TÉMA

Mír

Příměří mezi Izraelem a Hizballáhem začne podle Bidena platit ve středu ráno

Izraelský bezpečnostní kabinet v úterý večer schválil dohodu o příměří s libanonským hnutím Hizballáh. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož izraelská armáda rázně odpoví na jakékoli porušení chystaného klidu zbraní ze strany Hizballáhu. Dohoda podle amerického prezidenta Joea Bidena začne platit ve středu ve 4:00 místního času (3:00 SEČ).
26. 11. 2024Aktualizováno26. 11. 2024|

Trump vybírá ministra zahraničí. Ve hře je Rubio z Floridy

Nově zvolený americký prezident Donald Trump se kloní k tomu, že pozici ministra zahraničí nabídne senátorovi za Floridu Marcu Rubiovi, zastánci vyjednávání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Do klíčové pozice poradce pro národní bezpečnost již podle agentury Reuters vybral republikánského kongresmana Michaela Waltze. Na migrační politiku bude v čele ministerstva vnitřní bezpečnosti dohlížet dosavadní guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová.
12. 11. 2024Aktualizováno12. 11. 2024|

Landovský: Dvě procenta na obranu jsou minimum. Chybí těžká brigáda, míní Koten

Spojené státy mají být silné a angažované v řešení světových konfliktů a odstrašení potenciálních protivníků a bude klíčové, jaké vztahy Česko i Evropa naváží s USA pod vedením Donalda Trumpa, shodli se v Událostech, komentářích europoslanec Alexandr Vondra (ODS), poslanec Radek Koten (SPD) i bývalý velvyslanec při NATO a ředitel Aspen Institute Central Europe Jakub Landovský. Hosté také míní, že do obrany je potřeba investovat více než doposud, a to i nad požadovaná dvě procenta.
12. 11. 2024|

Gruzie stojí před volbami na rozcestí mezi Ruskem a Západem

V sobotu 26. října čekají Gruzii parlamentní volby, v nichž se zřejmě rozhodne o tom, zda se země přikloní směrem k Rusku, nebo zda zvolí cestu k evropské integraci. Vztahy s Evropskou unií přitom v poslední době nejsou ideální. Brusel zmrazil proces přistoupení zakavkazské země k EU poté, co vládnoucí strana Gruzínský sen schválila zákon o zahraničním vlivu. Strana, která je svými kritiky označovaná za proruskou a vládne v Gruzii už dvanáct let, je podle průzkumů hlavním favoritem voleb. Opoziční uskupení ale mají velkou šanci získat dostatek hlasů, aby vytvořila koaliční vládu a odstavila Gruzínský sen od moci.
22. 10. 2024Aktualizováno24. 10. 2024|

Módí v Kyjevě vyzval k jednání s Ruskem

K dialogu Ukrajiny s Ruskem o ukončení války vyzval indický premiér Naréndra Módí v Kyjevě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Páteční návštěva je první oficiální cestou indického premiéra do Kyjeva v moderních dějinách Ukrajiny, která v roce 1991 získala nezávislost na Sovětském svazu. V červenci šéf indické vlády navštívil Moskvu, kde se setkal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
23. 8. 2024|

Správný čas pro mírová jednání ještě není, válka nesmí skončit na úkor napadeného, míní experti

Politici z různých stran se ohledně ruské války proti Ukrajině zpravidla shodují v tom, že chtějí mír, liší se ale v názorech na to, jak k němu dojít. Pro mírová jednání ještě nenastal správný čas, uvedl v Událostech, komentářích Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd UK. Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu podotkl, že válka nesmí skončit na úkor napadeného. Připomněl také, že Rusové cítí ochotu k jednání jako slabost a rozumí jen síle.
8. 6. 2024|

Kampaň SPOLU je stejně nebezpečná jako Babišovy výroky, míní Pavel

Kampaň dělající z hnutí ANO zastánce ruských zájmů je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér a nebezpečná jako výroky předsedy ANO Andreje Babiše podněcující protiukrajinské nálady. Jedno ani druhé nezlepší politickou kulturu v Česku a nezvýší důvěru občanů v politiky, uvedl na síti X. Kampaň je podle premiéra Petra Fialy (ODS) poukazem na nebezpečí, která politika ANO přináší. Šéfka klubu ANO Alena Schillerová hovořila o hybridním útoku ze strany pětikoalice, Babiš označil Fialu za směšnou, či spíše už jen smutnou postavičku.
2. 5. 2024Aktualizováno2. 5. 2024|

O krok blíž k mírové dohodě. Arménie vrátí Ázerbájdžánu okupované vesnice

Arménie souhlasila s tím, že vrátí Ázerbájdžánu čtyři strategicky umístěné vesnice, které okupuje od počátku devadesátých let, napsala agentura Reuters s odkazem na ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí. Jerevan počítá s tím, že díky tomu klesne bezpečnostní riziko v oblasti. Arménský premiér Nikol Pašinjan minulý měsíc prohlásil, že pokud Arménie nepřistoupí na kompromis ohledně navrácení některých vesnic, mohla by vypuknout válka.
19. 4. 2024Aktualizováno19. 4. 2024|

