Mír

V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh je stále jen pracovní verze, řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. USA podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, dodal podle agentury Reuters. Zelenskyj po jednání s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně dle Reuters také sdělil, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure ani de facto a že tam nevznikne žádná svobodná ekonomická zóna pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu.

V neděli budou v Berlíně jednat zahraničněpolitičtí poradci ze Spojených států, Ukrajiny, Německa a dalších zemí o možném příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německé vládní kruhy. Už v pátek americký deník The Wall Street Journal napsal, že zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do německé metropole, aby se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.

Nobelovu cenu za mír, kterou letos obdržela venezuelská opoziční představitelka María Corina Machadová, v Oslu převzala v zastoupení její dcera Ana Corina Sosaová, píší tiskové agentury. Machadová předeslala, že přicestuje do Osla, nebude však schopna se zúčastnit ceremonie. Její dcera místo ní pronesla tradiční přednášku laureátů.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Na Floridě v neděli jednaly ukrajinská a americká strana o plánu Washingtonu na ukončení války Ruska proti Ukrajině. Šéf americké diplomacie Marco Rubio rozhovory označil za velmi produktivní, ale ještě je podle něj zapotřebí další práce, aby mohlo být dosaženo míru. Vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov schůzku pokládá za úspěšnou. Podle agentury AP jednání trvalo asi čtyři hodiny.

Americko-ruský návrh by se mohl stát základem pro příští dohody o ukončení ruské války na Ukrajině, prohlásil ve čtvrtek ruský vládce Vladimir Putin v Kyrgyzstánu při návštěvě v tamním hlavním městě Biškeku. Základem budoucích jednání o skončení bojů musí být současná frontová linie, Ukrajina nesmí být nucena k územním ústupkům, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.

Prezident USA Donald Trump tvrdí, že Moskva souhlasila s některými ústupky v americko-ruském plánu pro zastavení ruské války na Ukrajině. Popsal je přitom jen jako to, že Moskva přestane bojovat a nezabere další území. Trump také řekl, že už netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Kyjeva očekával souhlas s plánem. Moskva dává opakovaně najevo, že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu. Kreml ve středu uvedl, že hovořit o brzkém dosažení dohody je předčasné.

Americký prezident Donald Trump chce navrženým plánem pro ukončení ruské války na Ukrajině vrátit opět míček do hry, která znamená dostat obě strany k jednacímu stolu a uzavřít příměří, řekl v Interview ČT24 vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Trump podle něj nechce, aby to bylo za pět dní vyřešeno, ale aby se tomu věnovaly všechny strany na maximum. Jde o jeden z dalších pokusů, uvedl Kopečný. Zároveň se domnívá, že Trumpova taktika „udělejte to okamžitě“ ukazuje na důraz, který situaci prezident USA přikládá. Podle Kopečného má Trump pocit, že je to pro něj směrodatné v kontextu toho, jak si myslí, že bude vnímán historií. Chce být vnímán jako největší světový mírotvorce, dodal Kopečný. Rozhovor s vládním zmocněncem vedla moderátorka Tereza Řezníčková.

Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.

Český ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS) zkritizoval nový americko-ruský plán. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny. Aby plán uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, prohlásila pak šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle médií návrh počítá se zeštíhlením ukrajinské armády a územními ústupky.

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.

Americký prezident Donald Trump přiletěl do Jižní Koreje, kde poobědval se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem. Trump řekl, že USA se zemí uzavřely obchodní dohodu, nicméně podle jihokorejské prezidentské kanceláře musí dohodu schválit místní parlament. Šéf Bílého domu také dostal zlaté dary za snahy zprostředkovat mír na Korejském poloostrově, napsala agentura Reuters. Korea je poslední Trumpovou zastávkou na cestě po Asii.

Premiéři Thajska a Kambodže Anutin Čánvirakun a Hun Manet v neděli podepsali dohodu o příměří, která má zajistit trvalý klid zbraní po červencovém přeshraničním konfliktu. Americký prezident Donald Trump, který dohodu pomohl vyjednat a byl u jejího podpisu, následně s oběma zeměmi podepsal úmluvy usnadňující vzájemný obchod a výměnu kritických surovin s USA, informovaly tiskové agentury.

Přesně před osmdesáti lety vznikla Organizace spojených národů (OSN). Chartu OSN sice už 26. června 1945 podepsalo padesát zemí, avšak oficiální vznik této mezinárodní organizace se datuje až ke 24. říjnu 1945, kdy Chartu ratifikovala většina signatářských států. OSN tak navázala na odkaz své předchůdkyně Společnosti národů, která vznikla po první světové válce v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.

Americký prezident Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin se sejdou v Budapešti, aby se pokusili ukončit válku, kterou Moskva rozpoutala na Ukrajině, informují agentury AP a Reuters s odvoláním na vyjádření šéfa Bílého domu po telefonátu s Putinem. Schůzka by se měla uskutečnit během následujících dvou týdnů. Příští týden se pak mají sejít vysoce postavení zástupci Washingtonu a Moskvy.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebyl tím, kdo dokázal přivést více než dvouletý konflikt s Hamásem ke kýženému výsledku. Ještě donedávna razil tvrdý válečný kurz. Nejen rodiny a blízcí unesených Izraelců ho kritizovali, že válku prodlužuje v zájmu svého politického setrvání. Ačkoliv si nyní body za příměří na Blízkém východě připisuje zejména prezident USA Donald Trump, současná situace dává státníkovi Netanjahuova střihu přeci jen šanci na přežití.

Dohoda o příměří mezi židovským státem a Hamásem a propuštění rukojmí je začátek blížícího se „zlatého věku Izraele a Blízkého východu“. Americký prezident Donald Trump to uvedl v izraelském parlamentu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mu poděkoval za podporu a uvedl, že je oddán mírovému plánu. Lídr izraelské opozice Jair Lapid uvedl, že Trump zachránil miliony lidí před válkou a dokázal nemyslitelné.

Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová, oznámil norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna „za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.

Dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás vstoupila dle egyptských médií v platnost. Obě strany souhlasily s první fází mírového plánu, který dříve oznámil prezident USA Donald Trump. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ale uvedla, že klid zbraní začne platit až během 24 hodin po schválení dohody vládou židovského státu. Ta se sešla ve čtvrtek vpodvečer. Hamás již začátek příměří vyhlásil. Podle Trumpa budou izraelská rukojmí propuštěna na začátku příštího týdne.

Dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vítají v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Uvítali ji také představitelé Indie, Číny, ale také lídři států globálního Jihu a muslimských zemí. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmí. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítalo i české ministerstvo zahraničí.

Izraelské politické vedení nařídilo armádě zastavit dobývání města Gaza a provádět pouze obranné operace, napsal server The Times of Israel (ToI). Krok přichází po prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je prý přesvědčen, že teroristické hnutí Hamás je připraveno na trvalý mír a že Jeruzalém musí okamžitě zastavit bombardování Pásma Gazy. Podle tamních úřadů, které ovládá Hamás, Izrael v sobotu provedl další údery.

Federální policisté v neděli rozebrali část mírové iniciativy před Bílým domem, která je obecně považována za nejdelší nepřetržitý politický protest v historii Spojených států. Stalo se tak asi 36 hodin poté, co prezident Donald Trump vydal příkaz k odstranění. Akce, která mimo jiné vyzývá k jadernému odzbrojení, trvá nepřetržitě čtyřiačtyřicet let. Zažila tak sedm prezidentů, hurikány, sněhové bouře, povodně i nespočet konfliktů, píší americká média.

Dvacet šest zemí přislíbilo svou účast v zajištění budoucího míru na Ukrajině, sdělil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že spojenci poskytnou ukrajinské armádě prostředky na to, aby mohla odrazit případný útok. Základem bezpečnostních garancí tak budou místní ozbrojené síly, uvedl po videokonferenci s koalicí ochotných v Paříži šéf NATO Mark Rutte. Zástupci států se poté spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonicky spojili s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Ten Evropany vyzval, aby přestali kupovat ruskou ropu.

Ruská ekonomika je ve velmi špatném stavu a je potřeba využít tento moment k jejímu zhroucení, uvedl v Otázkách Václava Moravce náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis. Podle něho může ekonomický tlak na Rusko přivést ruského vůdce Vladimira Putina k jednacímu stolu. Vládní zmocněnec Tomáš Kopečný míní, že na situaci by mělo zásadní vliv také zavedení amerických sankcí.