Dánsko

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.

SPD chce na páteční koaliční radě jednat o zapojení České republiky do iniciativy, pomocí které evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro Ukrajinu. Vládní hnutí s českou účastí v programu zásadně nesouhlasí, uvedl na síti X předseda SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Na koaliční radě se podle něj tato otázka nikdy neřešila a jedná se o rozhodnutí ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé).

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun a splnit závazek dvou procent HDP, letos to nestihne. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Podle studií totiž drtivá většina dětí ve věku od dvanácti do patnácti stále tyto platformy i přes zákaz používá. Tamní vláda proto připravuje soubor právních opatření proti poskytovatelům služeb. Austrálie byla první ze zemí, které k zákazu přistoupily. Další státy včetně některých evropských ji následovaly. Zákaz do třinácti let už začalo zvažovat Německo.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce spolu s ukrajinskými představiteli navrhnout evropským partnerům, kteří předali Kyjevu stíhačky F-16, aby financovali nákup deseti českých cvičných bojových letounů L-39NG Skyfox pro ukrajinské letectvo. V sobotu to uvedl ukrajinský specializovaný portál Defense Express.

Spojenci Ukrajiny na čtvrtečním zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, která zahrnuje státy NATO i další země, oznámili, že přispějí další miliardou dolarů (zhruba 21 miliard korun) do programu nákupu zbraní pro Ukrajinu (PURL). Podle agentury Reuters to po jednání v Bruselu uvedl ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov. Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského později informovala o další půl miliardě dolarů na českou muniční iniciativu a o přibližně miliardě dolarů na výrobu ukrajinských dronů a střel.

Britská vláda zakáže dětem mladším šestnácti let přístup k sociálním sítím, oznámil v pondělí premiér Keir Starmer. Představil také plány na omezení platforem umožňujících přenášení živých videí. Vláda plánuje prosadit potřebnou legislativu do Vánoc a zákaz by měl vstoupit v platnost na jaře příštího roku. Agentura Reuters označuje plánovaná opatření za jedna z dosud nejrozsáhlejších omezení v oblasti internetu na celém světě.

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.

Berlín nabízí odměny za dobrovolný sběr odpadu místním i turistům, včetně těch zahraničních. Například dvouhodinová projížďka na kajaku stojí dvacet až třicet eur (přibližně pět set až sedm set korun), ale turisté mohou zaplatit i prací. Cílem pilotního projektu je čistota řek, kanálů a jezer. Majitel Kayak Berlin Tours Michael Scheel projížděk zaměřených na čistotu vody uspořádal v minulosti už víc. Tohle je ale poprvé, kdy akci, která končí v polovině června, podporuje město. Berlín se inspiroval v Kodani, kde měli lidé v rámci obdobné akce poslední dva roky možnost směnit nasbírané odpadky třeba za výraznou slevu na jídlo nebo bezplatné vstupné do muzeí a galerií.

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.

Dánská kauza evropského rozměru hromadných onemocnění rakovinou kvůli jednomu dárci spermatu se dál rozrůstá. Průkazně se díky muži pomocí umělého oplodnění narodilo do roku 2023 nejméně 210 dětí v řadě zemí Evropy. Dárce ani spermabanka o vzácné vadě v době odběru nevěděli. Než na ni vědci přišli, dodala dánská laboratoř od roku 2005 spermie na téměř sedmdesát klinik ve čtrnácti zemích. Některé děti zemřely, další se léčí, všechny se však prozatím nepodařilo vypátrat. Organizace na ochranu pacientů mluví o závažném selhání. Mezinárodní pravidla, která by omezovala počet oplodnění z jednoho dárce, ale neexistují. Odborníci proto navrhují legislativní změny. Poprvé teď vystoupila dánská dívka, která po muži vzácnou mutaci genu vedoucího ke vzniku onkologických nemocí zdědila.

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.

Konflikt v Arktidě v širším významu již začal, míní Ian Brzezinski, který působil v administrativě amerického prezidenta George Bushe mladšího. Zatímco Rusko a Čína posilují vojenskou přítomnost v regionu, Severoatlantické alianci (NATO) chybí ucelená strategie, upozorňuje. Svůj vliv chce v Arktidě prosadit i americký prezident Donald Trump, jenž se myšlenky na ovládnutí Grónska nevzdá, dokud bude ve funkci, je přesvědčen Brzezinski.