Netanjahu souhlasí s novým kolem jednání o příměří s hnutím Hamás

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolil k novému kolu jednání s palestinským teroristickým hnutím Hamás o příměří. Netanjahu se předtím setkal s šéfy izraelských tajných služeb. Izraelská delegace tak může znovu odjet do Kataru či Káhiry k rozhovorům, které byly přerušeny před několika dny, informoval deník Ha'arec.
29. 3. 2024|

Sněmovna označila za největší bezpečnostní hrozbu ruský režim

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila ve středu sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba devatenáctihodinovém jednání. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině. Mimořádnou schůzi nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Ten schůzi označil za „antibabišovskou“. Program řádné schůze, která měla následovat po mimořádném jednání, poslanci neschválili. Sněmovna se znovu sejde zřejmě 9. dubna.
20. 3. 2024Aktualizováno20. 3. 2024|

Arménie se musí vydat cestou míru, řekl Pašinjan. Země chce přijmout desetitisíce lidí z Karabachu

Arménie se musí vydat cestou míru, aby si udržela nezávislost, řekl ve čtvrtečním projevu k národu tamní premiér Nikol Pašinjan. Učinil tak den poté, co se etničtí Arméni v separatistickém regionu Náhorní Karabach vzdali Ázerbájdžánu. Ministerský předseda ve čtvrtek rovněž prohlásil, že se jeho země připravuje na přijetí čtyřiceti tisíc rodin z Náhorního Karabachu. V regionu žije asi 120 tisíc lidí. Svědci v oblasti mluví o pokračující střelbě.
21. 9. 2023Aktualizováno21. 9. 2023|

Nikdo nesmí být ponechán stranou, řekl Pavel na summitu OSN o udržitelném rozvoji

„Česko si je plně vědomo své globální odpovědnosti,“ řekl prezident Petr Pavel na summitu OSN o udržitelném rozvoji v New Yorku. Na něm země hodnotí pokrok v plnění cílů stanovených před osmi lety v rámci takzvané Agendy 2030. Ta měla podpořit ekonomickou prosperitu, sociální spravedlnost a také ochranu životního prostředí. Pavel vystoupil na plénu jménem skupiny 46 zemí, takzvaných Pathfinders, a zavázal se k naplnění Pařížské dohody.
18. 9. 2023Aktualizováno19. 9. 2023|

Afričtí prezidenti přijeli do Kyjeva s mírovým návrhem. Rusko vyslalo na Ukrajinu rakety

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad Ukrajinou šest nadzvukových balistických střel Kinžal a šest střel s plochou dráhou letu Kalibr, uvedly kolem poledne podle agentury Unian ukrajinské vzdušné síly. Letecký poplach byl kvůli ruským střelám vyhlášen postupně prakticky po celé Ukrajině včetně Kyjeva, jehož starosta Vitalij Klyčko informoval o výbuchu v jedné ze čtvrtí poblíž centra. Do Kyjevské oblasti dorazila delegace afrických lídrů, mezi nimiž jsou prezidenti Jihoafrické republiky, Senegalu a Zambie, a jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
16. 6. 2023Aktualizováno16. 6. 2023|

Žádné NATO ani EU, ruština jako státní jazyk. Moskva odhalila „podmínky“ pro mír, Kyjev kontroval vlastními

Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.
27. 5. 2023Aktualizováno27. 5. 2023|

Fiala i Pašinjan se shodli na potřebě mírového řešení vztahů Arménie s Ázerbájdžánem

Cesta k mírovému řešení vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem nespočívá v hledání překážek a problémů, ale ve snaze o dosažení trvalého míru. K tomu je zapotřebí nejen ázerbájdžánská strana, ale dobrá vůle na obou stranách. Česko považuje za důležité vzájemné uznání celistvosti a svrchovanosti Arménie a Ázerbájdžánu. Ve čtvrtek to řekl premiér Petr Fiala (ODS) po setkání se svým arménským protějškem Nikolem Pašinjanem v Praze.
4. 5. 2023|

Velkopáteční dohoda před 25 lety utnula násilí v Severním Irsku. Současnost nastiňuje její limity

Tři dekády trvalo sektářské násilí v Severním Irsku, než jej v dubnu 1998 ukončila mírová smlouva. Podle data podpisu se jí říká Velkopáteční a představuje klíčový moment v moderní historii Británie i Irska. Cesta k dohodě byla složitá, ale mír v regionu trvá i po čtvrt století. I přesto, že jeho pevnost prověřují izolované incidenty i velké výzvy, jakou byl brexit. Po 25 letech od dosažení míru také vyvstávají otázky, zda není čas smlouvu revidovat. Její část například už rok pomáhá blokovat regionální politiku a severoirská společnost prochází proměnou.
10. 4. 2023|

