Ruská agrese

Podle ruských interních dokumentů invazní síly za poslední rok omylem shodily téměř čtyřicet klouzavých bomb na vlastní území. S největší pravděpodobností se tak stalo kvůli nefunkčním naváděcím systémům. Některé bomby zasáhly i město Bělgorod s populací zhruba čtyř set tisíc obyvatel. Informaci původně zachytila ukrajinská rozvědka a předala ji deníku The Washington Post.

Problémy s placením energií zažívá v Česku přes 1,25 milionu lidí. Vyplývá to z průzkumu, který si nechalo zpracovat ministerstvo práce a sociálních věcí. Číslo se za poslední tři roky téměř zdvojnásobilo. Energetická chudoba zasahuje hlavně samoživitelky, nízkopříjmové rodiny a seniorky, které žijí samy.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho vojska dobyla osadu Šumy u Torecka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Kyjev oznámil, že v oblasti Torecka Rusové oživili tlak. V Doněcké oblasti se odehrávají boje i u Časiv Jaru, který má významnou strategickou pozici. Oběti má ruský útok na město Vilňansk v Záporožské oblasti, informoval oblastní šéf.

Rusové podnikli v noci na čtvrtek další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle ukrajinských úřadů zasáhli zařízení ve čtyřech regionech, jedna tepelná elektrárna je poškozena těžce. Sedm pracovníků energetických závodů Rusové zranili. Zcela bez proudu se po ruském ostřelování ocitl Cherson. Na ruském území útočily drony, které způsobily požáry v několika ropných skladech.

Účastníci prvního summitu o míru na Ukrajině v prohlášení vyzvali k návratu dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu. Základem spravedlivého míru musí být respekt k územní celistvosti zemí, uvádí dále text. Delegace z několika zemí včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásily.

Ruský vůdce Vladimir Putin označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval, že jde o ultimátum a že Putin jedná jako nacistický diktátor Adolf Hitler. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že vojáky má stáhnout Rusko a nikoliv Ukrajina. Putinův návrh podle něj není mírovým návrhem, nýbrž návrhem na další agresi a okupaci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod dvoudenní mezinárodní konference o obnově ruskou válkou zničené Ukrajiny vyzval představitele států a průmyslu, aby pomohli a podpořili rekonstrukci země. Zdůraznil, že výhody pocítí všichni. Německý kancléř Olaf Scholz přislíbil, že jeho země pomůže obnovit Ukrajinu svobodnější a silnější; zároveň se obrátil na ostatní státy, aby pomohly co nejvíce posílit protivzdušnou obranu země před ruskými útoky. Na pomoc Ukrajině apelovala rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Ukrajina poprvé zasáhla nejmodernější ruskou stíhačku Su-57, uvedla na svém webu ukrajinská vojenská rozvědka HUR. K zásahu podle ní došlo na letecké základně v Achtubinsku v ruské Astrachaňské oblasti severně od Kaspického moře u hranic s Kazachstánem. Ruské i ukrajinské zdroje v sobotu informovaly o útocích dronů v tomto regionu a v několika oblastech na ruském severním Kavkaze.

Politici z různých stran se ohledně ruské války proti Ukrajině zpravidla shodují v tom, že chtějí mír, liší se ale v názorech na to, jak k němu dojít. Pro mírová jednání ještě nenastal správný čas, uvedl v Událostech, komentářích Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd UK. Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu podotkl, že válka nesmí skončit na úkor napadeného. Připomněl také, že Rusové cítí ochotu k jednání jako slabost a rozumí jen síle.

Paříž chce investovat na 200 milionů eur do obnovy ukrajinské infrastruktury včetně energetiky, oznámil v pátek prezident Emmanuel Macron. Francie také vybaví a vycvičí jednu celou brigádu ukrajinské armády. Ta čítá zhruba 4500 lidí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Francii za pomoc a podporu v době těžkých bojů. Mír s Ruskem by na nynější linii fronty byl jen pauzou před další válkou, kterou by šéf Kremlu Vladimir Putin chtěl získat nová území, uvedl v projevu před poslanci francouzského parlamentu s tím, že celá Evropa se vinou Ruska ocitla ve válce, kterou Putin nesmí vyhrát.

Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je i hlavním tématem jednání unijních ministrů obrany. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že použití zbraní dodaných Ukrajině západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo z Aliance a jejích členů stranu konfliktu.

Orli, jejichž migrační cesty vedou přes Ukrajinu, změnili své trasy. Snaží se vyhnout oblastem postiženým konfliktem. Prokázala to data z GPS, která ornitologové detailně prostudovali a analyzovali. Od začátku plnohodnotné ruské invaze se orli tomuto území nejen více vyhýbali, ale současně tam i omezili zastávky k odpočinku.

Ropná rafinerie v Slavjansku na Kubani v ruském Kransodarském kraji přerušila provoz. Ruské zdroje předtím hovořily o dronovém útoku. Moskevské ministerstvo obrany ovšem zároveň tvrdilo, že ruské síly sestřelily několik ukrajinských dronů a také střel ATACMS. Ukrajinská armáda uvedla, že v noci sestřelila 37 útočných dronů nad osmi oblastmi země. V Charkovské oblasti kvůli ruským útokům zemřelo jedenáct lidí.

