Estonsko strana 2 z 5

Finská vláda uzavře téměř všechny přechody na hranici s Ruskem, od páteční půlnoci nechá otevřený jen ten nejseverněji položený ve finském Laponsku. Oznámil to ve středu finský premiér Petteri Orpo. Opatření má zastavit rostoucí příchody žadatelů o azyl do severské země, podle Finska podporované ruskými úřady. Helsinky budou podle šéfa vlády situaci na ruské hranici monitorovat a přijmou další opatření, pokud bude potřeba.

Finsko uzavře čtyři hlavní přechody na hranicích s Ruskem, aby omezilo počty přicházejících žadatelů o azyl z třetích zemí. Opatření by mělo začít platit v noci na sobotu a trvat do 18. února. Podle agentury Reuters to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Také do Estonska podle tamních úřadů přicházejí z Ruska migranti bez dokladů. Norská ministryně spravedlnosti Emilie Engerová Mehlová řekla, že pokud to bude nutné, je její země připravena hranici narychlo také uzavřít.

Za poškození optických kabelů na dně Baltského moře, k němuž došlo začátkem října, může s velkou pravděpodobností kotva čínské nákladní lodi, která v tu dobu místem proplouvala. Estonská prokuratura během pátku oznámila, že vyšetřování incidentu se nyní soustředí právě na kontejnerovou loď NewNew Polar Bear registrovanou v Hongkongu. Od čínských úřadů nyní žádá další informace.

Plynovod na dně Finského zálivu poškodila kotva nákladní lodě NewNew Polar Bear čínské společnosti, oznámili finští vyšetřovatelé. Zda to byla nehoda nebo záměrná sabotáž, však stále není jasné. Posádka na pokusy o kontakt nereaguje. Podle námořníků je „nemožné“, aby za sebou loď táhla masivní kotvu bez povšimnutí. Experti proto spekulují o tom, kdo by mohl mít na poškození Balticconnectoru zájem – a jejich pohledy při tom směřují na Východ.

Větrné elektrárny v Severním moři by měly do roku 2030 dodávat elektřinu až stu milionů domácností. Většina z nich ale není téměř vůbec chráněna před případným útokem. Obavy o bezpečnost podmořské klíčové infrastruktury vzrostly na začátku měsíce, kdy došlo k poškození plynovodu Balticconnector a dvou komunikačních kabelů v Baltském moři. Provozovatelé elektráren chtějí, aby ostrahu zajistily vlády. Infrastrukturu by mohly hlídat třeba senzory nebo podmořské drony.

Helsinky se ve vyšetřování případu poškozeného finsko-estonského plynovodu na dně Baltského moře soustředí na čínskou kontejnerovou loď. Ta se měla pohybovat v době incidentu v jeho blízkosti. Únik plynu na začátku října způsobil podle vyšetřovatelů vnější zásah. Plavidlo s vlajkou Hongkongu se mělo pohybovat i v blízkosti poškozeného telekomunikačního kabelu mezi Švédskem a Tallinem. V obou případech zaznamenaly radary také ruský ropný tanker.

Na plynovodu spojujícím Finsko a Estonsko se objevilo poškození, jehož důsledkem byl únik plynu. Finský premiér Petteri Orpo podle agentury Reuters řekl, že byl pravděpodobně způsoben vnějším zásahem. Je však podle něj příliš brzy na vyvozování závěrů, kdo nebo co poškození způsobilo. Šéf NATO Jens Stoltenberg před zasedáním ministrů obrany NATO prohlásil, že pokud se prokáže, že šlo o úmyslnou sabotáž, bude Aliance reagovat.

Polsko od neděle zakáže vjezd automobilům s ruskou poznávací značkou, informoval podle médií polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. Stejný krok v předchozích dnech oznámily i Finsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko.

Nejméně dva mrtvé si v noci na středu vyžádal ruský vzdušný útok na Kyjev, uvedla média s odvoláním na ukrajinské představitele. Nálety mířily i na Rusko. Drony zasáhly mimo jiné letiště v Pskově, kde poškodily čtyři transportní letouny Il-76, nebo továrnu na elektroniku v Brjansku, která zřejmě dodává díly do raket Iskander. Rusko hlásí také útok na základnu ruské Černomořské flotily v Sevastopolu na okupovaném Krymu. Podle Moskvy se celkem jednalo o největší útok bezpilotních letadel na západ Ruska.

Estonská premiérka Kaja Kallasová čelí kritice kvůli podnikání svého manžela v Rusku. Prezident i koaliční partneři žádají vysvětlení, přední estonské deníky Postimees a Eesti Päevaleht v pátek šéfku vlády vyzvaly k rezignaci.

Na úřady téměř nemusí, daně vyřídí pomocí několika kliknutí a občanku mají v mobilu. Češi žijící v Estonsku si pochvalují tamní úroveň digitálního státu. Téměř veškerou komunikaci se státem zvládnou vyřídit on-line. V zemi podle odhadu české ambasády žije asi 120 Čechů. Ti tak denně využívají výhody státu, který i podle statistik patří mezi ty s nejlepšími digitálními veřejnými službami v EU.

