Ruská agrese

Zatímco se Rusko tváří, že s USA vyjednává o zastavení své války proti Ukrajině a že se snaží najít kompromis i v územních otázkách, vydal Kreml další nařízení, které ukazuje opak. Moskva poroučí posílit rusifikaci okupované Ukrajiny a místo „územních ústupků,“ v které věří americký prezident Donald Trump, oslavuje zabrání ukrajinských regionů, které v duchu svého imperialismu nepravdivě nazývá „historické ruské země“.

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Čtyři lidi zabil a dalších čtyřicet zranil ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko. Část zraněných je v těžkém stavu. Moskva zaútočila i na Mykolajiv. Výbuchy hlásili rovněž obyvatelé Kaspijsku v jihoruském Dagestánu.

Je to dobrý základ, ale bude třeba na něm ještě pracovat. Tímto nebo podobným způsobem vyznívá většina reakcí Moskvy na americko-ruský plán na zastavení ruské války na Ukrajině nebo na některou z jeho verzí. Několikrát se tak vyjádřil i šéf Kremlu Vladimir Putin. Analytici upozorňují, že Rusko ve skutečnosti neslevilo ze svých maximalistických požadavků, které by vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny, a že zdržováním rozhovorů pouze hraje o čas.

Zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff radil Rusům, jak si naklonit prezidenta USA Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to ukazuje záznam telefonátu mezi Witkoffem a kremelským poradcem Jurijem Ušakovem. Další telefonát podle Bloombergu dokazuje, že autory takzvaného „Trumpova mírového plánu“ jsou Rusové. Trump v reakci na zjištění Bloombergu označil Witkoffovo jednání za standardní.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý řekl, že je připraven se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem projednat citlivé body amerického návrhu k ukončení rusko-ukrajinské války. Tohoto jednání by se podle Zelenského měli účastnit i Evropané. Trump prohlásil, že zbývá už jen několik bodů, na nichž není shoda. Analytici upozorňují, že Moskvě nestačí nejen v Ženevě revidovaná, ale ani původní, silně proruská verze plánu, a že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu.

Rusko v noci na úterý podniklo masivní dronový útok na ukrajinské Dnipro. Město hlásí zraněné a rozsáhlé škody, okupanti poškodili mimo jiné železniční nádraží a redakci veřejnoprávní stanice. V Charkovské oblasti zabil ruský raketový útok sedmnáctiletou dívku, v Černihivské oblasti zemřely v důsledku dronového náletu dvě ženy, uvedly tamní úřady. Ruské údery na Ukrajinu v poslední době sílí.

Ukrajina v noci na pondělí znovu zaútočila na ruský přístav Tuapse, který patří k největším ropným terminálům v zemi. Podle zpráv na sociálních sítích tam vypukl požár. Místní úřady tvrdí, že byly zničeny čtyři ukrajinské námořní drony. Obě strany zároveň hlásí likvidaci desítek nepřátelských bezpilotních prostředků a těžké boje v Pokrovsku a okolí.

Ukrajinští uprchlíci v Česku zaplatili ve třetím čtvrtletí letošního roku na odvodech a daních 8,2 miliardy korun, více než dvojnásobek částky, kterou český stát vynaložil na jejich pomoc. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v neděli oznámilo, že výdaje spojené s podporou lidí s dočasnou ochranou činily v tomto období 3,9 miliardy korun, a rozpočet tak byl v plusu 4,3 miliardy korun.

Ruští okupanti používají v bojích o ukrajinský Pokrovsk taktiku infiltrace, která spíše než k obklíčení města vede k jeho „pohlcování“, uvádějí analytici. Kyjev podle nich při rozhodování o dalším postupu čelí dilematu: setrváváním v místě riskuje těžké ztráty, zatímco stažení by bylo propagandistickým vítězstvím Moskvy, která by ho využila v nátlaku na Spojené státy.

Obrovské náklady na agresi proti Ukrajině i následné sankce podle mnoha ekonomických ukazatelů dělají problémy ruské ekonomice. Ta je navíc čím dál závislejší na vztazích s Čínou. A platí to i v turistice. Podle oficiálních statistik teď míří do Ruska šedesát procent návštěvníků právě z Číny.

Ruská armáda podle ukrajinských vojenských analytiků obsadila před několika dny vesnici Terneve v Dněpropetrovské oblasti. Do regionu vtrhli okupanti koncem léta. Už před měsícem Kyjev vyzval k evakuaci bezmála dvaceti vesnic. Dobrovolníci z oblasti odvážejí do bezpečí kromě lidí také jejich zvířata. Natáčela s nimi zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Ruská armáda zaútočila na konvoj humanitární mise OSN v ukrajinské Chersonské oblasti. Informaci předsedy tamní oblastní správy Oleksandra Prokudina potvrdila OSN. Prokudin Rusy obvinil z dělostřeleckého ostřelování a dronového útoku na čtyři nákladní vozidla Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). Nikdo podle něj nebyl zraněn. OSN útok označila za nepřijatelný a uvedla, že by se mohlo jednat i o válečný zločin.

