Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva.
Ve středu litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahovala letecká mise NATO. V zemi platil vzdušný poplach. „Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do vzdušného prostoru Pobaltí a zároveň vede pomlouvačné kampaně proti Litvě, Lotyšsku a Estonsku,“ napsal Budrys na síti X s odkazem na zprávu ruské Zahraniční zpravodajské služby (SVR).
Ta v úterý bez poskytnutí důkazů prohlásila, že se Ukrajina připravuje na zahájení dronových úderů proti Rusku z území pobaltských zemí. SVR tvrdila, že ukrajinští vojáci již byli nasazeni v Lotyšsku, a varovala, že členství země v NATO ji neochrání před „spravedlivou odvetou“. Kyjev tvrzení popřel.
Podle šéfa litevské diplomacie se Moskva snaží zasít chaos a odvést pozornost od prosté skutečnosti, že Ukrajina zasazuje ruské vojenské mašinérii vážné údery. „Můj vzkaz Kremlu: dobrý pokus. Opět neúspěšný. NATO stojí jednotně. Jsme připraveni bránit každý centimetr spojeneckého území – ve vzduchu, na zemi i na moři,“ zdůraznil Budrys.
Ukrajinská omluva
V úterý 19. května rumunský stíhací letoun zachytil nad estonským vzdušným prostorem jiný ukrajinský dron. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Georgij Tychyj z incidentu viní Moskvu.
„Rusko i nadále přesměrovává ukrajinské drony do Pobaltí pomocí systémů elektronického boje,“ prohlásil ukrajinský činitel a omluvil se při té příležitosti Estonsku a dalším pobaltským státům za to, co označil za neúmyslné incidenty způsobené ruským rušením.
Kyjev v poslední době zintenzivnil své útoky proti Ruské federaci. Kromě rafinerií cílí na zbrojovky i přístavy v Baltském moři jako Usť-Luga a Primorsk, jež leží poblíž hranic s Estonskem a Finskem.
Analytici z ISW poznamenali, že „již dříve zaznamenali zprávy o haváriích ukrajinských dronů na území Baltského moře a Finska, pravděpodobně v důsledku ruského úsilí v oblasti elektronického boje“.
V posledních měsících narazily ukrajinské drony do komína elektrárny v Estonsku, zasáhly prázdné palivové nádrže v Lotyšsku a byly sestřeleny rumunskými stíhačkami rozmístěnými v Litvě.
Narušování vzdušného prostoru pobaltských zemí svědčí především o tom, že ukrajinské drony dolétnou i tam, kam by neměly, uvedl komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák. Je podle něj ale možné, že se jedná o bezpilotní letouny zmatené ruskou protidronovou obranou.
Nedostatečná ochrana nebe
Při incidentech nikdo nezemřel ani nebyl zraněn. Série narušení leteckého prostoru nicméně vyvolala otázky ohledně stavu protivzdušné obrany na východním křídle NATO. V Lotyšsku kvůli incidentu s drony minulý týden padla vláda.
V září 2025 přiletělo do Polska asi dvacet ruských bezpilotních letounů, které nebyly předem odhaleny. Varšava i Bukurešť reagovaly na incidenty nasazením nové technologie proti dronům.
Americký systém Merops dokáže identifikovat a pronásledovat nepřátelské drony a v případě rušení satelitní a elektronické komunikace využívá k navigaci umělou inteligenci. Kromě Rumunska a Polska ho však na severu využívá jen Dánsko.
Plukovník Janno Märk z estonských obranných sil řekl ABC News, že univerzální řešení proti všem typům dronů neexistuje, jelikož se pohybují různě rychle a v různých výškách. Opatření proto vyžadují vrstvenou reakci protivzdušné obrany.
Dva typy rušení signálu
Severské a pobaltské země od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stále častěji varují před elektronickým rušením ze strany Ruska, které v oblasti narušuje komunikaci s letadly, loděmi a drony.
V oblasti Baltského moře Rusko často využívá dvě hlavní taktiky, jak odklonit drony z kurzu. První je rušení, při němž dochází k přehlušení a zablokování původní komunikace, druhou pak takzvaný spoofing, kdy dron zmatou falešné GPS souřadnice.
Globální družicový navigační systém (GNSS) přijímá přesné časové signály ze satelitů ve vesmíru, které jsou vzdálené asi dvacet tisíc kilometrů. Navigační systém v chytrém telefonu, autě, na lodi nebo v letadle porovnává, jak dlouho trvá přijetí signálů z několika různých satelitů, a na základě toho vypočítá přesnou polohu.
Načítání...
