K jednacímu stolu v Istanbulu poprvé od března 2022 zasedli zástupci Ukrajiny, Ruska a Turecka. Ukrajina a Rusko se dohodly na výměně tisícovky zajatců z každé strany. Obě země si podle Ankary také vymění písemné dokumenty s podmínkami pro dosažení příměří. V obecné rovině se též dohodly na dalším jednání. Delegace vedené poradcem Kremlu Vladimirem Medinským a ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem jednaly o zastavení bojů, na příměří se ale neshodly.
Jednání delegací Ukrajiny a Ruska v Istanbulu po necelých dvou hodinách skončilo, uvedly agentury Reuters a AFP s odvoláním na zdroje z tureckého ministerstva zahraničí a ukrajinské diplomacie. Ruské tiskové agentury s odkazem na své zdroje hovoří pouze o přestávce v jednání. Návrat delegací k jednacímu stolu ještě v pátek je „možný“, ale zatím není „v plánu“, řekl ukrajinský představitel agentuře AFP.
Ukrajinský diplomat řekl, že požadavky, které na jednání oznámili ruští činitelé, jsou odtržené od reality a jdou daleko za rámec všeho, o čem se jednalo už dříve. Také agentura AP s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele napsala, že Rusko vzneslo „nepřijatelné požadavky“ včetně stažení ukrajinských sil z rozsáhlých vlastních území, která ovládají. Podle něj to působí, jako by ruská delegace „chtěla záměrně pokládat na stůl nereálné návrhy, aby z jednání odešla bez jakýchkoli výsledků“.
Delegace se však podle Reuters dohodly na výměně tisícovky válečných zajatců z každé strany, což Umerov označil za hlavní výsledek pátečních jednání. Na ni se nyní Ukrajina musí zaměřit, podle něj by se mohla odehrát v blízké budoucnosti, v příštích dnech. Jednalo by se tak o největší výměnu od počátku přes tři roky trvající plnohodnotné války. Delegace diskutovaly také o setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Umerov novinářům řekl, že vnímá jednání na úrovni prezidentů jako další etapu rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem.
Obě země si podle Ankary také vymění písemné dokumenty se svými podmínkami pro dosažení příměří. V obecné rovině se též dohodly na dalším jednání.
Po jednání Ruska a Ukrajiny telefonoval Zelenskyj společně s lídry Francie, Německa, Británie a Polska americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Ruský přístup k jednáním označili za nepřijatelný. Podle Zelenského je Ukrajina připravena podniknout rychlé kroky k míru. Pokud Rusko odmítne příměří, měly by následovat tvrdé sankce, napsala ukrajinská hlava státu na síti X.
Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že ruský postoj k jednáním o příměří je nepřijatelný. Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledek za rozčarování, zodpovědnost za to podle něj nese Moskva.
Ruská delegace uvedla, že je s výsledky jednání spokojena, rozhovory mají podle jejího šéfa Medinského pokračovat, až obě strany předloží detailní vizi budoucího příměří. Potvrdil také, že se obě strany dohodly na výměně tisícovky zajatců na každé straně.
Kyjev mluví o nepřijatelných požadavcích Ruska
Na tiskové konferenci v Istanbulu řekl mluvčí ukrajinské strany, že Rusko na jednání vzneslo řadu požadavků, které jsou pro Ukrajinu nepřijatelné. Neuvedl ale konkrétně, jaké to byly. „Ukrajinská delegace na to reagovala v klidu, a to hlavně zdůrazněním našich postojů a principů,“ dodal.
Krátce po jednání agentury s odkazem na diplomatické zdroje zmiňovaly ruský požadavek, aby se ukrajinské síly stáhly ze všech ukrajinských regionů, které Moskva v rozporu s mezinárodním právem označuje za součást Ruské federace a jejichž části okupuje.
