Mark Rutte

Už pátým rokem se Ukrajina brání otevřené plnohodnotné ruské invazi. Bránící se země má za sebou už čtyři roky houževnaté obrany i nezměrného utrpení. Vysokou cenu však platí i Rusko. Dopady dění na Ukrajině pociťuje celý svět. Mezitím pokračují vyjednávání o podpoře Ukrajiny ze strany západních spojenců – jak materiální, tak i vojenské. Do rozhovorů se zapojuje i americká administrativa. Hosté pořadu 90' ČT24 probrali okolnosti pokračující ruské agrese, připomněli také vývoj na frontě či humanitární krizi, kterou konflikt přinesl. Debatou provázeli Barbora Maxová a Jakub Szántó.

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.

Spojené království letos vyšle do Arktidy údernou skupinu složenou z válečných lodí a stíhaček. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to oznámil britský premiér Keir Starmer. K otázce Grónska, o jehož získání usilují Spojené státy, uvedl, že vítá, že se problém řeší diplomatickou cestou. Spojenectví USA a Británie označil za nejužší v historii.

Ruský vládce Vladimir Putin doufá, že by mohl zopakovat Mnichov 1938 a získat část Ukrajiny, stejně jako Adolf Hitler získal část Československa, prohlásil na Mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina si válku nevybrala a není možné, aby současná situace trvala napořád, zdůraznil. „Ukrajinci jsou lidé, ne terminátoři,“ podotkl Zelenskyj s tím, že Kyjev a Evropa potřebují silné bezpečnostní garance.

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Transatlantická vazba zůstává silná. Po jednání ministrů obrany Aliance to uvedl šéf NATO Mark Rutte. Podle něj se daří dávat víc na obranu, kromě investic je ale třeba navýšit i výrobu. USA chtějí vyváženější NATO 3.0, řekl zase náměstek ministra obrany USA Elbridge Colby. Ministři jednali rovněž o pomoci Kyjevu, kterou je podle Rutteho třeba navýšit. Česko v Bruselu zastupoval nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Obavy z Ruska spolu s hrozbami Bílého domu kvůli Grónsku přiživily v severských zemích myšlenky na zapojení do jaderného odstrašení. Finsko už dříve signalizovalo ochotu přepravovat atomové bomby přes své území a Švédsko si přeje, aby ničivý arzenál měly „zdravé“ evropské demokracie. V tomto ohledu jedná o spolupráci s Francií a Velkou Británií. Vlastní atomovou zbraň si kvůli stávajícím smlouvám a vysokým nákladům nordický region nepořídí, míní expert Vlastislav Bříza. Za realističtější scénář považuje jejich sdílení.

Česká muniční iniciativa si klade za cíl zajistit pro Kyjev dělostřeleckou munici v hodnotě pěti miliard eur (přes 121 miliard korun), zatím má ale přísliby pouze na 1,4 miliardy eur, řekl v Bruselu ve středu nejmenovaný vysoký vojenský představitel NATO. Neupřesnil ale, jestli má tato částka pokrýt dodávky na rok 2026 či jinak dlouhé časové období. Činitel připomněl, že tuzemská vláda potvrdila, že bude iniciativu i nadále koordinovat. Vyzval proto spojence, aby do ní přispívali.

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 450 drony a více než šedesáti střelami, uvedl ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Útoky vyvolaly požáry a poškodily energetickou infrastrukturu, bez vytápění se dle úřadů ocitly statisíce rodin. K úderům došlo krátce před plánovaným třístranným jednáním USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení ruské invaze. Do Kyjeva zároveň ráno přicestoval šéf NATO Mark Rutte. Podle něj ruské útoky nesvědčí o seriózním mírovém úsilí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj očekává reakci USA.

Ministři zahraničí EU se shodli na zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Dříve schválili uvalení dalších sankcí na íránské představitele a subjekty, uvedlo české zastoupení při Evropské unii. V Bruselu hovořili také o situaci na Ukrajině, v souvislosti s tím podle Kallasové přidali Rusko na seznam zemí podezřelých z praní špinavých peněz. Česko zastupoval ministr Petr Macinka (Motoristé).

Opozice ve středu ve sněmovně znovu žádala vysvětlení aféry kolem zpráv ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla, které hlava státu zveřejnila a pokládá je za pokus o vydírání. Stanovisko chtěla pětice opozičních stran po premiéru Andreji Babišovi (ANO). Ten vystoupil hned v úvodu schůze. Mimo jiné řekl, že nestojí o zákopovou válku mezi Strakovou akademií a Hradem. Opozice volá po Macinkově demisi, případně po jeho odvolání z kabinetu. Zároveň svolala schůzi o vyslovení nedůvěry vládě.

Je předčasné řešit složení delegace na summitu NATO, a to včetně účasti prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se šéfem NATO Markem Ruttem v Bruselu. Bylo by však podle něj vhodné, kdyby Česko na summitu reprezentoval premiér Andrej Babiš (ANO). Předmětem diskuse s Ruttem byla například muniční iniciativa.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) označil zprávy prezidentské kanceláři za politické vyjednávání. Dodal, že na summitu NATO by Česko prezident Petr Pavel neměl reprezentovat, neboť se „nepohybuje v ústavním rámci“, protože odmítá jmenovat Filipa Turka (za Motoristy) ministrem. Podle Hradu je ve věci prezidentovy účasti na summitu relevantní shoda mezi hlavou státu a premiérem. Pavel označil Macinkovy zprávy za mimořádně závažné a za pokus o vydírání. Obsah zpráv prošetří centrála proti organizovanému zločinu.

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.

Americký prezident Donald Trump publikoval na své sociální sítí Truth Social soukromou zprávu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzská hlava státu v ní píše Trumpovi, že nerozumí jeho postupu získat pro Spojené státy Grónsko, a navrhuje schůzku v Paříži. Podle francouzských zdrojů agentury Reuters je text autentický. Stejný osud potkal také zprávu od generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho.

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.