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.

Pozůstatky keporkaka zvaného Timmy zůstanou v moři u dánského ostrova Anholt, kde je moře vyplavilo. Místní úřady s nimi nehodlají nijak manipulovat, uvedlo ministerstvo životního prostředí německé spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko. Velryba v březnu a dubnu několikrát uvázla na mělčině na severu Německa, v květnu ji dobrovolníci odvezli do Severního moře. Následně ale keporkak uhynul.

Uhynulá velryba, kterou vyplavilo moře u dánského ostrova Anholt, je keporkak přezdívaný Timmy. Předtím několikrát uvázl na mělčině Baltského moře u německého pobřeží. Na těle kytovce se našlo sledovací zařízení, které na něj bylo předtím připevněno. Podle agentury DPA o tom informovaly ministerstvo životního prostředí severoněmecké spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko a dánský úřad pro životní prostředí.

U dánského ostrova Anholt vyplavilo moře mrtvou velrybu. Zvíře leží zhruba 75 metrů před pobřežím a uhynulo pravděpodobně už před nějakou dobou, informovala dánská tisková agentura Ritzau s odvoláním na úřad pro ochranu životního prostředí Miljöstyrelsen. Německá média spekulují, že by se mohlo jednat o keporkaka s přezdívkou Timmy, který několikrát uvázl na severu Německa a po náročné záchranné akci byl vypuštěn do Severního moře.

Rostoucí napětí ve světě a ochlazení vztahů s Washingtonem žene Kanadu do náruče Evropské unie. Vzájemné obchodní i bezpečnostní vazby sílí a vyvstala i otázka, zda by se Ottawa mohla v budoucnu k bloku připojit. Někteří experti tvrdí, že Kanada je, co se hodnot a politik týká, ve skutečnosti „evropská“, změny smluv by však byly nutné. Ottawa zatím ideu odmítá, podle průzkumů by ji nicméně zvážila většina Kanaďanů.

Velryba, kterou tým dobrovolníků minulý týden vyprostil z mělčiny v Baltském moři a následně vypustil v Severním moři, je pravděpodobně mrtvá. Uvedli to odborníci z Německého muzea moře ve Stralsundu. Podle nich nejsou od sobotního rána k dispozici žádné ověřené údaje o výskytu keporkaka, který dostal od německých médií jméno Timmy.

Velrybu vyproštěnou z mělčiny na severu Německa v sobotu dopoledne do Severního moře vypustil záchranný tým z nákladního člunu, informuje agentura DPA. Konvoj lodí, jehož součástí je i tento člun, se nacházel asi sedmdesát kilometrů od dánského města Skagen v průlivu Skagerrak. Nejistý osud keporkaka, který se dostal do Baltského moře a několikrát uvázl, poutá řadu týdnů velkou pozornost médií a veřejnosti nejen v Německu.

Nákladní člun, na nějž se v úterý 28. dubna podařilo naložit keporkaka, který koncem března uvázl na mělčině u německého pobřeží, pokračuje v plavbě. Odpoledne vplul do dánských výsostných vod. Podle plánu má proplout kolem dánských ostrovů a okolo Jutského poloostrova do Severního moře, kde záchranáři velrybu plánují vypustit. Za noc urazili přibližně 50 kilometrů a ráno proplouvali kolem ostrova Fehmarn. Cesta by měla trvat několik dní. Keporkak ve středu dostal GPS lokátor, který umožní jeho další sledování. Osud velryby, které podle města Timmendorfer Strand začali přezdívat Timmy, poutá už řadu týdnů pozornost německých i zahraničních médií a veřejnosti.

Od počátku své plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu utrpělo Rusko trvalé ztráty zhruba milion a dvě stě tisíc vojáků, Ukrajina zhruba půl milionu, odhaduje nizozemská vojenská rozvědka MIVD. Ve své zprávě dále píše, že Moskva by mohla být připravená na regionální konflikt s NATO během jednoho roku po případném konci války s Ukrajinou.