Bezpečnost strana 3 z 5

Česko si v úterý připomíná 25 let od vstupu do Severoatlantické aliance. Nad středními Čechami a pak nad Prahou prolétla dopoledne při té příležitosti formace vojenských letounů české a také spojenecké německé armády. Výročí čtvrtstoletí v NATO připomněla také konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Vystoupili na ní nejvyšší čeští ústavní činitelé, odpoledne promluvil i bývalý americký prezident Bill Clinton. Česko se stalo členem NATO 12. března 1999.

Osud Ukrajiny nám připomíná, jak klíčové před čtvrt stoletím bylo, že se Česko spolu s dalšími zeměmi dokázalo chopit příležitosti a dovést k cíli svou integraci do Severoatlantické aliance (NATO). Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se koná na Pražském hradě u příležitosti 25. výročí vstupu ČR do NATO, to v úterý prohlásil prezident Petr Pavel.

Se členstvím v Severoatlantické alianci souhlasí 25 let po vstupu České republiky do ní 70 procent lidí. Vyplývá to z lednového průzkumu analytického ústavu STEM. Většinovou podporu má členství v NATO dlouhodobě, nikdy od vstupu nekleslo pod 50 procent, od roku 2001 se naopak většinou drží nad 70 procenty.

Český plán nákupu munice pro Ukrajinu se ujal, připojila se řada evropských zemí a dle české vlády už se podařilo shromáždit prostředky na nákup první várky. Podle agentury Bloomberg by střelivo mohlo na místo určení dorazit v řádu týdnů. Česko může Ukrajinu potěšit i další zprávou – ve sbírce se podařilo vybrat zatím 141 milionů korun na nákup útočných dronů.

Maďarsko podepsalo minulý měsíc s Čínou dohodu o spolupráci v justici a bezpečnostních otázkách, napsal německý Die Welt. Podle maďarských médií bude možné, aby čínští policisté drželi společné hlídky s těmi maďarskými. Od maďarské opozice zaznívá kritika. Čínský režim, který Evropská unie kritizuje kvůli porušování lidských práv, v minulosti podle neoficiálních zdrojů vybudoval v zahraničí síť policejních stanic pro sledování svých občanů.

Hongkong představil návrh nového zákona o národní bezpečnosti. Za trestné činy jako je vlastizrada nebo vzpoura ukládá až doživotní vězení. Norma podle agentury dál prohloubila obavy z omezování svobod ve městě poté, co vláda v Pekingu v roce 2020 v reakci na hongkongské prodemokratické protesty zavedla přísný bezpečnostní zákon, napsala agentura AP.

Zhruba polovina řidičů se na českých silnicích necítí bezpečně. Ukázal to průzkum České asociace pojišťoven, podle kterého na silnicích cítí nebezpečí 51 procent lidí. Podle pojišťoven přitom riziko zranění nebo úmrtí rok od roku klesá. Motoristé obvykle za důvod obav označují chování ostatních řidičů, ale i stav vozovek.

Česká armáda se své poslání snaží přiblížit i nejmenším. Využila proto výročí čtvrtstoletí vstupu do Severoatlantické aliance a připravila pro základní školy akci Den s armádou. Program staví na praktických ukázkách, při kterých si děti samy řadu dovedností osvojí.

Organizační výbor olympijských her v Paříži 2024 slavnostně převzal klíče od olympijské vesnice. Prohlédl si ji také prezident Emmanuel Macron, starostka Paříže Anne Hidalgová či ministryně sportu Amélie Oudéaová-Castéraová. Vesnice bude zázemím pro zhruba čtrnáct a půl tisíce sportovců a další členy výprav, poté poslouží i paralympionikům.

Ekonomická a vojenská podpora Ukrajiny je nezbytná, shodli se v pořadu ČT Události, komentáře předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Havlíček si ale stojí za tím, že by se mělo připravovat i na možnost, že bude Ukrajina nucena kvůli chybějícím zdrojům přistoupit na ústupky. Pomalé dodávky munice Ukrajině od Evropské unie mohou podle Vystrčila souviset s ambicí některých unijních politiků vyrábět tyto systémy v evropských zemích a posilovat tím svou ekonomiku.

Z čínských serverů uniklo několik špionážních dokumentů. Jsou součástí komunikace jedné z firem, která se věnuje získávání osobních dat. Stovky stránek informací v tomto týdnu ukázaly na propojení státního aparátu komunistické Číny s hackery, kteří přitom operují po celém světě včetně Česka. Se zjištěním přišly deníky New York Times a Washington Post.

Silničáři letos při opravě Barrandovského mostu v Praze uzavřou od 11. března do konce oprav nájezdovou rampu ze Strakonické ulice. Řidiči budou po mostě jezdit v obou směrech ve třech jízdních pruzích namísto čtyř. Informovali o tom náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) a dopravní inženýr Technické správy komunikací (TSK) Michal Peterka. Několikaletá oprava mostu má letos skončit, práce jsou naplánovány do konce letních prázdnin.

