Ruská agrese

Rusko odmítlo prodloužit příměří u Olešek a v neděli skončený klid zbraní podle Kyjeva využilo pro přeskupení sil a upevnění pozic. Kreml to označil za „běžnou praxi“, zatímco ukrajinský ombudsman konstatoval, že takové kroky vzájemné dohody výslovně zakázaly. Moskva příměří využila rovněž propagandisticky a ihned po jeho vypršení obnovila útoky na Cherson, jehož obyvatele dlouhodobě terorizuje. Evakuovaných z Olešek jsou stovky, Ukrajina ani Rusko ale přesný počet nezveřejnily.

V ruské Samarské oblasti po dronovém útoku hořela rafinerie v Novokujbyševsku. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) jde zřejmě o první ukrajinský útok na ruské ropné zařízení od 15. října. Ruský vzdušný útok v noci na pátek zabil v Kyjevě jednoho člověka a dalšího zranil, oznámila správa města. Další dva lidé zahynuli při ruském útoku na Šostku v Sumské oblasti. V Charkově ruské síly zasáhly nákupní středisko, útok si vyžádal zraněné.

Obchody už nefungují, nebo tam vůbec žádné nejsou. Pro obyvatele vesnic u frontové linie na východě Ukrajiny představuje jednu z mála možností, jak se normálně najíst, malá pekárna z osvobozeného Izjumu. Její pracovníci vyrážejí s dodávkou do obcí u fronty navzdory nebezpečí ostřelování několikrát týdně. Lidem často nepřivážejí jen pečivo, ale celý základní nákup, protože jiné pojízdné prodejny do tamních vesnic kvůli bezpečnosti zajíždějí jen výjimečně.

Ukrajinské úřady nařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi z Kramatorsku a Slovjansku, dvou měst, která Ukrajinci stále ovládají v průmyslovém regionu Donbas na východě země. Tato města představují poslední bašty ukrajinské armády v regionu, který se Kreml snaží celý dobýt.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by přijal mírovou dohodu, která by zmrazila frontu v současném stavu. Řekl to v rozhovoru se stanicí Fox News. Podle něj je zastavení bojů minimum toho, co Kyjev od Moskvy právě teď potřebuje. Následně by se Ukrajina obrátila k USA a k evropským spojencům a žádala o bezpečnostní záruky.

Ruské útoky na nákladní civilní lodě v Černém moři tento měsíc poprvé zasáhly několik plavidel ve výlučných ekonomických zónách zemí NATO – Rumunska a Bulharska. Právě Bulharsko přitom od jara vede vláda, která prosazuje obnovení dialogu s Moskvou a vystupuje proti posílení vojenské pomoci Ukrajině. Podle expertů si Rusko schválně vybralo Bulharsko jako test reakce NATO, protože Sofii považuje za slabý alianční článek.

Ukrajina v noci na čtvrtek zaútočila na vojenské letiště Borisoglebsk v ruské Voroněžské oblasti a zasáhla šest bombardérů Suchoj Su-34M, oznámilo ukrajinské námořnictvo. Po útoku ukrajinských dronů také vypukl požár v rafinerii v ruské Rjazaňské oblasti. Ruská armáda v noci zabila několik civilistů v Kirovohradské a Dněpropetrovské oblasti, uvedly ukrajinské úřady. V Oděské oblasti okupanti zaútočili na supermarket, hlášeni jsou čtyři zranění.

Družicový systém Starshield na Ukrajině opět funguje. Vyplývá to ze zpráv agentury Reuters a serveru RBK-Ukrajina, které se odvolávají na zdroje z ukrajinského ministerstva obrany. Poradce prezidenta Serhij Beskrestnov o den dříve uvedl, že společnost SpaceX Elona Muska omezila na Ukrajině některé služby sítě Starlink, konkrétně právě systému Starshield, což omezilo bojové operace, protože armáda o omezení dopředu nevěděla. Musk uvedl, že systém Starshield vlastní a kontroluje vláda Spojených států.

V posledních měsících výrazně narůstá množství ruských dronů narušujících vzdušný prostor Moldavska. Přibývá i případů, kdy ruské zbraně – vedle dronů i rakety – explodují přímo na moldavském území. Zatím nezabily žádného moldavského občana, při útocích na hraniční přechody ale způsobily zranění. Většina projektilů dosud dopadá na neobydlená místa, zaznamenány ale byly už ve všech částech země včetně předměstí Kišiněva. Moldavsko přitom nemá účinnou protivzdušnou obranu.

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.

Západní zpravodajské služby varovaly šéfy evropských zbrojních firem, že Rusko zesiluje snahy o jejich zabití, píše deník Financial Times (FT). Firmy proto zpřísňují ochranu svých nejvyšších představitelů. Kreml podle deníku i kvůli patové situaci na bojišti na Ukrajině nařídil rozšíření sabotáží a „hybridních“ operací v Evropě, aby se mu v příštích měsících podařilo zásadně oslabit podporu Kyjeva.

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh. Premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o „velké facce pro Evropu“.

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.

Rusko vyzvalo zahraniční diplomaty a cizince v Kyjevě, aby město opustili, a uvedlo, že jeho armáda bude na město i nadále podnikat masivní údery. V noci na sobotu zaútočila Moskva na další důležitý most v Kyjevě, tentokrát byl zasažen Severní most přes Dněpr a dva lidé utrpěli zranění. Ruské dronové útoky ve čtvrtek a pátek ve městě poškodily Jižní most. Moldavsko hlásí, že některé ruské drony a rakety explodovaly nad jeho územím. Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského odpoví na ruské útoky na civilní cíle údery na rafinerie.

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.

Ruský vůdce Vladimir Putin nařídil představitelům ruských ozbrojených sil, aby upustili od pravidel války, což vedlo k prudkému nárůstu útoků na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to prohlásil prezident Moskvou napadené země Volodymyr Zelenskyj. Rusko také podle něj připravuje intenzivnější útoky na velká ukrajinská města, aby je v době přicházející zimy izolovalo od zbytku země.

Ukrajina i mezinárodní instituce upozorňují na humanitární katastrofu v Ruskem okupovaných Oleškách. Tamní lidé nemají dostatek potravin či léků, někteří jedí psy či plevel, přicházejí i zprávy o úmrtích hladem. Za přijetí balíčků s potravinami, které do města po několika měsících dostala ukrajinská armáda, čelí místní ze strany okupantů násilí. Rusko odmítá Ukrajinou navrhovanou evakuaci města a viní z kritické situace Kyjev.

Rusko a Ukrajina pokračovaly ve vzájemných dronových útocích. Ukrajinské síly zaútočily v noci z pátku na sobotu na ropnou rafinerii v Ilsku v ruském Krasnodarském kraji. Podle generálního štábu ukrajinských sil na místě vypukl požár. Rafinerie byla cílem útoků Ukrajinců již dříve. Ruské údery hlásí i Ukrajina, kde podle úřadů zemřelo nejméně šest lidí. Zasaženo bylo také datové centrum v Kyjevě.

Sedm lidí zranil útok ruského dronu na osobní vlak mezi Charkovem a Izjumem, oznámil šéf ukrajinských železnic Oleksandr Percovskyj. Ukrajinské úřady také uvádějí, že nejméně šest lidí přišlo o život při ruských úderech na jihu země, z toho dva u hraničního přechodu s Moldavskem. Pět lidí zranil ruský útok na výškovou budovu v Kyjevě. Ukrajina útočila na námořní základnu v ruském přístavu Novorossijsk, místní úřady uvádějí mrtvé a zraněné.

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.