Evropské armády budou mít větší pravomoci zakročit proti dronům

Nahrávám video

Další evropské země připravují úpravy zákonů o zásazích proti bezpilotním letounům. Mění je tak, aby armády mohly sestřelit neznámé drony nad kritickou infrastrukturou. Po Německu ke kroku přistoupí i Velká Británie – zatím se to bude týkat vojenských základen. Později by ale vojáci mohli zasahovat třeba i na letištích.

Drony narušují stále častěji vzdušný prostor po celé Evropě. A i když se nové pravomoci budou vztahovat jen na vojenské oblasti, počítá vláda s možným rozšířením i na další místa.

První z možností jsou letiště. Na začátku října uvázly tisíce lidí v Mnichově, kde drony zastavily leteckou dopravu. Předtím se objevily v Dánsku, Norsku nebo Belgii. A dvě desítky ruských bezpilotních letounů pronikly v polovině září do Polska. Evropská unie se proto chystá mít do roku 2027 systém ochrany proti dronům.

„Každá země je v ohrožení. Každý členský stát by měl investovat do systému proti dronům a schopností zasáhnout pozemní cíle,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Evropská obezřetnost

Drony se loni v listopadu dostaly až k britským vojenským základnám. Nově bude mít britská armáda možnost, jak případnou hrozbu rychle zastavit. „Pracujeme na revizi zákona tak, aby bylo možné sestřelit a identifikovat drony nad britskými vojenskými základnami,“ uvedl britský ministr obrany John Healy.

Účinnější ochranu proti dronům chystá v tuto chvíli také německá armáda. Spolkové ministerstvo vnitra slíbilo připravit novelu zákona o letecké bezpečnosti, která by armádě umožnila drony v případě bezpečnosti i sestřelovat.

Polsko chce jít ještě dál a drony sestřelovat – bez svolení NATO nebo Evropské unie – i nad územím Ukrajiny. Jeden takový, kterým Rusko zaútočilo na Kyjev, přivezl polský ministr zahraničí Radosław Sikorski až do Westminsteru.

Ve Spojeném království je možnost drony zneškodňovat ve vzduchu součástí hlubší revize obrany. Vláda na vývoj a výrobu vlastních bezpilotních letounů vyčlenila další dvě miliardy liber. Armáda má být právě díky nim nejen bojeschopná, ale také až desetkrát účinnější, než je teď.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 26 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně třináct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 33 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
03:05Aktualizovánopřed 53 mminutami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 3 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 5 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 12 hhodinami
Načítání...