces“, spekuluje expert.
Trump v pondělí oznámil, že zahájil přípravy na schůzku šéfa Kremlu Vladimira Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Moskva ale zatím žádné setkání v blízké budoucnosti nepotvrdila. Americký prezident už připustil, že konflikt je „těžké“ vyřešit a že je možné, že ruský vládce nemá zájem mírovou dohodu uzavřít.
