Dánsko

Česká republika by se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měla zapojit do iniciativy celoevropského jaderného odstrašení, kterou počátkem března nastínil francouzský prezident Emmanuel Macron. Babiš to v neděli uvedl na sociální síti bez bližšího upřesnění, jakou formu by toto zapojení mělo mít. Podle premiéra je Francie pro Česko ideálním spojencem. Dosavadní reakce představitelů vládních stran na tuto iniciativu byly spíš rezervované.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.

Velryba uvázlá na mělčině na severu Německa, jejíž záchranu úřady před několika dny vzdaly, má znovu naději na vyproštění. Záchranáři podle ministra životního prostředí spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko Tilla Backhause nově zvažují vyzvednutí mladého keporkaka s pomocí katamaránu a jeho následný transport z Baltu do Severního moře. Informoval o tom deník Bild s tím, že záviset bude na úterní prohlídce, kdy odborníci znovu zhodnotí šance velryby.

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.

Francouzský soud v pondělí vydal zatykač a uložil roční trest vězení čínskému kapitánovi tankeru Boracay, který podle úřadů patří do takzvané ruské stínové flotily. Francouzská armáda zabavila podezřelé plavidlo loni v říjnu u pobřeží Bretaně. Devětatřicetiletý Číňan byl odsouzen v nepřítomnosti, protože úřady několik dní po zásahu loď i s posádkou propustily, uvedla agentura AFP. Soud muži rovněž uložil pokutu ve výši 150 tisíc eur (asi 3,68 milionu korun).

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít NATO na pomoc vzhledem k tomu, že Severoatlantická aliance neposkytla USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Prohlášení šéfa Bílého domu vyvolalo otazníky ohledně jeho postoje k ustanovením o vzájemné obraně, které jsou středobodem transatlantické aliance, poznamenala agentura Reuters.

Parlamentní volby v Dánsku vyhráli sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové. Zaznamenali však nejhorší výsledek od roku 1903, napsala po sečtení všech hlasů dánská stanice TV2. Zemi čekají zřejmě složitá koaliční jednání, neboť levicové strany sice těsně porazily ty pravicové, ani jeden z bloků však nezískal ve 179členném parlamentu většinu. Rozhodující silou tak mohou být centrističtí Umírnění v čele s ministrem zahraničí a bývalým premiérem Larsem Lökkem Rasmussenem.

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dává v souvislosti s možným zákazem sociálních sítí pro děti a mladistvé přednost evropskému řešení, které by bylo robustní a nedalo se uživatelsky obejít, uvedl během jednání v Bruselu. Polsko v pátek oznámilo, že chystá zákon, kterým by zakázalo používat sociální sítě dětem mladším patnácti let. Za ověřování věku uživatelů by přitom byli odpovědní provozovatelé sociálních sítí.

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.

Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to ve středu v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že posílá nemocniční loď do Grónska, které je autonomní součástí Dánska, ale o které šéf Bílého domu dlouhodobě usiluje. Deník The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že není jasné, co ke kroku Trumpa vedlo ani kdy by mělo plavidlo dorazit. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen dle agentury Reuters Trump plán s díky odmítl.

Americké ministerstvo zahraničí vyvíjí internetový portál, který umožní lidem v Evropě i jinde ve světě zobrazit obsah zakázaný jejich vládami, napsala agentura Reuters s odkazem na tři informované zdroje. Uživatelé by si tak podle agentury mohli prohlížet zablokovaný obsah, který by mimo jiné mohl zahrnovat projevy nenávisti či teroristickou propagandu. Stránka bude mít podle zdrojů doménu freedom.gov.

Pokračování české muniční iniciativy, která zajišťuje dělostřeleckou munici pro Ukrajinu napadenou Ruskem, podporuje 62 procent lidí v Česku, naopak proti je 35 procent, zjistila v lednovém průzkumu pro ČT agentura Kantar CZ. Premiér Andrej Babiš (ANO) a další představitelé nové vládní koalice původně plánovali iniciativu zrušit, nakonec do ní ale Česko pouze přestane přispívat penězi.

Spojené království letos vyšle do Arktidy údernou skupinu složenou z válečných lodí a stíhaček. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to oznámil britský premiér Keir Starmer. K otázce Grónska, o jehož získání usilují Spojené státy, uvedl, že vítá, že se problém řeší diplomatickou cestou. Spojenectví USA a Británie označil za nejužší v historii.

Obavy z Ruska spolu s hrozbami Bílého domu kvůli Grónsku přiživily v severských zemích myšlenky na zapojení do jaderného odstrašení. Finsko už dříve signalizovalo ochotu přepravovat atomové bomby přes své území a Švédsko si přeje, aby ničivý arzenál měly „zdravé“ evropské demokracie. V tomto ohledu jedná o spolupráci s Francií a Velkou Británií. Vlastní atomovou zbraň si kvůli stávajícím smlouvám a vysokým nákladům nordický region nepořídí, míní expert Vlastislav Bříza. Za realističtější scénář považuje jejich sdílení.

Česko si loni polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce. Umístilo se na 39. místě, zatímco předloni bylo 46. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Pohoršilo si naopak Slovensko, které se v roce 2024 umístilo na 59. a loni až 61. místě. Nejlépe hodnocené ze 182 zemí je letos opět Dánsko.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce do měsíce rozeslat školám metodický materiál k omezení používání telefonů ve školách, uvedl ministr před jednáním vlády. Dokument má být podporou pro ředitele, bude obsahovat téma prevence, využívání technologií ve výuce i příklady dobré praxe alternativního programu o přestávkách. Metodický materiál je podle něj prvním krokem, legislativa může následovat.

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.

Francouzské Národní shromáždění schválilo část návrhu zákona, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším patnácti let. Důvodem jsou rostoucí obavy z on-line šikany a rizika pro duševní zdraví, podotkla agentura Reuters. Pokud zákon schválí i senátoři, začne platit od 1. září, upřesnila agentura AFP. Loni v prosinci schválila zákaz sociálních sítí dětem mladším šestnácti let Austrálie, krok následovaly další země.