Vysláním stíhačky se Rusko poprvé přihlásilo ke stínové flotile

Rusko narušilo estonský vzdušný prostor, když vyslalo bojový letoun na podporu lodi, která patrně patří k takzvané stínové flotile Moskvy a kterou estonské námořnictvo vyprovázelo ze svých vod. Podle politiků i expertů je to první případ, kdy se Rusko takto otevřeně postavilo za plavidlo z této flotily. Nejde o jediný incident v Baltském moři s účastí Ruska z posledních dní. Moskva také dočasně zadržela řecký tanker, který plul po předem dohodnuté trase z Estonska do Nizozemska, a jedna z lodí její stínové flotily podezřele manévrovala u podmořského kabelu. Rusko viní z růstu napětí v regionu Západ.

Estonské námořnictvo ze své výlučné ekonomické zóny v Baltském moři vyvedlo minulý týden tanker Jaguar, který zřejmě patří k takzvané ruské stínové flotile a figuruje na britském sankčním seznamu.

Plavidlo vstoupilo do estonské výlučné ekonomické zóny u ostrova Naissaar a podle estonského ministra obrany Hanno Pevkura vzbudilo podezření „kvůli vlajce“ státu, který nese odpovědnost za jeho stav.

Plavidlo původně uvedlo, že pluje pod vlajkou Guineje-Bissau, ale tato informace pak byla vyvrácena. Posádka následně tvrdila, že pluje pod vlajkou Gabonu. Jeho úřady však uvedly, že lodi k 10. květnu odebraly práva na vlajku poté, co na plavidlo uvalilo sankce Spojené království, popsal web estonské veřejnoprávní stanice ERR.

Podle estonského ministra zahraničí Marguse Tsahkny tak Jaguar plul bez vlajky a Estonsko mělo povinnost zkontrolovat jeho doklady. Posádka však odmítla komunikovat a pokračovala v cestě do Ruska.

Ruská stíhačka nad Estonskem

Estonské námořnictvo se podle Pevkura připravilo na to, že loď se může přiblížit k místům, kterými vedou podmořské kabely spojující Finsko a Estonsko.

„Abychom zabránili hrozbě pro estonskou podmořskou infrastrukturu, námořnictvo loď vyvedlo z estonských do ruských vod,“ uvedl Pevkur. Do akce se zapojila plavidla estonského námořnictva, vrtulník a jeden další letoun.

Právě v době, kdy Estonci vyprovázeli loď ze své výlučné ekonomické zóny, vyslala ruská armáda k lodi bojový letoun Su-35. „Ruská federace na místo poslala bojový letoun, aby situaci zkontroloval, a tento letoun narušil na skoro minutu území NATO,“ řekl šéf estonské diplomacie Tsahkna.

Také estonské ozbrojené síly potvrdily, že ruská stíhačka narušila vzdušný prostor na necelou minutu poté, co do něj vstoupila nad poloostrovem Juminda. Rusko neposkytlo letový plán, transpondéry letadla byly vypnuté a pilot neudržoval obousměrnou komunikaci s estonským řízením letového provozu, dodaly podle ERR.

V reakci na incident vzlétly portugalské stíhačky F-16 nasazené na základně v Ämari v rámci mise NATO.

Ruská stínová flotila

Poté, co Estonci vyvedli Jaguar ze své výlučné ekonomické zóny, zakotvila loď u Goglandu, největšího ruského ostrova ve Finském zálivu. Ostrov využívá Moskva k vojenským účelům a nachází se na něm velké množství radarových a dalších senzorických zařízení, uvádí ERR.

Jaguar mířil do přístavu Primorsk v ruské Leningradské oblasti a po zakotvení u Goglandu se v systému pro sledování námořní dopravy objevil jako loď pod vlajkou Gabonu. Později během týdne dorazil do cíle svého určení.

Plavidlo je napojeno na indickou společnost Gatik Ship Management, jednoho z předních provozovatelů ruské stínové flotily, uvedl web Defence24.pl. Podle ruského exilového webu The Insider eviduje loď jako součást ruské stínové flotily také ukrajinská tajná služba i mezinárodní nevládní organizace Greenpeace.

Jako ruská stínová flotila jsou označovány dosluhující tankery, které po moři plují bez náležitých dokladů i pojištění a pro ruský režim jsou důležitým nástrojem při obcházení sankcí. Znamenají riziko pro bezpečnost námořní plavby i životní prostředí.

