Ruská agrese

V Rusku narůstá nervozita z ukrajinských dronů dlouhého doletu. Někteří Moskvané vyjadřují obavy nebo nespokojenost s chováním úřadů po nedělním ukrajinském útoku. Během něj přeletělo hranici pět set až tisíc ukrajinských bezpilotních letounů. Rozšiřující se dosah ukrajinských zbraní si uvědomují nejen civilisté, ale i ruské úřady, armáda a klíčové podniky. Na hrozbu dronů se připravují, přestože se nacházejí stovky až tisíce kilometrů od hranic obou zemí.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se země stala terčem jednoho z nejmasivnějších ukrajinských útoků od začátku své války proti sousednímu státu. Velký nálet zasáhl Moskvu a Moskevskou oblast, potvrdil ho i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady tvrdí, že několik lidí zemřelo. Ruské telegramové kanály a ukrajinská SBU uvádějí, že zasaženy byly průmyslové podniky s vazbami na armádu. Ukrajinské úřady také informují o ruských úderech a uvádějí zraněné.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.

Tématem jednání bylo nejen posílení bezpečnosti na východním a severním křídle Aliance ve světle ruské hrozby a pokračujících hybridních akcí, byla to ale i příprava na summit v Ankaře, řekl prezident Petr Pavel po jednání na summitu Bukurešťské devítky (B9). Lídři B9 se podle Pavla shodli na tom, že Rusko je největší hrozbou pro budoucnost Evropy. Podle polského prezidenta Karola Nawrockého musí summit v Ankaře vyslat vzkaz o jednotě Aliance. Summitu v Bukurešti se zúčastnili také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník NATO Mark Rutte.

Ukrajinská armáda i regionální představitelé informovali o útocích ruských dronů a o bojových střetech na frontové linii v posledních 24 hodinách, a to navzdory stále platnému třídennímu příměří zprostředkovanému Spojenými státy. Podle ukrajinských úřadů přišlo při těchto ruských útocích o život pět lidí a nejméně sedmnáct dalších utrpělo zranění. Moskva rovněž obvinila Kyjev z porušování příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko se válku ukončit nechystá a že Ukrajina se musí připravit na nové ruské útoky.

Rusko nedodržuje klid zbraní vyhlášený Ukrajinou od půlnoci z úterý na středu, porušilo ho v 1820 případech, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že ve středu večer rozhodne o dalších krocích. Dříve varoval, že Kyjev zrcadlově odpoví na případné porušování klidu zbraní Moskvou. Ukrajinské úřady hlásí po ruských útocích mrtvé a zraněné. Moskva zasáhla mimo jiné školku v Sumách. Děti uvnitř nebyly, ale zemřela členka ostrahy.

Nejméně dvě desítky lidí zabily v úterý ruské útoky na ukrajinská města Záporoží, Kramatorsk a Dnipro, vyplývá z informací úřadů. V Záporoží ruský útok zabil 12 lidí, uvedl šéf záporožské oblastní správy Ivan Fedorov. Na centrum Kramatorsku Rusové shodili letecké pumy a připravili o život nejméně pět lidí, napsal na telegramu náčelník správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. V Dnipru jsou tři zabití, sdělil vedoucí tamní správy Oleksandr Hanža. Rusko informuje o třech zabitých při ukrajinských útocích.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil od půlnoci na středu 6. května klid zbraní, dobu trvání nestanovil. Ruské ministerstvo obrany před tím vyhlásilo příměří na 8. a 9. května, u příležitosti oslav konce druhé světové války. Zelenskyj uvedl, že Ukrajina považuje lidský život za nesrovnatelně větší hodnotu než „oslavy“ jakéhokoli výročí, a vyzval ruské vedení, aby podniklo „skutečné kroky k ukončení své války“.

Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha uvedl, že se Česko stává 23. státem připojujícím se k dohodě nezbytné pro vytvoření zvláštního tribunálu pro zločiny ruské agrese proti Ukrajině. Sybiha vyjádřil České republice vděčnost. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že jde o předběžnou pozici. Prezident Petr Pavel podotkl, že pro zřízení tribunálu se Česko vyslovilo už dříve.

Ukrajinské drony v noci na pátek opět zasáhly ruské ropné terminály na pobřeží Baltského moře. Podle ukrajinských médií o tom informují ruské telegramové kanály. Ukrajina také zaútočila na průmyslovou zónu ve Volgogradské oblasti nebo na radarovou stanici na okupovaném Krymu. Ruská armáda útočila mimo jiné na Charkov či Dněpropetrovskou oblast, oba regiony hlásí zraněné.

Pentagon zvažuje odklonění zbraní určených pro Ukrajinu na Blízký východ. Píše to list The Washington Post (WP) s odkazem na tři obeznámené zdroje a uvádí, že válka v Íránu výrazně sáhla do zásob některých důležitých druhů munice armády USA. Přesun by se mohl týkat i protiraketových střel, které spojenci Kyjeva zakoupili v rámci iniciativy NATO, uvedl WP. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně zatím dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují.

