Estonsko strana 2 z 5

Šéfové vlád pěti zemí Evropské unie, včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS), v otevřeném dopise vyzvali k další podpoře Ukrajiny, která se už skoro dva roky brání plnohodnotné ruské invazi. Evropa by se podle nich neměla vzdát a měla by ještě zdvojnásobit společné úsilí, zejména pokud jde o vojenskou pomoc Kyjevu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil pětici evropských lídrů vděčnost. Nutnost dodávek munice pro Ukrajinu zdůraznil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který oznámil, že členské státy Evropské unie dohromady vyčleňují na vojenskou podporu Ukrajiny v letošním roce nejméně 21 miliard eur.

Evropa dál vymýšlí, co podniknout se zablokovaným majetkem lidí napojených na režim Vladimira Putina. Svou verzi řešení předložila skupina expertů v Česku. Zákon by podle nich měl umožnit konfiskaci zdejších nemovitostí Ruské federace. Estonsko je dál, podobná norma už tu prochází legislativním procesem.

Evropa stále řeší, co dělat s obstaveným majetkem sankcionovaných Rusů a firem. Unie už schválila dvanáct sankčních balíčků a zajistila nemovitosti i podniky za miliardy eur. Některé zmrazené objekty uprostřed měst chátrají a státy zatím nemají možnost je zkonfiskovat. Někde povolují dotčeným společnostem pokračovat v provozu.

Ruská agrese se nezastaví na Ukrajině, Kreml by mohl v budoucnu napadnout i další státy včetně členů NATO, varují západní bezpečnostní analytici i státní představitelé. Cílem Moskvy by se podle nich mohlo stát Moldavsko či Pobaltí. Sám šéf Kremlu Vladimir Putin mezitím hrozí Finsku, že jeho vstup do NATO způsobí „problémy“. Zároveň tvrdí, že Rusko nemá v plánu na NATO zaútočit. Stejně tak ale Moskva do poslední chvíle popírala, že chystá plnohodnotnou válku proti Ukrajině.

Rozhodnutí Finska uzavřít kvůli hranice s Ruskem poté, co na ni Moskva začala vozit zájemce o azyl z Afriky a Blízkého východu, zkomplikovalo situaci v Estonsku. Tamní přechody zaznamenaly o čtvrtinu vyšší provoz a také nápor uprchlíků. Na estonsko-ruském pomezí v Narvě natáčel redaktor ČT Jiří Hynek.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru mírně snížila. Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený ve standardu kupní síly (PPS) se snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Kypru a Slovinska (shodně 92 procent) a mírně zaostává za Itálií (96 procent), je na tom ale nejlépe ze zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve Statistické ročence 2023.

Finská vláda uzavře téměř všechny přechody na hranici s Ruskem, od páteční půlnoci nechá otevřený jen ten nejseverněji položený ve finském Laponsku. Oznámil to ve středu finský premiér Petteri Orpo. Opatření má zastavit rostoucí příchody žadatelů o azyl do severské země, podle Finska podporované ruskými úřady. Helsinky budou podle šéfa vlády situaci na ruské hranici monitorovat a přijmou další opatření, pokud bude potřeba.

Finsko uzavře čtyři hlavní přechody na hranicích s Ruskem, aby omezilo počty přicházejících žadatelů o azyl z třetích zemí. Opatření by mělo začít platit v noci na sobotu a trvat do 18. února. Podle agentury Reuters to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Také do Estonska podle tamních úřadů přicházejí z Ruska migranti bez dokladů. Norská ministryně spravedlnosti Emilie Engerová Mehlová řekla, že pokud to bude nutné, je její země připravena hranici narychlo také uzavřít.

Za poškození optických kabelů na dně Baltského moře, k němuž došlo začátkem října, může s velkou pravděpodobností kotva čínské nákladní lodi, která v tu dobu místem proplouvala. Estonská prokuratura během pátku oznámila, že vyšetřování incidentu se nyní soustředí právě na kontejnerovou loď NewNew Polar Bear registrovanou v Hongkongu. Od čínských úřadů nyní žádá další informace.

Plynovod na dně Finského zálivu poškodila kotva nákladní lodě NewNew Polar Bear čínské společnosti, oznámili finští vyšetřovatelé. Zda to byla nehoda nebo záměrná sabotáž, však stále není jasné. Posádka na pokusy o kontakt nereaguje. Podle námořníků je „nemožné“, aby za sebou loď táhla masivní kotvu bez povšimnutí. Experti proto spekulují o tom, kdo by mohl mít na poškození Balticconnectoru zájem – a jejich pohledy při tom směřují na Východ.

Větrné elektrárny v Severním moři by měly do roku 2030 dodávat elektřinu až stu milionů domácností. Většina z nich ale není téměř vůbec chráněna před případným útokem. Obavy o bezpečnost podmořské klíčové infrastruktury vzrostly na začátku měsíce, kdy došlo k poškození plynovodu Balticconnector a dvou komunikačních kabelů v Baltském moři. Provozovatelé elektráren chtějí, aby ostrahu zajistily vlády. Infrastrukturu by mohly hlídat třeba senzory nebo podmořské drony.

