Český ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS) zkritizoval nový americko-ruský plán. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny. Aby plán uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, prohlásila pak šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle médií návrh počítá se zeštíhlením ukrajinské armády a územními ústupky.
Plán už podle médií schválil šéf Bílého domu Donald Trump. Spojené státy měly naznačit ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí rámcový návrh na ukončení války přijmout. Vysocí představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby s Ruskem „diskutovali o úsilí o ukončení války“. Očekává se, že tým vedený tajemníkem ministerstva obrany Danem Driscollem se ve čtvrtek v Kyjevě setká se Zelenským.
Lipavský podle svých slov bere podobné návrhy velmi vážně. „Byť jsou informace (o plánu) kusé, a ne příliš potvrzené, tak je to opět takový mnichovský scénář. Před tím jsem opakovaně varoval a vždycky před tím budu varovat,“ uvedl český ministr.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvítal americké úsilí o mír, ale zdůraznil, že jde o bezpečnost Evropy a tedy očekává, že bude plán s Evropou konzultován. V reakci na omezení velikosti budoucí ukrajinské armády v americkém plánu dodal, že oběť by neměla být omezena ve své schopnosti bránit se agresorovi.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul ocenil pokusy jednat o dosažení míru na Ukrajině, Kreml ale podle něj musí nejprve ukončit svou agresi.
Apel na spravedlivý mír
„Co jsme jako Evropané vždy podporovali, je dlouhodobý a spravedlivý mír a vítáme jakékoli snahy toho dosáhnout. Samozřejmě pro to, aby jakýkoliv plán fungoval, potřebuje podporu Ukrajinců a Evropy,“ konstatovala Kallasová s tím, že zatím neslyšela o žádných ústupcích ze strany Ruska, které označila za jasného agresora.
Také francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot před jednáním unijních ministrů zahraničí uvedl, že chce na Ukrajině vidět spravedlivý mír. „Je to Rusko (Vladimira) Putina, které tomu stojí v cestě,“ doplnil. Podle Barrota dohoda nemůže být pouze formou ukrajinské kapitulace.
Rovněž Velká Británie zdůrazňuje, že rozhodující krok je na Moskvě – vyzvala ji, aby stáhla svá vojska z území Ukrajiny. „Rusko by mohlo zítra ukončit válku tím, že stáhne své síly a ukončí svou nelegální invazi,“ podotkl mluvčí britského ministerstva zahraničí.
Podle španělského ministra zahraničí Josého Manuela Albarese musí plán pro řešení konfliktu obsahovat také záruky existence suverénní a demokratické Ukrajiny.
Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.
Kyjev se na vzniku dokumentu nepodílel a dostupné informace o jeho obsahu zmiňují především ústupky na jeho straně, včetně odevzdání části ukrajinského území Ruské federaci a výrazného omezení obranných schopností.
Podle redaktora Českého rozhlasu Ondřeje Soukupa není návrh „nic nového“. „Přesně totéž požadovalo Rusko ještě půl roku zpátky, tedy před summitem (Trump–Putin) na Aljašce,“ poznamenal novinář, který upozornil mimo jiné na chybějící bezpečnostní záruky. Očekávat, že USA pošlou do oblasti své jednotky, se nedá, upozornil Soukup.
Pro Kyjev nepřijatelné, míní experti
Podle analytiků by Trumpův plán nebyl pro Kyjev přijatelný. Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky uvedl, že návrh odpovídá snaze Trumpa prezentovat se jako mírotvorce a obsahuje prvky i jisté transakční logiky vůči Rusku. „Celkově to působí naivně a nereálně, protože Ukrajina by takovou dohodu nepřijala,“ míní expert. I v případě politického tlaku by podle něj ukrajinská společnost i armáda podobné kroky odmítly, soudí Lebduška.
Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy upozornil, že konkrétní podoba plánu není stále známa a uniklé body jsou pravděpodobně fragmenty, které záměrně vypustila Moskva. Cílem podle něj může být představení Ruska jako dominantního hráče, který o konfliktu jedná přímo s USA. „Ruská strana pravděpodobně uniklé informace využila záměrně, aby demonstrovala svoji sílu a posílila vyjednávací pozici,“ uvedl.
Bříza nicméně souhlasí s Lebduškou v tom, že Ukrajina plán nepřijme, pokud by skutečně obsahoval extrémní požadavky. Patří mezi ně podle nich omezení armády, zákaz raket dlouhého doletu, odevzdání části Donbasu či uznání Krymu. Klíčové jsou podle Břízy bezpečnostní záruky a nezávislost země. Přijetí plánu v této podobě by znamenalo ohrožení ukrajinské suverenity, řekl.
Jednání na Ukrajině i v Turecku
Vysocí představitelé Pentagonu v těchto dnech dorazili na Ukrajinu, aby s Ruskem „diskutovali o úsilí o ukončení války“. Očekává se, že tým vedený tajemníkem ministerstva obrany Danem Driscollem se ve čtvrtek v Kyjevě setká se Zelenským, píše britský server BBC.
Zelenskyj v týdnu jednal se svým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ukrajina doufá, že se ještě letos podaří obnovit výměny válečných zajatců – Turecko v minulosti sehrálo klíčovou roli při jejich zprostředkování.
„Myslíme si, že by bylo prospěšné obnovit istanbulský proces s ještě komplexnějším přístupem, který by řešil akutní problémy. Očekáváme, že všichni naši partneři, kteří si přejí zastavit krveprolití v regionu, k němu zaujmou konstruktivní přístup,“ uvedl Erdogan.
Rusko mezitím dál útočí jak na frontě, tak i na civilisty. Ukrajinské město Ternopil se vzpamatovává z jednoho z nejhorších útoků od počátku invaze. Ve čtvrtek tam zemřely desítky lidí. Moskva i Kyjev také vzájemně cílí na energetickou infrastrukturu.
Moskva ve čtvrtek předala Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
