Rozhovor

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.

Americký prezident Donald Trump si díky válce s Íránem uvědomil, že jeho moc nezná mezí, a uzavřené memorandum o porozumění považuje za „pravděpodobně“ bezpodmínečnou kapitulaci Teheránu, napsal server Axios po rozhovoru se současným šéfem Bílého domu.

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.

Vláda zpřísnila podmínky pro ukrajinské uprchlíky. „Trestná činnost nejenom cizinců jako takových, ale i ukrajinských občanů postupně stále roste,“ vysvětluje krok ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). V Interview ČT24 probral s moderátorem Jiřím Václavkem nejen statistiky trestné činnosti páchané cizinci, ale i nastavení humanitární dávky, nebezpečí vzniku levicových teroristických skupin či zrušení Krizového informačního týmu (KRIT).

Sněmovní výbor pro obranu ve středu jednomyslně podpořil Miroslava Hlaváče do funkce náčelníka generálního štábu. Člen výboru Marek Ženíšek (TOP 09) ho vnímá jako dobrou volbu, která představuje určitou kontinuitu i kompromis, jelikož ve výboru dostal podporu napříč politickým spektrem. „To, jak uspěje, bude do jisté míry záviset nejenom na jeho schopnostech (...), ale vlastně i na tom, kolik mu vláda nebo ministr přidělí prostředků na to, aby mohl naplnit své priority,“ řekl poslanec v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem. Otázkou je, zda se nový náčelník generálního štábu bude umět v případě nouze vymezit vůči vládním představitelům, tak jako jeho předchůdce Karel Řehka, domnívá se Ženíšek. Dodal, že velkým tématem, které bude muset Hlaváč řešit, jsou výdaje na obranu, o jejichž výši ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) stále mlží.

V kybernetické bezpečnosti dochází k erozi pracovních míst na takzvané vstupní úrovni, částečně i kvůli umělé inteligenci, řekl šéf Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) Juhan Lepassaar v rozhovoru pro Českou televizi. Firmy proto podle něj potřebují změnit nábor nových zaměstnanců. Lidé chybí i agentuře ENISA. Její práce mimo jiné zahrnuje přípravu cvičení proti kybernetickým útokům, které přicházejí například z Ruska – od února 2022 se jejich intenzita ještě zvýšila.

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.

Sněmovna se ve čtvrtek hlasy vládní koalice postavila proti sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně a vyzvala ke zrušení akce. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem řekl, že dolní parlamentní komora nemá mandát, aby se ke sjezdu takovýmto způsobem stavěla. „Ústava garantuje právo shromažďovací jako základní lidské svobody,“ vysvětlil Jurečka. Všechny podstatné argumenty k tomuto tématu podle něj už opozice sdělila minulý týden. Absurdní mu přijde, že sněmovní schůze byla nazvána „stanovisko vládní koalice vůči setkání sudetských Němců v Brně“. „Já nejsem vládní poslanec,“ vysvětlil, proč poslanci jeho strany během hlasování odešli ze sálu.

Novinářské ceny letos opět získaly příspěvky týkající se ruské agrese na Ukrajině, ale i konfliktu v Gaze či rozplétání zločinných organizací. Ocenění si odnesli například Darja Stomatová a Ján Schürger z České televize, Christine Havranová, Adéla Jelínková a Lukáš Valášek ze Seznam Zpráv nebo Pavla Holcová a Miroslav Tóth ze serveru investigace.cz. Cenu veřejnosti získala Zdislava Pokorná z Deníku N za zmapování kauzy bitcoinového daru na ministerstvu spravedlnosti. Výsledky oznámila pořádající Nadace OSF.

Finský prezident Alexander Stubb se v úterý na konferenci Evropa jako úkol na Pražském hradě vyslovil pro širší evropskou integraci i rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu a další země včetně Ukrajiny. Jde podle něj o geopolitické a strategické rozhodnutí, pro které aktuálně existuje příležitost. Její okno se však může brzy zavřít, hovořil v té souvislosti zhruba o pěti letech. U příležitosti jeho pobytu v Praze udělal s finským prezidentem rozhovor moderátor ČT Martin Řezníček.

České lesy trápí sucho. Dle dat ze začátku května se dvě třetiny lesů nachází ve stavu vysokého, nebo dokonce extrémně vysokého stresu. „S postupující klimatickou změnou se dá předpokládat, že sucha budou déletrvající, častější a intenzivnější, proto bychom z pohledu dřevin měli volit ty, které jsou k suchu více tolerantní,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu DendroNetwork v rámci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Jan Krejza. V rozhovoru rozebírá nejen rizika spjatá se suchem, ale i kůrovcovou kalamitu, skladbu dřevin či vliv veřejnosti.

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.

„Proč nás Bůh nevyslyší? To já nevím,“ říká v Interview speciál nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl, který je zároveň názoru, že všechno, co se děje, má nějaký význam. „Je naprosto normální, že se na pánaboha zlobíme,“ dodává. Sám sebe vnímá jako spíše smířlivého člověka, který se chce dohodnout, nechce však být ve své funkci beztvarý a bezbarvý. Politiky je podle něj dobré nepřeceňovat, ale chovat se k nim jako k sobě rovným. Církev nevnímá primárně jako instituci, ale jako komunitu lidí. „Bůh má rád každého člověka takového, jaký je,“ říká. Později podotýká, že manželství pro všechny církev nemůže schvalovat. Téměř hodinový rozhovor s Janou Peroutkovou zakončil hrou na varhany.

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.

Ministerstvo obrany odmítlo, že by armádě zakázalo zveřejnění rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem, který vznikl v rámci podcastu Kamufláž. Video mělo vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se ale neobjevilo, protože podle webu Aktuálně.cz zasáhlo ministerstvo. Podle resortu však armáda čekala na založení nového samostatného YouTube kanálu, který doposud sdílí s ministerstvem. O vzniku kanálu se však vedou interní diskuse a armáda měla podle obrany možnost odvysílat rozhovor na tom dosavadním. Mluvčí generálního štábu Vladimír Holas řekl, že se k této kauze armáda zatím vyjadřovat nebude.

Ministerstvo obrany zakázalo generálnímu štábu odvysílat díl podcastu Kamufláž, ve kterém mluvčí armády vedla rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, upozornil web Aktuálně.cz. Rozhovor měl podle avizovaných informací na sociálních sítích vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se však neobjevil, protože mělo zasáhnout ministerstvo. Hrad následně označil za absurdní, že resort prezidenta cenzuruje.

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.