EU schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku

Evropská unie schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě takzvané ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. Další sankce proti Rusku se podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové připravují.

Podle šéfky unijní diplomacie se nové sankce, cílené na Putinův režim kvůli pokračující invazi na Ukrajinu, dotknou dalších plavidel takzvané ruské stínové flotily. Jedná se typicky o tankery plující pod vlajkou třetích zemí, například Gabonu nebo Kamerunu, bez běžného pojištění. Rusko jejich prostřednictvím vyváží svá fosilní paliva navzdory platným sankcím.

Sankce se mají zaměřit i na oblast porušování lidských práv a hybridních hrozeb. „Čím déle bude Rusko válčit, tím tvrdší bude naše reakce,“ uvedla diplomatka.

Na seznamu se nově ocitlo 189 lodí, včetně ropných tankerů, a počet sankcionovaných plavidel tak dosáhl 342. Na sankční seznamy rovněž přibydou další osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Jde o sedmnáct fyzických osob a osmapadesát osob právnických spoluodpovědných za ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině a omezování její územní celistvosti. Seznam už celkem čítá 2400 lidí, institucí či firem. Dalších jedenatřicet často zahraničních společností bylo potrestáno za dodávky vojensky využitelných technologií ruské armádě.

Na seznam přibyla i běloruská novinářka Natalia Sudlianková. Vyplývá to z českého vnitrostátního sankčního seznamu, ze kterého byla v úterý z důvodu zařazení na seznam EU vyškrtnuta. Česká vláda ji na sankční seznam zařadila letos na začátku dubna. Sudlianková byla podle dřívějšího vyjádření ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.

Zpřísněním protiruských sankcí, pokud do týdne nepokročí mírová jednání, hrozil německý kancléř Friedrich Merz před jednáním ukrajinské a ruské delegace v Istanbulu.

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil balík za krok správným směrem. „Je důležité zavést přísná omezení pro ruskou tankerovou flotilu, která slouží k financování zabíjení, a také pro všechny programy, které Rusko používá k budování svého vojenského průmyslu,“ napsal na X. „S Ursulou (von der Leyenovou) jsme také diskutovali o přípravách 18. balíku unijních sankcí. Ruská ropa, infrastruktura pro obchod s energiemi, banky a finanční programy – to jsou oblasti, které Rusko nejvíce zraňují, a proto nejvíce přispívají k míru,“ dodal ukrajinský prezident.

Některá opatření blokovalo Maďarsko a Slovensko

Původně se spekulovalo, že balíček bude obsahovat také zákaz dovozu ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy, nakonec ale Komise od tohoto kroku upustila. Narazila totiž na odpor některých zemí a zároveň panuje nejistota ohledně alternativních zdrojů.

Pro schválení sankcí je potřeba jednomyslnost a Maďarsko a Slovensko, které udržují s Ruskem úzké vztahy, už několikrát zopakovaly, že jakékoli sankce týkající se energetického sektoru zablokují.

Ruské hybridní hrozby i porušování lidských práv

Země EU se rovněž dohodly na rozšíření právního základu sankčního rámce týkajícího se ruských hybridních hrozeb. Jedno z nových opatření umožní EU uvalit sankce na plavidla, která ničí podmořské kabely.

V souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku se státy dohodly na uvalení sankcí na dalších dvacet osob, soudců a státních zástupců, kteří byli zapojeni do případů proti ruskému opozičnímu politikovi a kritikovi Kremlu Vladimiru Kara-Murzovi nebo sehráli klíčovou roli při uvěznění a smrti ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.

Zatím poslední, šestnáctý soubor sankcí proti Rusku byl schválen 24. února, v den třetího výročí ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Zaměřil se mimo jiné na omezení vývozu hliníku z Ruska a rovněž na stínovou flotilu.

Podle serveru Politico nové sankce s EU zkoordinovalo i Spojené království. Britský seznam se kromě zařazení osmnácti lodí na seznam ruské stínové flotily zaměřuje také na společnosti a jednotlivce podporující ruskou armádu, vývoz fosilních paliv nebo šíření propagandy.

Londýn nově potrestal více než stovku lidí a subjektů. Jde mimo jiné o desítky finančních subjektů umožňujících Rusku obcházet dosavadní sankce či o další lodě ze zmíněné flotily.

Americký prezident Donald Trump naopak uvedl, že nové sankce v tuto chvíli uvalovat nebude, protože „existuje šance něčeho dosáhnout“, píše Politico.

Setkání evropských lídrů v Kyjevě, 10. 5. 2025. Zleva: německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer a polský premiér Donald Tusk
Zdroj: Ludovic Marin/Pool via Reuters

Pracuje se na dalších opatřeních

Evropská komise pracuje už nyní na dalším, osmnáctém balíčku sankcí, oznámila šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová minulý týden v Tiraně. Česko by podle diplomatických zdrojů chtělo, aby se zaměřil více na sektorové sankce a rovněž i na to, jak zabránit obcházení sankcí. Praha rovněž již delší dobu prosazuje svůj návrh na zákaz pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.

Podle von der Leyenové by měl osmnáctý balík sankcí zahrnovat mimo jiné omezení proti nyní nefunkčním baltským plynovodům Nord Stream 1 a Nord Stream 2, proti dalším lodím stínové flotily a rovněž by se mělo jednat o další postihy ruského finančního sektoru.

Podle agentury Reuters budou země Evropské unie usilovat o další snížení cenového stropu na ropu, kterou lze přepravovat tankery pojištěnými západními společnostmi. Opatření chtějí prosadit na příštím jednání skupiny G7. Cenový strop byl již dříve stanoven na šedesát amerických dolarů za barel, avšak dnes se této hranici začíná v důsledku vysoké produkce přibližovat i cena ropy na světovém trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tajfunu na Tchaj-wanu podlehl jeden člověk, přes pět set lidí je zraněných

Tajfunu Champi podlehl na Tchaj-wanu jeden člověk, více než pět set lidí utrpělo zranění. Silný vítr povalil stromy a způsobil výpadky energie, směřoval pak dále k čínskému pobřeží. Informovala o tom agentura Reuters.
před 12 mminutami

Orlí hnízdo, někdejší Hitlerovo horské sídlo, zachvátil požár

Někdejší sídlo nacistického vůdce Adolfa Hitlera – Kehlsteinhaus, známý také jako Orlí hnízdo, zachvátil v pátek večer požár. Policie v sobotu oznámila, že v souvislosti s požárem objektu v bavorských Alpách zadržela podezřelého. Příčina požáru zatím není známa, napsala agentura DPA.
před 1 hhodinou

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu nejvíce útoků od začátku války, píše Reuters

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu a jeho okolí zaznamenáno nejvíce útoků na obchodní plavidla od začátku konfliktu. S odvoláním na údaje Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku (WINEP) to píše agentura Reuters. Během října bylo nahlášeno a potvrzeno 28 útoků. Od 28. února, kdy USA a Izrael válku proti Tehránu zahájily, zaznamenal Noam Raydan, který v institutu incidenty mapuje, 113 útoků.
před 6 hhodinami

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 9 hhodinami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 12 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.