Ruská agrese

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.

Moskva se odvlékáním ukrajinských dětí dopouští zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to potvrdila nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN. Komise vyvrátila ruské tvrzení, že jde o „evakuace“, a naopak potvrdila, že postup Moskvy v této věci je systematický a dohlíží na něj nejvyšší vedení země. Zachráněné děti popisují, jak jim ruské úřady i „náhradní rodiny“ bránily v návratu domů.

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.

Maďarský premiér Viktor Orbán rozdmýchává před dubnovými volbami nenávist vůči Ukrajině. Výpady vůči Ruskem napadené zemi a jejímu prezidentovi Volodymyru Zelenskému jsou ústředním tématem kampaně, v níž sahá i k manipulacím pomocí AI a vykresluje Kyjev jako největší hrozbu pro Maďarsko. Na jednom z předvolebních plakátů dokonce okopíroval svou starší kampaň, v níž byl nepřítelem číslo jedna finančník George Soros.

Rusko letos v únoru vypálilo proti Ukrajině více raket a střel než v kterémkoli jiném měsíci přinejmenším od začátku roku 2023, a to zejména při nočních útocích na energetickou síť. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů, které každý den zveřejňuje ukrajinské letectvo.

Zatímco tento týden uplynuly čtyři roky od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, je to také dvanáct let od úplného začátku války. Moskva koncem února 2014 vpadla na Krym a na jaře téhož roku její agenti rozpoutali válku na Donbasu. Už od té doby unášeli a mučili Ruskem koordinovaní aktéři místní obyvatele. Výpovědi tří vězněných žen přinesl nedávno ruský exilový web The Insider.

České humanitární organizace loni pomohly 880 tisícům Ukrajinců. Informovali o tom zástupci organizací, podle nichž jsou dodávky pomoci stále nebezpečnější. Za čtyři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze vybrali Češi na humanitární pomoc napadené zemi přes 3,4 miliardy korun, dodaly organizace. Už dříve upozornily, že aktuální návrh státního rozpočtu podporu Ukrajiny výrazně omezuje. Podle organizace Dárek pro Putina roste podpora Čechů pro nákup zbraní pro bránící se zemi.

Rusko v noci na úterý zaútočilo na Ukrajinu 396 drony a 29 střelami různého typu, protivzdušná obrana zneškodnila 367 bezpilotních letounů a 25 raket, uvedlo ukrajinské letectvo. Úder cílil podle Kyjeva na energetiku. Mrtvé či zraněné hlásí po náletu a dalších ruských útocích několik oblastí. Ukrajinské drony zasáhly podle ruských úřadů mimo jiné rafinerii v Krasnodarském kraji. V Ženevě by mělo začít další kolo americko-rusko-ukrajinských jednání.

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu, řekla v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Předseda konference Wolfgang Ischinger v závěrečné řeči uvedl, že výsledek ruské války na Ukrajině je pro Evropu existenční otázkou, která určí budoucnost celého kontinentu.

Zhruba měsíc a půl zbývá občanům Ukrajiny, aby opět zažádali o takzvanou dočasnou ochranu pro lidi prchající před válkou. Status má v současné chvíli téměř čtyři sta tisíc lidí, přibližně tři čtvrtiny z nich už se zaregistrovaly k jeho prodloužení. ČT to sdělili Ondřej Krátoška a Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Čas na podání každoroční žádosti mají lidé do 15. března.

Prosba o letouny L-159 trvá, uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že je Ukrajina potřebuje. Kyjev by je podle něj využil mimo jiné v boji proti dronům Šáhed. Pokud by Česko letouny Ukrajině poskytlo, tamní armáda je otestuje a následně bude možné podepsat smlouvu na nové modely, dodal prezident. Zelenskyj soudí, že Ukrajina by se mohla příští rok stát členem Evropské unie. Požadavek je podle něj součástí mírového plánu.

