Dánsko

Izrael uzavře britský konzulát ve východním Jeruzalémě a zakáže vstup do země dvanácti britským občanům. Uvedl to podle agentury AFP izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Rozhodnutí je reakcí na omezení dovozu zboží z nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu, které v úterý oznámily Británie a jedenáct dalších západních zemí.

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.

Dánské úřady uvedly, že odhalily plány a přípravy na ruskou sabotáž v Dánsku. Mezi cíli jsou firmy působící v obranném průmyslu s vazbami na vojenskou pomoc na Ukrajině, řekl deníku Berlingske šéf dánské kontrarozvědky (PET) Emil Gräsholm.

Dánsko poprvé v moderní historii vyslalo na vojenské cvičení do Grónska své brance, aby tak dále posilovalo svou přítomnost v arktické oblasti. Cílem je vycvičit je pro možné budoucí boje v náročném prostředí. Kodaň prodloužila povinnou vojenskou službu ze čtyř na jedenáct měsíců. Pokud se nenaplní potřebná armádní kvóta dobrovolníků. Jde o reakci na zvýšenou hrozbu ze strany Ruska, ale také Spojených států. Ty totiž ústy prezidenta Donalda Trumpa opakovaně prohlašovaly, že největší ostrov světa by měl převzít Washington.

Evropská vysílací unie (EBU) přináší rozsáhlou reportáž o praní špinavých peněz v několika evropských zemích.

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.

Stále více Čechů v létě cestuje do Skandinávie. Prodejci letenek odhadují, že celkově by ji letos mohlo navštívit asi o pětinu českých cestovatelů více než loni. „Klienti, kteří chtějí aktivnější dovolenou, nebo poznávací zájezdy, i kvůli teplotám volí sever,“ potvrzuje trend mluvčí cestovní kanceláře Fischer Jan Bezděk. Právě rostoucí teploty napříč Českem i obvyklými dovolenkovými destinacemi poptávku podporují. A to i přesto, že průměrná dovolená ve Skandinávii vyjde o třetinu až polovinu dráž než ta ve Španělsku nebo Řecku. Zvýšený zájem Čechů zaznamenali i majitelé hotelů a penzionů v Alpách. Několikátým rokem po sobě roste zájem také o Polsko, kam se letos chystá dvanáct procent Čechů.

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.

Ministři devíti zemí Evropské unie (EU) odpovědní za sportovní problematiku vyzvali komisaře Glenna Micallefa, aby EU přestala financovat Mezinárodní olympijský výbor (MOV) kvůli jeho rozhodnutí zrušit zákaz pro Ruský olympijský výbor. Ruští sportovci se tak budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles. Otevřený dopis podepsali ministři ze Švédska, Estonska, Nizozemska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Finska a Dánska, uvedl server Politico.

Finská tajná služba žádá občany o spolupráci při ochraně proti nepřátelským státům. Na její novou kampaň už odpověděly tři tisíce lidí. Jde o nejrozsáhlejší nábor civilistů do bezpečnostních služeb za poslední roky v celém regionu. Výhodou je znalost ruštiny nebo čínštiny, protože tyto země Finsko vnímá jako hrozbu. Hlásit se mohou všichni zájemci ochotní projít zpravodajským výcvikem, vítáni jsou i důchodci. Helsinky tím reagují na ruské útoky proti infrastruktuře, které po vstupu do NATO nepolevují. Ještě proaktivnější nabídky zveřejňuje vojenská rozvědka v Dánsku.

Lídři devíti evropských zemí se dohodli s Ukrajinou na založení koalice pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám. Česká republika se na této iniciativě nepodílí, premiér Andrej Babiš (ANO) ale tvrdí, že o účast za určitých podmínek zájem má. Francie po jednání takzvané koalice ochotných v Paříži oznámila, že Ukrajině umožní licenční výrobu zbraní a že Kyjev od ní koupí šestnáct letounů Rafale.

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.

SPD chce na páteční koaliční radě jednat o zapojení České republiky do iniciativy, pomocí které evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro Ukrajinu. Vládní hnutí s českou účastí v programu zásadně nesouhlasí, uvedl na síti X předseda SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Na koaliční radě se podle něj tato otázka nikdy neřešila a jedná se o rozhodnutí ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé).

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun a splnit závazek dvou procent HDP, letos to nestihne. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Podle studií totiž drtivá většina dětí ve věku od dvanácti do patnácti stále tyto platformy i přes zákaz používá. Tamní vláda proto připravuje soubor právních opatření proti poskytovatelům služeb. Austrálie byla první ze zemí, které k zákazu přistoupily. Další státy včetně některých evropských ji následovaly. Zákaz do třinácti let už začalo zvažovat Německo.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce spolu s ukrajinskými představiteli navrhnout evropským partnerům, kteří předali Kyjevu stíhačky F-16, aby financovali nákup deseti českých cvičných bojových letounů L-39NG Skyfox pro ukrajinské letectvo. V sobotu to uvedl ukrajinský specializovaný portál Defense Express.

Spojenci Ukrajiny na čtvrtečním zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, která zahrnuje státy NATO i další země, oznámili, že přispějí další miliardou dolarů (zhruba 21 miliard korun) do programu nákupu zbraní pro Ukrajinu (PURL). Podle agentury Reuters to po jednání v Bruselu uvedl ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov. Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského později informovala o další půl miliardě dolarů na českou muniční iniciativu a o přibližně miliardě dolarů na výrobu ukrajinských dronů a střel.

Britská vláda zakáže dětem mladším šestnácti let přístup k sociálním sítím, oznámil v pondělí premiér Keir Starmer. Představil také plány na omezení platforem umožňujících přenášení živých videí. Vláda plánuje prosadit potřebnou legislativu do Vánoc a zákaz by měl vstoupit v platnost na jaře příštího roku. Agentura Reuters označuje plánovaná opatření za jedna z dosud nejrozsáhlejších omezení v oblasti internetu na celém světě.

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.