O víkendu před summitem Severoatlantické aliance hostilo litevské hlavní město setkání dalších spojenců Ukrajiny, kteří však nepochází z politických kruhů. Do Vilniusu zavítali příznivci satirického humoru a internetových memů, kteří se vydali do virtuálního tažení proti ruské agresi. Pomocí obrázků japonského psa vybírají prostředky na podporu ukrajinského odporu. NAFO na sociálních sítích podpořili představitelé západních států, kritiku si naopak toto „hnutí kámošů“ vysloužilo od ruské opozice nebo ministerstva zahraničí.

Po ruské invazi na Ukrajinu mnohé státy obstavily majetek náležející ruským oligarchům. Nejviditelnějším příkladem byly honosné jachty. Zmrazena jsou však rovněž státní aktiva Ruska. Evropská unie i Spojené státy hledají právní cesty, jak ruský majetek či výnosy z něj převést Ukrajině, aby je mohla využít pro pokrytí škod způsobených invazí. Zvlášť aktivní roli v tomto procesu, jehož legálnost bude po válce nejspíše přezkoumávána soudy, hraje Estonsko.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Estonsko jako první pobaltský stát schválilo sňatky stejnopohlavních párů. Rozhodl o tom tamní parlament. Stejnopohlavní páry budou moci v Estonsku uzavírat manželství od roku 2024. Premiérka Kaja Kallasová označila tento krok za „historické rozhodnutí“.

Devět členských států NATO včetně Česka očekává, že červencový summit Aliance ve Vilniusu rozhodne o posílení politické a praktické podpory Ukrajiny, která se od loňska brání ruské invazi. Ve společném prohlášení to uvedli vrcholní politici zemí východního křídla NATO, kteří se v úterý sešli na společném jednání v Bratislavě. Česko na setkání zastupoval prezident Petr Pavel, podle kterého by si měli spojenci vyjasnit postoj k Rusku již před skončením války. Na summitu promluvil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí činila 41 265 korun, medián se zvedl na 34 741 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvyšší jsou průměrné výdělky v Praze, nejnižší v Karlovarském kraji. Příjmy rostly ve srovnání s předchozím čtvrtletím i s počátkem minulého roku. Meziročně se ale zvýšily jen nominálně. Vzhledem k vysoké inflaci klesly reálné výdělky zaměstnanců o 6,7 procenta.

Energetická krize znovu otevřela debatu o zvýšení podílu státu ve firmě ČEZ. Zestátnění energetické firmy je ale podle bývalého generálního ředitele společnosti ČEZ a bývalého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla „nesmyslné a zbytečné“. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce, kde mu oponoval investor, analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Do pořadu byli pozváni i zástupci ministerstva financí a průmyslu a obchodu, kteří byli ale ochotní bavit se pouze o energetické koncepci státu. Obě instituce pozvání odmítly kvůli debatě o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností a otázce zestátnění ČEZ.

Osm z deseti českých firem se letos podle personalistů chystá přidat svým zaměstnancům. Mzdy by průměrně měly růst zhruba o osm až deset procent. Medián mezd – tedy prostřední hodnota, která zohledňuje velký počet lidí s nízkými příjmy – stoupl podle čerstvých dat statistiků skoro na 37 a půl tisíce korun. A letos má růst pokračovat. Navzdory tomu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) varuje, že letos reálné mzdy kvůli vysoké inflaci neporostou.

I v Estonsku se pěstuje vinná réva, jen za výrazně jiných podmínek než třeba na slunném jihu Evropy. Vinice jsou ukryté ve sklenících a množství odrůd není kvůli chladnému podnebí velké. Hodně se taky experimentuje s ovocnými víny. Přestože Estonsko k pěstování nabízí jen velmi těžké podmínky, je po celé zemi přes dvacet vinařů.

Tartu je stotisícové město na jihu Estonska. Všude okolo se rozprostírají lesy a bažiny, padesát kilometrů na východ už se line ruská hranice. Tady, na konci demokratického světa, žijí také tři české řádové sestry, Františkánky Marie Immaculaty – Milada, Františka a Benedikta. Jejich kongregace sem původně přišla v roce 1936, za totality v nemocnici tajně křtily děti, dnes pracují ve škole a školce.

Severoatlantická aliance pořádá v Estonsku největší světové cvičení obrany v kyberprostoru. Zapojí se do něj celkem tři tisíce účastníků z 38 členských a partnerských zemí. Výraznou roli mají specialisté z Polska, na které společně s Pobaltím cílí nejvíce ruských hackerských útoků.

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.

Meziroční míra inflace v eurozóně v březnu výrazně klesla a s hodnotou 6,9 procenta je nejníže za poslední rok. Proti únoru se snížila o 1,6 procentního bodu, uvedl v rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat. Loni v březnu ceny v zemích používajících společnou evropskou měnu vzrostly meziročně o 7,4 procenta. Stejně jako v minulých měsících se na růstu cen podílelo především zdražování potravin. Naopak ceny energií po dlouhé době meziročně klesly.