Estonsko

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Americko-ruský návrh by se mohl stát základem pro příští dohody o ukončení ruské války na Ukrajině, prohlásil ve čtvrtek ruský vládce Vladimir Putin v Kyrgyzstánu při návštěvě v tamním hlavním městě Biškeku. Základem budoucích jednání o skončení bojů musí být současná frontová linie, Ukrajina nesmí být nucena k územním ústupkům, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.

Tallinu pomáhají s bráněním vzdušného prostoru alianční spojenci. Nejčastěji kontrolují neohlášená ruská letadla. Do vzduchu musejí piloti kvůli poplachu v průměru čtyřikrát za měsíc. Estonská obrana ale čelí i dalším výzvám – stále častější jsou například kybernetické útoky ze strany Moskvy. Estonsko chce na obranu do roku 2029 utratit téměř pět a půl procenta hrubého domácího produktu.

Ministerstvo vnitra požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad tak reaguje na zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Komise spadá Česko kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.

Opakované porušování vzdušného prostoru zemí NATO ze strany Ruska by nemělo být donekonečna tolerováno, sdělil v úterý prezident Petr Pavel při diskusi se studenty středních škol Karlovarského kraje. Soudí, že je třeba adekvátní odpověď a Moskvě ukázat sílu. Český prezident a někdejší šéf vojenského výboru Severoatlantické aliance studentům také řekl, že v navrženém programu vznikající vlády mu chybí zmínky o bezpečnosti.

Polské stíhací letouny MiG-29 ve čtvrtek znovu zachytily nad Baltským mořem ruský průzkumný letoun. S odvoláním na polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze to píše agentura Reuters. Jde už o druhý podobný incident v jednom týdnu.

Polská letiště v Radomi a Lublinu obnovila letový provoz, uvedl Polský úřad pro řízení letového provozu (PANSA) v 9:26. Uzavření letišť úřad oznámil v 07:14 s tím, že se tak stalo kvůli aktivitám vojenského letectva. Tamní vzdušné síly společně se spojeneckými zahájily operace kvůli ruským útokům na zařízení na území Ukrajiny, uvedli podle agentury Reuters představitelé polské armády.

Síly Severoatlantické aliance 17. října zaznamenaly dva neidentifikované drony v blízkosti vojenských kasáren Reedo na jihu Estonska. Jeden z nich se jim podařilo sestřelit, píše estonský web EER.

Litevský vzdušný prostor ve čtvrtek na 18 vteřin narušily dva ruské vojenské letouny, uvedla podle agentury Reuters litevská armáda. V reakci vzlétly španělské stroje Eurofighter Typhoon, které jsou v regionu nasazeny v rámci mise Severoatlantické aliance pro ochranu vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska NATO Baltic Air Police. Tito tři členové aliance bojová letadla nevlastní. Rusko podle Reuters přelet svých strojů nad Litvou popřelo.

Devatenáct členských států Evropské unie v čele s Belgií spolu s nečlenským Norskem usiluje o dobrovolný či vynucený návrat afghánských přistěhovalců, kteří nesplňují podmínky pro pobyt, případně čelí trestnímu stíhání. Vyplývá to z dopisu evropskému komisaři Magnusi Brunnerovi, na který upozornil server Euractiv. Mezi podepsanými zástupci dvaceti vlád je také český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Po jednání ministrů obrany aliančních zemí to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Ministři debatovali nejen o další podpoře Kyjeva, ale i o navýšení výdajů na obranu či nedávných ruských narušeních evropského vzdušného prostoru.

Estonsko v pátek večer dočasně uzavřelo silnici, která vede přes výběžek ruského území. Estonská pohraniční stráž tam totiž zaznamenala zvýšenou aktivitu Rusů. Veřejnoprávní stanice ERR zveřejnila video s ruskými ozbrojenci postávajícími desítky metrů od hranice. Estonský ministr zahraničí Magnus Tsahkna v neděli ujistil, že situace na hranici je pod kontrolou.

Kvůli hlášení o spatření dronu v blízkosti letiště v norském Oslu bylo letiště v ranních hodinách dočasně uzavřeno pro přílety. Provoz už byl obnoven, informovala agentura NTB.

Francouzská justice bude soudit čínského kapitána lodi z takzvané ruské stínové flotily, kterou francouzští vojáci ve středu zadrželi u pobřeží Bretaně. Plavidlo se podle agentury Reuters pohybovalo kolem Dánska během nedávných přeletů dronů, jež vedly k uzavření několika letišť v zemi. Agentura napsala, že loď mohla být do incidentů zapojena. Kodaň ani Paříž se k tomuto podezření nevyjádřily.