Helsinky se ve vyšetřování případu poškozeného finsko-estonského plynovodu na dně Baltského moře soustředí na čínskou kontejnerovou loď. Ta se měla pohybovat v době incidentu v jeho blízkosti. Únik plynu na začátku října způsobil podle vyšetřovatelů vnější zásah. Plavidlo s vlajkou Hongkongu se mělo pohybovat i v blízkosti poškozeného telekomunikačního kabelu mezi Švédskem a Tallinem. V obou případech zaznamenaly radary také ruský ropný tanker.

Na plynovodu spojujícím Finsko a Estonsko se objevilo poškození, jehož důsledkem byl únik plynu. Finský premiér Petteri Orpo podle agentury Reuters řekl, že byl pravděpodobně způsoben vnějším zásahem. Je však podle něj příliš brzy na vyvozování závěrů, kdo nebo co poškození způsobilo. Šéf NATO Jens Stoltenberg před zasedáním ministrů obrany NATO prohlásil, že pokud se prokáže, že šlo o úmyslnou sabotáž, bude Aliance reagovat.

Polsko od neděle zakáže vjezd automobilům s ruskou poznávací značkou, informoval podle médií polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. Stejný krok v předchozích dnech oznámily i Finsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko.

Nejméně dva mrtvé si v noci na středu vyžádal ruský vzdušný útok na Kyjev, uvedla média s odvoláním na ukrajinské představitele. Nálety mířily i na Rusko. Drony zasáhly mimo jiné letiště v Pskově, kde poškodily čtyři transportní letouny Il-76, nebo továrnu na elektroniku v Brjansku, která zřejmě dodává díly do raket Iskander. Rusko hlásí také útok na základnu ruské Černomořské flotily v Sevastopolu na okupovaném Krymu. Podle Moskvy se celkem jednalo o největší útok bezpilotních letadel na západ Ruska.

Estonská premiérka Kaja Kallasová čelí kritice kvůli podnikání svého manžela v Rusku. Prezident i koaliční partneři žádají vysvětlení, přední estonské deníky Postimees a Eesti Päevaleht v pátek šéfku vlády vyzvaly k rezignaci.

Na úřady téměř nemusí, daně vyřídí pomocí několika kliknutí a občanku mají v mobilu. Češi žijící v Estonsku si pochvalují tamní úroveň digitálního státu. Téměř veškerou komunikaci se státem zvládnou vyřídit on-line. V zemi podle odhadu české ambasády žije asi 120 Čechů. Ti tak denně využívají výhody státu, který i podle statistik patří mezi ty s nejlepšími digitálními veřejnými službami v EU.

O víkendu před summitem Severoatlantické aliance hostilo litevské hlavní město setkání dalších spojenců Ukrajiny, kteří však nepochází z politických kruhů. Do Vilniusu zavítali příznivci satirického humoru a internetových memů, kteří se vydali do virtuálního tažení proti ruské agresi. Pomocí obrázků japonského psa vybírají prostředky na podporu ukrajinského odporu. NAFO na sociálních sítích podpořili představitelé západních států, kritiku si naopak toto „hnutí kámošů“ vysloužilo od ruské opozice nebo ministerstva zahraničí.

Po ruské invazi na Ukrajinu mnohé státy obstavily majetek náležející ruským oligarchům. Nejviditelnějším příkladem byly honosné jachty. Zmrazena jsou však rovněž státní aktiva Ruska. Evropská unie i Spojené státy hledají právní cesty, jak ruský majetek či výnosy z něj převést Ukrajině, aby je mohla využít pro pokrytí škod způsobených invazí. Zvlášť aktivní roli v tomto procesu, jehož legálnost bude po válce nejspíše přezkoumávána soudy, hraje Estonsko.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Estonsko jako první pobaltský stát schválilo sňatky stejnopohlavních párů. Rozhodl o tom tamní parlament. Stejnopohlavní páry budou moci v Estonsku uzavírat manželství od roku 2024. Premiérka Kaja Kallasová označila tento krok za „historické rozhodnutí“.

Devět členských států NATO včetně Česka očekává, že červencový summit Aliance ve Vilniusu rozhodne o posílení politické a praktické podpory Ukrajiny, která se od loňska brání ruské invazi. Ve společném prohlášení to uvedli vrcholní politici zemí východního křídla NATO, kteří se v úterý sešli na společném jednání v Bratislavě. Česko na setkání zastupoval prezident Petr Pavel, podle kterého by si měli spojenci vyjasnit postoj k Rusku již před skončením války. Na summitu promluvil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí činila 41 265 korun, medián se zvedl na 34 741 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvyšší jsou průměrné výdělky v Praze, nejnižší v Karlovarském kraji. Příjmy rostly ve srovnání s předchozím čtvrtletím i s počátkem minulého roku. Meziročně se ale zvýšily jen nominálně. Vzhledem k vysoké inflaci klesly reálné výdělky zaměstnanců o 6,7 procenta.