Ruská agrese

„Až do včerejška jsem s přejmenováním Puškinské ulice nijak nespěchal. Stejně jako mnoho obyvatel Charkova jsem měl vždy pocit, že Puškin není o současném Rusku, o realitě, kterou se nám snaží vnutit Putinův režim, zneužívaje velikosti historických postav ve svůj prospěch,“ napsal po jednom z mnoha loňských brutálních ruských útoků na Charkov tamní starosta. „Ale poté, co nepřítel zasadil našemu městu strašlivé rány, vzal životy nevinným a proměnil domy v ruiny, vidíme skutečnou cenu takových rozhodnutí. Charkov teď tuto bolest cítí nejpalčivěji za celou dobu války. A proto si myslím, že nemůžeme nechat věci tak, jak jsou.“ Puškinská ulice už v Charkově není.

Úřady v moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde žije přibližně 450 tisíc obyvatel, oznámily v pátek plánované výpadky v dodávkách elektrického proudu. Region od prvního dne nového roku bolestivě pociťuje přerušení ruských dodávek plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Podle webu Politico vůdci Podněstří podporovaní Kremlem odmítli nabídky Moldavska na zajištění evropských alternativ k ruskému plynu i na humanitární pomoc.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině vedle zastavení dodávek elektřiny také snížením podpory Ukrajinců, kteří se zdržují na Slovensku. Učinil tak v reakci na zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu po vypršení příslušného kontraktu mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftohazem. Zastavení tranzitu Fico označil za sabotáž ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Kyjev, který čelí ruské vojenské invazi, platnost smlouvy o tranzitu plynu podle očekávání neprodloužil.

Ruské síly se podle ukrajinských informací připravují na ofenzivu na jihu okupované země. V Záporožské oblasti, kde vznikly stovky kilometrů obranných linií, natáčel štáb České televize – reportérka Ilona Zasidkovyčová a kameraman Vojtěch Hönig. Mluvili i s operátorkami dronů.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) se otevřeným dopisem obrátil na představitele Evropské unie kvůli rozhodnutí Ukrajiny zastavit veškerý tranzit zemního plynu přes své území. Učinil tak poté, co web RBK-Ukrajina s odvoláním na ministra energetiky Hermana Haluščenka napsal, že Kyjev se kvůli Ficovým výrokům obrátil na evropské úřady. Slovenský premiér předtím pohrozil zastavením dodávek elektřiny na Ukrajinu, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského plynu na Slovensko.

„Vladimir Putin při pohledu na kyjevské dění bezmocně zuřil. Vůbec nechápal, proč Kučma lidi na Majdanu nerozehnal a proč Janukovyč pořád ještě není prezident.“ Takto popsal ruský novinář Michail Zygar události Oranžové revoluce. Byla reakcí na první velký ruský pokus o manipulaci ukrajinských voleb, jejímž cílem bylo prosadit Kremlu nakloněného Viktora Janukovyče do prezidentské funkce. Tehdejší ukrajinské vedení v čele s dosluhující hlavou státu Leonidem Kučmou výsledky hlasování zfalšovalo, ale statisíce demonstrantů na kyjevském Majdanu si vynutily opakované druhé kolo. Konalo se přesně před dvaceti lety, 26. prosince 2004. Oranžová revoluce zhatila Putinův pokus dosadit do Kyjeva dostatečně tvárného politika, což ruský vládce Ukrajině nikdy nezapomněl.

V Pokrovsku v ukrajinské Doněcké oblasti pokračují evakuace obyvatel. K městu, které je důležitým dopravním uzlem, se blíží ruští okupanti. Obsazením města Rusy by Ukrajinci přišli o zásadní logistický uzel pro své síly ve východní oblasti Donbasu. Ve městě se také nachází největší ukrajinský producent koksovatelného uhlí. Dobytí města by navíc invazním silám otevřelo cestu k hlavní silnici vedoucí na Dnipro.

