Bezpečnost

Společnost UAC, která v Kolíně před několika měsíci spustila výrobu vojenských dronů pro ukrajinské ozbrojené síly, testuje dron k ničení cílů. Bezpilotní naváděcí drony, kterých vyrábí nižší stovky ročně, zatím míří výhradně na Ukrajinu. Do budoucna chce společnost hledat zákazníky i v dalších zemích. České armádě nyní společnost nabídla k bezplatnému testování jednu sadu dronů pro výcvik ukrajinských vojáků, řekla po návštěvě společnosti ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Když už komunikace mezi vládou a opozicí probíhá, zjišťujeme, že pohledy nejsou zas tak odlišné, řekl v Otázkách Václava Moravce prezident Petr Pavel. Jako příklad uvedl ruskou invazi na Ukrajinu, o které hovořil s premiérem Petrem Fialou (ODS) a šéfem ANO Andrejem Babišem. „Zjišťujeme, že tak daleko od sebe nejsme, jen je třeba si to lépe vysvětlit,“ podotkl. Prezident v diskusním pořadu také upozornil, že dávkový systém v Česku vyžaduje hlubokou revizi. Je podle něj demotivující a nedostatečně adresný.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na čtvrtečním jednání navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou. Novým předsedou Evropské rady by pak měl být portugalský premiér António Costa. Post šéfky unijní diplomacie by měl připadnout předsedkyni estonské vlády Kaje Kallasové. Ke způsobu výběru vyjádřili předtím připomínky italská premiérka Giorgia Meloniová i maďarský premiér Viktor Orbán. Shodu unijní lídři také našli v případě strategické agendy. Summit měl být dvoudenní, nakonec skončil překvapivě už po jednom dni.

Prezident Petr Pavel se s premiérem Petrem Fialou (ODS) i šéfem ANO a expremiérem Andrejem Babišem a s místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem shodl na tom, že největší současnou hrozbou pro Česko a Evropu je Rusko se svou agresivní politikou. Řekl to na brífinku po schůzce, jejímž tématem byla zahraniční a bezpečnostní politika. Zástupci opozičního hnutí ani vlády nezpochybňují dlouhodobou prozápadní orientaci Česka, ukotvení země v EU a NATO i potřebu být v těchto institucích aktivní.

Strategická komunikace státu bude pravdivá, zábavná, ale někdy i provokativní. Na konferenci, která se tomuto tématu věnuje, to řekl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Je přesvědčen o tom, že svoboda projevu v Česku je nejširší, jakou kdy země měla. Upozornil na to, že komunikace bude nadstranická, o čemž ujišťoval i premiér Petr Fiala (ODS). Konferenci pořádají předsedkyně podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí Eva Decroix a šéf sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (oba ODS). Účastní se jí i poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Po loňské tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zasedly bezpečnostní štáby všech vysokých škol. Zjišťovaly, jaká opatření mají. Většina z nich, i po konzultaci s experty a policií, k výrazným změnám nepřistoupila. Univerzity ale proškolily zaměstnance a nastavily pravidla pro krizové situace. Kdyby třeba měla filozofická fakulta vstup na čipové karty, policie by nejspíš věděla o přítomnosti útočníka v budově.

Přísnější bezpečnostní opaření na Slovensku se mají dotknout politiků, online prostoru i demonstrací. Lidé třeba nebudou moci protestovat u vládních budov. Dlouhodobí premiéři mají získat doživotní rentu. Zákon zvaný „lex atentát“ podle útoku na premiéra Roberta Fica začal řešit parlament. Opozice varuje před možným zneužitím. Vicepremiér Robert Kaliňák připustil, že ve sporném návrhu může dojít ke změnám, v některých pasážích však úpravy předlohy odmítl.

Německo čelí hybridním útokům a špionáži především z Ruska, ale také z Číny, hrozbou pro bezpečnost země jsou i islámský extremismus, prudký nárůst případů antisemitismu a krajní pravice s levicí. Informovala o tom spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) při představování výroční zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), tedy civilní kontrarozvědky. Podle jejího šéfa Thomase Haldenwanga nelze při hodnocení bezpečnostní situace v zemi říct mnoho pozitivního.

Ve Vojenském újezdu Hradiště na západě Čech začalo mezinárodní cvičení chemických jednotek – svého druhu nejrozsáhlejší v novodobé české historii. Zúčastní se ho přes osm set vojáků z třinácti států NATO. Jednotky se připravují na zvládání situací poté, co nepřítel použije zbraně hromadného ničení. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa. Moderovali David Miřejovský a Veronika Chraščová.

Kolumbijec podezřelý ze žhářského útoku na autobusy v Praze byl podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) najatý žoldák. V Otázkách Václava Moravce řekl, že se nedomnívá, že by šlo přímo o agenta tajných služeb. Vláda už dřív oznámila, že do případu je s vysokou pravděpodobností zapojeno Rusko. Za teroristický útok mu hrozí až výjimečný trest.

Ustupováním ruskému vládci Vladimiru Putinovi se míru nedosáhne, naopak povede podobně jako v roce 1938 k větší válce, míní předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) v pořadu Události, komentáře odmítl, aby se Evropa Putinovi podřizovala, na druhou stranu pochybuje, že dokáže Rusko uzbrojit.

