Miliony kilometrů průhledných sítí pokrývají krajinu i obce na východě Ukrajiny. Jde o pozůstatky dronů, které fungují na kabelech s optickými vlákny. Oproti dálkově řízeným bezpilotním strojům jsou odolné proti rušení, a proto je v rusko-ukrajinské válce hojně využívají obě strany. Dopad zahlcení krajiny vlákny na životní prostředí není zcela jasný, stejně jako způsob jejich likvidace, která může ztížit budoucí odminování.
Optický kabel je vlákno vyrobené z křemíku o tloušťce 0,2–0,5 milimetru, bývá ještě pokryto ochranným obalem z polymeru, popisuje web Ukrajinska pravda (UP). Při pohybu se vleče za dronem, usazuje se úplně všude a zůstane na místě, i když dron exploduje. Vlákno nerezaví a pomalu se rozkládá.
Ukrajinci a Rusové používají každý měsíc nejméně sto tisíc takových bezpilotních strojů, píše UP s odkazem na veřejně dostupné údaje o dodávkách dronů s optickými vlákny. „Délka kabelu na jedné cívce může přesáhnout deset kilometrů. Jinými slovy, ukrajinské území nyní pokrývají miliony kilometrů optických vláken,“ uvádí web.
Vlákna se neusazují jen v bojových zónách, ale šíří se dál, dostávají se do půdy a pokrývají stromy. Představují tak nebezpečí pro zvířata, která se do nich zamotávají a mnohá se nedokáží sama vyprostit. Zaplést se do nich mohou také stroje i lidé.
Mikroplasty a vliv na pěstování plodin
Zatímco úhyn polapených zvířat má jasný negativní vliv na ekosystém, další dopady na životní prostředí nejsou zcela zřejmé, uvádějí analytici z Pracovní skupiny pro environmentální následky války na Ukrajině (UWEC).
Experti podle nich mimo jiné zkoumají vliv mikroplastů, na které se mohou časem rozpadnout polymery použité při výrobě optických vláken. Jestli a jak velké představují nebezpečí, se ale zatím neshodnou.
UP dodává, že zřejmý není ani dopad na zemědělství. Podle Oleha Chomenka z Ukrajinského agropodnikatelského klubu je nepravděpodobné, že by kontaminovaná půda byla v příštích deseti letech obdělávána, a je proto předčasné mluvit o dopadu na sklizeň. Napřed bude třeba zjistit, co – a jestli vůbec něco – tam bude možné pěstovat.
Nevybuchlé drony a pronikání do půdy
Jasné už ale teď je, že velmi složitá bude likvidace sítí z optických vláken. Nehledě na případné environmentální dopady totiž musejí být odstraněny i kvůli následnému odminování frontových oblastí. Právě i čištění území od vláken přitom může být nebezpečné, píše UP s odvoláním na experta na odminování z Rozvojového programu OSN (UNDP) na Ukrajině Edwarda Crowthera.
Do vláken v krajině se totiž může zamotat munice a také na konci kabelů mohou být nevybuchlé drony. Bude proto třeba zkontrolovat každé vlákno zvlášť, což čištění území od tohoto odpadu zpomalí.
Neodstraněné kabely by navíc mohly poškodit odminovávací stroje a do jejich sítí, které jsou často špatně viditelné, se mohou chytit i průzkumné drony mapující oblast a zřítit se.
Dlouhá doba, která vzhledem k přetrvávajícímu válečnému nebezpečí pravděpodobně bude předcházet vyčištění území od optických vláken z dronů, zase nahrává tomu, že kabely budou celé roky pronikat do půdy a zarůstat lesem, a detektory kovů je už ani nebudou schopné odhalit.
„Nerušitelný dron“
I přes tyto negativní dopady jsou drony na optickém vlákně důležitou součástí výzbroje Ruska i Ukrajiny. Oproti typům řízeným bezdrátově je totiž nelze rušit prostředky elektronického boje.
„Pro vojáky je velmi těžké tyto drony detekovat, protože signál je spojený se samotným operátorem,“ popsala dříve zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová a dodala, že ve chvíli, kdy na člověka letí takový dron, nemá napadený šanci vlákno přeříznout.
„Výsledkem je v podstatě nerušitelný dron schopný zasáhnout na vzdálenost přes třicet kilometrů s naprostou přesností a křišťálově čistým vstupním kanálem,“ uvádí analytik Vlad Sutea v analýze pro Atlantic Council s tím, že tyto stroje tak mohou operovat v místech, kam se konvenční drony dostanou jen s obtížemi nebo vůbec.
Dosah těchto dronů je ale stále limitovaný a i samotný kabel se může poškodit nebo zamotat. „(Ale) pokud člověk ví, co dělá, je to naprosto smrtící,“ řekl agentuře AP Robert Tollast z think tanku Royal United Services Institute (RUSI). Takový dron podle něj může jednoduše létat nízko nad zemí a nepozorovaně se přiblížit k cíli.
„Pokud jsou piloti zkušení, mohou s těmito drony létat velmi nízko a mezi stromy v lese nebo ve stromořadí. Pokud létáte s běžným dronem, tak stromy blokují signál, pokud nemáte poblíž retranslační zařízení,“ citoval web listu The Guardian velitele jedné z ukrajinských dronových jednotek Jurije Fedorenka.
Drony s optovláknem pomohly Rusům získat zpět Kurskou oblast
Drony na optickém vlákně se v ruské válce proti Ukrajině začaly ve velkém používat v souvislosti s ukrajinským vpádem do ruské Kurské oblasti v srpnu 2024. Jejich nasazení výrazně pomohlo Rusům získat region zpět.
„Území, které Ukrajina v Kurské oblasti kontrolovala, bylo závislé na jediné logistické trase vedoucí z ukrajinského města Sumy do ruského města Sudža,“ připomíná analytik Sutea s tím, že kontrola ruských dronů s optickým vláknem nad touto trasou učinila ukrajinskou přítomnost v Kurské oblasti neudržitelnou.
„Naše logistika se prostě zhroutila. Drony s optickými vlákny monitorovaly všechny trasy, takže nebylo možné doručit munici ani zásoby,“ popsal tehdejší situaci webu The Kyiv Independent ukrajinský zdravotník Dmytro sloužící na frontě.
Drony s optickými vlákny se později rozšířily i na další úseky fronty a dnes už patří mezi základní zbraně. Zatímco zpočátku měli v jejich využívání navrch Rusové, Ukrajinci je postupně dohnali, uzavřel Sutea.