Rusko v pátek použilo 93 raket a střel a skoro dvě stě dronů k jednomu z největších útoků na ukrajinskou energetiku, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Údery mířily na elektrické stanice a plynárenská zařízení, řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z energetického sektoru. Exploze se ozývaly po celé zemi včetně západu. Vedení Ivano-Frankivské oblasti na západě země informovalo, že šlo o největší útok v regionu od začátku plnohodnotné ruské invaze před necelými třemi lety.

Rusko masivně zaútočilo raketami a drony na Ukrajinu, cílem byla především energetická infrastruktura. Následkem úderu přišlo jen na západě Ukrajiny o elektřinu více než milion odběratelů. Ukrajina rovněž odpojila několik jaderných bloků. Výbuchy se ozývaly po celé zemi. Kremelský vládce Vladimir Putin prohlásil, že nálety hodlá stupňovat v odvetě za ukrajinskou palbu západními raketami na cíle v Rusku.

Ukrajinci si nejvíce ze všeho přejí mír, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj europoslancům během mimořádného zasedání Evropského parlamentu v Bruselu. Poděkoval za podporu a zdůraznil, že jednotná Evropa může dotlačit Rusko ke spravedlivému míru. Uvedl také, že do ruské války proti Ukrajině se může zapojit až sto tisíc severokorejských vojáků. Moskva mezitím oficiálně z důvodu ohrožení aktualizovala svou jadernou doktrínu. Provedla rovněž útoky na ukrajinská města Hluchiv a Charkov, které za sebou nechaly desítky mrtvých či zraněných.

„Ráda bych řekla, že to, co si občas Evropané myslí o Ukrajině, že je tam v určité části klid, vůbec není pravda. Každý den se střílí, každý den se ostřeluje, každý den tam umírají lidé, a to i civilisté a malé děti. Skutečně není pravda, že by tam byl klid,“ říká o ruské válce na Ukrajině vojákyně Oksana Volodymyrivna Rubaniaková. V Událostech, komentářích mluvila také o tom, co by Ukrajině v konfliktu pomohlo nebo jak jí válka změnila život.

Zdroje z ukrajinské tajné služby SBU tvrdí, že její příslušníci zabili v Sevastopolu kapitána Černomořského loďstva zodpovědného za útoky na civilisty. Rusko podniklo poprvé za 73 dní kombinovaný vzdušný útok na Kyjev, oznámila městská správa. Agresor podle ní zaútočil střelami s plochou dráhou letu, balistickými střelami a bezpilotními letouny. V Kyjevské oblasti zranili Rusové jednoho civilistu a zničili tři budovy a několik aut. Zraněné hlásí i Charkovská a také Chersonská oblast, kde Rusové dva lidi zabili.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol nevyloučil dodávky zbraní Ukrajině. Soul podle něj upravuje svůj dosavadní postup kvůli nasazení severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska. Jižní Korea se obává, že armáda souseda, se kterým je oficiálně stále ve válečném konfliktu, získá na Ukrajině cenné zkušenosti, které posílí její bojeschopnost.

Ukrajinská rozvědka potvrdila, že k prvnímu střetu mezi ukrajinskými silami a severokorejskými jednotkami došlo v ruské Kurské oblasti, píše list Financial Times s odkazem na nejmenované zpravodajce. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je v Kurské oblasti až jedenáct tisíc Severokorejců. Kyjev apeluje na spojence, aby odpověď byla adekvátní. Dronové útoky zažilo Záporoží i Charkov. V Polsku začne výcvik Ukrajinské legie, do níž se zatím v zahraničí přihlásilo přes pět set Ukrajinců.

Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. V prohlášení před jednáním s americkým prezidentem Joem Bidenem to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že se ruský vůdce Vladimir Putin ve svých válečných plánech přepočítal, a slíbil, že NATO bude chránit každý centimetr území svých členů. Biden poděkoval Německu za jeho podporu Ukrajiny a vyzval Berlín, aby se nadále snažil dodržet cíl NATO a investovat do obrany nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Biden a Scholz po společném rozhovoru jednali také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem.

