Dánsko

Dánsko se zřejmě stane třetí zemí v Evropě s povinnou vojenskou službou pro ženy. S návrhem přišla vláda přesně před rokem, teprve teď ale získala v parlamentu dost hlasů pro jeho podporu. Výcvik v armádě by měly všechny Dánky podstupovat od příštího roku.

Grónský premiér Múte Egede kritizoval návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by Spojené státy mohly anektovat Grónsko. Šéf Bílého domu tvrdí, že dánský ostrov je klíčový pro bezpečnost USA. Grónsko si ale v úterý zvolilo nový parlament a v něm strany, které podporují dříve či později nezávislost. Egede svolal schůzku s ostatními lídry, aby přichystali ostřejší reakci na Trumpovy výroky.

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.

Parlamentní volby v Grónsku vyhráli opoziční Demokraté, kteří s nezávislostí ostrova na Dánsku nespěchají. Informovala o tom agentura Reuters. Kampaň před hlasováním ovládly výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně vyjádřil zájem Grónsko získat.

V Grónsku, které je autonomní součástí Dánského království, proběhly předčasné volby, které rozhodnou o složení tamního parlamentu a mohou ostrov přiblížit k nezávislosti. Hlasování je sledované především kvůli tomu, že o připojení největšího ostrova na světě ke Spojeným státům usiluje americký prezident Donald Trump.

V Grónsku vrcholí kampaň před úterními volbami. Ostrov, který patří k Dánsku, chce pro Spojené státy získat Donald Trump. Podle posledního průzkumu to odmítá 85 procent místních. V tlaku ze strany Bílého domu ale vidí i příležitost k získání nezávislosti, kterou chtějí prakticky všichni. Politici se neshodují jen v tom, kdy referendum vyhlásit, o čemž rozhodnou právě volby. „Nejdůležitější je mít na své straně všechny obyvatele Grónska. Neměla by to být jen otázka toho, kudy se chtějí vydat zvolení politici,“ uvedla místopředsedkyně strany Siumut a bývalá ministryně školství Vivian Motzfeldtová.

Už v úterý se obyvatelé Grónska vydají odevzdat své hlasy v parlamentních volbách. Tentokrát budou výsledky sledovanější než dřív. Přičinil se o to americký prezident Donald Trump, když opakovaně prohlásil, že ostrov by měl patřit ke Spojeným státům. Grónsko je bohaté na nerostné suroviny a má strategickou polohu. Jeho obyvatelé uvažují o samostatnosti na Dánsku, tlak z Washingtonu ale přijímají s rozpaky.

Obyvatelé Grónska se chystají na parlamentní volby. Zástupce do místního zákonodárného sboru budou vybírat v úterý. Hlavním tématem hlasování zřejmě budou otázky týkající se nezávislosti na Dánsku, jehož je Grónsko autonomním územím. Na ostrově před volbami rezonují výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně prohlásil, že chce Grónsko získat pro USA, třeba i silou.

Americký prezident Donald Trump přednesl před oběma komorami Kongresu teatrální projev, který přinesl málo nového, shodli se ve vysílání ČT24 experti. Šlo podle nich spíše o seznam „bombastických“ prohlášení, přehánění a lží. Za jedinou překvapivou věc označili vstřícné gesto vůči Ruskem napadené Ukrajině.

Několik zemí naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa naléhavě potřebuje zbrojit. Generální tajemník NATO Mark Rutte rozhovory označil za „velmi pozitivní“. Přítomni byli zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).

Dánští archeologové objevili pravěké naleziště, které pravděpodobně pochází z doby před zhruba čtyřmi tisíci lety a jehož struktura připomíná známé monumenty Stonehenge a Woodhenge v Anglii.

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.

Německý kancléř Olaf Scholz po schůzce lídrů evropských zemí v Paříži řekl, že nyní považuje za velmi nevhodné jednat o vyslání vojáků na Ukrajinu. Ruskem napadenou zemi je ale podle něj nutné dál podporovat. Účastníci jednání se podle polského premiéra Donalda Tuska shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu.

