Bezpečnost

Ukrajinská energetika funguje pouze na padesát procent loňského výkonu. Na vině jsou pravidelné útoky ruské invazní armády na tuto infrastrukturu. Štáb ČT natáčel v jedné z tepelných elektráren, která je nyní schopna generovat teplo pouze do sousední vesnice. Kdysi přitom patřila ke klíčovým v regionu. I proto si ukrajinská vláda klade otázku, jak po masivních útocích přežít příští zimu.

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.

Premiér Petr Fiala (ODS) a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře mezi Českem a Ukrajinou, a to na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC) ve Velké Británii. Fiala před odletem na setkání prohlásil, že jde o důkaz dlouhodobé podpory země napadené Ruskem. Podobné smlouvy Kyjev uzavřel i s Evropskou unií, Spojenými státy a zhruba dvacítkou dalších zemí. České ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že bezpečnostní dohoda neznamená, že čeští vojáci budou bojovat na Ukrajině.

Spolupráce Česka s Ukrajinou je zaměřena na budoucnost a je výhodná pro obě strany, řekl po jednání vlád obou zemí premiér Petr Fiala (ODS). Premiér Ukrajiny Denys Šmyhal mu poděkoval za podporu. Jednotliví ministři obou zemí se dohodli na další spolupráci v dopravě nebo na poválečné obnově Ruskem napadené země. Šmyhal také oznámil, že na Ukrajině vznikne nový závod na výrobu munice ve spolupráci s českou společností Sellier & Bellot. Ukrajinského premiéra odpoledne na Pražském hradě přijal také prezident Petr Pavel.

V Ostravě ve středu začne několikadenní hudební festival Colours of Ostrava. Policie posílí hlídky, dohlížet bude i na dopravu a parkování v okolí Dolních Vítkovic. Dopravní podnik Ostrava (DPO) zase chystá posílení spojů, a to zejména ve večerních a nočních hodinách, připravil také zvýhodněnou týdenní festivalovou jízdenku. Své spoje posílí také železniční dopravci – České dráhy (ČD) i RegioJet (RJ).

Lehátkové vozy stejného typu, ve kterém před měsícem u Pardubic zemřely po srážce vlaků čtyři ženy, nemají konstrukční vady. Potvrdily to zkoušky ve Výzkumném ústavu kolejových vozidel. RegioJet po neštěstí tyto čtyřicet let staré vagony z provozu stáhl. České dráhy (ČD), které mají soupravy ve flotile také, zahájily mimořádné kontroly. Těmi sice vozy prošly, test ale ukázal na další problém – korozi, která může být nebezpečná.

Muž, kterého v pondělí u Strakonic srazilo auto, které najelo do skupiny dětí, zůstává v nemocnici, děti už jsou doma. Kolem lipenské přehrady, kde se pohybují tisíce cyklistů, je nebezpečných míst několik. Ne všichni cyklisté jezdí po stezkách, na silnici někteří předjíždějící řidiči nedodržují bezpečný odstup.

Tři účastníci Vysočina festu v Jihlavě stále zůstávají v nemocnici. Zranili se, když se při bouřce propadla střecha nafukovacího stanu a lidé z místa v panice utíkali. Celkem byly desítky zraněných. Událost už vyvolala obavy o bezpečnost lidí na letních akcích, a někteří pořadatelé proto zpřísňují opatření.

Analytik z Ústavu mezinárodních vztahů a odborník na Francii Jan Eichler v Interview ČT24 prohlásil, že předseda Národního sdružení Jordan Bardella má vstup do velké politiky ztížený nedokončeným vysokoškolským vzděláním. Lídr Nové lidové fronty, která volby ve Francii vyhrála, Jean-Luc Mélenchon, je podle Eichlera vynikající rétor, funkce premiéra by ale pro muže jeho věku mohla být náročná. Mezi ním a prezidentem Emmanuelem Macronem prý vládne animozita. Bude podle něj vzrůstat význam tématu bezpečnosti. „Rozšiřuje se počet částí Francie, kde už neplatí ústava, kde neplatí zákony republiky a platí tam právo šaría,“ říká Eichler.

Ve věznici ve Valdicích na Jičínsku udělala Vězeňská služba ČR (VSČR) ve středu rozsáhlý zásah kvůli podezření na vzpouru vězňů. Podezření se týkalo i nelegálního držení drog a jiných nepovolených předmětů. Na místě zasahovaly jednotky z několika věznic, uvedla VSČR v tiskové zprávě. Poznatek předala vězeňské službě policie, podezření se ale nepotvrdilo. Věznice Valdice bývá označována za nejtěžší žalář v Česku. V posledních měsících tam podalo výpověď přes šedesát zaměstnanců, mezi nimi zhruba třetina dozorců.

Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací, prohlásil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v Česku dochází k informačním operacím s cílem usnadnit šíření ruských narativů. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský zase upozornil na roli, kterou v šíření těchto narativů hrají média nebo sněmovní opozice.