Rusko se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chystá zaútočit na Charkov. Je však přesvědčen, že nemá prostředky k novému rozsáhlému útoku na Kyjev. Zelenskyj to řekl v rozhovoru pro agenturu AFP, v němž také kritizoval Západ za to, že nepovolil Ukrajině použít dodané zbraně k útokům na ruské území. Prohlásil, že se západní státy bojí stejně porážky Ruska jako porážky Ukrajiny.

Přístavní město Sevastopol na Rusy okupovaném ukrajinském Krymu čelilo rozsáhlému útoku vzdušných a námořních dronů, uvedly okupační úřady. Ukrajinské drony útočily podle ruských úřadů i na cíle přímo v Rusku – na přístavní město Novorossijsk, které je další základnou Černomořského loďstva, a na rafinerii v Tuapse. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že nad různými oblastmi bylo zneškodněno šest námořních a všech 102 vzdušných dronů. Telegramové kanály i místní úřady ale hovoří o škodách. Charkov zažil dosud nejdelší vzdušný poplach, trval přes šestnáct hodin.

Rusko při své agresi proti Ukrajině používá celou řadu propagandistických lží – ať už jde o tvrzení o „kyjevských fašistech“ údajně ovládajících stát nebo o údajném útlaku Rusů a rusky mluvících obyvatel. Kreml se ale zaměřuje také na historii, jejíž účelovou manipulací se snaží zpochybnit ukrajinskou územní celistvost a upřít Ukrajině právo na existenci.

Ruský dronový útok na východoukrajinský Charkov zranil v noci na neděli pět lidí, mezi nimi jedno dítě, informovala ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Škody napáchaly trosky ruských dronů i v Dněpropetrovské oblasti, kde se nálety obešly bez zranění. Další údery z nedělního odpoledne si podle místních představitelů vyžádaly nejméně patnáct zraněných.

Nejméně dva lidé zahynuli při ruských útocích na východoukrajinskou Charkovskou oblast. Údery na Charkov také způsobily několik požárů, z nichž minimálně jeden je rozsáhlý. Ruská armáda útočila v noci na sobotu také na Dněpropetrovskou oblast, odkud jsou hlášeni dva zranění, a na jihoukrajinský přístav Oděsa, kde jsou zranění tři. Úřady v ruské Bělgorodské oblasti na hranicích s Ukrajinou tvrdí, že exploze v oblastní metropoli zranila pět lidí. Neuvedly, co bylo původem výbuchu, ruské ministerstvo obrany ale oznámilo, že nad městem zneškodnilo dva drony.

Na Ukrajině bojují proti ruské agresi kromě domácích obránců také dobrovolníci ze zahraničí. Jsou mezi nimi i Češi, kterých nyní v mezinárodní legii působí desítka.

Ukrajina čeká na dodávky americké vojenské pomoci, které kvůli zdržování republikánů nabraly téměř půlroční zpoždění. Rusové se tíživé situace obránců, jež kromě tenčících se zásob munice omezuje třeba také nedostatek personálu a další problémy, snaží využít a na východní frontě zaznamenávají v posledních týdnech nejvýraznější postup od prvních měsíců plnohodnotné války. Analytici upozorňují, že by okupanti mohli ohrozit některé strategické body v regionu.

Dva týdny od spuštění slovenské sbírky na financování munice pro Ukrajinu přispěli dárci skoro čtyřmi miliony eur, což je přes sto milionů korun. Zatímco Ukrajina slovenským dárcům děkuje, slovenská vláda se jim posmívá. Premiér Robert Fico (Smer-SD) razí program „na Ukrajinu už ani náboj“. Teď ale narazil – na více než šedesát tisíc slovenských dárců. Pro 168 hodin natáčel David Sebíň.

Ruské ostřelování a nálety na Ukrajinci ovládanou část Chersonské oblasti podle úřadů zranily tři lidi. Pod palbou se ocitlo na dvacet obcí. Ukrajinské úřady také informovaly, že ruský dronový útok v noci na neděli těžce poškodil hotel v Mykolajivu. Rekreační objekt začal hořet, zprávy o zraněných či obětech nyní nejsou. Moskva tvrdí, že dobyla vesnici Novobachmutivka na východě Ukrajiny. Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj přiznal, že invazní síly zaznamenaly ve více oblastech „taktické úspěchy“.

Operační i strategická situace ukrajinských vojsk na frontě se zhoršuje, uvedl velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj, který už v tomto směru informoval západní spojence Kyjeva. Ruské síly tvrdí, že dobyly dvě vesnice v Doněcké oblasti a že dosáhly průlomu v ukrajinské obraně. Podobné informace znepřátelených stran však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit. Rusové v noci opět útočili na Charkov, kde zasáhli areál nemocnice. Kromě toho vážně poškodili čtyři tepelné elektrárny. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského útok cílil na plynárenská zařízení důležitá pro dodávky do EU.

Odblokování šedesáti miliard dolarů převážně vojenské pomoci pro Ukrajinu v americké Sněmovně reprezentantů je sice skvělá zpráva, Kyjev a jeho spojenci tím ale získají jen oddechový čas, upozornil bezpečnostní analytik Michal Smetana. Expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Interview ČT24 dodal, že tento zhruba rok je třeba využít k výraznému navýšení výrobních kapacit zbrojního průmyslu, přičemž hlavní odpovědnost je na Evropě. Pro Spojené státy totiž bude prioritou spíše situace v Indo-Pacifiku.