Mír

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na Kypr, kde se u příležitosti zahájení kyperského předsednictví v Radě EU setká mimo jiné s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Zelenskyj vyjádřil naději, že se jeho země, jež se čtvrtým rokem brání ruské ozbrojené agresi, během předsednictví Kypru v příštích šesti měsících přiblíží členství v Evropské unii, informovala agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump nevěří, že Ukrajina zaútočila na rezidenci ruského vládce Vladimira Putina, jak tvrdí Moskva. Trump to podle agentury Reuters řekl v noci na pondělí novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov minulé pondělí tvrdil, že Ukrajina zaútočila 91 bezpilotními letouny na Putinovu rezidenci v Novgorodské oblasti, přičemž všechny drony byly zničeny.

Hosté Událostí, komentářů debatovali o ruské invazi na Ukrajinu, bezpečnostních zárukách, mírových jednáních a roli Evropy. Diskuse se účastnili europoslanec a místopředseda STAN Jan Farský, místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Podle Vondry je klíčové, aby se mír opíral o seriózní bezpečnostní garance a nebyla to jen krátká přestávka mezi ruskými útoky na Ukrajinu. „Evropa není slabá, ale je fragmentovaná. (...) V Evropě chybí vůle spojit svou sílu vůči Rusku,“ myslí si Farský. Diskuse se také týkala novoročního projevu předsedy poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD). „S formou některých výroků Okamury nesouhlasím, ale jsou to fakta,“ sdělil Doksanský. Vondráček míní, že zahraniční politiku určuje premiér a ministr zahraničí, proto Okamura mluvil spíše za sebe a ne za vládu. Moderovala Tereza Řezníčková.

Vláda udělá vše pro to, aby se česká rozdělená společnost začala sjednocovat, hlavně v otázce hrdosti a vlastenectví. V novoročním projevu, zveřejněném na sociálních sítích, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Doufá také, že rok 2026 bude rokem míru. Považuje za neodpovědné, když politici straší válkou, odmítá prý tezi, že mír je slabost.

Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novoročním projevu. Slíbil, že se nepodepíše pod slabou mírovou dohodu, která by jen prodloužila ruskou válku na Ukrajině. Ještě před prezidentovým projevem, zveřejněným na sociálních sítích, byl v Kyjevě podle ukrajinských médií vyhlášen letecký poplach a byla slyšet palba protivzdušné obrany.

V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh je stále jen pracovní verze, řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. USA podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, dodal podle agentury Reuters. Zelenskyj po jednání s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně dle Reuters také sdělil, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure ani de facto a že tam nevznikne žádná svobodná ekonomická zóna pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu.

V neděli budou v Berlíně jednat zahraničněpolitičtí poradci ze Spojených států, Ukrajiny, Německa a dalších zemí o možném příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německé vládní kruhy. Už v pátek americký deník The Wall Street Journal napsal, že zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do německé metropole, aby se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.

Nobelovu cenu za mír, kterou letos obdržela venezuelská opoziční představitelka María Corina Machadová, v Oslu převzala v zastoupení její dcera Ana Corina Sosaová, píší tiskové agentury. Machadová předeslala, že přicestuje do Osla, nebude však schopna se zúčastnit ceremonie. Její dcera místo ní pronesla tradiční přednášku laureátů.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Na Floridě v neděli jednaly ukrajinská a americká strana o plánu Washingtonu na ukončení války Ruska proti Ukrajině. Šéf americké diplomacie Marco Rubio rozhovory označil za velmi produktivní, ale ještě je podle něj zapotřebí další práce, aby mohlo být dosaženo míru. Vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov schůzku pokládá za úspěšnou. Podle agentury AP jednání trvalo asi čtyři hodiny.

Americko-ruský návrh by se mohl stát základem pro příští dohody o ukončení ruské války na Ukrajině, prohlásil ve čtvrtek ruský vládce Vladimir Putin v Kyrgyzstánu při návštěvě v tamním hlavním městě Biškeku. Základem budoucích jednání o skončení bojů musí být současná frontová linie, Ukrajina nesmí být nucena k územním ústupkům, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.

