Bezpečnost

Blízkovýchodní krize si vybírá daň na Indii, kde to vře kvůli omezení dodávek a zdražování klíčového ropného plynu i hnojiv. Konflikt může podle odhadů připravit zemi o procento hrubého domácího produktu (HDP). USA navíc posilují vztahy s Pákistánem, který se zhostil mírového vyjednávání, což Dillí znepokojuje. Opozice považuje nečinnost vlády Naréndry Módího za diplomatickou ostudu.

Diplomat a bezpečnostní analytik Tomáš Pojar si myslí, že Írán kvůli ultimátu prezidenta USA Donalda Trumpa Hormuzský průliv neotevře. „Na druhou stranu nějaká dohoda je vždycky možná, možná se dočkáme i nějakých překvapení,“ uvedl. Trump podle něj má svéráznou rétoriku a používá nejrůznější hyperboly a nadsázky a někdy si zdánlivě protiřečí ve svých výrocích. Do konfliktu šel podle diplomata proto, aby Írán neměl jaderný program a nemohl dlouhodobě ohrožovat své sousedy. Trump chce podle Pojara mít Írán po této válce jiný, než tomu bylo posledních padesát let. „Každopádně si myslím, že je možné říct, že v následující době – teď nevím, jak bude dlouhá – tak Írán jadernou bombu mít nebude,“ dodal Pojar. Co nastane po uplynutí ultimáta, neví. „A myslím, že to neví ani jedna ze stran,“ podotkl Pojar v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem.

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.

Každý druhý taxikář v Česku je cizinec; nejvíc jich jezdí v Praze. I proto chce vláda zavést novou povinnost – znalost češtiny. Umět by ji měli i ti, kteří zákazníky získávají přes aplikace jako Uber nebo Bolt. „V momentě, kdy ten řidič má aspoň základní znalost českého jazyka, dokáže se seznámit prokazatelně s českými předpisy a s těmi dopravními situacemi, které můžou být odlišné oproti zemím, odkud ti řidiči pocházejí,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Na zákonu teď ministerstvo dopravy pracuje – platit by mohl od roku 2028.

Srbská armáda a policie našly dva batohy s výbušninami a rozbuškami poblíž plynovodu, který vede do Maďarska. Informoval o tom podle agentury AFP srbský prezident Aleksandar Vučić. Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury MTI na jednání obranné rady nařídil, aby potrubí začala střežit armáda. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó naznačil, že za incidentem stojí Kyjev, ten naopak viní Moskvu. Šéf maďarské opozice Péter Magyar vyjádřil přesvědčení, že jde o akci „pod falešnou vlajkou“, která má vyvolat paniku a zabránit volbám příští týden. Podle ředitele srbské tajné služby má ale akci na svědomí osoba z řad migrantů.

Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské expertní týmy, které po začátku americko-izraelské války s Íránem odcestovaly do zemí Perského zálivu, analyzují možné cíle íránských útoků a navrhují, jak je bránit.

Šéf Bílého domu Donald Trump v pátek podepsal prezidentské memorandum, kterým ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) nařizuje vyplatit všem svým zaměstnancům částku odpovídající jejich platu, který jim nebyl od začátku částečného shutdownu vyplácen. Problém je však s financováním výplat.

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.

Lotyšský parlament ve středu 1. dubna v závěrečném čtení schválil novely zákona o zemědělství a rozvoji venkova, které prodlužují zákaz dovozu zemědělských a krmných produktů z Ruska a Běloruska do 1. července 2027.

Slovensko nesmí podcenit hrozbu, že na jeho území může zabloudit cizí raketa či dron, letící původně na jiné cíle, varoval slovenský prezident Peter Pellegrini, který se zasazuje za žádost armády o zavedení takvzaného stavu ohrožení do slovenské legislativy. Učinil tak v reakci na středeční nálet tří ruských dronů na ukrajinské město Perečyn, vzdálené jen deset kilometrů od hranic se Slovenskem.

