Mark Rutte

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Generální tajemník NATO Mark Rutte očekává v příštích dnech nové příspěvky od spojenců do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu. Rutte uvítal úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl, je přesvědčen, že toto úsilí nakonec obnoví mír v Evropě.

Máme cestu, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl americký prezident Donald Trump k americko-ruskému plánu, který by mohl vést k zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině. Podle Trumpa si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návrh bude muset nechat líbit. Zelenskyj prohlásil, že nezradí zájmy své země. USA podle zdrojů Reuters Kyjevu pohrozily, že zastaví dodávky zbraní a sdílení zpravodajských informací, pokud nepřijme návrh na ukončení války.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na úterní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. Informoval o tom úřad slovenské vlády.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámí, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů, těsně předtím, než ho prezident Petr Pavel jmenuje do premiérské funkce. Pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Babiš to řekl novinářům ve čtvrtek večer po jednání koaliční rady vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů v Průhonicích. Lídři stran také uvedli, že neplánují upravovat své programové prohlášení podle požadavků prezidenta.

Až donedávna bylo Rusko v produkci munice před spojenci NATO. Situace se však údajně dramaticky změnila. Aliance podle generálního tajemníka Marka Rutteho zvýšila tempo a posunula se vpřed, uvádí tisková agentura RBC-Ukraine.

Britský premiér Keir Starmer po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně vyzval k posílení dodávek střel dlouhého doletu pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání otevřené ruské agresi. „Posilujeme naše programy tak, abychom Kyjevu mohli poskytnout přes pět tisíc lehkých střel,“ uvedl Starmer s tím, že Británie bude dál dodávat i dalekonosné rakety. Koalice ochotných je podle něj odhodlána jít dále než kdykoli předtím, aby zvýšila tlak na Rusko.

Spojené státy ve středu oznámily uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Šéf resortu financí Scott Bessent uvedl, že k tomuto kroku Washington přistoupil, protože ruský vládce Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině, kterou americký ministr označil jako nesmyslnou. Moskva označila sankce za extrémně kontraproduktivní, pokud jde o mír na Ukrajině. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové ruské cíle na Ukrajině zůstávají nezměněné.

Americký prezident Donald Trump byl jediným člověkem, který mohl otevřít komunikační kanál s ruským vládcem Vladimirem Putinem uprostřed ruské války na Ukrajině. Podle webu CNN to po středeční schůzce s šéfem Bílého domu řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Uvítal také uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti, kterými chtějí Spojené státy přimět Putina ukončit přes tři roky trvající konflikt.

Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Po jednání ministrů obrany aliančních zemí to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Ministři debatovali nejen o další podpoře Kyjeva, ale i o navýšení výdajů na obranu či nedávných ruských narušeních evropského vzdušného prostoru.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a vyzval jej k ukončení zabíjení na Ukrajině. Šlo o schůzku na nejvyšší úrovni mezi USA a Ruskem od srpnového summitu prezidenta Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina na Aljašce. Tiskové agentury v této souvislosti připomínají úterní Trumpův obrat v postoji k ruské válce na Ukrajině.

Rusko nese plnou zodpovědnost za nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, uvedla Severoatlantická aliance. Podle NATO takové chování ohrožuje životy, vyostřuje situaci, a proto musí přestat. Velvyslanci členských zemí Aliance se setkali v Bruselu a společně s novým vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) Alexusem Grynkewichem z USA řešili páteční narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami. Estonsko požádalo spojence o konzultace podle čtvrtého článku smlouvy o Severoatlantické alianci.

Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla v prohlášení estonská vláda. O narušení estonského vzdušného prostoru informovaly také evropské a alianční zdroje. Estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo ruského d’affaires, aby protestovalo. Země se také rozhodla požádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4, uvedl premiér Kristen Michal. Další ruské stíhačky porušily bezpečnou zónu polské plošiny v Baltu.

