Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
„Je zjevně zklamaný z mnoha spojenců v NATO a já jeho postoj chápu,“ řekl Rutte v pořadu CNN „The Lead with Jake Tapper“. „Byla to velmi upřímná a otevřená diskuse, ale také rozhovor mezi dvěma dobrými přáteli,“ dodal. V Bílém domě Rutte podle agentur strávil přes dvě hodiny. Rutte už bezprostředně po jednání označil rozhovor za „upřímný a otevřený“.
Trump prý vyjádřil „zklamání nad americkými spojenci“. Na dotaz, zda se domnívá, že členské státy NATO byly podrobeny zkoušce, v níž neuspěly, Rutte CNN řekl: „Ano, některé z nich, ale převážná většina evropských zemí – a o tom jsme dnes (ve středu večer, pozn. red.) hovořili – splnila to, co pro takový případ slíbila.“
Trumpovi v této souvislosti připomněl, že evropské země NATO pomáhaly Spojeným státům například s logistikou a plnily i další závazky.
„NATO tu nebylo, když jsme je potřebovali, a nebude tu ani tehdy, až je budeme potřebovat znovu. Pamatujte na Grónsko, ten obrovský, špatně spravovaný kus ledu!!!“ napsal Trump po setkání s Ruttem velkými písmeny na své sociální síti Truth Social s odkazem na nedávný spor o autonomní území Dánska, členské země NATO, které chtěl Trump získat pro Spojené státy. Bílý dům se k průběhu ani výsledkům středeční schůzky oficiálně nevyjádřil.
Mluvčí NATO podle agentury Reuters uvedl, že Rutte s Trumpem vedli upřímnou diskusi o řadě otázek ohledně společné bezpečnosti. Šéf Aliance přitom podle mluvčího zdůraznil, že je důležité, aby spojenci nadále vyvíjeli více úsilí, aby byla aliance silnější a spravedlivější.
Další jednání
Ještě před schůzkou v Bílém domě se Rutte ve středu setkal také s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Resort v prohlášení uvedl, že hovořili o válce s Íránem, o snahách Spojených států vyjednat ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou a o „posílení koordinace a sdílení zátěže se spojenci z NATO“.
„Je docela smutné, že se NATO v posledních šesti týdnech otočilo k americkému lidu zády, když to byl americký lid, kdo financoval jejich obranu,“ řekla novinářům před jednáním mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Na dotaz, zda se americký prezident chystá hovořit o možném odchodu z Aliance, odpověděla: „Je to něco, o čem prezident diskutoval, a myslím, že je to něco, o čem prezident bude za pár hodin hovořit s generálním tajemníkem Ruttem.“
Americký prezident už dříve uvedl, že vážně uvažuje o stažení USA ze Severoatlantické aliance. Partnery z NATO kritizuje kvůli tomu, že podle něho neudělali nic, aby Spojeným státům pomohli ve válce proti Íránu, jejíž zahájení s nimi ale ani nekonzultoval. Označil je za zbabělce a samotnou transatlantickou alianci za nefunkční.
Server Politico podotýká, že šéf NATO Rutte, který má s Trumpem vřelý vztah, se vydal na cestu do Bílého domu s nadějí, že se mu podaří zabránit v rozpadu Aliance. Americký prezident formálně nemůže vystoupit z NATO bez souhlasu Kongresu. Podle nejmenovaného úředníka má ale Trump „i jiné způsoby, jak omezit svůj závazek“.
Americký plán „trestu“ za nedostatečnou podporu
Web WSJ ve středu večer napsal, že Trumpova administrativa zvažuje plán, který by potrestal některé členy NATO, o nichž se domnívá, že během války proti Íránu nebyli Spojeným státům a Izraeli nápomocní. Sever se odkazuje na prohlášení představitelů ve Washingtonu. Návrh prý zahrnuje například přesun amerických vojsk z takových členských zemí do států, které více podpořily válku proti Íránu.
Kromě přemístění vojsk by plán mohl zahrnovat také uzavření americké základny nejméně v jedné z evropských zemí, pravděpodobně ve Španělsku nebo Německu, píše WSJ. Plán je podle něj v rané fázi a je jednou z několika možností, o kterých Bílý dům diskutuje, aby NATO potrestal.
USA mají po celé Evropě rozmístěno přibližně 84 tisíc vojáků, ačkoli přesný počet se liší v závislosti na vojenských cvičeních a rotacích, píše WSJ. Americké základny v Evropě podle listu hrají důležitou roli v globálních vojenských operacích USA a poskytují hostitelské zemi ekonomický přínos prostřednictvím investic. Americké základny ve východní Evropě jsou pak považovány za odstrašující prostředek proti Rusku.
Které země by o americké vojáky mohly v případě realizace zmíněného plánu přijít, nelze podle WSJ určit. Nicméně řada členů NATO se dostala s Trumpem od jeho návratu do Bílého domu do konfliktu nebo vyvolala jeho hněv. Například Španělsko, které se jako jediné nezavázalo vynaložit pět procent svého HDP na obranu, nepovolilo americkým letadlům zapojeným do války proti Íránu využívat svůj vzdušný prostor, podotkl WSJ. Američané jsou podle listu frustrovaní také Berlínem.
Naopak prospěch by z případných změn mohly mít země jako Polsko, Rumunsko, Litva nebo Řecko, které jsou ve Washingtonu vnímány jako podporující, dodali činitelé. Východoevropské země mají jedny z nejvyšších výdajů na obranu v Alianci a byly jedny z prvních, které signalizovaly, že podpoří mezinárodní koalici pro monitorování Hormuzského průlivu, píše The Wall Street Journal. Rumunsko rychle umožnilo americkému letectvu využívat své základny. Plán by tak podle deníku mohl vést k přesunu většího počtu amerických vojáků blíže k ruským hranicím, což by nejspíš rozezlilo Moskvu.
Server Politico mezitím napsal, že podle nejmenovaného představitele administrativy by Trump mohl omezit financování operací NATO ze strany USA v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině, snížit americkou vojenskou přítomnost v Evropě nebo zastavit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.