K rychlému posílení vojenské podpory Ukrajiny, která se dál brání ozbrojené ruské agresi, vyzvali ve čtvrtek v Bruselu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že většina z nich podpořila jeho takzvaný plán vítězství pro Ukrajinu. Česká muniční iniciativa bude pokračovat i v roce 2025. Účastníci setkání se také shodli na urychlení návratů neúspěšných žadatelů o azyl zpět do jejich zemí a vyzvali Evropskou komisi, aby v této věci urychleně představila příslušný legislativní návrh. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová vzápětí prohlásila, že pravidla pro návraty budou předložena brzy.

Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za kterými před deseti lety stáli podle české policie agenti ruské vojenské rozvědky GRU, jsou mementem ukazujícím, že Rusko a jeho zpravodajské služby nemají zábrany, napsala na síti X přesně deset let po první explozi Bezpečnostní informační služba (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) v den výročí vrbětických událostí zdůraznil, že zlu se nesmí ustupovat, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pro změnu varoval před ruskou rozpínavostí. Prezident Petr Pavel hovořil o aktu státního terorismu a Rusko označil za bezpečnostní hrozbu.

Nejméně jednu ženu zabil a dalších více než dvacet lidí zranil v noci na úterý ruský raketový útok na Mykolajiv na jihu Ukrajiny, oznámil předseda správy Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Stav některých zraněných je podle něj vážný.

Průnik ukrajinských jednotek do Kurské oblasti byl pro většinu Rusů čirým šokem – v průzkumu veřejného mínění to uvádí nezávislé analytické centrum Levada. Ukrajinská operace se uskutečnila před dvěma měsíci a ruské armádě se zatím nepodařilo protivníka vytlačit.

Ruské invazní jednotky zaútočily na přístavní infrastrukturu ukrajinské Oděsy balistickou střelou a zasáhly civilní loď Optima plující pod vlajkou Palau. Na Telegramu to napsal předseda správy Oděské oblasti Oleh Kiper s tím, že při útoku zemřel šedesátiletý Ukrajinec a pět cizinců utrpělo zranění. Rusko se nevyjádřilo. O víkendu zasáhlo Rusko podle Kyjeva civilní loď Paresa plovoucí pod vlajkou státu Svatý Kryštof a Nevis.

V ruské vědecké komunitě panuje strach. Během posledních šesti let bylo v zemi zatčeno nejméně deset vědců, z nichž mnozí prováděli výzkum v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky nebo hypersoniky, informoval The Wall Street Journal. Někteří z nich byli například zatčeni kvůli podezření, že předávali vědecká data konkurentům Moskvy. Poslední z nich byl odsouzen k patnácti letům vězení. Několik vědců bylo zadrženo poté, co se se souhlasem ruského státu podíleli na výzkumu s jinými zeměmi. Někteří pracovali na projektech souvisejících s obranným sektorem.

Ukrajinská armáda ve středu oznámila stažení svých vojáků z Vuhledaru, aby se tam vyhnula ruskému obklíčení, informují ukrajinská média s odvoláním na vojenské uskupení Chortycja. O dobytí východoukrajinského města invazními jednotkami už dříve hovořily neoficiální zdroje.

Ukrajinské úřady prověřují informace, že ruští vojáci u Pokrovska na východě země zastřelili šestnáct vzdávajících se ukrajinských vojáků, oznámili ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin a ombudsman Dmytro Lubinec. Odvolávají se mimo jiné na video kolující po sociálních sítích, které se však některá média rozhodla z etických důvodů nezveřejnit. Podle Kostina jde o dosud nejrozsáhlejší takový případ. Nově zveřejněná zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva potvrdila, že Rusové ukrajinské válečné zajatce systematicky mučí.

Spojené státy poprvé pošlou na Ukrajinu takzvané klouzavé bomby, které po vypuštění mohou zasáhnout cíl vzdálený až sto třicet kilometrů. Právě leteckými bombami ruská armáda měsíce ničí města v blízkosti fronty nebo hranic s Ukrajinou. Pravidelným terčem je mimo jiné Charkov. Tam natáčel štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou.