Bezpečnost

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu.

Česku může hrozit řecký scénář, pokud nepřistoupí k zásadním strukturálním reformám a změnám v daňovém mixu, varuje v rozhovoru bývalý předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Státní výdaje podle něj rostou dvakrát rychleji než příjmy, řešení proto vidí nejen v úsporách státu, ale i v příjmové oblasti. Zmínil například vyšší zdanění nemovitostí, neřestí či změny ve výdajových paušálech. V debatě o rozpočtu zkritizoval navyšování rozpočtu resortů bez pozitivního vlivu na efektivitu. Jurečka se vyjádřil také k bezpečnosti, kdy po hybridním útoku v Německu varoval, že podobná hrozba se může opakovat i v Česku. Navzdory nízkým volebním preferencím lidovců pak odmítl případné sloučení s jinými stranami. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.

Jestliže se Spojené státy vrátí k naplňování svých závazků vyplývajících z červnového memoranda o porozumění, Teherán začne okamžitě recipročně jednat. Íránský prezident Masúd Pezeškján to uvedl v úterý na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Kyrgyzstánu, píše agentura AFP.

Lisabonský dopravní podnik Carris nechá nově postavit lanovku Elevador da Glória, kterou loni v září zničila nehoda se 16 mrtvými. Uvedl to v pondělí podle médií šéf podniku Rui Lopo. Nová lanovka by měla zajistit nejvyšší standardy bezpečnosti. Dopravní podnik by chtěl spustit její provoz v roce 2029.

České dráhy namontují kamery do více než padesáti svých příměstských vlaků, které jezdí po Praze a středních Čechách. Od skoro devadesátimilionové investice si slibují, že zvýší bezpečnost, a hlavně odradí sprejery. Tento rok již dopravce řešil 150 vandalských případů. Na vyčištění soupravy od graffiti je potřeba i čtyřicet kilo odlakovacích přípravků a téměř dva tisíce litrů vody. Minulý rok sprejeři národnímu dopravci pokreslili přes čtyři sta vlaků, což způsobilo škody téměř za dvacet milionů korun. Do každého vlaku má národní dopravce v plánu nainstalovat celkem 42 kamer. Dvanáct bude snímat okolí vlaku, osmadvacet prostory uvnitř a dvě budou u kabiny strojvůdce.

Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by se Rusko odvážilo zaútočit na členskou zemi NATO. Řekl to v rozhovoru s německým deníkem Bild. Podle médií se německý kancléř Friedrich Merz chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na lipské letiště a oznámit rozsáhlé nové sankce na ruské subjekty souběžně s novými sankcemi EU.

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci. Ministerstvo zároveň uvedlo, že vládnoucí vojenský režim postupně získává nad situací kontrolu. Bezpečnostní a diplomatické zdroje večer agentuře AFP sdělily, že prezidentská garda s ruskou pomocí převzala kontrolu nad leteckou základnou, které se vzbouřenci dříve zmocnili.

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.

Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) ve spolupráci s BESIP, Policií ČR a dalšími partnery připravil novou bezpečnostní akci s názvem „Neskákej mi pod kola“. Kampaň upozorňuje na nebezpečí srážek tramvají s chodci. V hlavním městě se od začátku roku stalo na padesát takových případů, při jednom z nich zemřela mladá dívka. V Brně už jsou letos oběti čtyři. „I minimální rychlost dokáže člověka odhodit o dva, tři metry,“ upozorňuje pražský koordinátor BESIP Oldřich Kasl. Žlutá silueta a nápis mají chodce varovat například na kolejišti u stanice Hradčanská, kde tramvaj nedávno srazila ženu s dítětem v kočárku. Událost naštěstí neskončila tragédií.