Senát rozhodne o rozšíření významných dnů o Den české vlajky. Ten by měl podle premiéra Andreje Babiše (ANO) připadnout na 30. března. Žádný ze senátních výborů ale hladké schválení této změny nepodpořil, podle kritiků je nadbytečná. Senátoři by raději upravili název svatováclavského svátku na Den české státnosti a státních symbolů. Horní komora v prvním ani druhém kole nevybrala dalšího člena Rady Českého rozhlasu. Místo tak bude od konce týdne neobsazené do doby, než Senát vyhlásí novou volbu.

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.

Moskva se odvlékáním ukrajinských dětí dopouští zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to potvrdila nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN. Komise vyvrátila ruské tvrzení, že jde o „evakuace“, a naopak potvrdila, že postup Moskvy v této věci je systematický a dohlíží na něj nejvyšší vedení země. Zachráněné děti popisují, jak jim ruské úřady i „náhradní rodiny“ bránily v návratu domů.

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.

Maďarský premiér Viktor Orbán rozdmýchává před dubnovými volbami nenávist vůči Ukrajině. Výpady vůči Ruskem napadené zemi a jejímu prezidentovi Volodymyru Zelenskému jsou ústředním tématem kampaně, v níž sahá i k manipulacím pomocí AI a vykresluje Kyjev jako největší hrozbu pro Maďarsko. Na jednom z předvolebních plakátů dokonce okopíroval svou starší kampaň, v níž byl nepřítelem číslo jedna finančník George Soros.

Rusko letos v únoru vypálilo proti Ukrajině více raket a střel než v kterémkoli jiném měsíci přinejmenším od začátku roku 2023, a to zejména při nočních útocích na energetickou síť. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů, které každý den zveřejňuje ukrajinské letectvo.

Zatímco tento týden uplynuly čtyři roky od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, je to také dvanáct let od úplného začátku války. Moskva koncem února 2014 vpadla na Krym a na jaře téhož roku její agenti rozpoutali válku na Donbasu. Už od té doby unášeli a mučili Ruskem koordinovaní aktéři místní obyvatele. Výpovědi tří vězněných žen přinesl nedávno ruský exilový web The Insider.

České humanitární organizace loni pomohly 880 tisícům Ukrajinců. Informovali o tom zástupci organizací, podle nichž jsou dodávky pomoci stále nebezpečnější. Za čtyři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze vybrali Češi na humanitární pomoc napadené zemi přes 3,4 miliardy korun, dodaly organizace. Už dříve upozornily, že aktuální návrh státního rozpočtu podporu Ukrajiny výrazně omezuje. Podle organizace Dárek pro Putina roste podpora Čechů pro nákup zbraní pro bránící se zemi.

Rusko v noci na úterý zaútočilo na Ukrajinu 396 drony a 29 střelami různého typu, protivzdušná obrana zneškodnila 367 bezpilotních letounů a 25 raket, uvedlo ukrajinské letectvo. Úder cílil podle Kyjeva na energetiku. Mrtvé či zraněné hlásí po náletu a dalších ruských útocích několik oblastí. Ukrajinské drony zasáhly podle ruských úřadů mimo jiné rafinerii v Krasnodarském kraji. V Ženevě by mělo začít další kolo americko-rusko-ukrajinských jednání.

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu, řekla v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Předseda konference Wolfgang Ischinger v závěrečné řeči uvedl, že výsledek ruské války na Ukrajině je pro Evropu existenční otázkou, která určí budoucnost celého kontinentu.

Zhruba měsíc a půl zbývá občanům Ukrajiny, aby opět zažádali o takzvanou dočasnou ochranu pro lidi prchající před válkou. Status má v současné chvíli téměř čtyři sta tisíc lidí, přibližně tři čtvrtiny z nich už se zaregistrovaly k jeho prodloužení. ČT to sdělili Ondřej Krátoška a Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Čas na podání každoroční žádosti mají lidé do 15. března.

Prosba o letouny L-159 trvá, uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že je Ukrajina potřebuje. Kyjev by je podle něj využil mimo jiné v boji proti dronům Šáhed. Pokud by Česko letouny Ukrajině poskytlo, tamní armáda je otestuje a následně bude možné podepsat smlouvu na nové modely, dodal prezident. Zelenskyj soudí, že Ukrajina by se mohla příští rok stát členem Evropské unie. Požadavek je podle něj součástí mírového plánu.

Nový ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov má ambiciózní cíl: slibuje revoluční změny, které zreformují armádu a povedou mimo jiné k vymýcení korupce v resortu. Hodlá se zaměřit i na rozvoj technologií a digitalizaci, tedy na oblasti, k nimž má blízko z doby svého úspěšného působení v čele ministerstva pro digitální transformaci. Právě tento úřad se pod jeho vedením zapojil i do řady inovativních projektů pro armádu.