Po nedávném průniku ruských dronů do Polska NATO řeší, jak se bude v budoucnu případným podobným hrozbám bránit. Východoevropské země navrhly vybudovat „zeď proti dronům“, která by sítí senzorů, kamer, rušiček i protidronových systémů permanentně chránila hranici s Ruskem. Zároveň by měla být efektivnější a levnější než zásahy stíhaček či tradičních systémů protivzdušné obrany. Experti upozorňují, že Aliance není na masové nasazení bezpilotních strojů připravena. Vybudování „zdi“ ale také čelí mnoha výzvám.

Musíme si všichni říci, že sankce bolí, a to nejen ty, proti kterým jsou uplatňovány, ale i ty, kdo je uplatňují, prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou diplomat a zahraničněpolitický poradce prezidenta Michael Žantovský. „A otázka je, jestli máme dost zodpovědnosti, abychom byli ochotni něco obětovat z vlastního pohodlí a vlastní prosperity, nebo jestli se chceme koukat na to, jak ta válka pokračuje další rok, dva roky nebo pět let,“ dodal k ruské agresi na Ukrajině.

Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V Otázkách Václava Moravce to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.

Polsko s pomocí NATO nasadilo vrtulníky a bojové letouny na východě země. Uzavřelo také vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu kvůli preventivní operaci, jejímž důvodem byla hrozba ruských dronů nad Ukrajinou poblíž polských hranic. Asi po dvou hodinách polský premiér Donald Tusk na sociální síti X oznámil, že operace skončila. Pohotovost mělo v sobotu také rumunské letectvo, které vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16. Jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.

Spojené státy stojí při svém spojenci z NATO a budou bránit každou píď aliančního území, řekla v pátek členům Rady bezpečnosti americká zástupkyně při OSN Dorothy Sheaová. O mimořádné zasedání Rady požádalo Polsko poté, co jeho vzdušný prostor v noci na středu narušily ruské drony. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja na jednání odmítl tvrzení, že Rusko cílilo na Polsko.

Generální tajemník NATO Mark Rutte oznámil v pátek v reakci na středeční narušení polského vzdušného prostoru vznik operace Eastern Sentry (Východní stráž), která posílí ochranu východního křídla Aliance. Do obranné operace bude prý zapojena řada prostředků od spojenců včetně Dánska, Francie, Velké Británie, Německa a dalších.

„Není pochybnost o tom, že to byl ruský útok,“ zhodnotil ruské drony nad polským územím ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Zdůraznil však, že by se Česko v obdobném případě bylo schopno bránit – právě díky členství v NATO. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) ovšem soudí, že se v hodnocení toho, zda o úmysl šlo, či nikoliv, musí ještě počkat. Debatu v Událostech, komentářích moderoval Daniel Takáč.

Země Severoatlantické aliance odsoudily nezodpovědné ruské chování a vyjádřily podporu Polsku, jehož vzdušný prostor v noci narušily ruské drony, řekl šéf NATO Mark Rutte, který reakci spojeneckých sil z několika evropských zemí označil za velmi úspěšnou. Polské a alianční letouny některé z dronů sestřelily. Podle šéfky diplomacie EU Kaji Kallasové existují náznaky, že narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony bylo úmyslné. Za úmysl považuje průnik ruských dronů nad Polsko také německý ministr obrany Boris Pistorius. Řada zemí po incidentu nabídla Polsku pomoc s posílením protivzdušné obrany.

Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho byl čtvrteční summit zástupců koalice ochotných klíčový, jelikož došlo k doladění bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Ty budou podle něj nastavené tak, že ruský vládce Vladimir Putin už na Evropu nikdy nezaútočí. „Jde o vzkaz Moskvě, aby se už nikdy nepokoušela obsadit ani jeden čtvereční kilometr ukrajinského území,“ řekl Rutte v rozhovoru pro ČT, který vedl Martin Řezníček.

Dvacet šest zemí přislíbilo svou účast v zajištění budoucího míru na Ukrajině, sdělil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že spojenci poskytnou ukrajinské armádě prostředky na to, aby mohla odrazit případný útok. Základem bezpečnostních garancí tak budou místní ozbrojené síly, uvedl po videokonferenci s koalicí ochotných v Paříži šéf NATO Mark Rutte. Zástupci států se poté spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonicky spojili s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Ten Evropany vyzval, aby přestali kupovat ruskou ropu.