TÉMA

Mír

Arménie se musí vydat cestou míru, řekl Pašinjan. Země chce přijmout desetitisíce lidí z Karabachu
Arménie se musí vydat cestou míru, aby si udržela nezávislost, řekl ve čtvrtečním projevu k národu tamní premiér Nikol Pašinjan. Učinil tak den poté, co se etničtí Arméni v separatistickém regionu Náhorní Karabach vzdali Ázerbájdžánu. Ministerský předseda ve čtvrtek rovněž prohlásil, že se jeho země připravuje na přijetí čtyřiceti tisíc rodin z Náhorního Karabachu. V regionu žije asi 120 tisíc lidí. Svědci v oblasti mluví o pokračující střelbě.
21. 9. 2023Aktualizováno21. 9. 2023, 20:03|
Nikdo nesmí být ponechán stranou, řekl Pavel na summitu OSN o udržitelném rozvoji
„Česko si je plně vědomo své globální odpovědnosti,“ řekl prezident Petr Pavel na summitu OSN o udržitelném rozvoji v New Yorku. Na něm země hodnotí pokrok v plnění cílů stanovených před osmi lety v rámci takzvané Agendy 2030. Ta měla podpořit ekonomickou prosperitu, sociální spravedlnost a také ochranu životního prostředí. Pavel vystoupil na plénu jménem skupiny 46 zemí, takzvaných Pathfinders, a zavázal se k naplnění Pařížské dohody.
18. 9. 2023Aktualizováno19. 9. 2023, 00:06|
Afričtí prezidenti přijeli do Kyjeva s mírovým návrhem. Rusko vyslalo na Ukrajinu rakety
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad Ukrajinou šest nadzvukových balistických střel Kinžal a šest střel s plochou dráhou letu Kalibr, uvedly kolem poledne podle agentury Unian ukrajinské vzdušné síly. Letecký poplach byl kvůli ruským střelám vyhlášen postupně prakticky po celé Ukrajině včetně Kyjeva, jehož starosta Vitalij Klyčko informoval o výbuchu v jedné ze čtvrtí poblíž centra. Do Kyjevské oblasti dorazila delegace afrických lídrů, mezi nimiž jsou prezidenti Jihoafrické republiky, Senegalu a Zambie, a jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
16. 6. 2023Aktualizováno16. 6. 2023, 21:21|
Žádné NATO ani EU, ruština jako státní jazyk. Moskva odhalila „podmínky“ pro mír, Kyjev kontroval vlastními
Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.
27. 5. 2023Aktualizováno27. 5. 2023, 22:56|
Fiala i Pašinjan se shodli na potřebě mírového řešení vztahů Arménie s Ázerbájdžánem
Cesta k mírovému řešení vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem nespočívá v hledání překážek a problémů, ale ve snaze o dosažení trvalého míru. K tomu je zapotřebí nejen ázerbájdžánská strana, ale dobrá vůle na obou stranách. Česko považuje za důležité vzájemné uznání celistvosti a svrchovanosti Arménie a Ázerbájdžánu. Ve čtvrtek to řekl premiér Petr Fiala (ODS) po setkání se svým arménským protějškem Nikolem Pašinjanem v Praze.
4. 5. 2023|
Velkopáteční dohoda před 25 lety utnula násilí v Severním Irsku. Současnost nastiňuje její limity
Tři dekády trvalo sektářské násilí v Severním Irsku, než jej v dubnu 1998 ukončila mírová smlouva. Podle data podpisu se jí říká Velkopáteční a představuje klíčový moment v moderní historii Británie i Irska. Cesta k dohodě byla složitá, ale mír v regionu trvá i po čtvrt století. I přesto, že jeho pevnost prověřují izolované incidenty i velké výzvy, jakou byl brexit. Po 25 letech od dosažení míru také vyvstávají otázky, zda není čas smlouvu revidovat. Její část například už rok pomáhá blokovat regionální politiku a severoirská společnost prochází proměnou.
10. 4. 2023|
Rusko využívá čínský mírový plán ke zpomalení dodávek západních zbraní Ukrajině. Peking přitom sleduje jen své zájmy
Podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží využít čínský mírový plán ke zpomalení západních dodávek zbraní na Ukrajinu. Rétoriku mírových rozhovorů údajně Moskva použila i ke zpoždění dodávek moderních tanků Leopard 2. Nyní pro tuto strategii Rusko využívá i běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, jenž je na návštěvě Číny. Peking ovšem svým mírovým plánem podle experta sleduje výhradně vlastní zájmy.