Nejde o jediný podobný incident z poslední doby, připomněl The Insider. Estonsko 11. dubna zadrželo tanker Kiwala mířící do Ruska a rovněž spojovaný s ruskou stínovou flotilou. Stroj plul pod vlajkou Džibutska, ačkoli džibutské úřady zpočátku popíraly, že by u nich bylo plavidlo registrováno, uvedl Tallinn. Loď byla propuštěna 28. dubna poté, co Džibutsko potvrdilo, že plavidlo zaregistruje.

„Odhalení přímého spojení mezi Moskvou a stínovou flotilou“

Estonské ministerstvo zahraničních věcí si po incidentu s ruskou stíhačkou předvolalo ruského chargé d’affaires v Estonsku a předalo mu diplomatickou nótu.

„Toto je něco velmi nového,“ komentoval situaci šéf estonské diplomacie Tsahkna. Rusko se nyní „oficiálně navázalo a připojilo“ na stínovou flotilu, citovala ho CNN.

Podobně se vyjádřil i litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys. „Kapitán lodi nedodržel pokyny a skutečnost, že se okamžitě objevilo ruské letadlo, které nebezpečně manévrovalo a narušilo estonský vzdušný prostor, čímž ohrozilo všechny přítomné – a tím fakticky bránilo plavidlo – odhalila přímé spojení mezi Ruskem a stínovou flotilou,“ citoval ho web The Baltic Times.

Také podle náčelníka generálního štábu estonských ozbrojených sil Vahura Karuse šlo o první případ, kdy ruské letectvo aktivně bránilo plavidlo stínové flotily. „Je to poprvé, co Rusko velmi aktivně zaujalo to, co bychom mohli nazvat vyčkávací pozicí vůči jednomu z těchto plavidel,“ řekl webu stanice ERR.

Expert: Kreml se snaží NATO vyděsit

„Zdá se, že se jedná o zásadní změnu v myšlení Kremlu,“ řekl CNN Ed Arnold, vedoucí výzkumný pracovník britského think tanku Royal United Services Institute (RUSI).

„Kreml se pravděpodobně snaží v tomto směru tlačit, a to v naději, že se země NATO vyděsí tím, co se stalo,“ dodal v souvislosti s tím, že kvůli incidentu vzlétly alianční stíhačky rozmístěné v regionu po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. „V NATO se najdou tací, kteří se toho trochu obávají a řeknou: ‚Počkat, opravdu chceme riskovat zahájení širší konfrontace s Ruskem kvůli jedné lodi?‘“

„Incident vnímáme jako reakci na operaci Baltic Sentry,“ řekl CNN mluvčí NATO Martin O'Donnell s odkazem na misi, kterou Aliance v regionu zahájila v reakci na opakované případy poškození podmořských kabelů, z kterých jsou podezřelé právě lodě ruské stínové flotily.

Estonské úřady provedly od loňského června více než 450 kontrol plavidel ve vodách Baltského moře kontrolovaných Tallinem, uvedlo estonské ministerstvo dopravy. Kontroly se týkají právě i Finského zálivu, jednoho z hlavních obchodních kanálů pro ruský zahraniční obchod, dodala CNN.

Evropská unie v úterý schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje mimo jiné právě na lodě ruské stínové flotily. Na příslušném seznamu by mělo být téměř dvě stě lodí včetně ropných tankerů.

Zadržený řecký tanker

Další incident s účastí Ruska se v Baltském moři odehrál o víkendu, kdy ruské úřady zadržely ropný tanker patřící řecké společnosti Aegean Shipping, který plul pod liberijskou vlajkou.

Plavidlo Green Admire s nákladem břidlicové ropy vyplulo z estonského přístavu Sillamäe a vyrazilo na cestu do nizozemského Rotterdamu. Loď plula přes ruské teritoriální vody, v nichž jí Rusové nařídili změnit kurz s tím, že vplouvá do nebezpečné oblasti. Tanker to ale ignoroval a Rusové ho poté zastavili a doprovodili ho na kotviště na ostrově Gogland, odkud později pokračoval do Rotterdamu.

„Rusové vyhlásili určité mořské zóny za nebezpečné pro lodní dopravu. Tyto oblasti se nacházejí podél jejich námořní hranice, v jejich teritoriálních vodách,“ vysvětlil webu stanice ERR Johan-Elias Seljamaa, zástupce velitele estonského námořnictva.

„Na jednom místě je úsek moře, který je oddělený od trasy, kudy mohou lodě vplout do přístavu v Petrohradu. Tam byla tato nebezpečná zóna vytvořena, dosud ji (Rusové) tímto způsobem nevymáhali, ale pokud ji chtějí v budoucnu vymáhat, mají na to ve svých teritoriálních vodách plné právo,“ dodal Seljamaa.

Konečné rozhodnutí o tom, zda loď těmito nebezpečnými zónami propluje, však činí její kapitán, dodal web.