Ukrajinci a Rusové si nepodali ruku
Server RBK-Ukrajina na svém telegramovém účtu zveřejnil krátké video ze začátku setkání. Jsou na něm vidět zástupci Ukrajiny, Ruska a Turecka, kteří sedí u stolu ve tvaru písmene U. V čele jsou turečtí zástupci. Rusové a Ukrajinci sedí naproti sobě. Členové ruské a ukrajinské delegace si rukama nepotřásli, podotkla stanice BBC News.
„Zatímco si válka stále vybírá životy, je kriticky důležité, aby bylo co nejdříve dojednáno příměří,“ prohlásil podle agentury AFP na začátek rozhovorů šéf turecké diplomacie Hakan Fidan. Podle stanice CNN popsal páteční jednání jako „technické hovory“, které by mohly položit základ pro potenciální setkání lídrů obou zemí.
Setkání v paláci Dolmabahce je známkou diplomatického pokroku mezi válčícími stranami, které přímo spolu nejednaly od března 2022, podotkla agentura Reuters. Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Od pátečních jednání se nicméně podle této agentury neočekával zásadní průlom.
Co údajně také zaznělo při jednání
Vedoucí ruské delegace na prvních přímých rusko-ukrajinských rozhovorech po třech letech hovořil kromě jiného o tom, že Rusko je připraveno válčit třeba věčně, napsal zpravodajský server Meduza, původně ruský, nyní vycházející v Lotyšsku.
„Nechceme válku, ale jsme připraveni bojovat ještě rok, dva, tři – tak dlouho, jak bude potřeba. Se Švédskem jsme (za cara Petra I. Velikého) bojovali 21 let. A jak dlouho jste připraveni bojovat vy?“ zeptal se šéf ruské delegace Vladimir Medinskij Ukrajinců, napsala Meduza s odvoláním na příspěvky novináře listu The Economist Olivera Carrolla, který se zase odvolával na „dobře informovaný zdroj“ umožňující dozvědět se, co se dělo u jednacího stolu. Medinského vyjádření ve stejném znění citovala s odvoláním na dva zdroje také agentura Reuters.
Rusko podle Carrolla vyhrožovalo Ukrajině okupací Sumské a Charkovské oblasti, které leží na severovýchodě země, a požadovalo, aby Ukrajina stáhla své jednotky z celého území čtyř regionů, které Rusko částečně okupuje a které Moskva v rozporu s mezinárodním právem prohlásila za připojené k Ruské federaci. Ukrajinské zdroje podle Meduzy uvedly, že Rusko také požadovalo, aby Kyjev uznal ruskou anexi Krymu. Naopak třicetidenní příměří, které prosazovala ukrajinská strana, ruská delegace odmítla.
První kolo rozhovorů
První kolo rozhovorů mezi ministry zahraničí Ukrajiny, USA a Turecka a dalšími vysokými představiteli podle informací tureckého ministerstva zahraničí začalo v 9:45 SELČ a trvalo asi hodinu. Rozhovory mezi představiteli Turecka, Ukrajiny a Ruska měly navázat kolem 11:30 SELČ, začaly ale později.
Podle ukrajinského diplomata je prioritou delegace zajištění „skutečného, pevného a dobře monitorovaného“ příměří. Totéž zopakoval i Zelenskyj. Pokud s příměřím ruská strana nebude souhlasit, znamená to, že ruský vládce Vladimir Putin nechce mír, prohlásil na summitu Evropského politického společenství (EPS).
Lídr ukrajinské delegace Umerov podotkl, že míru bude možné dosáhnout pouze tehdy, bude-li Rusko souhlasit s třicetidenním příměřím, navrácením Moskvou unesených dětí a výměnou všech válečných zajatců. „Přijeli jsme do Istanbulu, abychom našli skutečné cesty k udržitelnému a spravedlivému míru,“ uvedl ukrajinský ministr obrany.