1. 3. 2023|
Když uvidím, že moje děti mají i jiné sny, než aby skončila válka, tehdy to bude vítězství, řekla Zelenská
Ukrajinská společnost podle první dámy Oleny Zelenské ukazuje, že je vytrvalá a nepoleví. To, že Ukrajina nepadla během několika prvních dní velké ruské invaze, podle ní poskytlo zemi impuls a naději, že může zvítězit. „Nemáme na vybranou — určitě zvítězíme,“ prohlásila v Interview ČT24 Speciál. Pro ni osobně bude vítězství znamenat návrat k normalitě. „Když uvidím, že moje děti mají i jiné sny, než aby skončila válka,“ říká. Nejhorší by podle ní bylo, kdyby svět dopustil, že nějaký stát může obsadit území jiného. „Pak už to nezastavíme, začne řetězová reakce,“ varovala. Rozhovor s ní vedl Michal Kubal.
26. 2. 2023|
Zhroucené Rusko by bylo velkým nebezpečím, řekl Pavel v diskusi o válce
Vnitřně se drolící Rusko by podle nastupujícího prezidenta Petra Pavla mohlo být kvůli rozbrojům ještě nebezpečnější než v současnosti, proto by řešení konfliktu na Ukrajině nemělo směřovat ke zhroucení agresora. Pavel to řekl v sobotní hodinové on-line diskusi o ukrajinské válce na svém Facebooku.
25. 2. 2023|
Je na nás, abychom v podpoře Ukrajiny vytrvali, míní Lipavský. To může trvat desetiletí, varuje Zaorálek
Současný a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a Lubomír Zaorálek (ČSSD) se ve středečních Událostech, komentářích poměrně rozešli v hodnocení pokračující ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco Lipavský zdůraznil, že je důležité Kyjevu dál dodávat zbraně, Zaorálek je toho názoru, že by se mělo dělat více na diplomatickém poli. Připomněl, že jednání o míru v případě války ve Vietnamu trvala několik let.
9. 2. 2023|
Projev nového prezidenta byl smířlivý, ale premiér opět otevřel rány, řekl místopředseda ANO Vondráček
Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček v pořadu Interview ČT24 ocenil smířlivý, konstruktivní projev Petra Pavla po skončení prezidentských voleb. Do protikladu k tomu dal projev premiéra Petra Fialy (ODS), protože prý opět otevřel rány a neodpustil si poznámky o populismu a extremismu. Zároveň Vondráčka mrzí, že je narušena rovnováha ve společnosti, protože Senát, sněmovna, vláda a nyní i nový prezident jsou „jedna fronta“.
1. 2. 2023|
Izraelské ambice na Sinaji připomínají omšelé činžáky. Před 40 lety tam vznikalo město Ofira
Před čtyřiceti lety dokončil Izrael stahování ze Sinajského poloostrova, který na základě mírové smlouvy získal zpátky Egypt. Odešlo všech zhruba sedm tisíc izraelských osadníků. Připomínky izraelské vlády nad poloostrovem však zůstávají dodnes. Jednou z nich je město Šarm aš-Šajch. Mezi novými hotely se ukrývají zbytky izraelského města Ofira.
27. 11. 2022|rp
Konec izolace a miliardy v kapsách. Izraelsko-arabský „sňatek“ nese ovoce, Palestinci hrají nešťastnou roli
Před dvěma lety započala nová éra blízkovýchodní diplomacie poté, co čtyři arabské země – Emiráty, Bahrajn, Maroko a Súdán – uzavřely historické normalizační dohody s Izraelem. Obyvatelé židovského státu se díky nim vymanili z regionální izolace, která trvala dekády. Vzájemný obchod nyní trhá rekordy a daří se i turismu, přestože průzkumy ukazují, že většina Arabů vnímá vztahy s Izraelci negativně. Ekonomické výhody zastínily osud Palestinců, kteří spoléhali na masivní arabskou podporu.
21. 11. 2022|
Nobelovu cenu za mír získali lidskoprávní aktivisté z Běloruska, Ruska a Ukrajiny
Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.
7. 10. 2022Aktualizováno7. 10. 2022, 20:47|
Muskův „mírový plán“ naštval Ukrajince. Byznysmen čelí kritice, Zelenskyj reagoval vlastní anketou
Vlnu pobouření vyvolal na Ukrajině „mírový plán“, který v pondělí představil na Twitteru americký podnikatel Elon Musk. Kyjev by se podle něj měl vzdát Krymu a přijmout skutečnost, že válku s Ruskem pravděpodobně nevyhraje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o návrhu uspořádal vlastní anketu, Musk na sociální síti čelí ostré kritice.
4. 10. 2022Aktualizováno4. 10. 2022, 12:48|
Papež František v poselství Urbi et Orbi vyzval k míru na Ukrajině
Papež František vyzval v tradičním velikonočním poselství Urbi et Orbi světové vůdce, aby vyslyšeli prosby lidu o mír na Ukrajině. Rusko zkritizoval za to, že zemi zatáhlo do krutého a nesmyslného konfliktu. „Nechť zavládne mír na válkou zmítané Ukrajině,“ apeloval. Evropská unie schválila poskytnutí dalších 50 milionů eur (v přepočtu zhruba 1,2 miliardy korun) na humanitární pomoc pro lidi zasažené válkou na Ukrajině. Předsedkyně Evropské komise vyzvala v rozhovoru pro deník Bild státy EU k rychlému dodání dalších zbraní Ukrajině.