Ruský útok na železniční stanici ve městě Šostka v Sumské oblasti na severozápadě Ukrajiny zasáhl dva osobní vlaky, nejméně jeden člověk zemřel a zhruba třicet dalších lidí je zraněných. Informovaly o tom oblastní úřady a prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusové útočili mimo jiné také na město Černihiv. Ukrajinské drony zasáhly jednu z největších ruských rafinerií.

Síť více než dvou stovek zařízení, kam Moskva umisťuje odvlečené ukrajinské děti, identifikovali výzkumníci z Yaleovy univerzity. Unesené děti jsou terčem převýchovy a indoktrinace, jejímž cílem je zničit jejich ukrajinskou identitu. Mnohé také podstupují vojenský výcvik či montují drony pro ruskou armádu. Podle Kyjeva odvleklo Rusko nejméně dvacet tisíc dětí, podle jiných údajů ale může být skutečný počet výrazně vyšší.

Klíčem každé armády je pěchota, včetně té ukrajinské. I když se válka s novými technologiemi změnila, jen vojáci na nejtěžších místech fronty určují, kdo drží území pod kontrolou. S pěchotou 58. brigády, která už rok a půl brání území na severu Charkovské oblasti, natáčeli zpravodajka Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger.

Na agresivní chování Ruska není odpovědí appeasement, ale je třeba mu čelit silou a rozhodnou globální reakcí, řekl prezident Petr Pavel ve svém vystoupení před Radou bezpečnosti OSN (RB OSN) v New Yorku. Rusko neusiluje o mír, ale ve skutečnosti jím i mezinárodním právem pohrdá a systematicky porušuje základní zásady mírového soužití, uvedl prezident. Posléze Pavel uvedl, že Kyjev získal v rámci české muniční iniciativy už 3,5 milionu kusů munice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před RB OSN prohlásil, že bez Číny by putinovské Rusko bylo ničím a že ruský vůdce Vladimir Putin se bojí přímých jednání a chce pokračovat ve válce.

Rusko v noci na středu podniklo masivní vzdušný útok na východoukrajinský Charkov. Nálet zaznamenal i štáb České televize, který se ve městě nyní nachází a podle nějž zaznělo nejméně šestnáct výbuchů. Většina útočících dronů mířila na tamní průmyslovou čtvrť.

Český prezident Petr Pavel vystoupil s projevem na Valném shromáždění OSN v New Yorku. V úvodu své řeči zdůraznil, že OSN je organizací, která položila základy pro lepší a humánnější svět. Jde podle něj také o jedinou instituci, která umožňuje čelit globálním krizím dialogem. Prezident se vyjádřil i k ruské válce na Ukrajině. „Zintenzivnění ekonomického tlaku na Rusko je jediný způsob, jak agresora přivést k vyjednávacímu stolu,“ míní.

Útoky ukrajinských dronů na ruské ropné rafinerie tlačí ruský vývoz nafty na nejnižší úroveň od roku 2020, píše list The Financial Times (FT). Ukrajinci podle něj od začátku srpna zasáhli téměř polovinu ruských rafinerií, nové zásahy hlásí i v noci na středu. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) příjmy Ruska z ropy klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku plnohodnotné války. I kvůli snížené kapacitě svých rafinerií zvyšuje Moskva vývoz nezpracované ropy po moři, dodává agentura Bloomberg.

Nedávným narušením estonského vzdušného prostoru třemi ruskými stíhačkami se bude v pondělí na mimořádném zasedání zabývat Rada bezpečnosti OSN (RB OSN), uvedla v neděli podle agentury AFP estonská diplomacie, která o svolání orgánu požádala. V neděli také vzlétly stíhačky NATO ze základny v severním Německu k ruskému průzkumnému letounu nad Baltem.

Polsko a Ukrajina vytvoří společnou operační skupinu pro bezpilotní systémy, v níž budou Ukrajinci školit své polské protějšky v boji proti dronům. Vyplývá to z prohlášení polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze a jeho ukrajinského protějšku Denyse Šmyhala. Ukrajina se už jedenáctým rokem brání ruské vojenské agresi, obě strany v boji hojně využívají právě bezpilotní letouny. Do Polska minulý týden pronikly dvě desítky ruských dronů.

Rusko podniklo další rozsáhlý útok na ukrajinskou železniční infrastrukturu, uvedlo vedení Ukrajinských drah. Tento měsíc jde už o několikátý podobný úder. Kyjev oznámil, že zasáhl ruská vojenská velitelství v okupované Doněcké oblasti, pod která spadají jednotky operující u Pokrovsku.

Ve snaze zničit ukrajinskou identitu odvlekla Moskva od února 2022 podle Kyjeva minimálně dvacet tisíc ukrajinských dětí. Je mezi nimi i pět desítek dětí mladších pěti let, které okupanti odvezli ze sirotčince v Chersonu. Tento i další případy únosů ukrajinských nezletilých a jejich následné indoktrinace v duchu ruské propagandy, z nichž první sahají do začátků ruské agrese v roce 2014, mapovala pro Reportéry ČT zpravodajka Barbora Maxová.