Bezpečnost

Základní školy i další instituce, které se starají o děti, si kvůli bezpečnosti pořizují kvalitní kamerové systémy. Odborníci na IT technologie ale upozorňují, že ne všude dokážou dobrou techniku dostatečně využít.

Polsko pokračuje v posilování východního křídla NATO. Na hranici s Běloruskem, spojencem Ruska, staví rozsáhlá vojenská opevnění. Opatření mají zkomplikovat případný vojenský vpád podobný tomu, jaký před více než dvěma lety zažila Ukrajina, a Varšava na ně dá v příštích letech v přepočtu šedesát miliard korun. Zároveň dokončuje modernizaci opatření, která mají bránit vstupu migrantů z Běloruska dále do Evropy.

Policisté tvrdí, že jejich práci komplikuje nadbytečná byrokracie. Také prý chybí tisíce lidí. I proto vznikne pracovní skupina, která se bude zabývat upuštěním od některých agend, například v oblasti přestupků. To by znamenalo velký posun a úlevu v tom, co musí policisté řešit.

Čtvrtečnímu večernímu zápasu fotbalové Ligy národů mezi francouzskou reprezentací a Izraelem předcházela intenzivní příprava francouzských bezpečnostních složek. Přijatá opatření byla mimořádná poté, co při násilnostech v Amsterdamu utrpělo minulý týden zranění několik desítek Izraelců. Na bezpečnost ve městě i po skončení zápasu dohlížejí tisíce policistů a na samotném stadionu Stade de France bylo z bezpečnostních důvodů výrazně méně diváků. Podle zpravodaje ČT Jana Šmída se utkání obešlo bez větších výtržností.

Evropská odnož Islámského státu (ISIS) není schopná spáchat velké spektakulární útoky, prohlásil ve středečním Horizontu ČT24 vedoucí Centra bezpečnostních studií z Metropolitní univerzity Praha Oldřich Bureš. Upozornil však na to, že roste riziko útoků „vlků samotářů“ či menších skupin. Mezitím si Francie připomněla devět let od série teroristických útoků v Paříži, teroristé tehdy zavraždili 131 lidí. Vzpomínalo se na ně před hudebním klubem Bataclan i na dalších místech.

Sedm českých europoslanců debatovalo v Událostech, komentářích o koncepci evropské bezpečnostní politiky. Shodli se na přínosu koordinace mezi státy, ale rozcházeli se v míře zapojení do struktur Severoatlantické aliance a využití možností evropské integrace. V pořadu také zazněla otázka bezpečnostních vazeb Evropy na Spojené státy americké.

Konflikty, které Izrael vede proti teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy a proti militantnímu hnutí Hizballáh v Libanonu, se podepisují i na izraelské ekonomice a obzvlášť na turistice. Oproti loňsku se návštěvnost svaté země propadla na čtvrtinu. Objevila se sice nová válečná turistická místa připomínající masakry loňského 7. října, přesto Izrael letos čeká nulový ekonomický růst, a to v situaci, kdy má kvůli válce výrazně zvýšené výdaje a pracovní trh je oslaben.

Americký podnikatel Elon Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, píše web listu The Wall Street Journal (WSJ). Diskuse majitele společnosti SpaceX a šéfa Kremlu se podle něj týkají osobních témat, byznysu i geopolitického napětí. Vyvolávají také obavy o národní bezpečnost, neboť Musk spolupracuje s americkou armádou a zpravodajskými agenturami a má přístup k některým citlivým či přímo tajným informacím, dodává WSJ. Kreml zprávu listu popřel s tím, že je absolutně nepravdivá.

Ministři životního prostředí Petr Hladík, zemědělství Marek Výborný (oba KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) spolu s hlavní hygieničkou Barborou Mackovou komentovali aktuální situaci v regionech, které minulý měsíc zasáhly rozsáhlé povodně. Hladík řekl, že v zasažených regionech zůstávají nefunkční tři čistírny odpadních vod a že ta ústřední v Ostravě by měla začít částečně pracovat do konce roku, naplno pak za čtyři či pět měsíců. Podle Výborného potrvá obnova toků poničených velkou vodou až deset let.

Svaz odborářů služeb a dopravy má obavy ze zhoršení bezpečnosti na železnici. Podle něj se to může stát na nově modernizovaných tratích. Strojvůdcům na nich chybí dosavadní systém zabezpečení, zároveň tam ale ještě není v provozu nový systém ETCS. Oba mají omezit situace, kdy strojvedoucí projedou návěstidlo na červenou. Jen loni takto chybovali víc než 130krát.

Armádě se letos podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří přilákat tolik lidí, kolik potřebuje. Přesné počty vojáci neuvádějí, nabrat ale chtěli 2 200 nováčků. Za podstatné má Karel Řehka i to, kolik lidí naopak odchází, a trend není příznivý. Odchody se pojí i s generační obměnou po dvaceti letech od profesionalizace. Podle ministerstva obrany bude potřeba získat přehled o lidech, kteří můžou vojáky v případě krizí doplnit. Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) jako možné řešení vidí znovuzavedení povinné vojenské služby. O tématu v pořadu 90‘ ČT24 mluvili poslanci Radek Koten (SPD) a Josef Flek (STAN), vojenský historik Tomáš Řepa a zpravodaj Andreas Papadopulos.