Lepší cesta, která se nedoporučuje

Green Admire však plula přes ruské vody po trase, na které se předem dohodly Rusko, Estonsko a Finsko. Lodě opouštějící přístav Sillamäe se totiž obvykle plaví přes ruské teritoriální vody, protože pro větší plavidla je to potenciálně bezpečnější a vhodnější trasa než plavba přes estonské mělčí vody, uvedla stanice ERR.

Estonský dopravní úřad nicméně doporučil plavidlům, aby se od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 ruským vodám vyhýbala, uvedl vedoucí námořní sekce úřadu Kristjan Truu.

„Od roku 2022 se lodím vyplouvajícím z přístavu Sillamäe doporučuje vyhýbat se plavbě přes námořní oblast Ruské federace. Veškeré dopravě vyplouvající z estonské námořní oblasti se doporučuje přesměrovat trasu tak, aby žádná plavidla nevplula do ruských vod, protože nelze zaručit pokojný průjezd,“ citovala ho ERR.

Green Admire podle něj vplula do ruských vod, aby dorazila do přístavu, a teprve na zpáteční cestě byla zadržena. Kapitánovi sice byl předán vzkaz, aby se ruským vodám vyhnul, ale konečné rozhodnutí je na něm, dodal Truu. Kromě toho ale zdůraznil, že pokud je plavba pokojná, musí pobřežní stát podle mezinárodního námořního práva umožnit plavidlu bezproblémový průjezd svou přímořskou oblastí.

Aby se v budoucnu předešlo opakování podobných situací, hodlá nicméně oddělení řízení lodní dopravy estonského dopravního úřadu spolu s lodivody navigovat lodě do a ze Sillamäe přes estonské vody.

Tallinn: Moskva chtěla ukázat sílu

ERR napsala, že ačkoli se něco takového stalo poprvé, mohlo by jít o známku rostoucího napětí v Baltském moři. Nelze vyloučit, že se podobné situace v budoucnu vyskytnou, jelikož Rusko se snaží demonstrovat svůj vliv nad Baltským mořem, uvedla.

Estonský ministr zahraničí Tsahkna označil incident za nečekaný. S odkazem na skutečnost, že se Estonsko, Finsko a Rusko se shodly na tom, že lodě mohou trasu přes ruské vody využívat, uvedl, že Moskva „chtěla jednoduše ukázat sílu“.

Rusko se podle něj začalo v Baltském moři chovat velmi nebezpečně, což připsal tomu, že země v regionu i EU podle něj více dorážejí na stínovou flotilu Moskvy. Tsahkna uvedl, že kvůli víkendové události není třeba předvolávat ruského chargé d’affaires, jak učinilo po incidentu s ruskou stíhačkou z minulého týdne.

Zároveň ale podotkl, že je třeba mít pořád na paměti širší kontext. „Pokud budeme každý incident posuzovat izolovaně, mohlo by se zdát, že se toho moc neděje. Ale když se zároveň podíváme na (ruskou) stíhačku vstupující do vzdušného prostoru NATO, to byla velmi vážná věc,“ doplnil ministr.

Polsko hlásí další incident, Kreml svaluje vinu na Západ

Další incident s účastí ruské stínové flotily hlásí Polsko. Podle Varšavy jedno z plavidel patřící k sankcionované flotile podezřelým způsobem manévrovalo v blízkosti energetického kabelu mezi Polskem a Švédskem. Poté, co zasáhli polští vojáci, loď odplula do jednoho z ruských přístavů. Polská energetická společnost PSE doplnila, že kabel nebyl narušen a dál dodává elektrickou energii do Švédska.

Rusko v souvislosti s posledním děním v Baltském moři svalilo vinu na Západ. Poradce Kremlu Nikolaj Patrušev, nedávno tvrdil, že „námořní hrozby ze Západu sílí“, ale narazí na „odpovídající a přiměřený odpor“.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu reagoval na dotaz, co ruský stát může podniknout na „ochranu plavby“. „Dostupná je široká paleta prostředků. Pochopitelně že v rámci mezinárodního práva,“ reagoval mluvčí vůdce země, která v posledních dekádách mezinárodní právo opakovaně porušuje.

Pokus Estonska o kontrolu dokumentů lodi Jaguar a následné vyprovození plavidla z estonských vod označil Peskov za „pokus o pirátské napadení“. Zároveň potvrdil, že Moskva stíhačku k lodi vyslala. „Rusko předvedlo, že je schopno reagovat dostatečně tvrdě,“ dodal v souvislosti s incidentem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 1 hhodinou

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 2 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 3 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 4 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...