Dánsko

Francouzské Národní shromáždění schválilo část návrhu zákona, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším patnácti let. Důvodem jsou rostoucí obavy z on-line šikany a rizika pro duševní zdraví, podotkla agentura Reuters. Pokud zákon schválí i senátoři, začne platit od 1. září, upřesnila agentura AFP. Loni v prosinci schválila zákaz sociálních sítí dětem mladším šestnácti let Austrálie, krok následovaly další země.

Pobřežní státy ležící u Baltského a Severního moře varují před riziky pro bezpečnost námořní dopravy kvůli ruskému rušení signálu globálního družicového polohového systému (GNSS) v evropských vodách. Vyplývá to z otevřeného dopisu adresovaného mimo jiné státům či rejdařským společnostem, který zveřejnila Británie a podepsalo se pod něj čtrnáct zemí.

V případě územních ambicí USA vůči Grónsku obhajuje ministr práce Aleš Juchelka postup premiéra Andreje Babiše (oba ANO) jako nezbytný pragmatismus a snahu o deeskalaci napětí vyvolaného prezidentem USA Donaldem Trumpem, který dříve nevyloučil použití armády. Opozice ale postup vlády kritizuje. Poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o „pštrosí politice“, zmínil prý pozdní postavení se za územní celistvost Dánska. Olga Richterová (Piráti) apeluje na bezpodmínečnou ochranu mezinárodního práva.

Jestli premiér Andrej Babiš (ANO) převedením holdingu Agrofert do svěřenského fondu vyřešil střet zájmů, musí posoudit odborníci, řekl v sobotu v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct prezident Petr Pavel. Doplnil, že sám na takové posouzení nemá prostředky. Hlava státu také v pořadu vyzvala k dodržování obranných závazků Česka vůči NATO, promluvila k situaci na Ukrajině nebo ke vztahům Evropy se Spojenými státy americkými.

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o roli Evropy ve vyjednávání a také vztazích mezi USA a EU. „Jsem ráda, že došlo k deeskalaci celé té situace okolo Grónska. Vidíme, že (prezident USA) Donald Trump vyjednává velice tvrdě. A je dobře, že v tento moment i Evropa ukázala svou sílu a že máme své nástroje, jak se ohradit,“ řekla europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). „Takhle svět nemůže fungovat. Hrozí, že se podřídíme tomu, že si Rusko vezme Ukrajinu, jindy si zase USA vezmou Grónsko,“ reagoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) na konstatování prezidenta Petra Pavla, že se mění světové uspořádání a stále důležitější roli hraje velikost a síla. Podle něj má svět respektovat mezinárodní právo a například nenahrazovat OSN organizací, jako je Trumpova Rada pro mír. Diskuzi moderoval Lukáš Dolanský.

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.

Prezident USA Donald Trump vyjednává stejným způsobem po několik desítek let, myslí si místopředseda sněmovního hospodářského výboru Igor Červený (Motoristé). Trump podle něj postupuje stejně i v případě Grónska. „Udělá vlny, vytvoří si prostor pro vyjednávání a pak v klidu zasedne a dojedná to,“ prohlásil poslanec vládní strany v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Kouzlo spočívá podle Červeného v tom, že se protistraně předem neprozradí, jakým způsobem se bude vyjednávat.

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.

Opozice hodlá navrhovat odvolání Tomia Okamury (SPD) z postu předsedy sněmovny tak dlouho, dokud se téma nedostane na program jednání dolní parlamentní komory, řekl v Interview ČT24 znovuzvolený předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Opozice podle něj chystá i usnesení na podporu Grónska, které čelí americkému nátlaku.

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o důvěře pro vládu ANO, SPD a Motoristů, kterou jí v týdnu vyslovila Poslanecká sněmovna. Debata se týkala i jmenování Filipa Turka (za Motoristy) vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska či návratu Čecha vězněného ve Venezuele Jana Darmovzala zpět do Prahy. Hovořilo se i o podobách městského osvětlení. Diskuse se účastnili ekonom a politický analytik Marek Koten, advokát a bývalý politik Jan Kalvoda, umělec a bývalý politik František Ringo Čech, vedoucí komentářů Seznam Zpráv Kateřina Šafaříková a spisovatelka a podcasterka Markéta Lukášková. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.