Nový ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov má ambiciózní cíl: slibuje revoluční změny, které zreformují armádu a povedou mimo jiné k vymýcení korupce v resortu. Hodlá se zaměřit i na rozvoj technologií a digitalizaci, tedy na oblasti, k nimž má blízko z doby svého úspěšného působení v čele ministerstva pro digitální transformaci. Právě tento úřad se pod jeho vedením zapojil i do řady inovativních projektů pro armádu.

V Abú Dhabí skončilo v pátek večer první kolo rozhovorů mezi delegacemi Spojených států, Ukrajiny a Ruska, jednání mají pokračovat v sobotu, oznámila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Jde o první třístranné rozhovory s cílem projednat plán na ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Téměř čtyři roky po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu zůstává klíčovou otázka území. Moskva požaduje okupovaná území i části Donbasu, které se invazním silám stále brání. Jedná se asi o dvacet procent Doněcké oblasti. Pro Ukrajince jde ale o nepřekročitelnou linii.

Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla prodej letounů L-159 Ukrajině. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) potřebuje letadla česká armáda. S odvoláním na vyjádření šéfa resortu obrany to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání lídrů vládních uskupení. O prodeji letounů informoval prezident Petr Pavel při návštěvě Ukrajiny. Podle šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) to ale předem neoznámil vládě. Spor mezi Hradem a Černínským palácem může podle expertů uškodit Česku u zahraničních partnerů.

Nejméně čtyři lidé zemřeli při ruských leteckých útocích na Ukrajinu od středečního večera v Oděské, Charkovské a Černihivské oblasti, informovaly místní úřady. Kvůli zásahům energetické infrastruktury jsou napříč zemí hlášeny četné odstávky a výpadky proudu. V noci byl opět na několika místech, mimo jiné v Kyjevě, slyšet poplach. Terčem dronových náletů se stal i přístav a průmyslová zóna v Oděse. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek telefonicky hovořil s americkou delegací.

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.

Kreml plánuje dát na „obranu“ – tedy především na svoji agresi na Ukrajině – v příštím roce třetinu ruského státního rozpočtu. V přepočtu je to více než 3,5 bilionu korun a podobné to má být i v dalších dvou letech. Na pokrytí výdajů Moskva přitom hledá nové zdroje příjmů, protože zisky z prodeje plynu a ropy – a to hlavně do Indie a Číny – už nestačí. Sáhla proto ke zvyšování DPH.

Ukrajinská národní garda oznámila osvobození dvou vesnic severně od Kupjansku v Charkovské oblasti. Asi dvě stě ruských vojáků v Kupjansku je v obklíčení, uvedl velitel jednoho ze sborů národní gardy. Rusové v minulých měsících opakovaně tvrdili, že Kupjansk ovládli, stejně jako tvrdili, že ovládli Pokrovsk i Siversk v Donbasu, což ale Kyjev popřel a nevyplývá to ani z údajů analytiků. Informace zveřejňované válčícími stranami však nelze nezávisle ověřit.

Rusko v noci na neděli opět cílilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody na ní hlásí Poltavská oblast, rozsáhlý útok mířil i na tamní město Kremenčuk. Pravidelné odstávky proudu, které kvůli opravám zažívá každý den většina napadené země, se přitom už po masivním ruském náletu z předchozí noci prodloužily až na šestnáct hodin denně. V Charkovské oblasti zasáhli okupanti hráz přehrady a důležitou zásobovací cestu pro ukrajinskou armádu, několik oblastí hlásí po ruských útocích oběti či zraněné. Ruská média zaznamenala v sobotu zřejmě další případ, kdy tamní armáda omylem svrhla bombu na ruské město.

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.

Zatímco se Rusko tváří, že s USA vyjednává o zastavení své války proti Ukrajině a že se snaží najít kompromis i v územních otázkách, vydal Kreml další nařízení, které ukazuje opak. Moskva poroučí posílit rusifikaci okupované Ukrajiny a místo „územních ústupků,“ v které věří americký prezident Donald Trump, oslavuje zabrání ukrajinských regionů, které v duchu svého imperialismu nepravdivě nazývá „historické ruské země“.

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).