17. 4. 2022Aktualizováno17. 4. 2022, 22:29|
Ukrajinští vyjednavači zvládají situaci lépe než Rusové, říká odborník
Vyjednávání mezi Moskvou a Kyjevem zvládají ukrajinští diplomaté lépe, v rozhovoru pro ČT24 to řekl odborník na vyjednávací strategie z Davisova centra pro ruská a euroasijská studia Harvardovy univerzity Arvid Bell. Podle něj vyjednavači z Ukrajiny působí profesionálně. Zatím ale příliš nevěří tomu, že by současná jednání přinesla něco zásadnějšího, co by vedlo k míru. Podle Bella je problém i v tom, koho k jednacímu stolu obě strany vyslaly.
13. 3. 2022|
Bývalí politici a signatáři Charty 77 vyzvali Zemana k abdikaci. Vadí jim jeho dlouholetá podpora Ruska
Podle společného prohlášení osmi bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 by měl prezident Miloš Zeman abdikovat kvůli tomu, že se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině. Výzvu podpořil někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo Zemanův protikandidát z minulých prezidentských voleb Michal Horáček. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček prohlášení nekomentoval.
1. 3. 2022|
Vláda je připravena na jakýkoliv vývoj na Ukrajině. Válka ani ústupky nejsou řešením, řekl Fiala
Vláda je připravena na všechny scénáře vývoje na Ukrajině včetně přerušení dodávek energií. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Řešením situace podle něj není válka, ale ani nepromyšlené ústupky. Ze strany Ruska je podle něj vidět snaha udělat z Česka opět slabou a rozdělenou zemi, kterou bude moct ovlivňovat. Základní podmínkou, jak odradit Rusko od agrese, je ukázat jednotu a nekompromisní postoj.
19. 2. 2022|
Sierra Leone dvacet let po válce nevzkvétá, ale žije v míru. Šrámy z konfliktu zemi ovlivňují dál
Během devadesátých let byla Sierra Leone synonymem pro násilí. To už dávno neplatí. Disponuje nerostným bohatstvím a v posledních letech zažila hospodářský růst, třebaže 60 procent obyvatelstva stále žije v chudobě. Země se stále zotavuje z jedenáct let dlouhé občanské války, která skončila právě před dvaceti lety.
18. 1. 2022|Tereza Baumannová
„Zvykli jsme si na války, přecházíme je mlčením.“ Papež František ve vánočním poselství vyzval k dialogu
Papež František v tradičním vánočním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval ke svornosti a dialogu, který je podle něj jediným prostředkem, jak vyřešit konflikty od rodinných až po ty válečné. V nynější době pandemie covidu-19 je zvlášť důležité, abychom se neuzavírali do sebe a nesnažili se věci zvládnout na vlastní pěst, prohlásil papež.
25. 12. 2021Aktualizováno25. 12. 2021, 14:43|
Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí rozpad a návrat ke konfliktu, varuje vysoký představitel Schmidt
Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí rozpad a návrat ke konfliktu. Podle britského listu The Guardian na to upozorňuje ve své zprávě pro OSN vysoký mezinárodní představitel pro tuto bývalou jugoslávskou republiku Christian Schmidt.
2. 11. 2021|muh
Vyloučení z OSN otřáslo pozicí Tchaj-wanu. Z reprezentanta celé Číny se stala neuznaná země
Čínská republika a Čínská lidová republika. Tak se jmenují dva dosavadní zástupci Číny v Radě bezpečnosti OSN. Až do roku 1971 držela křeslo Čínská republika – což je formální název Tchaj-wanu – tehdy ovládaná vojenským režimem generála Čankajška. Čínská republika tehdy v organizaci reprezentovala nejen ostrov, ale i celou pevninskou Čínu. Před padesáti lety však OSN dala přednost komunistické Čínské lidové republice. Tchaj-wan ztratil křeslo v Radě bezpečnosti i členství v OSN a mezinárodní postavení. Peking ho považuje za svou provincii, ostrov se ale o návrat do OSN i nadále snaží.
25. 10. 2021|
Volební lídři v Praze se přeli o to, co Česku přináší členství v Evropské unii
O vztahu k Evropské unii, případném referendu o vystoupení nebo výhodách či nevýhodách plynoucích z členství mluvili v předvolební debatě lídři pražských kandidátek. Hosty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Debatu moderoval Jakub Železný.
1. 10. 2021|