Společnost UAC, která v Kolíně před několika měsíci spustila výrobu vojenských dronů pro ukrajinské ozbrojené síly, testuje dron k ničení cílů. Bezpilotní naváděcí drony, kterých vyrábí nižší stovky ročně, zatím míří výhradně na Ukrajinu. Do budoucna chce společnost hledat zákazníky i v dalších zemích. České armádě nyní společnost nabídla k bezplatnému testování jednu sadu dronů pro výcvik ukrajinských vojáků, řekla po návštěvě společnosti ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Když už komunikace mezi vládou a opozicí probíhá, zjišťujeme, že pohledy nejsou zas tak odlišné, řekl v Otázkách Václava Moravce prezident Petr Pavel. Jako příklad uvedl ruskou invazi na Ukrajinu, o které hovořil s premiérem Petrem Fialou (ODS) a šéfem ANO Andrejem Babišem. „Zjišťujeme, že tak daleko od sebe nejsme, jen je třeba si to lépe vysvětlit,“ podotkl. Prezident v diskusním pořadu také upozornil, že dávkový systém v Česku vyžaduje hlubokou revizi. Je podle něj demotivující a nedostatečně adresný.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na čtvrtečním jednání navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou. Novým předsedou Evropské rady by pak měl být portugalský premiér António Costa. Post šéfky unijní diplomacie by měl připadnout předsedkyni estonské vlády Kaje Kallasové. Ke způsobu výběru vyjádřili předtím připomínky italská premiérka Giorgia Meloniová i maďarský premiér Viktor Orbán. Shodu unijní lídři také našli v případě strategické agendy. Summit měl být dvoudenní, nakonec skončil překvapivě už po jednom dni.

Prezident Petr Pavel se s premiérem Petrem Fialou (ODS) i šéfem ANO a expremiérem Andrejem Babišem a s místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem shodl na tom, že největší současnou hrozbou pro Česko a Evropu je Rusko se svou agresivní politikou. Řekl to na brífinku po schůzce, jejímž tématem byla zahraniční a bezpečnostní politika. Zástupci opozičního hnutí ani vlády nezpochybňují dlouhodobou prozápadní orientaci Česka, ukotvení země v EU a NATO i potřebu být v těchto institucích aktivní.

Strategická komunikace státu bude pravdivá, zábavná, ale někdy i provokativní. Na konferenci, která se tomuto tématu věnuje, to řekl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Je přesvědčen o tom, že svoboda projevu v Česku je nejširší, jakou kdy země měla. Upozornil na to, že komunikace bude nadstranická, o čemž ujišťoval i premiér Petr Fiala (ODS). Konferenci pořádají předsedkyně podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí Eva Decroix a šéf sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (oba ODS). Účastní se jí i poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Po loňské tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zasedly bezpečnostní štáby všech vysokých škol. Zjišťovaly, jaká opatření mají. Většina z nich, i po konzultaci s experty a policií, k výrazným změnám nepřistoupila. Univerzity ale proškolily zaměstnance a nastavily pravidla pro krizové situace. Kdyby třeba měla filozofická fakulta vstup na čipové karty, policie by nejspíš věděla o přítomnosti útočníka v budově.

Přísnější bezpečnostní opaření na Slovensku se mají dotknout politiků, online prostoru i demonstrací. Lidé třeba nebudou moci protestovat u vládních budov. Dlouhodobí premiéři mají získat doživotní rentu. Zákon zvaný „lex atentát“ podle útoku na premiéra Roberta Fica začal řešit parlament. Opozice varuje před možným zneužitím. Vicepremiér Robert Kaliňák připustil, že ve sporném návrhu může dojít ke změnám, v některých pasážích však úpravy předlohy odmítl.

Německo čelí hybridním útokům a špionáži především z Ruska, ale také z Číny, hrozbou pro bezpečnost země jsou i islámský extremismus, prudký nárůst případů antisemitismu a krajní pravice s levicí. Informovala o tom spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) při představování výroční zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), tedy civilní kontrarozvědky. Podle jejího šéfa Thomase Haldenwanga nelze při hodnocení bezpečnostní situace v zemi říct mnoho pozitivního.

Ve Vojenském újezdu Hradiště na západě Čech začalo mezinárodní cvičení chemických jednotek – svého druhu nejrozsáhlejší v novodobé české historii. Zúčastní se ho přes osm set vojáků z třinácti států NATO. Jednotky se připravují na zvládání situací poté, co nepřítel použije zbraně hromadného ničení. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa. Moderovali David Miřejovský a Veronika Chraščová.

Kolumbijec podezřelý ze žhářského útoku na autobusy v Praze byl podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) najatý žoldák. V Otázkách Václava Moravce řekl, že se nedomnívá, že by šlo přímo o agenta tajných služeb. Vláda už dřív oznámila, že do případu je s vysokou pravděpodobností zapojeno Rusko. Za teroristický útok mu hrozí až výjimečný trest.

Ustupováním ruskému vládci Vladimiru Putinovi se míru nedosáhne, naopak povede podobně jako v roce 1938 k větší válce, míní předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) v pořadu Události, komentáře odmítl, aby se Evropa Putinovi podřizovala, na druhou stranu pochybuje, že dokáže Rusko uzbrojit.

Začíná mistrovství Evropy ve fotbale, v úvodním utkání se od 21 hodin utká v Mnichově domácí Německo se Skotskem. Stadion s kapacitou 66 tisíc lidí byl už od odpoledne v obležení fanoušků. V plné pohotovosti jsou však také bezpečnostní síly.

Zahajovacím zápasem mezi fotbalisty domácího Německa a Skotska v pátek začne sedmnácté mistrovství Evropy. Čeští fanoušci, kteří se na zápasy do Německa chystají, by měli počítat se zdržením kvůli přísnějším kontrolám německé policie na hranicích, a to na dálnicích, silnicích i ve vlacích.