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy začal letní semestr. Po prosincové tragédii, při které střelec v sídle fakulty zabil 14 lidí, poté i sebe a dalších 25 lidí zranil, se studenti a zaměstnanci vrací k akademickému životu v hlavní budově instituce. Budova na náměstí Jana Palacha se bude využívat s výjimkou čtvrtého patra, které zůstává uzavřené. Příchozí mohou využít služeb krizových interventů a škola také posílila ochrannou službu v budově. Informovala o tom proděkanka FF UK pro vnější vztahy a další vzdělávání Michaela Slussareff.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v Paříži klíčovou bezpečnostní dohodu, jež Kyjevu garantuje dlouhodobou vojenskou i ekonomickou pomoc ze strany Francie. Ta přislíbila Ukrajině další až tři miliardy eur v rámci pomoci proti ruské agresi. Šéf Elysejského paláce při této příležitosti prohlásil, že Ukrajinci mají jeho obdiv za svou vytrvalost a odhodlání. Rusko podle něj prohrává. Zelenskyj už předtím podepsal v Berlíně podobnou bezpečnostní smlouvu s německým kancléřem Olafem Scholzem.

Rusko pracuje na vývoji zbraně proti satelitům, uvedl ve čtvrtek mluvčí Bílého domu poté, co ve středu vyvolala ve Washingtonu rozruch zpráva o neznámé nové hrozbě pro americkou národní bezpečnost. Americká vláda nyní zdůrazňuje, že zjištění tajných služeb nesvědčí o bezprostředním ohrožení. Prezident Joe Biden podle Bílého domu chce o věci jednat s Moskvou.

Finové si o víkendu zvolili nového prezidenta. Souboj o post hlavy státu byl mnohem poklidnější, než je zvykem v dalších zemích. Poražený kandidát okamžitě po oznámení předběžných výsledků vzkázal, že země dostává dobrého prezidenta. Zároveň svou porážku uznal a soupeři pogratuloval. Vítěz voleb zase přijel za svým sokem do volebního štábu, kde mu poděkoval za poctivý souboj. Podle politologa Miloše Brunclíka je podobné chování severských politiků standardem.

V druhém kole prezidentských voleb se Finové rozhodují mezi Alexanderem Stubbem z vládní pravicové Národní koaliční strany a zeleným kandidátem Pekkou Haavistem. Oba jsou známými tvářemi, Stubb byl předsedou vlády, Haavisto vystřídal několik ministerských funkcí. Půjde zřejmě o těsný souboj. Rozhodnou jej voliči kandidátů, kteří skončili v prvním kole, předpokládá veřejnoprávní televize Yle. Hlasování se koná v neděli 11. února.

„Souhlasím s tím, že pakt není dokonalý, souhlasím s tím, že od června se výrazně zhoršil,“ prohlásil o evropském migračním paktu vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). I tak jsou v dohodě podle něj body, které Česko požadovalo. Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (za ANO) by pomoc měla směřovat primárně k zemím na vnějších hranicích, řekl v pořadu Události, komentáře. Migrační pakt získal definitivní souhlas členských zemí Evropské unie ve čtvrtek, Česko se hlasování zdrželo.

V Pákistánu se konají parlamentní volby, které jsou poznamenány násilím. Při třech útocích na příslušníky bezpečnostních sil zahynulo nejméně osm lidí a další utrpěli zranění. Krátce před začátkem hlasování pákistánská vláda pozastavila fungování mobilních sítí v celé zemi. Důvěryhodnost hlasování je zpochybňována kvůli zákrokům úřadů vůči expremiérovi Imranu Chánovi a jeho straně.

Zhruba tři stovky řidičů dostaly loni pokutu za překročení rychlosti na tahu z Karlových Varů do Ostrova. Silnice I/13 má sice čtyři jízdní pruhy, nejvyšší povolená rychlost je tam však jen devadesát kilometrů za hodinu. Její navýšení na 110 kilometrů za hodinu navzdory přáním řidičů i Ředitelství silnic a dálnic neumožňuje zákon. Problémem jsou křižovatky, které by musely projít přestavbou, zatím na nich chybí připojovací pruhy.

V některých vlacích jsou personálu už půl roku k dispozici bezpečnostní hlídky. Jejich počet se postupně navyšuje, například na spojích kolem Prahy jich momentálně jezdí třicet. Zasahují při podobných incidentech, jako se odehrál po poledni u Kolína v mezinárodním vlakovém expresu, kdy jeden z cestujících zaútočil nožem na průvodčího. Jen díky jeho pohotové reakci se vše obešlo bez zranění.

Ministerstvo vnitra představilo Bezpečnostní radě státu (BRS) 33 opatření v souvislosti se střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Týkají se policie, hasičů, resortu zdravotnictví či ministerstva školství, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Pro fakultu, kde střelec v prosinci zabil čtrnáct lidí a dalších 25 lidí zranil, připravil resort školství dvacet milionů korun. Jednání se zúčastnil i prezident Petr Pavel.

Země NATO pracují s možností, že v řádu několika let by Rusko mohlo zaútočit na alianční zemi. Hovořil o tom německý ministr, přičemž sousední země se na takový scénář připravuje. Aliance jako odstrašující prostředek uspořádá největší cvičení od konce studené války, podle expertů ale musí také nastartovat svůj obranný průmysl. Nechybí nám zdroje, ale vůle, Rusku chybí zdroje, ale nechybí mu vůle, shrnul situaci analytik Otakar Foltýn.

„Je potřeba si uvědomit, že Rusko se nevzdá svých ambicí znovu ovládnout prostor, který ovládalo ve střední a východní Evropě v době studené války,“ prohlásil bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Událostech, komentářích. Pokud Moskva vyhraje válku, kterou vede proti Ukrajině, může být podle něj demokratický svět ohrožen. To podle něj není strašení, ale realita a je nutné o tom hovořit. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) souhlasí, že je nutné mít připravenou armádu. NATO se ale musí snažit, aby nedošlo k eskalaci konfliktu. „Diplomatická část tu zatím pokulhává. Málo se investuje energie do diplomatického řešení,“ myslí si.