Francouzští vojáci u pobřeží Bretaně vstoupili na palubu zabaveného tankeru, který je podle tamních úřadů součástí takzvané ruské stínové flotily. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na své reportéry. Zabavené plavidlo Paříž podezírá z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne. Dva členové posádky byli vzati do vazby.

Organizace Globsec a Mezinárodní centrum boje proti terorismu (ICCT) zaznamenaly od roku 2022 v Evropě nejméně 110 sabotáží nebo pokusů o ně s potvrzenými vazbami na Rusko. Jedná se o fyzické útoky, například žhářství, do statistiky se naopak nepočítají kybernetické a informační operace. V Česku bylo útoků pět, informoval za Globsec Filip Nerad.

Daňové úniky firem napojených na alternativní taxislužby mapoval pořad Reportéři ČT. Jde o takzvané flotily, které vlastní stovky aut a najímají řidiče, pro které pak získávají zákazníky prostřednictvím nadnárodních aplikací Bolt a Uber. Když má flotila zaplatit daně, tak skončí a nahradí ji jiná firma. Jedná se o podvody až ve stovkách milionů korun. Tématu se věnoval reportér Dalibor Bártek.

Ukrajina vysílá do Dánska vojenskou misi, jejímž úkolem bude při cvičení sdílet s partnery zkušenosti z boje proti dronům, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X. Oznámení přichází den před neformálním summitem Evropské unie v Kodani, ve čtvrtek se v dánské metropoli navíc uskuteční schůzka Evropského politického společenství (EPC).

Reakce EU na ruské provokace musí být rozhodná, vzkázali evropští lídři po páteční schůzce východních zemí NATO, Dánska a eurokomisaře pro obranu, kde se řešila hlavně takzvaná zeď protidronové obrany. Podle odborného asistenta z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka je NATO sice akceschopné, avšak ruské provokace se dle jeho názoru pohybují v „šedé zóně,“ a proto není zcela jasné, jak se s nimi vypořádat. Uvedl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou.

Reakce Evropské unie na provokace musí být rozhodná, Rusko testuje Unii i NATO, uvedl eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius, který v pátek diskutoval se zástupci několika států Evropské unie o obraně proti dronům podél celé východní hranice sedmadvacítky. Jednání se účastnili zástupci Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska. Pozvána byla rovněž Ukrajina. Vzhledem k dění v posledních dnech se připojilo také Dánsko a nakonec i Slovensko a Maďarsko.

Letiště v dánském městě Aalborg zavřelo kvůli výskytu dronů v jeho vzdušném prostoru. Úřady zaznamenaly bezpilotní letouny v noci na čtvrtek, zhruba ve čtyři hodiny ráno pak prostor nad letištěm znovu otevřely. Policie v oblasti evidovala „více než jeden dron“, nepodařilo se jí však stroje identifikovat. Drony zaznamenala i jiná letiště v zemi. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že zatím nejsou důkazy, které by incidenty spojovaly s Ruskem.

Rusko nese plnou zodpovědnost za nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, uvedla Severoatlantická aliance. Podle NATO takové chování ohrožuje životy, vyostřuje situaci, a proto musí přestat. Velvyslanci členských zemí Aliance se setkali v Bruselu a společně s novým vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) Alexusem Grynkewichem z USA řešili páteční narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami. Estonsko požádalo spojence o konzultace podle čtvrtého článku smlouvy o Severoatlantické alianci.

Dánská policie nemá indicie, že by spolu souvisely dronové incidenty na letištích v Kodani a Oslu. V Kodani drony, zřejmě ovládané kýmsi s dostatečnými zkušenostmi, přiletěly z různých směrů, uvedli podle agentury Reuters představitelé dánské policie. Zatím není jasné, kdo drony poslal, vyšetřování pokračuje. Norská policie sdělila, že je v kontaktu s dánskými kolegy, podrobnosti o incidentu v Oslu však zatím nezveřejnila.

Rada bezpečnosti OSN se na žádost Tallinu mimořádně zabývala pátečním narušením estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna před jednáním zopakoval, že Rusko dle něj a dalších států porušuje mezinárodní právo a vyzval ho, aby skoncovalo s „provokacemi“. Britská šéfka diplomacie Yvette Cooperová během schůze hovořila o risku ozbrojeného konfliktu s NATO. Spojené státy pak zopakovaly, že území členů Aliance hodlají chránit.