Setkání se západními partnery
Stanice BBC a server RBK-Ukrajina mezitím informovaly, že již ráno se v Istanbulu setkali ukrajinští zástupci s představiteli Francie, Německa, Británie a USA. Tohoto jednání se podle RBK-Ukrajina zúčastnil šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak, ministr zahraničí Andrij Sybiha a ministr obrany Rustem Umerov, kteří jednali s poradci pro národní bezpečnost z Francie, Německa, Británie a také se zvláštním vyslancem Spojených států Keithem Kelloggem. Výstupy ze schůzky nejsou podle dostupných informací k dispozici.
Zatím nejsou informace o tom, zda se uskuteční i čtyřstranná jednání mezi Ruskem, Spojenými státy, Ukrajinou a Tureckem, napsala ruská agentura RIA Novosti s odvoláním na svůj zdroj. V Istanbulu se podle AFP setkali také Rusové a Američané, které při tomto setkání zastupoval představitel amerického ministerstva zahraničí Michael Anton. S ruskou delegací se ještě ve čtvrtek večer setkal turecký šéf diplomacie Fidan.
Zatímco v Istanbulu probíhají jednání, pokračuje Rusko v útocích na cíle na Ukrajině. Ve městě Dnipro bylo slyšet několik výbuchů krátce poté, co byl spuštěn letecký poplach, píše agentura Reuters. Rusko v noci na pátek vyslalo na Ukrajinu 112 bezpilotních letounů, z nichž protivzdušná obrana 73 sestřelila, uvedlo ukrajinské letectvo. Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 65 ukrajinských dronů.
Americký prezident Donald Trump závěrem své návštěvy tří zemí Perského zálivu řekl, že se setká se svým ruským protějškem Putinem, jakmile to bude možné. V minulých dnech nevylučoval možnost, že se zúčastní přímých ukrajinsko-ruských jednání v Istanbulu, pokud na ně dorazí i Putin. „Byl bych připraven odletět tam odsud,“ uvedl Trump na závěr oficiální návštěvy Spojených arabských emirátů. Schůzka Trumpa a Putina je zásadní, ale vyžaduje značnou přípravu a musí přinést výsledky, reagoval podle agentur mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Putin Zelenského výzvu nevyslyšel
Diplomatické manévry začaly v sobotu, kdy Zelenskyj a vůdci čtyř velkých evropských zemí navrhli Rusku příměří, které by trvalo nejméně třicet dnů. Putin přímo nereagoval, ale v neděli přišel s protinávrhem, aby se přímé rozhovory s Ukrajinou uskutečnily ve čtvrtek v Istanbulu. Zelenskyj opakovaně šéfa Kremlu vyzýval, aby spolu jednali osobně, a do Turecka skutečně odcestoval.
Ve středu večer však vyšlo najevo, že Putin do Istanbulu nepřijede, ruskou delegaci vede jeho poradce Medinskij. V ruské delegaci není ani ministr zahraničí Sergej Lavrov ani Putinův poradce Jurij Ušakov, kteří v březnu vedli první přímá jednání s Američany v Saúdské Arábii.
Neúčast Putina na jednáních kritizovala například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle ní to dokazuje, že Rusko nestojí o to, uzavřít mír. „Myslím, že Putin udělal chybu, když poslal delegaci na nižší úrovni,“ prohlásil i generální tajemník NATO Mark Rutte.
Zelenskyj ve čtvrtek z Ankary, kde jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, vyslal do Istanbulu delegaci vedenou ministrem obrany Umerovem, přestože podle něj v ruském týmu není nikdo, kdo skutečně rozhoduje.
Do Istanbulu na jednání s tureckým ministrem zahraničí a ukrajinskou delegací přicestoval také americký ministr zahraničí Marco Rubio. Novinářům ale řekl, že od rozhovorů nemá velká očekávání. Za jedinou cestu k průlomu označil případné přímé jednání mezi prezidentem USA Trumpem a jeho ruským protějškem Putinem.