Prezident USA Donald Trump tvrdí, že Moskva souhlasila s některými ústupky v americko-ruském plánu pro zastavení ruské války na Ukrajině. Popsal je přitom jen jako to, že Moskva přestane bojovat a nezabere další území. Trump také řekl, že už netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Kyjeva očekával souhlas s plánem. Moskva dává opakovaně najevo, že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu. Kreml ve středu uvedl, že hovořit o brzkém dosažení dohody je předčasné.

Americký prezident Donald Trump chce navrženým plánem pro ukončení ruské války na Ukrajině vrátit opět míček do hry, která znamená dostat obě strany k jednacímu stolu a uzavřít příměří, řekl v Interview ČT24 vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Trump podle něj nechce, aby to bylo za pět dní vyřešeno, ale aby se tomu věnovaly všechny strany na maximum. Jde o jeden z dalších pokusů, uvedl Kopečný. Zároveň se domnívá, že Trumpova taktika „udělejte to okamžitě“ ukazuje na důraz, který situaci prezident USA přikládá. Podle Kopečného má Trump pocit, že je to pro něj směrodatné v kontextu toho, jak si myslí, že bude vnímán historií. Chce být vnímán jako největší světový mírotvorce, dodal Kopečný. Rozhovor s vládním zmocněncem vedla moderátorka Tereza Řezníčková.

Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.

Český ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS) zkritizoval nový americko-ruský plán. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny. Aby plán uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, prohlásila pak šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle médií návrh počítá se zeštíhlením ukrajinské armády a územními ústupky.

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.

Americký prezident Donald Trump přiletěl do Jižní Koreje, kde poobědval se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem. Trump řekl, že USA se zemí uzavřely obchodní dohodu, nicméně podle jihokorejské prezidentské kanceláře musí dohodu schválit místní parlament. Šéf Bílého domu také dostal zlaté dary za snahy zprostředkovat mír na Korejském poloostrově, napsala agentura Reuters. Korea je poslední Trumpovou zastávkou na cestě po Asii.

Premiéři Thajska a Kambodže Anutin Čánvirakun a Hun Manet v neděli podepsali dohodu o příměří, která má zajistit trvalý klid zbraní po červencovém přeshraničním konfliktu. Americký prezident Donald Trump, který dohodu pomohl vyjednat a byl u jejího podpisu, následně s oběma zeměmi podepsal úmluvy usnadňující vzájemný obchod a výměnu kritických surovin s USA, informovaly tiskové agentury.

Přesně před osmdesáti lety vznikla Organizace spojených národů (OSN). Chartu OSN sice už 26. června 1945 podepsalo padesát zemí, avšak oficiální vznik této mezinárodní organizace se datuje až ke 24. říjnu 1945, kdy Chartu ratifikovala většina signatářských států. OSN tak navázala na odkaz své předchůdkyně Společnosti národů, která vznikla po první světové válce v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.

Americký prezident Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin se sejdou v Budapešti, aby se pokusili ukončit válku, kterou Moskva rozpoutala na Ukrajině, informují agentury AP a Reuters s odvoláním na vyjádření šéfa Bílého domu po telefonátu s Putinem. Schůzka by se měla uskutečnit během následujících dvou týdnů. Příští týden se pak mají sejít vysoce postavení zástupci Washingtonu a Moskvy.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebyl tím, kdo dokázal přivést více než dvouletý konflikt s Hamásem ke kýženému výsledku. Ještě donedávna razil tvrdý válečný kurz. Nejen rodiny a blízcí unesených Izraelců ho kritizovali, že válku prodlužuje v zájmu svého politického setrvání. Ačkoliv si nyní body za příměří na Blízkém východě připisuje zejména prezident USA Donald Trump, současná situace dává státníkovi Netanjahuova střihu přeci jen šanci na přežití.

Dohoda o příměří mezi židovským státem a Hamásem a propuštění rukojmí je začátek blížícího se „zlatého věku Izraele a Blízkého východu“. Americký prezident Donald Trump to uvedl v izraelském parlamentu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mu poděkoval za podporu a uvedl, že je oddán mírovému plánu. Lídr izraelské opozice Jair Lapid uvedl, že Trump zachránil miliony lidí před válkou a dokázal nemyslitelné.

Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová, oznámil norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna „za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.