Rusko využívá čínský mírový plán ke zpomalení dodávek západních zbraní Ukrajině. Peking přitom sleduje jen své zájmy

Podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží využít čínský mírový plán ke zpomalení západních dodávek zbraní na Ukrajinu. Rétoriku mírových rozhovorů údajně Moskva použila i ke zpoždění dodávek moderních tanků Leopard 2. Nyní pro tuto strategii Rusko využívá i běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, jenž je na návštěvě Číny. Peking ovšem svým mírovým plánem podle experta sleduje výhradně vlastní zájmy.
1. 3. 2023|

Když uvidím, že moje děti mají i jiné sny, než aby skončila válka, tehdy to bude vítězství, řekla Zelenská

Ukrajinská společnost podle první dámy Oleny Zelenské ukazuje, že je vytrvalá a nepoleví. To, že Ukrajina nepadla během několika prvních dní velké ruské invaze, podle ní poskytlo zemi impuls a naději, že může zvítězit. „Nemáme na vybranou — určitě zvítězíme,“ prohlásila v Interview ČT24 Speciál. Pro ni osobně bude vítězství znamenat návrat k normalitě. „Když uvidím, že moje děti mají i jiné sny, než aby skončila válka,“ říká. Nejhorší by podle ní bylo, kdyby svět dopustil, že nějaký stát může obsadit území jiného. „Pak už to nezastavíme, začne řetězová reakce,“ varovala. Rozhovor s ní vedl Michal Kubal.
26. 2. 2023|

Zhroucené Rusko by bylo velkým nebezpečím, řekl Pavel v diskusi o válce

Vnitřně se drolící Rusko by podle nastupujícího prezidenta Petra Pavla mohlo být kvůli rozbrojům ještě nebezpečnější než v současnosti, proto by řešení konfliktu na Ukrajině nemělo směřovat ke zhroucení agresora. Pavel to řekl v sobotní hodinové on-line diskusi o ukrajinské válce na svém Facebooku.
25. 2. 2023|

Je na nás, abychom v podpoře Ukrajiny vytrvali, míní Lipavský. To může trvat desetiletí, varuje Zaorálek

Současný a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a Lubomír Zaorálek (ČSSD) se ve středečních Událostech, komentářích poměrně rozešli v hodnocení pokračující ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco Lipavský zdůraznil, že je důležité Kyjevu dál dodávat zbraně, Zaorálek je toho názoru, že by se mělo dělat více na diplomatickém poli. Připomněl, že jednání o míru v případě války ve Vietnamu trvala několik let.
9. 2. 2023|

Projev nového prezidenta byl smířlivý, ale premiér opět otevřel rány, řekl místopředseda ANO Vondráček

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček v pořadu Interview ČT24 ocenil smířlivý, konstruktivní projev Petra Pavla po skončení prezidentských voleb. Do protikladu k tomu dal projev premiéra Petra Fialy (ODS), protože prý opět otevřel rány a neodpustil si poznámky o populismu a extremismu. Zároveň Vondráčka mrzí, že je narušena rovnováha ve společnosti, protože Senát, sněmovna, vláda a nyní i nový prezident jsou „jedna fronta“.
1. 2. 2023|

Izraelské ambice na Sinaji připomínají omšelé činžáky. Před 40 lety tam vznikalo město Ofira

Před čtyřiceti lety dokončil Izrael stahování ze Sinajského poloostrova, který na základě mírové smlouvy získal zpátky Egypt. Odešlo všech zhruba sedm tisíc izraelských osadníků. Připomínky izraelské vlády nad poloostrovem však zůstávají dodnes. Jednou z nich je město Šarm aš-Šajch. Mezi novými hotely se ukrývají zbytky izraelského města Ofira.
27. 11. 2022|

Konec izolace a miliardy v kapsách. Izraelsko-arabský „sňatek“ nese ovoce, Palestinci hrají nešťastnou roli

Před dvěma lety započala nová éra blízkovýchodní diplomacie poté, co čtyři arabské země – Emiráty, Bahrajn, Maroko a Súdán – uzavřely historické normalizační dohody s Izraelem. Obyvatelé židovského státu se díky nim vymanili z regionální izolace, která trvala dekády. Vzájemný obchod nyní trhá rekordy a daří se i turismu, přestože průzkumy ukazují, že většina Arabů vnímá vztahy s Izraelci negativně. Ekonomické výhody zastínily osud Palestinců, kteří spoléhali na masivní arabskou podporu.
21. 11. 2022|

Nobelovu cenu za mír získali lidskoprávní aktivisté z Běloruska, Ruska a Ukrajiny

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.
7. 10. 2022Aktualizováno7. 10. 2022|