Soud na Slovensku poslal do vazby dva obviněné v případu připravovaného žhářského útoku na továrnu výrobce bezpilotních systémů, jehož odhalení oznámila slovenská policie v úterý. Potvrdila to mluvčí krajského soudu v Prešově Ivana Petrufová. Kvůli podané stížnosti se rozhodnutím okresního soudu v Prešově bude zabývat odvolací soud, na jeho verdikt vyčkají oba obvinění ve vazbě.

V Česku podle Bezpečnostní informační služby (BIS) přetrvává riziko využití takzvaných agentů na jedno použití k sabotážním útokům řízeným z Ruska. BIS to uvedla ve výroční zprávě za rok 2025. U žádného z loňských bezpečnostních incidentů v tuzemsku, u nichž se prověřovalo, zda nešlo o sabotážní útok koordinovaný z Ruska či jeho přípravu, se ale dosud toto podezření nepodařilo spolehlivě potvrdit. Zpráva také zmiňuje snahy o ovlivnění veřejného mínění skrze sociální síť TikTok a dezinformační weby.

Čína loni k získávání citlivých informací i k lepší orientaci v tuzemském prostředí využívala vytipované české akademiky, píše Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své výroční zprávě. Připomněla v ní rovněž případ čínského občana, kterého tuzemská policie letos v lednu zadržela a obvinila ze špionáže pro čínskou zpravodajskou službu. České subjekty také loni podle BIS čelily několika kybernetickým útokům aktérů spojovaných s Čínou. Ve zprávě se věnuje i ruským hrozbám.

Neznámí dezinformátoři se snaží narušit česko-polské vztahy pomocí podvržených webů a falešných profilů na sociálních sítích. Jeden z nich láká na neexistující demonstraci, jiný se vydává za českého velvyslance v Polsku. Podle polských expertů způsob útoku odpovídá metodám používaným Ruskem.

Brazilská vláda zažalovala americkou společnost Discord, která provozuje stejnojmennou komunikační platformu. Po firmě požaduje 500 milionů realů (zhruba dvě miliardy korun) jako náhradu za morální újmu. Discord viní z nedodržování zákonů na ochranu dětí a dospívajících.

Fotbalové kluby by od podzimu příštího roku měly kontrolovat, jestli na stadion nechodí fanoušci se zákazem vstupu. Pomoci jim v tom má kamerový systém a digitální registr těchto osob. Poslanci zamýšlejí také zpřísnění pravidel zahalování obličeje, pyrotechnice či vbíhání na hřiště. Místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO) upozornil na to, jak by se zákaz vstupu vymáhal na stadionech soupeřů a možném zavedení takzvané face recognition (rozpoznávání obličeje) na všech stadionech první ligy. Místopředseda poslaneckého klubu Jiří Havránek (ODS) zmínil, že by systém měl být pasivní a neukládat údaje osob bez zákazu. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v červenci zadrželi téměř 50 tisíc lidí, jde o nejvyšší počet za jediný měsíc od návratu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu loňského roku. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na vládní údaje.

Slovenská policie v úterý oznámila, že příslušníci úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili žhářský útok na továrnu na výrobu bezpilotních systémů. V případu stíhá tři cizince, které obvinila z obecného ohrožení na objednávku. Dva z nich byli zadrženi na Slovensku, další pak v Německu. Podle listu Denník N se terčem útoku měl stát závod společnosti Skyeton, kterou založil ukrajinský podnikatel Oleksandr Stepura.

Dronový útok na východoněmeckém letišti Lipsko/Halle z počátku srpna ukázal, že Německo je reálně ohrožené, řekl v úterý kancléř Friedrich Merz. Brzy hodlá oznámit, komu útok připisuje. Německá média mezitím uvedla, že vyšetřovatelé poblíž letiště našli třetí dron a stopy výbušniny hexogen.

Nejméně 47 lidí zahynulo a dalších 22 utrpělo zranění při útoku gangů na jednu z obcí u haitské metropole Port-au-Prince. V noci na úterý o tom s odvoláním na OSN informovala agentura Reuters.