Hosté Událostí, komentářů probrali česko-slovenské memorandum o vládní spolupráci, omezení vlivu Ruska a informační úniky okolo maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. „Je to skandál. Dva týdny před maďarskými volbami se zveřejní přes jakési investigativní novináře záznam konverzace maďarského ministra s jeho ruským protějškem, který musel být určitě pořízen za asistence tajných služeb. Je to evidentní zásah do voleb. Jde o princip,“ kritizuje šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). „Maďarský ministr zahraničí je trojským koněm v EU a Maďarsko hájí zájmy agresora. Česká vláda není schopna toto odsoudit. (…) Pokud se bratříčkujeme s problematickými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko, tak se stáváme potížisty v EU,“ míní člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL). Vondráček varoval před nálepkováním.

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.

Rozšiřování „nárazníkové zóny“ vyvolává mezi Libanonci obavy z dlouhodobé okupace ze strany Izraele, jež by mohla prohloubit nestabilitu už tak křehkého státu. Arabská média mluví o „gazafikaci“ jižního Libanonu ve smyslu masivního vysídlování a demolic. Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac pohrozil, že všechny jiholibanonské vesnice v pohraniční oblasti budou srovnány se zemí po vzoru Gazy, aby byl sever Izraele „bezpečný“. Někteří experti ale varují, že snahy odzbrojit Hizballáh silou mohou teroristy paradoxně posílit, případně spustit občanskou válku.

Spojené státy podmínily bezpečnostní garance pro Ukrajinu tím, že se napadená země stáhne z Donbasu. Tato oblast je však ve „vitálním zájmu Ukrajiny“, podotkl bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová v 90' ČT24 zdůraznila význam regionu pro ukrajinskou obranu. Rusko mezitím pokračuje v útocích. Kyjev cílí na ruskou ropnou infrastrukturu. Moderovala Mariana Novotná.

„Takovéto incidenty se mohou stávat, ale firmy by měly udělat vše pro to, aby areály měly skutečně zabezpečené,“ řekl v souvislosti s pátečním žhářským útokem v Pardubicích v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle něj může přibývat i útoků na kritickou infrastrukturu. Firma LPP Holding, jejíž průmyslová hala se stala terčem útoku, ale míní, že byl areál chráněn standardními i nadstandardními bezpečnostními prvky v souladu s platnou legislativou. Kromě útoku v Pardubicích Koten v pořadu hovořil také o návrhu na zrušení části televizních a rozhlasových poplatků.

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.

Policie i tajné služby dál pátrají po pachatelích pátečního požáru průmyslové haly společnosti LPP Holding v Pardubicích. Vyšetřují ho jako podezření z teroristického útoku a pracují se čtyřmi verzemi, podrobnosti zatím zveřejnit nechtějí. Hala je podle firmy zničená, strhnout bude velmi pravděpodobně nutné i druhý zasažený objekt. Přesný rozsah škod se zjišťuje, mají jít do stamilionů. Česká televize natáčela přímo na místě.

Stát zvýší kontrolu zabezpečení objektů 428 firem, které mají licenci na výrobu a vývoz zbraní. Pokud nenaplní zákon, hrozí jim neposkytnutí licence, prohlásil po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Jde o reakci na páteční zapálení areálu zbrojařské společnosti LPP Holding. Podle ministra zasílají firmám resorty průmyslu, vnitra a obrany „důrazné upozornění“ na dodržování zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem, případně zákona o zbraních a střelivu.

Hnutí Svoboda premiéra Roberta Goloba zvítězilo v nedělních slovinských parlamentních volbách, uvedly agentury DPA a APA. Svoboda po sečtení 99,85 procenta hlasů získala 28,62 procenta hlasů a 29 mandátů, následuje uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 27,95 procenta hlasů a 28 mandáty. Vláda tak ztratila většinu. Podle agentury DPA tak země stojí před obtížným sestavením kabinetu.

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.

Poslanec Robert Králíček (ANO) oznámil, že po zhruba dvou měsících končí jako vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost. Ačkoliv se oběma oblastem věnuje dlouhodobě, šíře agendy mu podle něj neumožňuje práci skloubit s výkonem mandátu poslance a funkcí místopředsedy poslaneckého klubu ANO. Tématům se bude nadále věnovat ve sněmovně. Podle zdrojů Ekonomického deníku o jeho konci rozhodl premiér Andrej Babiš (ANO).