"Moldavsko ukazuje, jak důležité je mít možnost se rozhodnout o svém osudu," řekl na úvod pořadu Interview ČT24 výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský v souvislosti s referendem o směřování země, které se snažilo ovlivnit Rusko. Uvedl také, že je zklamán z malé pomoci Ukrajině, kterou poskytují některé státy, jako třeba Německo. Očekával, že se v důsledku Ruskem rozpoutané války na Ukrajině Evropa sjednotí a navýší své obranné rozpočty, což se ale podle něj nestalo a v důležitých strategických otázkách evropské státy brzdí vleklé politické neshody.

Němečtí poslanci v pátek schválili balíček zákonů, který má zpřísnit migrační a azylovou politiku a některá bezpečnostní opatření. Soubor zákonů vláda kancléře Olafa Scholze předložila v reakci na srpnový teroristický útok v Solingenu, kde neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zavraždil tři lidi a osm dalších zranil. Část balíčku však po schválení ve Spolkovém sněmu zablokovala Spolková rada, což je komora parlamentu, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí.

Nábor do armády se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří tak, jak by bylo potřeba. Letošní čísla nejsou dobrá, řekl po zahájení výstavy Dvacet let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích. Resort obrany měl počátkem letošního roku 27 826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníků aktivních záloh.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozornil, že na účastníky listopadové konference Prague Defence Summit míří phishingová kampaň. Cílem má být zřejmě sběr zpravodajsky významných informací. Na konferenci se sejdou vysocí vládní představitelé, představitelé obrany či zástupci obranného průmyslu.

Turecko zvýšilo nákladním lodím poplatky za průjezd Bosporem a Dardanelami meziročně o patnáct procent na v přepočtu 115 korun za tunu nákladu. Dopravci je platí mimo jiné za záchranné služby. Turecké úřady zdražení vysvětlují právě potřebou investic do bezpečnosti plavby.

Urážky, výhrůžky i fyzická napadání. S tím vším se stále častěji setkávají zaměstnanci nejrůznějších institucí, hromadné dopravy nebo zdravotnických zařízení. Například úřady práce proto začaly spolupracovat s policií, aby své lidi naučily, jak ve vyhrocených situacích správně komunikovat a v krajním případě si i zachránit život.

Vládní koalice by měla požádat o důvěru v Poslanecké sněmovně, shodli se v Otázkách Václava Moravce senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) a předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Právě SPD chce vyvolat i hlasování o nedůvěře. Zástupci vlády – ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ale trvají na tom, že nedělají žádné zásadní změny ve svém programu, které by opětovné vyslovení důvěry vyžadovaly.

Turecko, Rumunsko a Bulharsko zahajují společné pátrání po minách v Černém moři. Rusko se jimi snažilo zablokovat ukrajinské přístavy. Desítky náloží se ale utrhly od kotvy a ve volných vodách nyní ohrožují lodní dopravu.

Dvě pětiny obyvatel Prahy zažívají v místní dopravě pocit nebezpečí, zatímco zcela bezpečně se cítí jen sedm procent lidí. Mezi evropskými metropolemi tak hlavní město Česka skončilo v dopravní bezpečnosti mezi nejhoršími, obsadilo 27. místo z dvaatřiceti. Nejlépe dopadl Tallinn, kde se na silnicích necítí bezpečně dvanáct procent lidí. Naopak v Athénách, které se umístily na konci žebříčku, si v nebezpečí připadá šedesát osm procent obyvatel. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Cyclomedia, která se specializuje na digitální vizualizaci veřejného prostoru.

V prvním kole v senátním obvodu Praha 12 zvítězil dosavadní senátor Pavel Fischer, který reprezentuje koalici stran TOP 09, ODS, KDU-ČSL a hnutí STAN. Získal 53,63 procenta hlasů. Do Senátu se tak nedostane jeho soupeř a bývalý poslanec Boris Šťastný (za koalici Motoristé sobě a ANO) se ziskem 26,28 procenta. Voleb se zúčastnilo 32,48 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Fischer v tomto obvodu zvítězil již v roce 2018. Dvakrát se také v prezidentských volbách ucházel o pozici hlavy státu.

V Praze začne v sobotu za přísných bezpečnostních opatření výjezdní zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance. Schůzka náčelníků generálních štábů zemí NATO se v Česku uskuteční vůbec poprvé, zúčastnit se jí má zhruba 350 zahraničních hostů. Diskutovat budou o bezpečnostní situaci v Evropě a obranných plánech Aliance.

Rusko zůstávalo loni stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost České republiky, uvedla ve své výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve své činnosti soustředila především na ruské nepřátelské aktivity, ale také na kybernetické hrozby či rizika spojená s novými technologiemi. Zabývala se i mezerami v připravenosti státu reagovat na měnící se svět či nepřátelské aktivity Číny, která podle ní využívá akademiky k získávání informací.

Německo zavádí od příštího pondělí dočasné kontroly na všech pozemních hranicích, oznámila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová. Cílem opatření je podle ní omezení nelegální migrace a posílení vnitřní bezpečnosti. A to především s ohledem na možné ohrožení islamistickým terorismem a přeshraniční kriminalitou. Německo už od roku 2015 kontroluje hranice s Rakouskem a od loňského října také s Českem, Polskem a Švýcarskem.