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff míří do Saúdské Arábie k přípravám jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. USA zřejmě nejdříve chtějí jednat samostatně s Ruskem, pak samostatně s Ukrajinou a poté vést společné rozhovory. Spojené státy se také ptají svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

Česká republika si loni pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce, když se propadla o pět pozic na 46. příčku. K důvodům podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, patří nedostatečná vládní strategie proti korupci či nedostatečná morální zásadovost politiků. Sousední Slovensko si dokonce pohoršilo o dvanáct míst. Nejlépe hodnocené z celkem 180 zemí bylo znovu Dánsko, následované Finskem a Singapurem, nejhůře naopak dopadly Jižní Súdán, Somálsko a Venezuela.

Rychle tající grónský ledovec odkrývá nerostné bohatství. Zájem o dánský ostrov vyjádřil v posledních měsících i americký prezident Donald Trump. Podle geologa Martina Klempy by ale průzkum a případná těžba vzácných zemin včetně lithia narážela hned na několik omezení. Patří mezi ně současná legislativa, nedostupnost míst s minerály nebo potřeba kvalifikovaných pracovníků.

Nizozemsko dodalo na Ukrajinu stíhačky F-16 americké výroby, oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany. Ruskem napadená země rovněž ve čtvrtek poprvé obdržela francouzské stroje Mirage 2000. Není jasné, kolika západními stíhačkami nyní Kyjev disponuje. Většina z asi osmi desítek slíbených letounů F-16 bude ale zřejmě k dispozici až za několik let.

Volby do grónského parlamentu, které zemi čekají už příští měsíc, budí zájem celého světa. V Grónsku přitom nežije ani šedesát tisíc lidí a země není plně nezávislá. Plány na zisk nezávislosti však tamní politici znovu oživili, hlavně kvůli nedávným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o ostrov projevil zájem.

Na východě Dánska se našel kus zkamenělých zvratků z doby, kdy se po Zemi ještě proháněli dinosauři. Podle odborníků je po sobě zanechala ryba, která pozřela živočichy žijící na dně moře a nestravitelné části vyvrhla.

Dánsko investuje do posílení své vojenské přítomnosti v Arktidě patnáct miliard dánských korun (50,5 miliardy korun českých). Oznámil to ministr obrany Troels Lund Poulsen s tím, že peníze půjdou mimo jiné na nákup tří nových plavidel a také dálkových dronů pro dohled nad regionem. Nově ohlášené investice do armády následují poté, co nový americký prezident Donald Trump opakovaně projevil zájem o Grónsko, které je autonomní částí Dánského království.

Zvolený americký prezident Donald Trump nevyloučil použití vojenského nebo ekonomického nátlaku k získání Panamského průplavu či Grónska. Trump zároveň vyloučil, že využije vojenskou sílu k připojení Kanady, chce ale použít sílu ekonomickou. Prohlásil také, že by členské země NATO měly na obranu dávat pět procent HDP.

Krize evropského průmyslu těžce dopadá zejména na elektromobily. Zájemců sice na starém kontinentě ubývá, existují ale i výjimky jako Česko či severské země. Prodej tam ale silně ovlivňují pobídky či daňové úlevy, kterými se státy snaží elektromobilitu podporovat.

Až téměř na jeden bilion eur (asi 25 bilionů korun) by se podle odhadů mohly do roku 2050 vyšplhat škody způsobené záplavami nebo stoupající hladinou moří ve městech. V dánské Kodani kvůli tomu už od roku 2020 budují obří tunel, který by měl pohltit takzvanou stoletou vodu. Nákladný projekt chtějí úřady dokončit do dvou let. Poslední studie ale ukázala, že povodněmi je ohrožena více než polovina dánských měst a obcí.

Spojené státy by mohly převzít kontrolu nad Panamským průplavem, prohlásil zvolený americký prezident Donald Trump. S jeho tvrzením však nesouhlasí řada státníků. Panamský prezident José Raúl Mulino se ohradil, že průplav patří právě Panamě, o suverenitě a nezávislosti země prý „nelze pochybovat“. Podpořila jej i prezidentka Mexika Claudia Sheinbaumová.