Začíná mistrovství Evropy ve fotbale, v úvodním utkání se od 21 hodin utká v Mnichově domácí Německo se Skotskem. Stadion s kapacitou 66 tisíc lidí byl už od odpoledne v obležení fanoušků. V plné pohotovosti jsou však také bezpečnostní síly.

Zahajovacím zápasem mezi fotbalisty domácího Německa a Skotska v pátek začne sedmnácté mistrovství Evropy. Čeští fanoušci, kteří se na zápasy do Německa chystají, by měli počítat se zdržením kvůli přísnějším kontrolám německé policie na hranicích, a to na dálnicích, silnicích i ve vlacích.

Objekty ve Vejprtech, kde v roce 2020 kvůli požáru v domově pro lidi s mentálním postižením zemřelo devět lidí, byly zanedbané a technicky degradované. U soudu v Chomutově to jako svědek řekl bezpečnostní technik Jiří Falář. Chyběla projektová dokumentace budov, revize elektrospotřebičů, problémy byly také v hygieně, zdravotní dokumentace klientů nebyla v pořádku, uvedl. Kritizoval také, že uběhlo 40 minut, než se zjistilo, že v domově hoří. Řediteli Městské správy sociálních služeb Viktoru Koláčkovi hrozí za obecné ohrožení z nedbalosti trest od tří do deseti let vězení. Vinu odmítl. Soud pokračuje výslechy dalších svědků ve středu, další jednání budou na konci srpna.

Nelze přehlížet nárůst podpory extremistů v Evropě, je nutné tyto hlasy vnímat a přemýšlet, proč se to děje, řekl k výsledkům víkendových voleb do Evropského parlamentu (EP) prezident Petr Pavel. Zároveň ale věří, že se základní hodnotové směřování EU v otázkách bezpečnosti nebo demokracie po volbách nezmění.

Polské politické strany se snažily zmobilizovat voliče ještě těsně před otevřením hlasovacích místností. Hlavním tématem kampaně byla bezpečnost, ať už v souvislosti s eskalující migrační krizí na hranici, nebo posilováním obrany země.

Děti, které zemřely při dopravní nehodě v pátek večer na silnici mezi Rousínovem a Vyškovem, neseděly v autosedačkách. Mluvčí jihomoravských policistů Petr Vala uvedl, že policisté i nadále hledají svědky nehody. Řidiči, který měl pozitivní dechovou zkoušku na alkohol, hrozí až deset let vězení.

Železniční nehoda v Pardubicích, při které ve středu pozdě večer zemřeli čtyři lidé, ukázala, že je nejvyšší čas zavést v Česku evropský zabezpečovací systém ETCS. V Interview ČT24 to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Termín 1. ledna 2025 je podle něj závazný a musí se stihnout, na některých tratích by podle něj mohl systém fungovat už na podzim. Ministr také vyzdvihl práci složek Integrovaného záchranného systému při nehodě vlaků, řekl, že je to jedna z věcí, na kterou může být Česko hrdé.

Železniční přejezdy v Česku mají být bezpečnější. Řidičům, kteří na kolejích mezi závorami uváznou, mají pomoci nové reflexní štítky, na kterých je uvedena tísňová linka i číslo daného přejezdu. Momentálně štítky instaluje Správa železnic. Jen loni zemřelo na přejezdech 35 lidí, letos jich ke konci května bylo už jedenáct.

Brno bude důrazněji upozorňovat řidiče na místa, kde mohou jet jen třicetikilometrovou rychlostí. V ulicích, které jsou označené svislými značkami, proto silničáři zakreslí i vodorovné. Začali s tím ráno, a to na křižovatce nedaleko Mendlova náměstí.

Výsadkáři z Česka, Spojených států nebo třeba Polska se tento týden účastnili Airborne Triathlonu. Už 15. ročník akce pořádal 43. výsadkový pluk v Chrudimi. Jde o jednu z nejtěžších armádních soutěží svého druhu na světě. Vojáci jí říkají „pekelný závod“. Součástí byla střelba, běh nebo i překonávání přehradní kaskády, skoky z hráze a výsadek z vrtulníku. A stejně jako vloni si prvenství připsali domácí výsadkáři. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa. Moderovali Jakub Szántó a Veronika Chraščová.

Řada spojenců Kyjeva upravuje podmínky pro použití poskytnutých zbraní ukrajinskými vojáky, kteří tak nyní mohou zasahovat i cíle na ruském území. Omezení neumožňovala napadené zemi se efektivně bránit, uvedl v pořadu Události, komentáře předseda sněmovního výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS). Podle Radka Kotena (SPD), člena bezpečnostního výboru, však tento krok může vést k eskalaci konfliktu.

Spojenci by měli společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži, řekl po pátečním neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí NATO generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Podpora by měla být pevnější a dlouhodobější, dodal. Myslí si také, že NATO by mělo hrát větší roli v koordinaci dodávek bezpečnostních systémů a výcviku na Ukrajině. Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) záměr jasného finančního rámce pro Ukrajinu podporuje.

Správa železnic (SŽ) dokončila v Pardubicích modernizaci železničního uzlu za sedm miliard korun bez DPH. Práce trvaly od září 2020. Zahrnovaly opravy nástupišť a vybudování páté platformy. Uzel má nové zabezpečovací zařízení, trakční vedení nebo mosty. Vznikla také nová zastávka Pardubice centrum a železniční lávka. SŽ v pátek zároveň zahájila rekonstrukci hlavní nádražní budovy za jednu miliardu korun.